Magdalena Wagnerová strana 2 z 4

Bájný Vyšehrad, Dračí hora, památný Třemšín, mračný Čerchov či Hromová hora. Říp jako národní symbol, Kozákov jako náruč drahokamů, Radhošť jako sídlo bohů. Zakletá princezna, Černá paní nebo Spící panna, hory pod křídly netopýrů, ochranou čarodějů a tíhou starých legend... V naší zemi snad není kopce, ať už se jedná o vysoké hory anebo mírnější vrchy, který by neskrýval nějaké tajemství – a pokud ne přímo tajemství, tak alespoň příběh, jenž odedávna zasahoval do života lidí, žijících v jeho blízkosti. Tyto příběhy přitahují pozornost dodnes, a pokud se po jejich stopách vydáme k vrcholům těchto krajinných dominant, mohou nám cestu jedině zpříjemnit.

Místa záhadná, tajemná či dokonce magická v sobě skrývají nejedno nebezpečí, přesto přitahovala pozornost člověka odedávna. A tak je naše země jako hustá pavučina protkaná sítí temných míst a objektů opředených příběhy, jež mohou vzbuzovat zvědavost a leckdy dokonce nahánět strach. Lidé se občas rádi bojí, a je to právě jejich strach, jenž vytváří živnou půdu pro trudné historie, děsivé příběhy a hrůzostrašná poselství, která neúnavně putují navzdory času od generace ke generaci a přežívají jako nezničitelný, varovně vztyčený prst. Proč lidé považují torzo klášterního kostela v Panenském Týnci za nejmagičtější místo naší země? A co teprve hory, doly, byvší šlechtická sídla, staré domy nebo tajuplná podzemí tak či onak spojená přímo s peklem? O hradu Houska vprostřed kokořínských hvozdů kolují pověsti, při kterých stydne krev v žilách, nemluvě o Loretánském náměstí v Praze, zříceninách hradu Trosky v Českém ráji anebo Branišovském lese nedaleko Českých Budějovic…

„Byl jeden les a v něm palouk U žabího kváku. V lese žily dvě víly, které nebyly vůbec křehké a ani ve snu by je nenapadlo tančit při svitu měsíce. Jedna měla příbuzné ve Vídni a ta druhá chtěla studovat univerzitu třetího věku. Byla ovšem natolik tupá, že nevěděla, nakolik je tupá, a proto žádnou univerzitu studovat nemůže. A taky tam byl královský palác. Král neměl příliš v lásce ochotníky a žluté tulipány a princezna měla v lásce takového jednoho, ale život zatočí s každým z nás, tak proč by jeden údajně pohádkový les měl být výjimkou?“ Literární pohádková travestie Pavouk na šalvěji nabízí kromě originálního receptu, kterým lze obohatit menu jakéhokoli banketu, i poněkud nevšední literární zážitek, oscilující kdesi mezi moralitou, kanadským žertíkem, pohádkou pro čtenáře všeho věku a příběhem ze života. Každý nechť si vybere podle svého…

Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chránícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu – ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrcadlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

Dvacet nejkrásnějších českých pohádek, které mají kořeny v lidové slovesnosti a které by měli znát nejen ti nejmenší. Za všechny jmenujme např. Červenou Karkulku, Perníkovou chaloupku, Popelku, O hloupém Honzovi, Ptáka Ohniváka a další...

Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

The book contains a collection of twenty-nine tales or legends associated with several well-known sites of old Prague. These buildings, landmarks, and whole areas are woven through with stories that bear the weight of many long centuries of Bohemian history. Moreover, they are bound together by one common thread – all the sites can be visited today. They can be touched with the five-fingered hand of the senses, and thus impressed indelibly upon the memory. Thus, this book is a guide that not only narrates, but also illuminates – and hopefully entertains. It can be taken on Sunday walks, day trips and thematic explorations of places that still remember the people of Prague who walked through the pages of its history.

Julie je holka dobrodružná, a tak se vydává na cestu za svojí tetou do Smrdákova, kam prý jezdí jen lidé padlí na hlavu. Není proto divu, že dívce na její cestě dělají společnost prazvláštní bytosti – bývalý vlak jménem Pahroun, luční zvonek Jaromil Modrovlas, který chtěl být odjakživa umělcem, a věčně pochybovačný (a taky dávno snědený) salát. A když se k tomu přidá parta veselých veverek, nějaká ta tatranka a staré natahovací hodinky, je u toho i velký kopec srandy. Pohádková literární road movie, která přivádí dětského čtenáře do říše fantazie, kde nic není nemožné, ale všechno je uvěřitelné.

Les Tcheques ont toujours aimé manger et faire bonne chere. Les femmes tcheques sont reconnues comme d’excellentes cuisinieres sans doute aussi parce que leur savoir-faire trouve sa source dans les recettes traditionnelles, les ingrédients de qualité qu’elles utilisent et les méthodes de travail éprouvées qui se transmettent dans chaque famille de génération en génération. Des plats comme la « kulajda », une soupe de champignons aromatisée a l’aneth, le filet de bouf rôti a la creme, le « bramborák », une étonnante galette de pomme de terre, ou encore les « buchty », de succulentes brioches, sont préparés non seulement dans le secret des foyers tcheques, mais aussi dans les restaurants les plus distingués que compte le pays. Les visiteurs étrangers peuvent ainsi, eux aussi, découvrir et se convaincre de la qualité des mets qu’offre la cuisine tcheque. Et c’est précisément pour tous ceux qui ne peuvent désormais plus se passer de cette cuisine tcheque si généreuse et savoureuse que nous avons préparé ce livre.

Pokud by někdo dokázal snést na jednu obrovskou hromadu všechny knihy světa, vyrostla by na Zemi nová hora. Ta hora by se s největší pravděpodobností jmenovala Papíří. Ale dříve, než by ji lovci senzací stačili zanést do nekonečných seznamů Guinnessovy knihy rekordů, zařadilo by se papíří do dalšího, neméně dlouhého seznamu, a tím by byl soupis ohrožených druhů. Protože co jiného je kniha, vnímáme-li ji jako nositele kulturního dědictví, artefakt, prostředníka mezi člověkem a literaturou? Alespoň tak vidí knihu Jiří Liberzeit, zdánlivě obyčejný knihovník, který stále věří, že v knihách může nalézat skryté sny. Také proto je čas od času nachází. A pak, ruku v ruce s těmito sny, se poprvé v životě odhodlá vystoupit ze své papíří izolace a dotknout se skutečného světa…

Pokud by někdo dokázal snést na jednu obrovskou hromadu všechny knihy světa, vyrostla by na Zemi nová hora. Ta hora by se s největší pravděpodobností jmenovala Papíří. Ale dříve, než by ji lovci senzací stačili zanést do nekonečných seznamů Guinnessovy knihy rekordů, zařadilo by se papíří do dalšího, neméně dlouhého seznamu, a tím by byl soupis ohrožených druhů. Protože co jiného je kniha, vnímáme-li ji jako nositele kulturního dědictví, artefakt, prostředníka mezi člověkem a literaturou? Alespoň tak vidí knihu Jiří Liberzeit, zdánlivě obyčejný knihovník, který stále věří, že v knihách může nalézat skryté sny. Také proto je čas od času nachází. A pak, ruku v ruce s těmito sny, se poprvé v životě odhodlá vystoupit ze své papíří izolace a dotknout se skutečného světa…

Před dávnými časy vystoupil na horu Říp praotec Čech a pohlédl na naši budoucí vlast. Benediktinský klášter v městečku Sázava se stal centrem slovanské liturgie a jako takový se nesmazatelně zapsal do naší historie. Kdysi dávno se v jižních Čechách prosadil šlechtický rod, který se stal nejmocnějším z mocných a jehož představitelé sídlili na hradech Rožmberk a Český Krumlov. V srdci Českého ráje dodnes ční ze země dva čedičové suky známé jako Panna a Baba, pozůstatky slavné minulosti rodu Vartemberků… Tato a mnohá další pozoruhodná místa, která najdete v této knize, by neměla uniknout naší pozornosti, ať už se za nimi vydáme s rodinou nebo sami, ať už vyrazíme na výlet, za poznáním nebo za zábavou.

Román se odehrává v 90. letech minulého století, kdy čeští nakladatelé vstoupili na neprobádané území knižního podnikání. Tržní kapitalismus byl nesměle zahájen a souběžně s nově otevřeným prostorem svobody slova a zdánlivě nevyčerpatelnou nabídkou titulů, které bylo konečně možné vydat, protože tomu již nebránila cenzura, se vydavatelé museli střetnout s řadou překážek, na které nebyli připraveni, ale jež provázejí vydávání knih v tržních podmínkách. Nejinak je tomu i v nakladatelství Alfa, kde zastává funkci šéfredaktora Teodor Weinfurter, hlavní postava románu. Jde ve své podstatě o jakéhosi novodobého bojovníka s větrnými mlýny, ve svaté válce o každý titul každodenně putujícího mezi dvěma bojišti – jedním v nakladatelství, druhým v soukromí. Jako rozvedený muž stěhuje do svého bytu valem stárnoucí matku, rovněž bývalou knižní redaktorku, které už na světě příliš času nezbývá. Tato představitelka nakladatelského světa, který právě skončil, se stařeckou umanutostí urputně hájí metody, které už neplatí a postupně ztrácejí svoji hodnotu. I ona, podobně jako její syn, svádí boj marný a neodvratný. Její tělo odchází, ale mysl zůstává bdělá, o to drastičtější se synovi jeví skutečnost, před kterou matku nemůže ochránit. Může však ochránit sebe. I když se stále znovu ptá, kde leží pravda a co je správné, jednoznačná odpověď nepřichází. Je třeba dávat přednost obsahu nebo úspěchu? Kvalitě nebo kvantitě? Je kniha zboží, artefakt, pomíjející událost nebo trvalá kulturní hodnota, kterou stojí za to stále a znova obhajovat?

Italská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.