Petr Wittlich strana 2 z 2

Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem. V „kotli“ nabitém mimořádnou energií se tak v rychlém sledu střídaly hlavní tendence : impresionismus a symbolismus, dekadence a expresionismus, kubismus a civilismus. V Čechách se protagonisty svérázně přijímaných směrů stali umělci tzv. generace devadesátých let, kteří založili Spolek výtvarných umělců Mánes (Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Jan Preisler, František Bílek) nebo byli spojeni s okruhem Moderní revue (např. Karel Hlaváček), dále na počátku 20. století představitelé Osmy a budoucí Skupiny výtvarných umělců (Emil Filla, Bohumil Kubišta, Otto Gutfreund, Václav Špála, Josef Čapek) či uměleckého sdružení Sursum, navazujícího programově na předcházející generaci (např. Josef Váchal, Jan Zrzavý). Kniha končí připomínkou skupiny Tvrdošíjní, která jako jediná navázala krátce před skončením první světové války na výdobytky moderního umění, prosazené předválečnou generací. Jedenáct oddílů knihy představuje umělecké osobnosti bez ohledu na jejich generační či skupinovou příslušnost. Tímto členěním podtrhujeme skryté souvislosti, jež často unikaly dobovým reflexím, avšak s odstupem téměř sta let jsou stále očividnější. Z mnohých zastoupených umělců se během doby staly pilíře českého moderního umění.

Monografie postihuje mnohovrstevnatý a mnohostranný vývoj českého moderního umění v období, kdy byl poznamenán nebývalým tvůrčím kvasem. V „kotli“ nabitém mimořádnou energií se tak v rychlém sledu střídaly hlavní tendence : impresionismus a symbolismus, dekadence a expresionismus, kubismus a civilismus. V Čechách se protagonisty svérázně přijímaných směrů stali umělci tzv. generace devadesátých let, kteří založili Spolek výtvarných umělců Mánes (Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Jan Preisler, František Bílek) nebo byli spojeni s okruhem Moderní revue (např. Karel Hlaváček), dále na počátku 20. století představitelé Osmy a budoucí Skupiny výtvarných umělců (Emil Filla, Bohumil Kubišta, Otto Gutfreund, Václav Špála, Josef Čapek) či uměleckého sdružení Sursum, navazujícího programově na předcházející generaci (např. Josef Váchal, Jan Zrzavý). Kniha končí připomínkou skupiny Tvrdošíjní, která jako jediná navázala krátce před skončením první světové války na výdobytky moderního umění, prosazené předválečnou generací. Jedenáct oddílů knihy představuje umělecké osobnosti bez ohledu na jejich generační či skupinovou příslušnost. Tímto členěním podtrhujeme skryté souvislosti, jež často unikaly dobovým reflexím, avšak s odstupem téměř sta let jsou stále očividnější. Z mnohých zastoupených umělců se během doby staly pilíře českého moderního umění.

Autor reprezentativní publikace Petr Wittlich sleduje krizi a vývoj českého pomníku na přelomu 19. a 20. století a odpovídá na otázky spjaté s novým dekorativním stylem. V druhé časti knihy autor čtenářům představuje dílo F. Bílka, S. Suchardy, L. Šalouna, Q. Kociana, J. Mařatky, B. Kafky a J. Štursy. Zkoumá jejich tvůrčí profil a individuální přínos a zároveň vystihuje i jejich společnou tendenci, která spočívala v moderním pojetí člověka, situovaného do univerzálního mýtu o jeho původu a poslání. Kniha, která navazuje na autorovu Českou secesi (Praha 1982), obsahuje velké množství obrazové dokumentace a je určena nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost.

Autor reprezentativní publikace Petr Wittlich sleduje krizi a vývoj českého pomníku na přelomu 19. a 20. století a odpovídá na otázky spjaté s novým dekorativním stylem. V druhé časti knihy autor čtenářům představuje dílo F. Bílka, S. Suchardy, L. Šalouna, Q. Kociana, J. Mařatky, B. Kafky a J. Štursy. Zkoumá jejich tvůrčí profil a individuální přínos a zároveň vystihuje i jejich společnou tendenci, která spočívala v moderním pojetí člověka, situovaného do univerzálního mýtu o jeho původu a poslání. Kniha, která navazuje na autorovu Českou secesi (Praha 1982), obsahuje velké množství obrazové dokumentace a je určena nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost.

Publikace vydaná při příležitosti znovuotevření Bílkovy vily (nové expozice Galerie hlavního města Prahy) obsahuje texty významných českých historiků umění, kteří ozřejmují pozadí doby a souvislosti spojené s projektováním pražského ateliéru na Hradčanech. Stať Petra Wittlicha přibližuje Bílkovu grafiku a drobnou plastiku v kontextu s pracemi veřejného charakteru, Jindřich Vybíral se podrobněji zabývá tvaroslovím sochařovy vily, Zdeněk Lukeš se soustřeďuje na zástavbu hradčanských bašt a Martin Krummholz přináší zcela nové poznatky do bílkovského bádání. Knihu zakončuje Bílkova úvaha nad architekturou doplněná reprodukcemi nerealizovaných návrhů a podrobný životopisný přehled Hany Larvové. Titulem František Bílek a jeho pražský ateliér se prolínají unikátní, dosud nepublikované dobové fotografie, které ukazují život a tvorbu Františka Bílka v novém světle.

Kulturně historický průvodce od předního evropského znalce secese provází návštěvníka Prahy jejími secesními památkami. Představena je zejména pražská secesní architektura (např. Obecní dům a Wilsonovo nádraží) a monumentální sochařství (např. dílo F. Bíl