Magdalena Wagnerová strana 2 z 5

Bájný Vyšehrad, Dračí hora, památný Třemšín, mračný Čerchov či Hromová hora. Říp jako národní symbol, Kozákov jako náruč drahokamů, Radhošť jako sídlo bohů. Zakletá princezna, Černá paní nebo Spící panna, hory pod křídly netopýrů, ochranou čarodějů a tíhou starých legend... V naší zemi snad není kopce, ať už se jedná o vysoké hory anebo mírnější vrchy, který by neskrýval nějaké tajemství – a pokud ne přímo tajemství, tak alespoň příběh, jenž odedávna zasahoval do života lidí, žijících v jeho blízkosti. Tyto příběhy přitahují pozornost dodnes, a pokud se po jejich stopách vydáme k vrcholům těchto krajinných dominant, mohou nám cestu jedině zpříjemnit.

Julie je holka dobrodružná, a tak se vydává na cestu za svojí tetou do Smrdákova, kam prý jezdí jen lidé padlí na hlavu. Není proto divu, že dívce na její cestě dělají společnost prazvláštní bytosti – bývalý vlak jménem Pahroun, luční zvonek Jaromil Modrovlas, který chtěl být odjakživa umělcem, a věčně pochybovačný (a taky dávno snědený) salát. A když se k tomu přidá parta veselých veverek, nějaká ta tatranka a staré natahovací hodinky, je u toho i velký kopec srandy. Pohádková literární road movie, která přivádí dětského čtenáře do říše fantazie, kde nic není nemožné, ale všechno je uvěřitelné.

Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chránícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu – ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrcadlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

The book contains a collection of twenty-nine tales or legends associated with several well-known sites of old Prague. These buildings, landmarks, and whole areas are woven through with stories that bear the weight of many long centuries of Bohemian history. Moreover, they are bound together by one common thread – all the sites can be visited today. They can be touched with the five-fingered hand of the senses, and thus impressed indelibly upon the memory. Thus, this book is a guide that not only narrates, but also illuminates – and hopefully entertains. It can be taken on Sunday walks, day trips and thematic explorations of places that still remember the people of Prague who walked through the pages of its history.

Dvacet nejkrásnějších českých pohádek, které mají kořeny v lidové slovesnosti a které by měli znát nejen ti nejmenší. Za všechny jmenujme např. Červenou Karkulku, Perníkovou chaloupku, Popelku, O hloupém Honzovi, Ptáka Ohniváka a další...

Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

„Byl jeden les a v něm palouk U žabího kváku. V lese žily dvě víly, které nebyly vůbec křehké a ani ve snu by je nenapadlo tančit při svitu měsíce. Jedna měla příbuzné ve Vídni a ta druhá chtěla studovat univerzitu třetího věku. Byla ovšem natolik tupá, že nevěděla, nakolik je tupá, a proto žádnou univerzitu studovat nemůže. A taky tam byl královský palác. Král neměl příliš v lásce ochotníky a žluté tulipány a princezna měla v lásce takového jednoho, ale život zatočí s každým z nás, tak proč by jeden údajně pohádkový les měl být výjimkou?“ Literární pohádková travestie Pavouk na šalvěji nabízí kromě originálního receptu, kterým lze obohatit menu jakéhokoli banketu, i poněkud nevšední literární zážitek, oscilující kdesi mezi moralitou, kanadským žertíkem, pohádkou pro čtenáře všeho věku a příběhem ze života. Každý nechť si vybere podle svého…

Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství. Polozapomenuté osudy obyvatel starých domů, významné chvíle objektů, jež dávno neplní svoji původní funkci, anebo naopak místa, která slouží svému účelu navzdory času, jenž uplynul pražské chrámy, paláce, domy, parky, vinice, hřbitovy a jejich výjimeční obyvatelé jako věčná inspirace. Publikace doplněná černobílými fotografiemi autorky dokládá bohatou minulost i rozmanitou současnost Prahy jako města, které má co nabízet.

Čínská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Minulost Prahy je dlouhá, barvitá a různorodá. Obsahuje významné události i pozoruhodné historické okamžiky, popisuje zásadní dějinné zvraty, bitvy, popravy a osudová rozhodnutí. Sleduje rodokmeny vladařů, šlechticů, válečníků, politiků i měšťanů, kteří na sebe v průběhu dějin tak či onak upozornili. Zachycuje naděje a zklamání jejích obyvatel a líčí příběhy o slavných osobnostech i prostých občanech. Ale v této historii nejde jen o Horymíra, Ctirada a Bivoje, ale také kněžnu Libuši, Šárku a Vlastu. Na listině pražských dějin nejsou podepsáni jen sv. Václav či Karel IV., ale i Drahomíra nebo Ludmila. K významným pražským památkám se zařadil nejenom kostel sv. Mikuláše, ale také klášter sv. Anny. A stejně jako se v Klementinu usadili jezuité, na Hradčanech působily karmelitky v čele s Marií Elektou. Význam svaté Anežky je nepřehlédnutelný a osudy šlechtičen, jako byly kněžna Lichtenštejnská, hraběnka Černínová nebo vévodkyně Savojská, bezesporu stojí za pozornost. Tím však výčet zdaleka nekončí, protože těmto významným ženám v průběhu dlouhých staletí statečně čelily neméně zajímavé ženské postavy možná nižšího původu, nikoli však menšího kouzla – vrhcábnice sv. Jana Nepomuckého, lazebnice Zuzana z Karlových lázní, jeptiška zazděná v Emauzích, bílá paní z Karlova náměstí, další ze Záběhlic či z nedalekých Hostivic, Brigita z Jeleního příkopu, nahá dívka ze Sněmovní ulice, baba z Podbaby a další a další. Mocné vladařky, schopné manipulátorky mužskými protějšky, ale i provinilé vdovy, povětrné ženštiny, bezhlavé ženské přízraky, průsvitná zjevení nebo bezejmenné dívky s pohnutým osudem, ty všechny tvoří nemalou a rozhodně nepřehlédnutelnou část pražské historie, bez níž by Praha nebyla tím, čím je. Řada z nich zůstala na věky věků zakletá v kameni Rusalkou či Terezkou alias Vltavou počínaje a světicemi na Karlově mostě konče. Jen pražské parky, ostrovy a průčelí domů jich skrývají bezpočet; na jedné straně sleduje dění okolo sebe Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská, Otýlie Sklenářová nebo Božena Němcová, na druhé straně přihlížejí pražskému mumraji anonymní ženy, dívky a nejrůznější alegorie zakleté rukou umělce v ženském těle. Každá má svůj vlastní a nezaměnitelný příběh, jenž stojí za to vyprávět.

Španělská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Atmosféra časů dávno minulých, silné zdi byvších staletí, úzké portály, rozmanitá domovní znamení a pestrá paleta slohů a stylů, to všechno jsou domy staré Prahy. Malé paláce se zakletým tajemstvím. Ukryté příběhy, které dotvářejí charakter města, jež přitahuje stále víc pozornosti. Magie Faustova domu, secese U Černé Matky Boží, tajemství Sovových mlýnů, vězení na Staré rychtě anebo pohádky v Štorchově domě, to všechno a ještě mnohem víc tvoří obsah publikace o starých pražských domech, jež denně míjíme bez povšimnutí. Příběhy známé i téměř zapomenuté mohou být nejenom vhodným prostředkem k zamyšlení nad naší národní minulostí, nejenom zábavným způsobem, jak si ukrátit dlouhou chvíli, ale i návodem, kam se ubírat během procházek naším starobylým, tajemným a překrásným hlavním městem.

Italská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko. Ne každý v rodině je schopný a ochotný ji přeskočit. Co je pro milujícího manžela jediným možným řešením, i když nesnadným, je nepřijatelné pro dceru a nepochopitelné pro vnuka. Hana Weinbergerová žije život, který se neslučuje s běžnými představami ostatních. Jedinou výjimku tvoří zástupy jejích oddaných žáků, které Hana Weinbergerová s nebývalou obětavostí vyprovodila do života. A tak je navzdory své povaze a nátuře milovaná všemi, ať už výhradně či s připomínkami. Kde je však v takovém případě spravedlnost? Tuto otázku si postupně kladou členové její nejbližší rodiny, její milenci i vnější pozorovatelé. A každý musí nutně dospět k jiné odpovědi. Další prozaický počin spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové tentokrát míří k autobiografickým motivům. Ilustracemi Zdeňka Netopila se publikace stává opravdovým knižním skvostem.

Kdy se na území Prahy usadili první Židé? Téměř s jistotou lze říci, že židovští obchodníci a penězoměnci se v pražském podhradí objevili už v 10. století a zmínky o první židovské synagoze jsou jen o dvě století mladší. Ale kdy byl položený základní kámen Staronové synagogy? Opravdu ho přinesli na svých sněhobílých křídlech andělé z Jeruzaléma? Byl Golem první umělý člověk na světě, anebo i on byl z masa a kostí jako každý obyčejný smrtelník? Tyto a podobné příběhy z dob, kdy se ve městě začalo vytvářet tzv. židovské ghetto, z období vzkvétajícího Josefova, středověkých židovských pogromů i z časů, kdy začínaly vznikat židovské obce také mimo Staré Město, obsahuje další publikace M. Wagnerové, mapující historii staré židovské Prahy. Její obyvatelé ve své době představovali přibližně čtvrtinu veškerého pražského obyvatelstva. Jejich dlouhá a trnitá minulost po sobě zanechala mnoho památek a ještě více historek a příběhů, které si vydobyly mezi ostatními staropražskými pověstmi nezastupitelné místo.

Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.