Alison Weir

Příběh anglických středověkých královen je živý a vzrušující, plný tragédií, vznešených dramat, a dokonce i komedií. Představuje letopisy lásky, vášní, intrik, vražd, válek, zrad, proradností a smutku, které se doslova hemží hrdinkami, ženskými zloduchy, amazonkami, státnicemi, cizoložnicemi a milenkami. Mnohé samozřejmě pozastřely čas a nedostatek známých podrobností – těch se však přesto dochovalo tolik, že nám umožňují zrekonstruovat různé dramatické příběhy. V této knize si autorka vytkla za cíl shromáždit jednotlivé útržky, zbavit je staletých romantických mýtů a legend a proniknout pod vrstvy středověkých předsudků a pověr zachycených v dobových pramenech až k vyváženějšímu a autentickému názoru na život anglických královen ve století následujícím po dobytí země Normany. Líčení začíná od Matyldy Flanderské, která byla oporou Vilému Dobyvateli při vpádu do Anglie v roce 1066, a vrcholí bouřlivým životem císařovny Maud, jež se považovala za samostatně vládnoucí anglickou královnu a za dosažení svého cíle bojovala až do trpkého konce. Před očima nám vyvstává pět normanských královen jakožto nesmírně vlivných postav a úchvatných povah.

Eleonora Akvitánská patřila k předním a zároveň nejspornějším ženským osobnostem středověku. Byla krásná, inteligentní a svéhlavá a za života se o ní šířily nejrůznější, a zdaleka nikoli nepodložené pikantní zvěsti. Vyrostla na nevázaném okcitánském dvoře, na němž působili slavní trubadúři, a dokonce se tvrdilo, že předsedala soudům lásky. Nejprve se provdala za francouzského krále Ludvíka VII. a poté za anglického Jindřicha II., jemuž porodila syny Richarda Lví srdce a Jana Bezzemka. Dožila se dvaaosmdesáti let, ale protivenství a tragédie z mladších let překonala teprve v pokročilém věku a stala se prakticky suverénní vládkyní Anglie.

Egy asszony, akit az elődje sorsa kísért. Tizenegy nappal Boleyn Anna halála után Jane Seymourt az esküvőjére öltöztetik. A királyhoz készül hozzámenni. Szem- és fültanúja volt, hogy az udvarnál a szerelmi játék milyen gyorsan válik veszélyessé, és tudja, hogy fiút kell szülnie..., különben neki is vége. Az új királynénak tehát ki kell lépnie Katalin és Anna árnyékából. Eközben vajon előcsalhatja-e a kegyetlen király gyöngédebb oldalát? Jane Seymour, VIII. Henrik harmadik királynéjának története Alison Weir, az elismert történész és nagysikerű regényíró új kutatásokra alapozva írta meg lebilincselő regényét, és lenyűgöző képet fest Jane-ről, miközben új fényt vet a róla alkotott hagyományos és modern felfogásra. Jane-t a hite és az az elképzelése hajtotta, hogy némi jót tehet ebben a gonosz világban. A történelem megismertet minket halála körülményeivel. Ez a csodálatos regény pedig feltárja előttünk az életét. Hat Tudor-házi királyné. Hat regény. Hat év. Philippa Gregory és a Tudorok rajongóinak kötelező olvasmány. Jane Seymour: egy asszony, akit az elődje sorsa kísért - a harmadik kötet a VIII. Henrik feleségeiről szóló, hatkötetes regénysorozatból, a világhírű történész és bestseller szerző tollából.

Ovdovělý Jindřich VIII. se hodlá znovu oženit. Z politických důvodů padla volba na německou princeznu Annu Klevskou, jejíž portrét králi učaroval. Anna však neoplývá žádnou ze ctností, jež Jindřich na ženách obdivuje. Ví, že není žádná kráska, a modlí se, aby se mu zalíbila. Uprostřed zimy připlouvá do Anglie a nedočkavý král jí spěchá v ústrety. Jejich první setkání je však katastrofa. Jindřich je hluboce zklamaný. Snaží se „vyvléct z chomoutu“, jak sám říká, ale smlouvy jsou smlouvy. Přichází Annina svatební noc a ona trne strachy. Pokud krále nepotěší, jak to celé skončí? Rozvodem? Popravou? Jindřich dovede být krutý. Celý dvůr si o ní myslí, že je naivní a hloupá, ale ona ví, co se odehrává za jejími zády. A má tajemství. Existuje snad něco, co má zůstat skryto? Tuto duchaplnou a okouzlující dámu si časem zamilovali všichni, kdo ji znali, a Jindřich VIII., který ji zapudil, se nakonec stal jejím nejlepším přítelem. Tím však její příběh neskončil.

Měli si být oporou a stvrdili to před Bohem. Avšak jen ona na to dbala… Už počasí v anglickém přístavu věstí, že se španělská infantka Catalina bude muset důkladně obrnit proti nevlídnosti Severu. Sňatková politika jí za chotě určila zdejšího prvorozeného prince Artura Tudora, jenže osud s ní má jiné, daleko chmurnější plány. Když neduživý manžel brzy nato zemře, najde v mladé vdově zalíbení mladičký švagr Jindřich. Přestože si ji nakonec odvede k oltáři, není utrpení v životě královny Kateřiny (1485–1536) zdaleka zažehnáno. Žádnému z jejich synů nejsou dopřány ani dva měsíce života, zmar se vrší, léta běží. Temperamentní Jindřich VIII. zoufale toužící po dědici obětuje nejprve vřelost, pak věrnost a posléze soudnost. A tak zatímco dějiny tudorovské Anglie s přičiněním Anny Boleynové spějí k neblaze proslulému rozvodu, jenž otřese zvyklostmi raně novověké Evropy, strachuje se odkvétající katolická královna nejen o přežití v podmínkách určovaných mužskou vůlí či o legitimní nároky své jediné dcery, ale i o spásu vlastní duše… První svazek řady Šest tudorovských královen předkládá dramatickou epopej o vnitřně poctivé panovnici, jejíž svatá trpělivost ostře kontrastuje s činy manžela, prosazujícího své ego přes veškeré překážky světské i duchovní. O prolité krvi nemluvě. délka nahrávky: 27 hodin 36 minut

Příběh Kateřiny Howardové, páté manželky krále Jindřicha VIII., je jedním z nejtragičtějších v anglických dějinách. Dívenka sotva odrostlá dětským střevíčkům, kterou ke dvoru přivedla její ctižádostivá rodina, okouzlila krále svými půvaby a krásou. Uměla zpívat, nádherně tančila, milovala dvorské slavnosti, a když se s ní stárnoucí král dychtivý dědice roku 1540 oženil, plnými doušky si užívala svého privilegovaného postavení. Kdyby mu porodila syna, byl by její triumf dokonalý. Zamilovaný Jindřich se nad ní rozplýval a všem na potkání opakoval, že Kateřina je jeho slunce, jeho růže bez trnů. V její minulosti však byly stíny, o kterých neměl tušení, a ta minulost se Kateřině čím dál nebezpečněji připomínala. A přece si dívka nemohla pomoci a stále znovu si zahrávala s ohněm. Král se tak měl poučit, že ti, kdo trhají růže bez trnů, musí počítat s tím, že se spálí.

Malá Alžběta, dcera Jindřicha VIII., nejmocnějšího z anglických panovníků, je princezna předurčená k životu na výsluní moci a slávy a lidé se jí klanějí jako králově dědičce. To vše se ale rázem změní, když je její matka Anna Boleynová – Jindřichova velká láska – popravena za údajnou nevěru. Král holčičku vydědí, dá ji prohlásit za nemanželskou a ona je napříště nucena spoléhat jen na vlastní důvtip, aby v temných vírech doby plné intrik a náboženských svárů mezi katolictvím a nově zrozeným protestantismem vůbec přežila. Zvlášť po otcově smrti musí jako sirotek obratně proplouvat dravými proudy bezohledných mocenských bojů u tudorovského dvora. Je svědkem protestantské regentské vlády svého bratra, mladičkého Eduarda VI., i nelítostné katolické obnovy své starší sestry Marie Krvavé, za jejíž vlády se jako ikona protestantské strany na krátký čas dokonce ocitá uvězněna v Toweru, a ač se důsledně distancuje ode všech spiknutí, hrozí jí smrt. Jsou chvíle, kdy bojuje o holý život, a přelstít ty, kdo usilují o její zničení nebo ji chtějí využít pro své vlastní cíle, jí pomůže jen nevšední inteligence a mimořádné vzdělání. Z hloubavé, předčasně vyspělé dívenky, jejíž osud je plný tragických zvratů, se nakonec stává nejslavnější a nejoblíbenější anglická královna. Ale to už je jiný příběh. Čtivý román od populární historičky vypráví příběh Alžběty I., než se stala královnou… Alžběta je líčena jako inteligentní, moudrá, předčasně vyspělá a sympatická postava, která úspěšně přežije všechny úklady a životní zvraty. Příběh se důsledně drží historických skutečností a přesvědčivě zachycuje intimní detaily z jejího života.

Jejich milostný poměr vyvolává skandál evropských rozměrů. Alžběta Tudorovna se prohlašuje za Panenskou královnu, ale nedokáže odolat svému oslnivému, ale ženatému nejvyššímu štolbovi, lordu Robertu Dudleymu. Mnozí jsou přesvědčeni, že jsou milenci, a šíří se pikantní fámy, že Alžběta vůbec není panna. Úctyhodnou mladou královnu považuje většina křesťanského světa za nemanželskou kacířku a uchvatitelku trůnu, a přece si mnozí vládci tudorovskou Anglii předcházejí a usilují o Alžbětinu ruku. Alžběta, která čelí narůstajícímu tlaku, aby se provdala, své nápadníky v jejich námluvách povzbuzuje, ale zároveň se prostřednictvím delikátního politického manévrování snaží vyhnout jakémukoli závazku. Sledovat tuto nebezpečnou linii s Robertem Dudleym po boku, synem a vnukem zrádců, by ji ale mohlo stát trůn… Královna Alžběta, román odehrávající se na pozadí oslnivé nádhery tudorovského dvora a nejslavnějších událostí své doby, je dramatický, složitý a hluboce jímavý příběh plný intrik, lásky a bolestné ztráty, jehož protagonistkou je největší anglická královna a zápletku tvoří jeden z nejpodivuhodnějších milostných příběhů všech dob.

A frissen megözvegyült VIII. Henrik, aki egy csecsemőkorú kisfiúval marad magára, rádöbben, hogy ismét meg kell nősülnie, hogy biztosítsa a trónutódlást. A király negyvenhat éves, túlsúlyos és köszvényben szenved. Európa legpartiképesebb hercegnői kereken visszautasítják. Egy kis német hercegségből Kleve-i Anna huszonnégy éves és olyan titka van, amit mindenáron, elkeseredetten meg akar őrizni. Henrik megrendeli a portréját az udvari festőtől, aki a legelőnyösebb szögből festi le a hercegnőt. Henriket elbűvöli a bájos arc, így annál keserűbb a meglepetése, amikor Anna Angliába ér, és szemtől szemben láthatja. Egyesek vonzónak tartják az új királynét, de Henrik tudja, hogy sosem lesz képes szeretni. Lebilincselő történet egy különös királyi frigyről, aminek mégis véget kell vetni. Miközben Henrik kezdi megkedvelni a feleségét és az ágyát is megosztja vele, a figyelmét felkelti a királyné egyik udvarhölgye. Vajon az uralkodó házasságtöréssel vádolja-e meg Annát, ahogy Boleyn Anna királynéval tette, és vérpadra küldi? Vagy elválik tőle és a szégyenbe került asszonyt hazaküldi? Alison Weir új és meglepő szemszögből, Anna királyné, egy reményekkel és álmokkal teli asszony szemén át mutatja be ezt a bámulatos királyi házasságot, egy olyan asszonyéból, aki magányos és félti az életét a királyi udvarban, ahol szinte a partra lépése pillanatától fogva csak elutasításban van része. Hat Tudor-házi királyné. Hat regény. Hat év. Philippa Gregory és a Tudorok rajongóinak kötelező olvasmány. Klévei Anna: egy asszony, akinek egy idegen országban kell helytállnia - a negyedik kötet a VIII. Henrik feleségeiről szóló, hatkötetes regénysorozatból, a világhírű történész és bestseller szerző tollából.

Fascinating and authoritative of Britain's royal families from Henry VIII to Elizabeth I to Queen Victoria, by leading popular historian Alison Weir 'George III is alleged to have married secretly, on 17th April, 1759, a Quakeress called Hannah Lightfoot. If George III did make such a marriage...then his subsequent marriage to Queen Charlotte was bigamous, and every monarch of Britain since has been a usurper, the rightful heirs of George III being his children by Hannah Lightfoot...' Britain's Royal Families provides in one volume, complete genealogical details of all members of the royal houses of England, Scotland and Great Britain - from 800AD to the present. Drawing on countless authorities, both ancient and modern, Alison Weir explores the crown and royal family tree in unprecedented depth and provides a comprehensive guide to the heritage of today's royal family - with fascinating insight and often scandalous secrets. 'Staggeringly useful... combines solid information with tantalising appetisers.' Mail on Sunday

Historický román líčí vznik států a vášnivých konfliktů – mezi Jindřichem II. a jeho nejbližším přítelem Tomášem Becketem, mezi Eleonorou a Jindřichovou matkou Matyldou, jež všem nahání hrůzu, mezi otcem a jeho syny, poněvadž královi potomci se chopí zbraní a povstanou proti otci, a konečně i mezi Jindřichem a samou Eleonorou. Píše se rok 1152 a krásná třicetiletá žena s nepočetným ozbrojeným doprovodem ujíždí s větrem o závod po území dnešní Francie směrem na jih. Nechává za sebou korunu, dvě malé dcerky a rozpadlé manželství s francouzským králem Ludvíkem VII., který připomínal spíš mnicha než světského panovníka a rozhodně nebyl příliš zdatným milencem. Tou ženou je akvitánská vévodkyně Eleonora a jde jí výhradně o návrat do vlastních rozsáhlých držav a o sňatek s mužem, jehož miluje – s Jindřichem Plantagenetem, jemuž je osudem předurčeno, aby se proslavil coby anglický král Jindřich II. Jejich svazek se zakládá na tělesné přitažlivosti, ale umožní vytvoření skvělého impéria, rozkládajícího se od Skotska až k Pyrenejím. Z něho rovněž vzejde ďáblovo pokolení Plantagenetů – včetně králů Richarda Lvího srdce a Jana Bezzemka – a snad nejnechvalněji známé bouřlivé manželství v dějinách.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Poutavý a fascinující román je živým portrétem sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.

Renomovaná anglická autorka a historička Alison Weirová uzavírá svou šestidílnou sérii o manželkách Jindřicha VIII. příběhem Kateřiny Parrové, královy šesté a poslední ženy, vzdělané a kultivované dámy, která mu byla v posledních letech jeho života příjemnou a laskavou společnicí. Poutavý a fascinující román je živým portrétem této sympatické anglické královny, tajné protestantky, jejíž život se odehrává na pozadí dvorských intrik a náboženských svárů, jimž ji vystavovala bouřlivá doba probíhající reformace.   Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít.

Alžběta z Yorku byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda IV. Rusovlasá, krásná a dobrosrdečná dívka je miláčkem celé rodiny, v jejím životě však náhle nastane prudký zvrat, když jí zemře otec na vrcholu svých životních sil. Strýc, neblaze proslulý Richard III., využije jeho smrti k uchvácení trůnu a uvězní v Toweru Alžbětiny dva mladší bratry, oprávněné dědice trůnu, kteří pak beze stopy zmizí. Alžběta musí snášet Richardovy námluvy, aby se stala jeho ženou a tím dále potvrdila oprávněnost jeho nároků na trůn. Král jí sice zavraždil bratry, avšak ona má za to, že musí jeho návrh na uzavření manželství přijmout. Alžbětu však zachrání Jindřich Tudor, který se Richardovi postaví v bitvě na Bosworthském poli. Po svém vítězství je prohlášen králem a požádá Alžbětu o ruku, aby se mohla stát první královnou tudorovské rodové linie. Manželství je šťastné a plodné, a nejenže spojí do té doby vzájemně bojující rody Lancasterů a Yorků – mající ve znaku červenou a bílou růži –, ale vzejdou z něj i čtyři potomci, kteří se dožijí dospělého věku, mezi nimi i Jindřich VIII.

Sňatkové hry největší z anglických panovnic Jejich milostný poměr vyvolává skandál evropských rozměrů. Alžběta Tudorovna se prohlašuje za Panenskou královnu, ale nedokáže odolat svému oslnivému nejvyššímu štolbovi, lordu Robertu Dudleymu. Mnozí jsou přesvědčeni, že jsou milenci, a šíří se pikantní fámy, že Alžběta vůbec není panna.Energickou mladou královnu považuje většina křesťanského světa za nemanželskou kacířku a uchvatitelku trůnu, a přece si mnozí vládci tudorovskou Anglii předcházejí a usilují o Alžbětinu ruku. Alžběta, která čelí narůstajícímu tlaku, aby se provdala, své nápadníky v jejich námluvách povzbuzuje, ale zároveň se prostřednictvím delikátního politického manévrování snaží vyhnout jakémukoli závazku. Sledovat tuto nebezpečnou linii po boku s Robertem Dudleym, synem a vnukem zrádců, by ji ale mohlo stát trůn… Královna Alžběta, román odehrávající se na pozadí oslnivé nádhery tudorovského dvora a nejslavnějších událostí své doby, vypráví dramatický, složitý a hluboce jímavý příběh plný intrik, lásky a bolestné ztráty, jehož protagonistkou je největší anglická královna a zápletku tvoří jeden z nejpodivuhodnějších milostných příběhů všech dob. Alison Weirová (1951) žije a pracuje v hrabství Surrey nedaleko Londýna. Je známa především jako historička, která má na svém kontě celou řadu obsáhlých publikací literatury faktu, mimo jiné knihy Děti Anglie, Šest žen Jindřicha VIII., Pád Anne Boleynové a Jindřich VIII.: Král a dvůr. Dále napsala čtyři historické romány: Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta, Zajatá královna a Nebezpečné dědictví. Pro milovníky historie také pořádá zájezdy po místech, kde se odehrávaly anglické dějiny 16. století, o nichž ve svých knihách nejčastěji píše, a sama je na nich zasvěcenou průvodkyní.

V  prvním ze série zamýšlených románů o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou. Fantasticky živý portrét první ženy Jindřicha VIII. bourá mnohé mýty o této hrdé ženě. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná a odvážná hrdinka, jež na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela a budoucnost své královské dcery. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.     Fantasticky živý portrét královny Kateřiny Aragonské, první ze šesti žen Jindřicha VIII., bourá mnohé mýty o této hrdé Španělce. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná, odvážná a milující žena, která na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela, budoucnost své jediné dcery a tváří v tvář rodícímu se protestantismu i o jednotu univerzální církve a spojenectví mezi Anglií a Španělskem. Rozvod s králem by znamenal nejen to, že se její dcera stane královským levobočkem, ale i vychýlení jazýčku na vahách moci v neprospěch jejího rodného Španělska a papeže. Jindřich VIII. naopak nutně potřebuje syna a nástupce na trůnu, kterého mu ona ve svém věku už dát nemůže. Děsí jej pomyšlení, co by s Anglií stalo, kdyby zemřel bez mužského dědice – „války růží“ mezi rody Lancasterů a Yorků, které zemi pustošily dlouhá desetiletí, ukončil teprve jeho otec Jindřich VII., jímž na anglický trůn nastoupila nová dynastie Tudorovců. Její moc však dosud není pevná. Rozhoří se znovu občanská válka? Jindřich dlouho váhá. Do jeho mocenských úvah se promítá i vášeň, jíž zahořel pro Annu Boleynovou, Kateřininu dvorní dámu, jejíž ambicí je stát se anglickou královnou a která horuje pro církevní reformu. Tak se královský rozvod a touha zajistit zemi nástupnictví stává spouštěčem anglické reformace, neboť papež, držený v šachu Španěly, Jindřichovi rozvod povolit nechce. Ani Kateřina Aragonská se nevzdává, ale na konci života sleduje velké zvraty anglické i evropské politiky už jen z ústraní svého domácího vězení – zapuzená královna. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.   Alison Weirová (1951) žije a pracuje v hrabství Surrey nedaleko Londýna. Je známa především jako historička, která má na svém kontě celou řadu obsáhlých publikací literatury faktu, mimo jiné knihy Děti Anglie, Šest žen Jindřicha VIII., Pád Anne Boleynové a Jindřich VIII.: Král a dvůr. Dále napsala pět historických románů: Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta, Zajatá královna, Nebezpečné dědictví a Královna Alžběta. Pro milovníky historie také pořádá zájezdy po místech, kde se odehrávaly anglické dějiny 16. století, o nichž ve svých knihách nejčastěji píše, a sama je na nich zasvěcenou průvodkyní.