Jaroslav Vrchlický

Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám.

Komentář Jiřího Šrámka k původnímu titulu 2 18 0429 "Vzpomínka na Karla Högera" vydanému v Supraphonu v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně. Deska, kterou máte před sebou, vznikla mimo ediční plán, doslova osudovým zásahem, který z posledního nahrávání s národním umělcem Karlem Högerem učinil to neodvolatelně poslední.

Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904-1908 sestává z dvou titulů ve společném boxu a v obou knihách je dobře rozkryto inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy. Oba protagonisté si pro korespondenci vybrali jména z artušovské legendy on je kouzelníkem Merlinem, ona je čarodějkou Vivianou. Milostný zážeh a cit zároveň obdařil korespondenci takovým množstvím neznámých básní, že se editor rozhodl vedle korespondence sestavit z nich novou sbírku s názvem Písně Viviany. Korespondence pak nastiňuje nejen představu o organizaci vzájemných schůzek (s občas pikantními detaily), ale obsahuje také pozoruhodný reflexivní deník.. Jinde čtenář nahlíží básníkovi pod ruku při tvorbě jeho jediného románu Loutky nebo při vzniku her a může sledovat jejich další postup na scénu konkrétně Godivu, kterou bylo otevřeno Vinohradské divadlo, nebo debakl Trilogie o Simsonovi.

Národní umělec MARTIN RŮŽEK (*23.9.1918 - 18.12.1995) dědic realistických tradic českého herectví, které cílevědomě obohacuje prostředky novodobé estetiky, opíral vždy své poznání světa o bouřlivé dotyky se životními procesy. Hrál a učil se od r. 1939 všude, kde byla příležitost: na ochotnickém jevišti, na poloprofesionálních scénách, u kočujících společností, u hereckých mistrů...

Zemi krásnou, zemi milovanou - audiokniha obsahuje básně dvaceti dvou českých básníků s tematikou rodné země.

Audiokniha Tisíc let české poezie, která potěší nejedno ucho. Tisíc let české poezie - audiokniha obsahuje rozsáhlý průřez českou poezií od anonymních počátků po dvacáté století.

Jeviště Zdeňka Štěpánka - audiokniha obsahuje ukázky hereckých rolí Zdeňka Štěpánka.

Komedie z českého prostředí, autor zde použil jako svůj námět mylnou pověst, že císař Karel IV. zakázal na hradě Karlštejně přítomnost žen; dílo bylo zfilmováno 1973 režisérem Zdeňkem Podskalským. Doporučená školní četba.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy...

Tato audiokniha přináší záznam slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, který uvedla Viola pod názvem Slovo a hlas 22. října 1978 v Dvořákově síni Domu umělců k patnáctému výročí svého vzniku. Scénář zahrnuje čtyřicet básní třiceti šesti autorů a dva prozaické texty, tvořící rámec kompozice.

Úsměvná veselohra, s hudbou Václava Trojana, plná vtipných zápletek, vypráví o odvaze dvou zamilovaných žen, které kvůli své lásce (a také žárlivosti) pronikly na hrad Karlštejn, kam je dle příkazu panovníka přístup ženám zapovězen.

Digitální titul sestavený z historických snímků vydaných původně pod značkou Ultraphon představuje písničky a ukázky scén z inscenací Národního divadla a divadla Větrník (1941 - 1946) Byť je kvalita záznamu poplatná přepisu ze standardních desek, představují se vám hlasy a herecké či pěvecké umění legendárních umělců jako byl Bedřich Karen, Václav Vydra, Olga Scheinpflugová, František Rolland, Marie Glázrová, Zdeněk Štěpánek, Jarmila Kristenová, Otomar Korbelář a mnoho dalších

Na prknech Národního divadla vytvořil přes sto postav světového i českého dramatu. Uměl pracovat se svým hlubokým hlasem, uměl utlumit expresivní projev do projevu civilního, uměl pracovat s intonací, byl i skvělý recitátor. Jeho herecký projev byl nezaměnitelný.

Faksimile kaligrafické práce s kolorovanými pérovými kresbami z roku 1940 od patnáctiletého syna architekta Rudolfa Welse a vnuka Šimona Welse. Doslov Pavel Holeka. Nevíme, co Martina Welse vedlo k tomu, že ilustroval a okrasným písmem vyzdobil jednu z romancí Jaroslava Vrchlického. Zlo je přítomno v jeho dochovaných textech a kresbách jako poražená pohádková mocnost. Dospívající chlapec rozuměl možná své osobní situaci, stále omezenějšímu a krutějšímu „životu s hvězdou“, právě takto: zlo musí být nakonec poraženo tak jako v pohádkách. Trpělivě vyhlížel cestu „do horké Ameriky“, kam se rodině přes všechnu snahu nakonec nepodařilo získat vízum. Oproti znovu probuzené májové přírodě v Jarní romanci byl chlapcův bezelstný svět zanedlouho nemilosrdně konfrontován s prostředím terezínského ghetta. Martin tam pracoval spolu se svým otcem v kreslírně technického oddělení, kde k jejich nejbližším přátelům patřil básník a malíř Peter Kien. Z Terezína byla celá rodina po téměř dvouletém pobytu transportována 6. září 1943 do Osvětimi a umístěna v tzv. terezínském rodinném táboře (Familienlager) Bauabschnitt II B v Osvětimi-Birkenau. Martin a jeho rodiče zahynuli pravděpodobně v noci z 8. na 9. března 1944, kdy byli v plynových komorách zavražděni ti, kdo přežili šest měsíců živoření v rodinném táboře. Z doslovu Pavla Holeky. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.

Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. zakázal přístup ženám.