Bronisław Wildstein

Románová tvorba Bronislawa Wildsteina není českým čtenářům neznámá, a to díky překladu titulu Údolí nicoty (2008, česky Pulchra, 2010), příběhu novináře, který se v postkomunistickém Polsku pokouší rozplést síť zrad a intrik. V roce 2011 následoval další opus Nedokonaný čas. Nejde o nejnovější autorův román v letech 2012 a 2016 po něm vyšly ještě dva další (Skrytý a Dům vybranců). Z hlediska vypravěčského i historicko-filozofického záběru ovšem Nedokonaný čas představuje dosud nejambicióznější Wildsteinovo dílo. Tato sága rodiny Broků začíná pogromem, je tudíž příběhem několika osiřelých generací, dějinným, myšlenkovým, také ovšem kriminálním dobrodružstvím potomků rabína, který ještě rozmlouval s Bohem. Odehrává se poté, co se nebe stáhlo z dohledu a nastaly zlé časy, kdy řešení nabízejí Freudova nauka, Leninovy spisy, Heideggerova filozofie, slibují je oba totalitní režimy 20. století.

Kniha Bronisława Wildsteina Údolí nicoty vyšla v Polsku na jaře 2008 a dostalo se jí rozporného přijetí. Část čtenářů a komentátorů ji nadšeně chválila, jiní ji odsoudili jako hledání spiknutí za každou cenu. Zápletka je zajímavá: novinář získá materiály, jež svědčí o spolupráci známého polského akademického představitele s někdejší polskou StB - a od toho se odvíjí další děj. Vystupují tu estébáci a jejich bývalí agenti, kteří zastávají různá společenská postavení, a snaží se znevěrohodnit odhalení a znemožnit novináře, který s ním přišel. Strašné je, že jim v tom pomáhají významní a vlivní představitelé polských médií i společnosti, kteří jsou důstojníkům bývalé polské StB z toho či onoho důvodu zavázáni. Bronisław Wildstein má v Polsku rozporuplnou pověst už léta. Na začátku roku 2005 získal z varšavské úřadovny Institutu národní paměti seznam, na němž je 240 000 jmen. Seznam byl posléze uveřejněn na internetu. Michnikova Gazeta Wyborcza to oznámila s barnumským titulkem Estébácký seznam . Nešlo ovšem o seznam agentů, nýbrž o seznam, na němž jsou i oběti - a protože se na nějakou dobu stal nejnavštěvovanější polskou stránkou, vypukl lítý boj. Média byla zaplavena komentáři a diskusemi.

Románová tvorba Bronislawa Wildsteina není českým čtenářům neznámá, a to díky překladu titulu Údolí nicoty (2008, česky Pulchra, 2010), příběhu novináře, který se v postkomunistickém Polsku pokouší rozplést síť zrad a intrik. V roce 2011 následoval další opus Nedokonaný čas. Nejde o nejnovější autorův román – v letech 2012 a 2016 po něm vyšly ještě dva další (Skrytý a Dům vybranců). Z hlediska vypravěčského i historicko-filozofického záběru ovšem Nedokonaný čas představuje dosud nejambicióznější Wildsteinovo dílo. Tato sága rodiny Broků začíná pogromem, je tudíž příběhem několika „osiřelých“ generací, dějinným, myšlenkovým, také ovšem kriminálním dobrodružstvím potomků rabína, který ještě „rozmlouval s Bohem“. Odehrává se poté, co se „ nebe stáhlo z dohledu“ a „nastaly zlé časy“, kdy řešení nabízejí Freudova nauka, Leninovy spisy, Heideggerova filozofie, slibují je oba totalitní režimy 20. století.

Kniha Bronisława Wildsteina Údolí nicoty vyšla v Polsku na jaře 2008 a dostalo se jí rozporného přijetí. Část čtenářů a komentátorů ji nadšeně chválila, jiní ji odsoudili jako hledání spiknutí za každou cenu. Zápletka je zajímavá: novinář získá materiály, jež svědčí o spolupráci známého polského akademického představitele s někdejší polskou StB - a od toho se odvíjí další děj. Vystupují tu estébáci a jejich bývalí agenti, kteří zastávají různá společenská postavení, a snaží se znevěrohodnit odhalení a znemožnit novináře, který s ním přišel. Strašné je, že jim v tom pomáhají významní a vlivní představitelé polských médií i společnosti, kteří jsou důstojníkům bývalé polské StB z toho či onoho důvodu zavázáni. Bronisław Wildstein má v Polsku rozporuplnou pověst už léta. Na začátku roku 2005 získal z varšavské úřadovny Institutu národní paměti seznam, na němž je 240 000 jmen. Seznam byl posléze uveřejněn na internetu. Michnikova Gazeta Wyborcza to oznámila s barnumským titulkem Estébácký seznam . Nešlo ovšem o seznam agentů, nýbrž o seznam, na němž jsou i oběti - a protože se na nějakou dobu stal nejnavštěvovanější polskou stránkou, vypukl lítý boj. Média byla zaplavena komentáři a diskusemi.