Jana Vrzalová

Román podle skutečného příběhu z koncentračního tábora Osvětim Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska; Mal ju poslať do plynu, ale zamiloval sa do nej; Úprimná láska; Láska to nebola – nejen pod těmito titulky na sociálních sítích kolují zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život? Kniha vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem autorky bylo zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami. Kniha tak není soudem nad ní, nevynáší rozsudek. K tomu se autorka necítí oprávněna. Pokusila se spolu s ní vžít do osudů žen, které se ocitly v pekle Osvětimi, které byly postaveny do extrémních situací, na něž nebyly a ani nemohly být připraveny. Svůj osud si nevybraly. Prostě stalo se, co se stalo! Proti své vůli se změnily v loutky v rukách mocných. Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.

Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska; Mal ju poslať do plynu, ale zamiloval sa do nej; Úprimná láska; Láska to nebola – nejen pod těmito titulky na sociálních sítích kolují zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život? Kniha vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem autorky bylo zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami. Kniha tak není soudem nad ní, nevynáší rozsudek. K tomu se autorka necítí oprávněna. Pokusila se spolu s ní vžít do osudů žen, které se ocitly v pekle Osvětimi, které byly postaveny do extrémních situací, na něž nebyly a ani nemohly být připraveny. Svůj osud si nevybraly. Prostě stalo se, co se stalo! Proti své vůli se změnily v loutky v rukách mocných. Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.

Není těžké odpovědět na otázku, čeho je nám v těchto nesnadných dobách nejvíc třeba: moudrosti a humoru. A je snad přímo dílem osudu, že právě nyní přicházejí autorky Zuzana Peterová a Jana Vrzalová se sličnou knížkou, která je obojím doslova nabita. Příznivci nakladatelství MarieTum se již po léta těší z knížek spisovatelky a psychoterapeutky Zuzany Peterová, v nichž je vypravěčem anglická buldočice Lili. Nyní se do unikátního "psího dialogu" zapojila spisovatelka Jana Vrzalová a její německá ovčačka Fatty. Svébytné názory a vtipné postřehy těchto dvou představitelek na pohled i náturou velmi odlišných plemen, jejich nazírání na svět lidí i zvířat kolem nich , na život jako takový, zaujme každého, kdo chce na svět pohlédnout očima laskavosti, vzájemné ohleduplnosti, vlídnosti a optimismu, čehož všeho je nám teď tolik zapotřebí.

Řadou dobových, dosud veřejnosti neznámých či jen zcela výjimečně publikovaných snímků, dokumentů a plakátů bohatě doplněná publikace Zasnoubena se smrtí z pera novinářky, spisovatelky a překladatelky Jany Vrzalové, je inspirována pohnutými životními osudy první české ženy popravené nacisty Ireny Bernáškové (7. 2. 1904 – 26. 8. 1942) a jejího otce, předního českého grafika Vojtěcha Preissiga (31. 7. 1873 – 11. 6. 1944). Irena Bernášková, známá jako Inka, byla mimořádnou osobností dvacátého století. Rodiči vychována v silném vlasteneckém duchu, obdařena talentem na jazyky, analytickými schopnostmi, obrovskou odvahou, jíž převyšovala i muže té doby, po vzniku protektorátu Čechy a Morava všechny své schopnosti vynaložila na osvobození rodné země – Československa. Její odbojová činnost byla úzce spojena především s vydáváním ilegálního časopisu V BOJ, se získáváním prostředků a techniky na jeho výrobu, ale také s převáděním československých vojáků do zahraničí. Po zatčení podle skromných odhadů při výsleších mlčením zachránila na tři stovky spolupracovníků. Veškerou odbojovou práci brala na sebe. Spolu s Inkou Bernáškovou se vracíme do doby, kdy šlo o bytí či nebytí našeho národa i Československa. Knížka, která je zhmotněním paměti o naší minulosti v té nejtragičtější podobě, je prolnutím literatury faktu s beletrií.