Štěpán Výborný

Bez svobody projevu by nebyla demokracie. Možnosti požívání této svobody se však mění, protože se odvíjejí od technologického rozvoje společnosti. V nedávné době ovlivnil pojetí svobody projevu zejména internet, na němž lze velmi snadno a rychle šířit a získávat jakékoli informace, navíc anonymně a za vynaložení nízkých nákladů. Tyto přednosti internetu jsou však zneužívány též k šíření společensky škodlivých informací či k protiprávní aktivitě. Vedle porušování autorského práva se jedním z nejzápornějších efektů komunikace v kyberprostoru stalo masivní šíření nenávisti. Evropské demokracie nyní stojí před otázkou, jak v rámci konceptu bránící se demokracie čelit zneužívání svobody slova v tomto specifickém prostředí. Navíc musí řešit problematiku internacionalizace internetu, která je v tomto ohledu stěžejní. Tím, že internet „boří" hranice států, dochází při potírání virtuálních nenávistných projevů ke střetu odlišných právních prostředí a jejich přístupu ke svobodě projevu či ke kyberprostoru. Teoretický základ knihy představuje koncepce bránící se demokracie. Autor – právník a politolog – sleduje tento koncept jak v jeho politologických, tak především právních konotacích. Věnuje pozornost různým formám nenávistných projevů na internetu a především rozebírá možnosti, které při zadržování nenávisti v kyberprostoru nabízí současný český právní řád. Vychází z ústavněprávních východisek svobody projevu, zamýšlí se nad jejich proměnou na internetu, ale rozebírá též instrumenty trestního či správního práva využitelné v boji proti virtuální nenávisti. Z hlediska mezinárodního rámce sleduje spolupráci evropských států a odlišný přístup k těmto projevům v USA, který má přímý dopad též na české prostředí. Ze všech informací pak vyvozuje závěry o současných možnostech boje s nenávistnými projevy na internetu.

Ve středu Evropy vedou zdejší demokracie boj s extremismem na svém území. Zvolily si k tomu nástroje militantní demokracie, tedy konceptu, který reaguje na tragické zkušenosti s autoritativními a totalitními režimy a hnutími z dvacátého století i na působení současných extremistů. Rozpouštění stran, tresty za užití extremistických symbolů či popírání holokaustu, zákazy nenávistných shromáždění. Tato a podobná opatření mají potlačovat ty, co ohrožují demokracii. Vyvolávají však současně i bouřlivé společenské diskuse o tom, co je vhodné, přiměřené a spravedlivé. V této monografii jsou analyzovány a srovnány militantní demokratické režimy v Německu, Rakousku, České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Jedná se o první takto podrobné zpracování tohoto aktuálního tématu v českém prostředí. Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (* 1974) – je garantem studijního oboru bezpečnostní a strategická studia na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na výzkum politického extremismu a terorismu ve středoevropském prostoru. JUDr. et. Mgr. Štěpán Výborný (* 1986) – je asistentem Nejvyššího správního soudu a doktorandem Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na výzkum právních nástrojů ochrany demokracie a na výzkum extremismu.