Jiří Votruba

Pod souhrnným názvem Za tajemstvím náhrobní desky v klášteře Chotěšov je soustředěno 29 příběhů o historických zajímavostech v Plzně, v jejího okolí a na řadě dalších míst v západních Čechách. Autor každé jednotlivé téma vložil do formy osobitého vyprávění, v němž jsou i doplňkem některé pověsti, které k místu příslušejí. Někdy navíc zapracovává autorova fantazie, aby čtenářův zájem a zvědavost zvýšil! Hodně z příběhů vychází z událostí, se kterými se autor zcela náhodou osobně setkal, obohatil je dalšími zjištěnými fakty a navíc doplnil i obrázky z vlastního archivu či regulérně zapůjčenými. Kniha tedy není pouhým souhrnem faktů, ale barvitou beletrizaci. Věřím ze své letité profesionální zkušenosti s publicistikou, že se bude čtenářům líbit a posílí i jejich povědomí o dalších, méně nápadných, zajímavostech regionů západních Čech.

Ani nevím, kde se to vlastně stalo. Ale to přece vůbec nevadí! Zkrátka: Kdesi uprostřed světa stojí strom. A ten ve svých listy pokrytých větvích ukrývá jablíčka. Spoustu jablíček! Jenomže v těchto jablíčkách se schovávají Pusy a Pusinky. Každá jiná! Jednou za čas přiletí ptáček a některé jablíčko shodí. Jakmile dopadne, vyletí z něho Pusa. Pokaždé zvláštní! A právě o nic je tahle knížka pro vás napsána. Hezké počtení!

Život se točí jako kolotoč. Prý ve spirále. Stále se něco děje. Někdy nad tím, co se přihodí, jen mávneme rukou a jdeme dál. Ale občas se zastavíme a přemýšlíme, co z toho pro nás může vyplývat. Zkus se o to pokusit i ty, milý čtenáři. Třeba za pomoci šestadvaceti glosek, které do této knížky vložil její autor.

Je nebe? Není nebe? Kdo ví? A pokud je, jsou v něm andělíčkové strážníčkové, o jejichž pomoc občas volají někteří okolo nás? Jaké by to na nebi bylo, kdyby bylo a jednou jsme v něm měli skončit? Líbilo by se nám tam? Což se tam zajít podívat? Autor této knížečky se o to pokusil. Můžete se přidat!

Někdy člověk prožije smutek, který nečekal. Je tak intenzívni, že dokáže brečet jako malý kluk či holka. Trvá to v něm dost dlouho. Nechutná mu jíst, nebaví ho společnost dělající si legraci, podle něho z úplných pitomostí. Nikdo nevnímá jeho smutek, nikdo mu nepřijde na pomoc. Ale pak se najednou probere. Vyleze ze své mrzoutské ulity a spatří, že život není tak špatný, jak se mu zdál. Nabízená knížka soustřeďuje devět příběhů o vztahu mezi mužem a ženou, jejichž průvodcem je smutek a konec u některých není hned v dohlednu.

Je to 124 let od chvíle, kdy ve vydavatelství J. D. Vilímka v Praze vyšla poprvé knížka Aloise Jiráska Staré pověsti české. Její vydávání se pak z různých důvodů opakovalo, obsah příběhů se však neměnil. Současný autor se pod poněkud změněným názvem pokusil o její převyprávění. A doplnil ji novějšími zjištěnými historickými fakty. Tam, kde to pro stáří doby událostí už nebylo možné, využil své tvůrčí autorské fantazie. Nyní je na čtenáři, zda ho tato nová obdoba knihy zaujme.

Kdesi na půdě vesnického domku v Čechách žila docela spokojeně myška Eliška. Ráno vylezla ze starého sudu obilí, ve kterém si udělala pohodlný pelíšek, najedla se zrníček, proběhla se po okolí a večer unavena si zase do pelíšku zalezla a usnula. Tak to chodilo řadu let. Jenomže jednou se probudila a všechno bylo úplně jinak. Její sud s obilím a jejím pelíškem byl na lodi, loď někam plula a ona nevěděla ani kam. Když se pak rozkoukala, našla si kamarády. Další myšku jménem Ingrid a také starého námořníka Olafa. S oběma při plavbě po Středozemním moři zažila pak spoustu nečekaných zážitků.

Sbírka milostné poezie Jiřího Londona Votruby.