Alison Weir strana 5 z 5

Vzestup a pád devítidenní královny Jany Greyové Lady Jana Greyová se narodila do nesmírně nebezpečné doby. Jako dítě intrikánského otce a bezohledné matky, pro něž byla pouhou figurkou na šachovnici vysoké dynastické hry, žila ve stínu politických machinací a smrtícího náboženského zápalu. Janin fascinující a hluboce tragický životní příběh se odehrává v jednom z nejvýznamnějších období anglických dějin. Jako praneteř Jindřicha VIII. a sestřenice Eduarda VI., Marie Krvavé i Alžběty I. Jana postupně zjišťuje, že odvrhnout okovy vlastního osudu nebude nikdy v její moci. Optikou její cti, inteligence a síly charakteru nahlíží čtenář do zákeřných peripetií tudorovské mocenské politiky od sklonku vlády krále Jindřicha VIII. až po Janino devítidenní kralování a její nevýslovně smutný konec.

Příběh anglických středověkých královen je živý a vzrušující, plný tragédií, vznešených dramat, a dokonce i komedií. Představuje letopisy lásky, vášní, intrik, vražd, válek, zrad, proradností a smutku, které se doslova hemží hrdinkami, ženskými zloduchy, amazonkami, státnicemi, cizoložnicemi a milenkami. Mnohé samozřejmě pozastřely čas a nedostatek známých podrobností – těch se však přesto dochovalo tolik, že nám umožňují zrekonstruovat různé dramatické příběhy. V této knize si autorka vytkla za cíl shromáždit jednotlivé útržky, zbavit je staletých romantických mýtů a legend a proniknout pod vrstvy středověkých předsudků a pověr zachycených v dobových pramenech až k vyváženějšímu a autentickému názoru na život anglických královen ve století následujícím po dobytí země Normany.   Líčení začíná od Matyldy Flanderské, která byla oporou Vilému Dobyvateli při vpádu do Anglie v roce 1066, a vrcholí bouřlivým životem císařovny Maud, jež se považovala za samostatně vládnoucí anglickou královnu a za dosažení svého cíle bojovala až do trpkého konce. Před očima nám vyvstává pět normanských královen jakožto nesmírně vlivných postav a úchvatných povah.   Normanské královny Anglie (1066–1167) nejsou pouhou řadou jednotlivých životopisů, ale spíše jednolitou historií vzájemně propojených životů a důkladně propracovaným obrazem anglických dějin v dobách zásadních společenských převratů.

Uznávaná autorka a historička Alison Weirová pokračuje ve své sérii o šesti ženách Jindřicha VIII. poutavým líčením životního příběhu Jany Seymourové, královy třetí a nejmilovanější manželky a matky jeho jediného legitimního mužského potomka. Svou detailní znalost historie dává do služeb fikce a vykresluje obrazy dramat a intrik, jež se odehrály u nejslavnějšího dvora v anglických dějinách. Pouhých jedenáct dnů po popravě Anny Boleynové obléká Jana Seymourová svatební šat, aby se stala třetí ženou Jindřicha VIII. Poslední dobou přitom zblízka sledovala, jak se králova vášeň k předchozí manželce rychle proměňuje v ledový chlad a velkolepé dvorské slavnosti, hostiny, lovy i příšeří chodeb královských paláců se stávají kulisami děsivé tragédie, která Annu Boleynovou dovede až na popravčí lešení. Jana proto ví, že musí porodit syna, jinak může hrozit smrt i jí. Nová královna musí vystoupit ze stínu Kateřiny Aragonské i Anny Boleynové a dát zemi dědice, protože jen tak může přimět krutého krále, aby s ní i s celou zemí jednal laskavěji. Sílu jí dává víra a naděje, že se jí na tomto zkaženém světě podaří vykonat alespoň nějaký dobrý skutek.  

Ovdovělý Jindřich VIII. se hodlá znovu oženit. Z politických důvodů padla volba na německou princeznu Annu Klevskou, jejíž portrét králi učaroval. Anna však neoplývá žádnou ze ctností, jež Jindřich na ženách obdivuje. Ví, že není žádná kráska, a modlí se, aby se mu zalíbila. Uprostřed zimy připlouvá do Anglie a nedočkavý král jí spěchá v ústrety. Jejich první setkání je však katastrofa. Jindřich je hluboce zklamaný. Snaží se „vyvléct z chomoutu“, jak sám říká, ale smlouvy jsou smlouvy. Přichází Annina svatební noc a ona trne strachy. Pokud krále nepotěší, jak to celé skončí? Rozvodem? Popravou? Jindřich dovede být krutý. Celý dvůr si o ní myslí, že je naivní a hloupá, ale ona ví, co se odehrává za jejími zády. A má tajemství. Existuje snad něco, co má zůstat skryto? Tuto duchaplnou a okouzlující dámu si časem zamilovali všichni, kdo ji znali, a Jindřich VIII., který ji zapudil, se nakonec stal jejím nejlepším přítelem. Tím však její příběh neskončil.     Uznávaná autorka a historička Alison Weirová pokračuje ve své sérii o šesti ženách Jindřicha VIII. poutavým líčením životního příběhu německé princezny Anny Klevské, jejíž portrét králi učaroval. Svou detailní znalost historie dává do služeb fikce a vykresluje obrazy dramat a intrik, jež se odehrály u nejslavnějšího dvora v anglických dějinách.  

Eleonora Akvitánská patřila k předním a zároveň nejspornějším ženským osobnostem středověku. Byla krásná, inteligentní a svéhlavá a za života se o ní šířily nejrůznější, a zdaleka nikoli nepodložené pikantní zvěsti. Vyrostla na nevázaném okcitánském dvoře, na němž působili slavní trubadúři, a dokonce se tvrdilo, že předsedala soudům lásky. Nejprve se provdala za francouzského krále Ludvíka VII. a poté za anglického Jindřicha II., jemuž porodila syny Richarda Lví srdce a Jana Bezzemka. Dožila se dvaaosmdesáti let, ale protivenství a tragédie z mladších let překonala teprve v pokročilém věku a stala se prakticky suverénní vládkyní Anglie.

Historický román líčí vznik států a vášnivých konfliktů – mezi Jindřichem II. a jeho nejbližším přítelem Tomášem Becketem, mezi Eleonorou a Jindřichovou matkou Matyldou, jež všem nahání hrůzu, mezi otcem a jeho syny, poněvadž královi potomci se chopí zbraní a povstanou proti otci, a konečně i mezi Jindřichem a samou Eleonorou.   Píše se rok 1152 a krásná třicetiletá žena s nepočetným ozbrojeným doprovodem ujíždí s větrem o závod po území dnešní Francie směrem na jih. Nechává za sebou korunu, dvě malé dcerky a rozpadlé manželství s francouzským králem Ludvíkem VII., který připomínal spíš mnicha než světského panovníka a rozhodně nebyl příliš zdatným milencem.Tou ženou je akvitánská vévodkyně Eleonora a jde jí výhradně o návrat do vlastních rozsáhlých držav a o sňatek s mužem, jehož miluje – s Jindřichem Plantagenetem, jemuž je osudem předurčeno, aby se proslavil coby anglický král Jindřich II. Jejich svazek se zakládá na tělesné přitažlivosti, ale umožní vytvoření skvělého impéria, rozkládajícího se od Skotska až k Pyrenejím. Z něho rovněž vzejde ďáblovo pokolení Plantagenetů – včetně králů Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka – a snad nejnechvalněji známé bouřlivé manželství v dějinách.

Anglie po roce 1536 sídlo nejskvělejšího královského dvora v britských dějinách. Pod nablýskaným povrchem však číhá zrada. Alžběta je dcerou Jindřicha VIII., jednoho z nejmocnějších králů, jaké kdy Anglie měla. Je dědičkou trůnu, ale to vše se jako mávnutím kouzelného proutku změní, když dá Jindřich popravit pro zradu její matku Annu Boleynovou, kterou ještě přednedávnem tolik miloval. Alžběta je prohlášena za nemanželskou, stává se pouhou loutkou v peripetiích mocenské politiky tudorovské dob y a přežít smrtonosné pasti a nástrahy této kruté doby jí pomáhá jen její důvtip a mimořádná inteligence. Alžběta je ale odhodlána přežít, postavit se těm, kteří ji chtěji zničit anebo jí využít pro své vlastní cíle, a vymoci si zpět své právo na důs tojné postavení i anglický trůn. Alžběta je dcerou Jindřicha VIII, nejmocnějšího krále v anglických dějinách. Je předurčena k nástupu na trůn a lidé se jí klanějí jako králově dědičce, ale to vše se změní, když je její matka Anna Boleyonvá Jindřic hova velká láska a pošetilost popravena pro nevěru. Holčička je vyděděna, prohlášena za nemanželskou a napříště už musí spoléhat jen na vlastní důvtip, aby vůbec přežila v temných vírech doby, kdy starý věk končí a nový teprve začíná, kdy Evropou i Anglií zmítá velký náboženský konflikt mezi katolictvím a protestantismem a Anglie v něm stejně jako celá Evropa teprve hledá vlastní tvář. Alžběta se po otcově smrti stává bezmocnou hříčkou unášenou dravými proudy bezohledné mocenské politiky tudor ovského dvora a je svědkem i obětí jejích zvratů od protestantské regentské vlády mladičkého Eduarda VI., svého bratra, až po nelítostnou katolickou restauraci Marie Krvavé, své sestry, za jejíž vlády se dokonce na krátký čas ocitá uvězněna v Toweru a hrozí jí smrt. Bojuje o holý život a přelstít ty, kdo usilují o její zničení nebo ji chtějí využít jako loutku pro své vlastní zrádné cíle, jí pomůže jen její nevšední inteligence. Z malé, hloubavé a předčasně vyspělé dívenky, jejíž osud je plný tr agických zvratů, se nakonec stává nejslavnější anglická královna. To už je ale jiný příběh.

Dvě ženy, dva příběhy, dvě doby – a přece jako by mezi nimi exitovala jakási zvláštní, osudová spojitost. Dcera vévodů ze Suffolku Katherine Greyová, mladší sestra popravené „devítidenní královny“ Jany Greyové, nalezne jednoho dne ve věžní komnatě starého londýnského paláce zlatý přívěsek se safírem a svazek starých listin ovázaných zteřelou stuhou. Od té chvíle bude její život, který je plný tragických zvratů i vzácných okamžiků závratného štěstí, provázet neukojitelná touha odhalit totožnost pisatele oněch listin a spolu s tím i tajemství, o němž listiny pojednávají – záhadu zmizení dvou malých princů v Toweru, o nichž se od nepaměti traduje, že je dal zavraždit jejich strýc, král „hrbáč“ Richard III., aby se sám zmocnil anglického trůnu. Toto tajemství toužila odhalit i nepochybná pisatelka oněch listů a majitelka nalezeného šperku, Katherine Plantagenetová, mladičká nemanželská dcera mocichtivého krále. Ve vyprávění renomované historičky Weirové ožívají historické postavy dvou různých dob – konce 15. a poloviny 16. století – a skrze jejich životní příběhy čtenář sleduje dramatické události závěru válek dvou růží a nástupu Tudorovců na anglický trůn i počátky vlády Alžběty I. o osmdesát let později. Dva příběhy a dvě ženy, jež spojuje jedno smrtelné nebezpečí: stojí příliš blízko trůnu. Láska, intriky a tajemství, to je to, co je oběma příběhům společné. A jména obou hrdinek. Katherine. Tajemstvím, po němž obě pátrají, je záhadné zmizení dvou malých princů v Toweru v roce 1484. Pátrá po něm dcera krále Richarda III. Kate Plantagenetová, jež touží očistit milovaného otce od podzření z jejich vraždy. A pídí se po něm i lady Katherine Greyová, mladší sestra popravené „devítidenní královny“, která z něj odhalí nevíc právě v době, kdy je v Toweru sama uvězněná…

Malá Alžběta, dcera Jindřicha VIII., nejmocnějšího z anglických panovníků, je princezna předurčená k životu na výsluní moci a slávy a lidé se jí klanějí jako králově dědičce. To vše se ale rázem změní, když je její matka Anna Boleynová – Jindřichova velká láska – popravena za údajnou nevěru. Král holčičku vydědí, dá ji prohlásit za nemanželskou a ona je napříště nucena spoléhat jen na vlastní důvtip, aby v temných vírech doby plné intrik a náboženských svárů mezi katolictvím a nově zrozeným protestantismem vůbec přežila. Zvlášť po otcově smrti musí jako sirotek obratně proplouvat dravými proudy bezohledných mocenských bojů u tudorovského dvora. Je svědkem protestantské regentské vlády svého bratra, mladičkého Eduarda VI., i nelítostné katolické obnovy své starší sestry Marie Krvavé, za jejíž vlády se jako ikona protestantské strany na krátký čas dokonce ocitá uvězněna v Toweru, a ač se důsledně distancuje ode všech spiknutí, hrozí jí smrt. Jsou chvíle, kdy bojuje o holý život, a přelstít ty, kdo usilují o její zničení nebo ji chtějí využít pro své vlastní cíle, jí pomůže jen nevšední inteligence a mimořádné vzdělání. Z hloubavé, předčasně vyspělé dívenky, jejíž osud je plný tragických zvratů, se nakonec stává nejslavnější a nejoblíbenější anglická královna. Ale to už je jiný příběh. Čtivý román od populární historičky vypráví příběh Alžběty I., než se stala královnou… Alžběta je líčena jako inteligentní, moudrá, předčasně vyspělá a sympatická postava, která úspěšně přežije všechny úklady a životní zvraty. Příběh se důsledně drží historických skutečností a přesvědčivě zachycuje intimní detaily z jejího života.

Skrze jímavý příběh jedné z nejtragičtějších postav tudorovské Anglie, mladičké "devítidenní královny" lady Jane Greyové, nahlížíme do doby krátce po smrti Jindřicha VIII. Lady Jane Greyová, jíž koluje v žilách královská krev, odmalička ví, že se jed nou má stát královnou, ale osud si někdy s životy lidí krutě zahrává. V prostředí plném intrik a vášnivých náboženských sporů, se stává šachovou figurkou v mocenské hře svých urozených rodičů, kteří ji vženou do nešťastného manželství a donutí ji při jmout královskou korunu.

The third volume of Alison Weir's magisterial history of the queens of medieval England Medieval queens were seen as mere dynastic trophies, yet many of the Plantagenet queens of the High Middle Ages dramatically broke away from the restrictions imposed on their sex, as Alison Weir shows in this gripping group biography of England's fourteenth-century consorts. Using personal letters and wonderfully vivid sources, Alison Weir evokes the lives of five remarkable queens: Marguerite of France, Isabella of France, Philippa of Hainault, Anne of Bohemia and Isabella of Valois. The turbulent, brutal Age of Chivalry witnessed the Black Death, the Peasants' Revolt, the Hundred Years War against France and savage baronial wars against the monarchy in which these queens were passionately involved. Queens of the Age of Chivalry brilliantly recreates this truly dramatic period of history through the lives of five extraordinary women.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Poutavý a fascinující román je živým portrétem sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.

Doba a vláda slavného Tudorovce. Pod tradičně zavedeným názvem dostává čtenář do rukou šestisetstránkovou studii, která je založena na zkoumání a výkladu historických dokumentů, avšak přesto je napsána elegantním a hlavně obecně srozumitelným stylem. Kostrou knihy je vývoj Jindřichovy povahy od první renesanční osobnosti na anglickém trůně až po nesnášenlivého tyrana obklopeného cynickými rádci. Zároveň procházíme všemi peripetiemi anglické politiky a reformace a dozvíme se mnohé rovněž o kultuře, justici, diplomacii, válkách, panovnických dvorech, módě i zvycích oné doby.

Anglie po roce 1536 sídlo nejskvělejšího královského dvora v britských dějinách. Pod nablýskaným povrchem však číhá zrada. Alžběta je dcerou Jindřicha VIII., jednoho z nejmocnějších králů, jaké kdy Anglie měla. Je dědičkou trůnu, ale to vše se jako mávnutím kouzelného proutku změní, když dá Jindřich popravit pro zradu její matku Annu Boleynovou, kterou ještě přednedávnem tolik miloval. Alžběta je prohlášena za nemanželskou, stává se pouhou loutkou v peripetiích mocenské politiky tudorovské dob y a přežít smrtonosné pasti a nástrahy této kruté doby jí pomáhá jen její důvtip a mimořádná inteligence. Alžběta je ale odhodlána přežít, postavit se těm, kteří ji chtěji zničit anebo jí využít pro své vlastní cíle, a vymoci si zpět své právo na důs tojné postavení i anglický trůn. Alžběta je dcerou Jindřicha VIII, nejmocnějšího krále v anglických dějinách. Je předurčena k nástupu na trůn a lidé se jí klanějí jako králově dědičce, ale to vše se změní, když je její matka Anna Boleyonvá Jindřic hova velká láska a pošetilost popravena pro nevěru. Holčička je vyděděna, prohlášena za nemanželskou a napříště už musí spoléhat jen na vlastní důvtip, aby vůbec přežila v temných vírech doby, kdy starý věk končí a nový teprve začíná, kdy Evropou i Anglií zmítá velký náboženský konflikt mezi katolictvím a protestantismem a Anglie v něm stejně jako celá Evropa teprve hledá vlastní tvář. Alžběta se po otcově smrti stává bezmocnou hříčkou unášenou dravými proudy bezohledné mocenské politiky tudor ovského dvora a je svědkem i obětí jejích zvratů od protestantské regentské vlády mladičkého Eduarda VI., svého bratra, až po nelítostnou katolickou restauraci Marie Krvavé, své sestry, za jejíž vlády se dokonce na krátký čas ocitá uvězněna v Toweru a hrozí jí smrt. Bojuje o holý život a přelstít ty, kdo usilují o její zničení nebo ji chtějí využít jako loutku pro své vlastní zrádné cíle, jí pomůže jen její nevšední inteligence. Z malé, hloubavé a předčasně vyspělé dívenky, jejíž osud je plný tr agických zvratů, se nakonec stává nejslavnější anglická královna. To už je ale jiný příběh.

The captivating new Tudor novel from Alison Weir, Sunday Times bestselling author of Six Tudor Queens. A princess born into a war between two families... Firstborn of the royal House of York, Elizabeth dreams of wearing a crown. But in England, queens do not rule. When her beloved father, King Edward, dies suddenly, his brother seizes power. Two young princes disappear into the Tower. Yet another claimant seeks the crown, the upstart heir of the rival House of Lancaster. Marriage to this Henry Tudor would unite their warring families - and help Elizabeth to the throne she knows is hers by right. A glorious new age awaits. Now Elizabeth must choose her allies wisely as she fights to become mother and queen of a great new dynasty. Elizabeth of York. The first Tudor queen. Her story.

Dvě ženy, dva příběhy, dvě doby – a přece jako by mezi nimi exitovala jakási zvláštní, osudová spojitost. Dcera vévodů ze Suffolku Katherine Greyová, mladší sestra popravené „devítidenní královny“ Jany Greyové, nalezne jednoho dne ve věžní komnatě starého londýnského paláce zlatý přívěsek se safírem a svazek starých listin ovázaných zteřelou stuhou. Od té chvíle bude její život, který je plný tragických zvratů i vzácných okamžiků závratného štěstí, provázet neukojitelná touha odhalit totožnost pisatele oněch listin a spolu s tím i tajemství, o němž listiny pojednávají – záhadu zmizení dvou malých princů v Toweru, o nichž se od nepaměti traduje, že je dal zavraždit jejich strýc, král „hrbáč“ Richard III., aby se sám zmocnil anglického trůnu. Toto tajemství toužila odhalit i nepochybná pisatelka oněch listů a majitelka nalezeného šperku, Katherine Plantagenetová, mladičká nemanželská dcera mocichtivého krále. Ve vyprávění renomované historičky Weirové ožívají historické postavy dvou různých dob – konce 15. a poloviny 16. století – a skrze jejich životní příběhy čtenář sleduje dramatické události závěru válek dvou růží a nástupu Tudorovců na anglický trůn i počátky vlády Alžběty I. o osmdesát let později. Dva příběhy a dvě ženy, jež spojuje jedno smrtelné nebezpečí: stojí příliš blízko trůnu. Láska, intriky a tajemství, to je to, co je oběma příběhům společné. A jména obou hrdinek. Katherine. Tajemstvím, po němž obě pátrají, je záhadné zmizení dvou malých princů v Toweru v roce 1484. Pátrá po něm dcera krále Richarda III. Kate Plantagenetová, jež touží očistit milovaného otce od podzření z jejich vraždy. A pídí se po něm i lady Katherine Greyová, mladší sestra popravené „devítidenní královny“, která z něj odhalí nevíc právě v době, kdy je v Toweru sama uvězněná…