Zbyněk Vydra
autor
Židovský bojkot nacistického Německa 1933 - 1941
Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu. Autoři monografie na základě zevrubného výzkumu v odborné literatuře, dobovém tisku a v archivech německých, britských, amerických, českých, polských a rakouských ukazují, že bojkot se více či méně projevil ve většině zemí, kde se v minulosti Židé usídlili, a zasáhl i oblast kultury a sportu. Zejména v počátcích vzbudil velkou pozornost a také obavy na straně nacistů, kteří zavedli řadu protiopatření. Bojkot nakonec nedosáhl z různých důvodů svého cíle, ale ve své době poměrně výrazně postihl německý zahraniční obchod a přitáhl větší pozornost k tomu, co se v nacistickém Německu skutečně dělo.
Život za cara?
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O této i dalších tvářích radikálně pravicového hnutí detailně pojednává kniha Zbyňka Vydry, která je prvním původním českým zpracováním problematiky pravicového extremismu v carském Rusku. Autor za využití archivních ruských pramenů souhrnně popisuje kořeny ultrapravicové ideologie v konzervativním myšlení 19. stolení, zabývá se formováním stran a spolků od počátku 20. století, soustředí se na vzestup ultrapravého hnutí za revoluce v letech 1905-1907. Vedle situace v Petrohradě a Moskvě se kniha věnuje i poměrům v různých regionech ruské říše (Ukrajina, Povolží, Sibiř), podrobně rozebírá činnost ultrapravice ve Státní dumě, a zejména řeší otázku, proč ultrapravice brzy po strmém nástupu začala stagnovat, postihla ji vážná krize v podobě rozkolu v hlavních stranách, až nakonec za první světové války jako organizovaná síla fakticky přestala existovat. Autor se vedle politických aktivit zaměřil i na otázky kulturněhistorické, na členskou strukturu a každodenní fungování stran, jejich veřejné rituály a symboliku. Jedním z hlavních témat prolínajícím se knihou je fenomén antisemitismu, charakteristický rys ultrapravice v Rusku. Mgr. Zbyněk Vydra, Ph.D. (*1978 v Pardubicích) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, doktorská studia absolvoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působí na ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, zabývá se evropskými dějinami 19. a 20. století. Specializuje se na moderní dějiny Ruska a dějiny antisemitismu. Publikoval monografii Židovská otázka v carském Rusku, 1881-1906 (Pardubice 2006) a řadu odborných studií.
Vypredané
26,07 €
27,44 €
Dějiny Ruska
Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků. V šesti hlavních chronologicky vymezených částech (Kyjevská Rus, Moskevská Rus, 18. století, 19. století, sovětské období ruských dějin, Rusko po roce 1991) jsou zmapovány hlavní vývojové linie ruských dějin od raného středověku po současnost. Vedle zachycení hlavních událostí politického rázu autoři věnují zvýšenou pozornost také otázkám hospodářského, sociálního, kulturního a náboženského vývoje Ruska. Jedním z hlavních cílů je přiblížit českému čtenáři ruské dějiny způsobem reflektujícím nejnovější výsledky světového bádání.
Vydání je aktualizováno, především o stručný výklad o souvislostech období mezi ruskou anexí Krymu v roce 2014 a další otevřenou agresí proti Ukrajině v únoru 2022.
