James Welch

Westernová novela Zima v krvi, zasazená do šedesátých let 20. století, uvádí čtenáře do života indiánské komunity v rezervaci Fort Belknap v severoamerickém státě Montana. Protagonistou příběhu a současně jeho vypravěčem je bezejmenný indiánský mladík, odcizený své rodině i zemi, ubíjený pocitem existenciální prázdnoty, před níž marně uniká ke kerouacovsky nevázanému životu plnému divokých jízd, alkoholu či náhodného sexu. Jeho výpravy do nepřátelského světa mimo rezervaci, zpočátku motivované opětovným získáním odcizených věcí, se však postupně proměňují v cesty za nalezením vlastní identity a štěstí. A jeho pouť jej navíc přivede k odhalení dávného rodinného tajemství… Novela je prvotinou klasika americké indiánské literatury Jamese Welche (1940–2003). Autor patřil k předním představitelům hnutí Native American Renaissance (L. M. Silková, L. Erdrichová ad.), jež se od konce šedesátých let minulého století podílelo na oživení historického a kulturního dědictví původních obyvatel Severní Ameriky. Na motivy knihy byl v roce 2013 natočen stejnojmenný film. České vydání doplňuje doslov amerikanisty Miroslava Černého, který zasazuje Welchovo dílo do kontextu soudobé americké literatury a současně stručně naznačuje jeho význam ve vztahu k literatuře s indiánskou tematikou dosud vydané v České republice.

Smrt Jima Loneyho (1979) je po novele Zima v krvi (1974) druhou autorovou prózou věnovanou novodobým osudům původních obyvatel Severní Ameriky. Jim Loney je míšenec bělošského a indiánského původu. Odcizený oběma těmto společenstvím, vede v malém městečku v Montaně samotářský a bezútěšný život, naplněný nicneděláním a alkoholem. V dětství jej opustila matka i otec, a tak mu zůstala jen sestra Kate, která ale nechápe jeho svět. A také přítelkyně Rhea, která touží dát Loneyho životu nový cíl. Jeho existenci však může dát smysl jediné – přestat utíkat před minulostí a pokusit se nalézt své skutečné kořeny. A to i za cenu ztráty vlastního života… Rozsahem nevelká Welchova próza rozvíjí dojemný příběh o lásce bez naděje a životní cestě za pravdou vedoucí k sebezničení. – Vychází za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR.

V okolí Řeky dvou medicín na území dnešní Montany žijí odvěkým způsobem Osamělí jedlíci, nepočetná tlupa Černonožců. Muži loví a vyrážejí na výpravy proti svým nepřátelům. Ženy činí kůže, našívají korálky a vychovávají děti. Ale píše se rok 1870, do jejich země se stěhuje stále více bílých osadníků a oni se musejí vyrovnat s velkými dějinnými změnami. O tom, že podlehnou, již není pochyb, a tak se v situaci, kdy je každé rozhodnutí špatné, rozbíhá hra o čas, která je současně posledním zápasem o přežití kmene. Na pozadí těchto historických událostí autor rozvíjí intimní příběh dospívání mladého bojovníka jménem Obelstil Vránu a současně s etnografickou přesností líčí běh každodenního života v táborech Černonožců. Spolu s protagonistou čtenář prožívá všechny události určující identitu příslušníků kmenů z Velkých planin – vydává se na krádež koní i válečnou výpravu proti Vraním indiánům, tradičním nepřátelům Černonožců, loví bizony a účastní se náboženských rituálů. Je však také bezmocným svědkem rozpadu tohoto tradičního způsobu života v důsledku kontaktu s americkou civilizací. Román, který díky své historické a faktografické přesnosti a podrobnosti přesahuje hranice beletrie, je dokladem probouzejícího se národnostního uvědomění původních obyvatel Severní Ameriky v 70. a 80. letech 20. století, které našlo svůj výraz v hnutí s názvem Native American Renaissance (N. Scott Momaday, L. M. Silková, L. Erdrichová ad.). To se od konce 60. let minulého století podílelo na oživení historického a kulturního dědictví původních obyvatel Severní Ameriky. Z Welchovy tvorby již v českém překladu vyšly novely Zima v krvi (2018) a Smrt Jima Loneyho (2019). Oproti těmto textům, popisujícím neutěšený život v indiánské rezervaci druhé poloviny 20. století, nabízí román Ten, který obelstil Vránu tradičnější pohled na indiánskou komunitu. Přesto však nemalou měrou přispívá k narušování stereotypních představ o životě indiánů z Plání, a tím i k pochopení kulturní a etnické rozmanitosti amerického Západu. O přízni kritiky i čtenářské obce v době vydání románu ve Spojených státech (1986) svědčí ceny Los Angeles Times Book Prize, American Book Award a Pacific Northwest Booksellers Association Award.

Westernová novela Zima v krvi, zasazená do šedesátých let 20. století, uvádí čtenáře do života indiánské komunity v rezervaci Fort Belknap v severoamerickém státě Montana. Protagonistou příběhu a současně jeho vypravěčem je bezejmenný indiánský mladík, odcizený své rodině i zemi, ubíjený pocitem existenciální prázdnoty, před níž marně uniká ke kerouacovsky nevázanému životu plnému divokých jízd, alkoholu či náhodného sexu. Jeho výpravy do nepřátelského světa mimo rezervaci, zpočátku motivované opětovným získáním odcizených věcí, se však postupně proměňují v cesty za nalezením vlastní identity a štěstí. A jeho pouť jej navíc přivede k odhalení dávného rodinného tajemství… Novela je prvotinou klasika americké indiánské literatury Jamese Welche (1940–2003).

Smrt Jima Loneyho (1979) je po novele Zima v krvi (1974) druhou autorovou prózou věnovanou novodobým osudům původních obyvatel  Severní  Ameriky. Jim Loney je míšenec bělošského a indiánského původu. Odcizený oběma těmto společenstvím, vede v malém městečku v Montaně samotářský a bezútěšný život, naplněný nicneděláním a alkoholem. V dětství jej opustila matka i otec, a tak mu zůstala jen sestra Kate, která ale nechápe jeho svět. A také přítelkyně Rhea, která touží dát Loneyho životu nový cíl. Jeho existenci však může dát smysl jediné – přestat utíkat před minulostí a pokusit se nalézt své skutečné kořeny. A to i za cenu ztráty vlastního života… Rozsahem nevelká Welchova próza rozvíjí dojemný příběh o lásce bez naděje a životní cestě za pravdou vedoucí k sebezničení. 

V okolí Řeky dvou medicín na území dnešní Montany žijí odvěkým způsobem Osamělí jedlíci, nepočetná tlupa Černonožců. Muži loví a vyrážejí na výpravy proti svým nepřátelům. Ženy činí kůže, našívají korálky a vychovávají děti. Ale píše se rok 1870, do jejich země se stěhuje stále více bílých osadníků a oni se musejí vyrovnat s velkými dějinnými změnami. O tom, že podlehnou, již není pochyb, a tak se v situaci, kdy je každé rozhodnutí špatné, rozbíhá hra o čas, která je současně posledním zápasem o přežití kmene. Na pozadí těchto historických událostí autor rozvíjí intimní příběh dospívání mladého bojovníka jménem Obelstil Vránu a současně s etnografickou přesností líčí běh každodenního života v táborech Černonožců. Spolu s protagonistou čtenář prožívá všechny události určující identitu příslušníků kmenů z Velkých planin – vydává se na krádež koní i válečnou výpravu proti Vraním indiánům, tradičním nepřátelům Černonožců, loví bizony a účastní se náboženských rituálů. Je však také bezmocným svědkem rozpadu tohoto tradičního způsobu života v důsledku kontaktu s americkou civilizací. Román, který díky své historické a faktografické přesnosti a podrobnosti přesahuje hranice beletrie, je dokladem probouzejícího se národnostního uvědomění původních obyvatel Severní Ameriky v 70. a 80. letech 20. století, které našlo svůj výraz v hnutí s názvem Native American Renaissance (N. Scott Momaday, L. M. Silková, L. Erdrichová ad.). To se od konce 60. let minulého století podílelo na oživení historického a kulturního dědictví původních obyvatel Severní Ameriky.