Nina Wähä

Svuj stín neprekrocíš. „Lidé v údolí Torne byli dobrí na dve veci: na rození detí a pití.“ Je clovek zodpovedný za hríchy své rodiny? Dá se minulost nejak zmenit? Lze ji zkusit prepsat? Tyto otázky si klade švédská spisovatelka Nina Wähä v nevšedním románu Odkaz. Když Annie otehotní, vydá se na návštevu zpátky tam, kde vyrustala. Rodinný statek se nachází v údolí Tornedalen na hranicích mezi Švédskem a Finskem. Tady se mluví vlastním jazykem, meänkieli. Není to ani švédština, ani finština, je to neco tretího. Annie domu nejede zrovna ráda a nikdo ji nevítá s otevrenou nárucí. Její rodinu tvorí dva rodice a dvanáct detí (nebo ctrnáct, podle toho, jak se to pocítá), které nikdy netáhly za jeden provaz. Máme tu svudce, šikovného nejstaršího syna, trestance, syna homosexuála, který si nedelá nic z toho, co si o nem myslí ostatní. A pak je tu Annie, která je v tom. A matka, která se rozhodla, že už se musí neco stát. A k tomu všichni ostatní. A v neposlední rade otec, který ukrývá temné rodinné tajemství. Nebo lépe receno: on je tím tajemstvím. Nastal cas se s tím vyporádat. Brzo už nic nebude jako drív.

Švédská literární událost! „Lidé v údolí Torne byli dobří na dvě věci: na rození dětí a pití.“ Švédská autorka Nina Wähä nás zavede na odlehlou farmu na severu Finska, kde od 80. let manželé Pentti a Siri vychovali dvanáct dětí. Jejich komplikovaný rodinný vesmír je plný tajemství, tragédií, neštěstí a problémů, kterému dominuje tyranský otec. Příběh začíná pár dnů před Vánoci, kdy se na statku setkávají téměř všechny děti, aby svátky prožily společně. Něco se ale stane – něco se musí stát. Temné tajemství, které mimoděk vyhřezne na povrch, je poslední kapka přetékajícího poháru…