Bernard Werber

Lehce potrhlý spisovatel na stopě vlastnímu vrahovi Gabriel Wells, úspěšný spisovatel, vynálezce a milovník spirituálních záhad, se jednoho rána probudí… mrtvý. Nechce se mu však věřit, že by zemřel přirozenou smrtí. Tato domněnka se mu velmi rychle potvrdí, a protože ho zvědavost jemu vlastní neopouští ani po smrti, rozhodne se přijít na to, kdo ho zabil. Společně s Lucy Filipini, mladičkým médiem, se pokoušejí objasnit tajemství Gabrielovy smrti – ona v hmotném světě a on v tom neviditelném.

Gabriel Wells, úspěšný spisovatel, vynálezce a milovník spirituálních záhad, se jednoho rána probudí… mrtvý. Nechce se mu však věřit, že by zemřel přirozenou smrtí. Tato domněnka se mu velmi rychle potvrdí, a protože ho zvědavost jemu vlastní neopouští ani po smrti, rozhodne se přijít na to, kdo ho zabil. Společně s Lucy Filipini, mladičkým médiem, se pokoušejí objasnit tajemství Gabrielovy smrti – ona v hmotném světě a on v tom neviditelném.

Co si o nás myslí andělé? Jak se jim jeví náš druh hemžící se na Zemi? Není země andělů ve skutečnosti tím nejlepším místem, odkud lze sledovat lidstvo ubírající se vpřed? A není onou poslední hranicí, kterou zbývá po nebi, zemi, moři a hvězdách probádat, právě Ráj? Po Tanatonautech, cestovatelích za hranice smrti, nás Bernard Werber zve v jejich pokračování na další nevídané putování na onen, ale i na tento svět. V Říši andělů nám předestírá Ráj coby území, kde se nás snaží bytosti, přející nám jen to nejlepší, zachránit mnohdy i proti naší vůli.

Co si o nás myslí andělé? Jak se jim jeví náš druh hemžící se na Zemi? Není země andělů ve skutečnosti tím nejlepším místem, odkud lze sledovat lidstvo ubírající se vpřed? A není onou poslední hranicí, kterou zbývá po nebi, zemi, moři a hvězdách probádat, právě Ráj? Po Tanatonautech, cestovatelích za hranice smrti, nás Bernard Werber zve v jejich pokračování na další nevídané putování na onen, ale i na tento svět. V Říši andělů nám předestírá Ráj coby území, kde se nás snaží bytosti, přející nám jen to nejlepší, zachránit mnohdy i proti naší vůli.

Co si o nás myslí andělé? Jak se jim jeví náš druh hemžící se na Zemi? Není země andělů ve skutečnosti tím nejlepším místem, odkud lze sledovat lidstvo ubírající se vpřed? A není onou poslední hranicí, kterou zbývá po nebi, zemi, moři a hvězdách probádat, právě Ráj? Po Tanatonautech, cestovatelích za hranice smrti, nás Bernard Werber zve v jejich pokračování na další nevídané putování na onen, ale i na tento svět. V Říši andělů nám předestírá Ráj coby území, kde se nás snaží bytosti, přející nám jen to nejlepší, zachránit mnohdy i proti naší vůli.

Co si o nás myslí andělé? Jak se jim jeví náš druh hemžící se na Zemi? Není země andělů ve skutečnosti tím nejlepším místem, odkud lze sledovat lidstvo ubírající se vpřed? A není onou poslední hranicí, kterou zbývá po nebi, zemi, moři a hvězdách probádat, právě Ráj? Po Tanatonautech, cestovatelích za hranice smrti, nás Bernard Werber zve v jejich pokračování na další nevídané putování na onen, ale i na tento svět. V Říši andělů nám předestírá Ráj coby území, kde se nás snaží bytosti, přející nám jen to nejlepší, zachránit mnohdy i proti naší vůli.

TANATONAUT, -a m. (z řec. thanatos, smrt, a nautés, pův. lodivod): účastník letu na kontinent smrti 1492: První kroky Kryštofa Kolumba na americké půdě 1969: První kroky Neila Armstronga na Měsíci 2062: První kroky tanatonautů na kontinentu mrtvých 2068: První organizované zájezdy na onen svět Na počátku příběhu tanatonautů, dobyvatelů Ráje, je otázka stará jako lidstvo samo: Co se stane s člověkem po smrti? Tanatonauti se rozhodnou nalézt odpověď a vydají se prozkoumat poslední námi neprobádaný kontinent. Dostanou se za hranice naší představivosti, nahlédnou do snů a nepoznaných hrůz i slastí a octnou se v prostoru, kde rozluští záhady pronásledující nás odnepaměti… Je jejich cesta uskutečnitelná? Jak asi dopadne? A co si s jejich poznatky člověk počne? S udivujícím nadhledem, jejž mu zaručila vědecká erudovanost a rozsáhlé znalosti posvátných a tajných iniciačních textů hlavních náboženství a mytologií z nejstarších dob, s nezaměnitelným prozaickým talentem, který spočívá zejména ve schopnosti pojednat čtivě a odlehčeně i o těch nejvážnějších lidských problémech, a se zvláštním důrazem na individuální spirituální zkušenost vylíčil Bernard Werber v této knize, jak by mohla započít, proběhnout a vyústit tato nejfenomenálnější odysea všech dob.

Prozatím ještě vládne klid. Všichni vědí, že co nevidět vypukne nezměrný boj těla proti tělu. Vypadá to na grandiózní bitvu sto dvaceti tisíc proti méně než padesáti tisícům. Jedna členka federace zvedá tykadlo. Právě byl vypuštěn pachový povel: Vpřed! Poté hned nad tisíce vztyčených tykadel stoupá olfaktorický válečný řev. Revolucionářky zasekávají drápky hluboko do země, aby vydržely nápor. Stovky federálních legií se vrhají přímo před sebe. Jezdkyně cválají. Dělostřelkyně chvátají. Běžící nůžky zvedají hlavu, aby si vzájemně nepřekážely dlouhými tasenými šavlemi, jež jim vycházejí z úst. Lehká pěchota přebíhá v zájmu vyšší rychlosti po tělech těžké pěchoty jako po běžícím pásu. Pod jejich množstvím se chvěje zem. Každým okamžikem se obě vojska srazí.

Druhá část volné "mravenčí" trilogie. Příběh zčásti navazuje na Mravence, k tomu však přidává další dějovou linku. Obyvatelky mraveniště ve Fontainebleauském lese se po incidentu s lidmi, jímž předcházející díl kulminuje, rozhodnou, že lidé by měli být vyhubeni. Protože s nimi v klidném zákoutí lesa moc nepřišly do styku, předpokládají, že lidí nebude víc než dvacet a že stotisícová trestná ...

Druhá část volné "mravenčí" trilogie. Příběh zčásti navazuje na Mravence, k tomu však přidává další dějovou linku. Obyvatelky mraveniště ve Fontainebleauském lese se po incidentu s lidmi, jímž předcházející díl kulminuje, rozhodnou, že lidé by měli být vyhubeni. Protože s nimi v klidném zákoutí lesa moc nepřišly do styku, předpokládají, že lidí nebude víc než dvacet a že stotisícová trestná ...

Druhá část volné "mravenčí" trilogie. Příběh zčásti navazuje na Mravence, k tomu však přidává další dějovou linku. Obyvatelky mraveniště ve Fontainebleauském lese se po incidentu s lidmi, jímž předcházející díl kulminuje, rozhodnou, že lidé by měli být vyhubeni. Protože s nimi v klidném zákoutí lesa moc nepřišly do styku, předpokládají, že lidí nebude víc než dvacet a že stotisícová trestná ...

Druhá část volné "mravenčí" trilogie. Příběh zčásti navazuje na Mravence, k tomu však přidává další dějovou linku. Obyvatelky mraveniště ve Fontainebleauském lese se po incidentu s lidmi, jímž předcházející díl kulminuje, rozhodnou, že lidé by měli být vyhubeni. Protože s nimi v klidném zákoutí lesa moc nepřišly do styku, předpokládají, že lidí nebude víc než dvacet a že stotisícová trestná ...

Před dvěma miliony let: dochází k prudkému vývoji mozku našich humanoidních předchůdců. Před padesáti lety: vznikají první programy umělé inteligence. Před pěti lety: stroje začínají myslet samy. Před týdnem: jeden lidský mozek s pomocí počítače proniká až ke Konečnému tajemství… Román Bernarda Werbera nás zavádí do srdce tajuplného a fascinujícího světadílu - lidského mozku. A autorovo originální téma dává ožít svéráznému literárnímu zpracování. Prolínání žánrových a stylových rovin vytváří totiž z Werberova napínavého příběhu surreálnou mozaiku investigativní žurnalistiky, lékařské sci-fi a thrilleru, v níž ovšem zaznívají i četné motivy z kulturní historie a ohlasy civilizačních a vědeckých mýtů. Francouzský spisovatel BERNARD WERBER (* 1961) patří k autorům, jejichž díla se vzpírají zavedeným žánrovým škatulkám. Vybaven rozsáhlými znalostmi z desítek vzájemně odlehlých vědních oborů píše svým osobitým `chladným` stylem příběhy, které navzdory tomu, že se skládají z mn

Před dvěma miliony let: dochází k prudkému vývoji mozku našich humanoidních předchůdců. Před padesáti lety: vznikají první programy umělé inteligence. Před pěti lety: stroje začínají myslet samy. Před týdnem: jeden lidský mozek s pomocí počítače proniká až ke Konečnému tajemství… Román Bernarda Werbera nás zavádí do srdce tajuplného a fascinujícího světadílu - lidského mozku. A autorovo originální téma dává ožít svéráznému literárnímu zpracování. Prolínání žánrových a stylových rovin vytváří totiž z Werberova napínavého příběhu surreálnou mozaiku investigativní žurnalistiky, lékařské sci-fi a thrilleru, v níž ovšem zaznívají i četné motivy z kulturní historie a ohlasy civilizačních a vědeckých mýtů. Francouzský spisovatel BERNARD WERBER (* 1961) patří k autorům, jejichž díla se vzpírají zavedeným žánrovým škatulkám. Vybaven rozsáhlými znalostmi z desítek vzájemně odlehlých vědních oborů píše svým osobitým `chladným` stylem příběhy, které navzdory tomu, že se skládají z mn