L. Wellner

Dějiny starověkého Egypta patří k nejzajímavějším a nejpřitažlivějším epochám vývoje naší civilizace. Říše bájných faraonů rozkládající se kolem legendárního veletoku Nilu udávala takt dění ve Středomoří bezmála čtyři tisíce let. Již od napoleonských výprav přitahuje bez ustání pozornost historiků a archeologů a dodnes nevydala všechna svá tajemství. Nemalý podíl na dosavadním bádání mají přitom čeští odborníci. K nim se řadí i ing. Luděk Wellner, amatérský historik, jenž se studiu egyptských starožitností náruživě věnuje již třicet let a zdatně sekunduje profesionálním kolegům, jak dokládá mimo jiné touto faktografickou knihou. Zaměřil se v ní na dramatické finále Egypta, které se odehrávalo za vlády dynastie Ptolemaiovců. Systematicky mapuje osudy jejích králů, královen, potomků a příbuzných na základě aktuálních poznatků. Líčí jejich rušné a nevybíravé boje o egyptský trůn, mocenské zvraty, intriky a pády. Sleduje osudy svých hrdinů od rozpadu říše Alexandra Velikého a nástupu Ptolemaia I. k moci až po impozantní zoufalé úsilí Kleopatry o záchranu Egypta před dravým Římem. Jako na filmovém pásu nechává autor defilovat postupně všechny faraony ptolemaiovské krve jednoho za druhým, ušlechtilé charaktery stejně jako padouchy. Plasticky vykresluje spletité poměry uvnitř jejich rodu, vztahy s panovnickými rody sousedních říší tehdejšího Středomoří, politické i vojenské konflikty, dění na královských dvorech i bohatý kulturní ruch ve znamení tzv. helénismu. Text je doplněn tabulkami, portréty, rodokmeny a mapkami, kresbami a množstvím fotografií.

Podmanivý dobrodružný příběh Luďka Wellnera nás zavede do doby před třemi tisíci lety. Hlavním hrdinou je mladý Řek Bríseus, který se po dlouhé plavbě za ostatky mýtického předka Daidala chce konečně usadit v rodné Tryfílii a založit rodinu. Jenže krutý osud jeho plány naprosto převrátí. Domů se dostává v okamžiku bojů o následnictví na trůně, záhadně zmizí jeho velká láska a on sám je ohrožen na životě. Šťastně unikne smrti na palubě lodi a shodou okolností nalézá nové působiště v egyptském městě Ictaueji. Je přijat do malířské dílny a začíná pronikat do tajemství zakázaného kultu boha Atona. Nový život je tu… Košatý a vrstevnatý příběh mladého Řeka nadchne milovníky historických románů. Můžeme jej úspěšně zařadit po bok Waltariho Egypťana Sinuheta, Prusova faraona nebo staroegyptských románů Christiana Jacqa.

Končí čtvrté století před naším letopočtem a veleříše Alexandra Velikého se drolí. Vznikají nová nástupnická království a nastává epocha tzv. helénismu, kdy se do celého známého světa šíří řecká kultura. V tomto čase a prostoru se odehrává košatý příběh mladého chrámového pěvce Korrhaga, přezdívaného pro libozvučný zpěv Eumelos. Jeho románová pouť začíná v rodné baktrijské Zariaspě, odkud odchází s obchodní karavanou, aby poznal svět, a je to pouť dlouhá a plná dobrodružství. Významnou zastávkou na ní je tehdy moderní egyptská metropole Alexandrie, kde Korrhagos potká tajuplnou dívku, kněžku Beneret, a dozví se o svém překvapivém původu. Z velkoměstského blahobytu se řízením vrtkavé štěstěny ocitne jako zotročený veslař na foinické pirátské lodi, na níž se sblíží se záhadným mladíkem Alexandrem, postiženým stejným údělem. Vzpoura na lodi jim přinese svobodu a novou existenci, tentokrát ve starobylých Athénách, kde se oba přátelé stanou hvězdami herecké družiny proslulého komediografa Menandra. Usměje se na ně štěstí v lásce, do děje opět vstoupí pohřešovaná Beneret. Athénskou idylu nečekaně zvrátí mocenské intriky a Korrhagos se mění v psance, azyl však najde u makedonského krále Antigona. V jeho družině se zúčastní osudové bitvy tzv. diadochů u Ipsu roku 301. Po ní se Korrhagova strastiplná pouť uzavírá při pokusu o záchranu blízkých lidí před nepřáteli nejvyšší obětí ve jménu lásky.