Jaroslav Vrchlický strana 2 z 2

Jaroslav Vrchlický! Jméno tohoto čítankového básníka zná dnes každý, jeho básně nečte téměř nikdo. V jakés takés obecné známosti přetrvává několik jímavých či dětinsky přisprostlých veršovánek (Za trochu lásky šel bych světa kraj, Balada o hovně, Rytíř Smil), které nepatří právě k vrcholům české poezie. Wernischův výbor KABINET MISTRA VRCHLICKÉHO je naplněn skvosty, jejichž kvalita je evidentní. Řečeno decentně: Kdo si zde nenajde nic, co by jej zaujalo a k čemu by se rád vracel, ten je amúzický špalek!

Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904-1908 sestává z dvou titulů ve společném boxu a v obou knihách je dobře rozkryto inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou. Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník.. Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.

Komedie z českého prostředí, autor zde použil jako svůj námět mylnou pověst, že císař Karel IV. zakázal na hradě Karlštejně přítomnost žen; dílo bylo zfilmováno 1973 režisérem Zdeňkem Podskalským. Doporučená školní četba.

Slavná erotická báseň z pera klasika české poezie. Kniha obsahuje unikátni ilustrace předního ilustrátora evropského formátu Miloše Koptáka.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám.

Oblíbená úsměvná veselohra Jaroslava Vrchlického, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám. Luděk Munzar jako Karel IV. , Svatopluk Beneš, purkrabí a Dagmar Veškrnová jako jeho neteř Alena. Osoby a obsazení: Karel IV. , císař římský a král český (Luděk Munzar), Alžběta, jeho manželka (Jana Drbohlavová), Štěpán, vévoda bavorský (Jan Přeučil), Petr, král kyperský a jeruzalémský (Lubomír Lipský), Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský (Zdeněk Buchvaldek), Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně (Svatopluk Beneš), Alena, jeho neteř (Dagmar Veškrnová), Pešek Hlavně, číšník císařův (Alois Švehlík) a Hlásník na Karlštejně (Vladimír Pospíšil).

Oblíbená úsměvná veselohra Jaroslava Vrchlického, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám. Starší rozhlasové zpracování v režii Jiřího HorčičkyOsoby a obsazení: Karel IV. , císař římský a král český (Otomar Korbelář), Alžběta, jeho manželka (Jiřina Petrovická), Štěpán, vévoda bavorský (Jan Pivec), Petr, král cyperský a jerusalemský (Václav Voska), Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský (Karel Pavlík), Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně (Jaroslav Průcha), Alena, jeho neteř (Alena Kreuzmannová), Pešek Hlavně, číšník neboli šenk císařův (Vladimír Brabec), hlásník na Karlštejně (Bedřich Bobek), strážní (Artur Šviha, Valdemar Brochard, Eduard Kašpar).

Audiokniha Knížata, kterou napsal Jaroslav Vrchlický. Doba prvních Přemyslovců je dobou legend a pověstí - čím méně ověřených historických informací máme, tím víc můžeme povolit uzdu fantazii. Jaroslav Vrchlický se v prvních dvou částech přemyslovské trilogie (Drahomíra a Bratři) zaměřil na spor Ludmily a Drahomíry a na vraždu svatého Václava. Poslední část trilogie, Knížata (1903), začíná o generaci později, v únoru 999, v okamžiku smrti Boleslava II.