John Wyndham strana 2 z 2

Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil.Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jej systematicky vyhlazovat z povrchu zemského.Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi britského autora, nad jejíž četbou se nechce věřit, že vznikla před více než půl stoletím.

„Teze o dokonalosti člověka je vrcholem domýšlivosti: konečná podoba je svatokrádež.“ Před mnoha lety Zemi postihlo apokalyptické Utrpení. Ostrov Labrador zůstal jedním z mála obyvatelných míst a lidé z vesnice Waknuk, kteří Utrpení považují za boží trest, se od té doby snaží důsledným dodržováním božích zákonů a přikázání další podobné pohromě předejít. Ze svého života chtějí důsledně vymýtit vše, co nějakým způsobem neodpovídá „normě“, božímu obrazu – nezvykle vypadající plodiny, příliš velká zvířata, odlišné děti… Když chlapec David Storm a jeho přátelé zjistí, že mají telepatické schopnosti, začíná jejich boj o přežití, protože fanatičtí obyvatelé vesnice neváhají udělat cokoli, aby se zavděčili Stvořiteli, dokonce i zabíjet. Pro skupinku dospívajících dětí je tak jedinou nadějí útěk do nehostinné hraniční země, domova divokých lidí… Ačkoli Wyndhamův román obsahuje typické motivy science-fiction (apokalypsa, nadpřirozené schopnosti), významnější je jeho symbolická rovina. Kukly s naléhavou aktuálností ukazují nebezpečí fanaticky pojímaného náboženství – například zřetelným odkazem ke středověkému upalování čarodějnic – a relativitu toho, co znamená „být normální“. V obecné rovině Wyndham jako zastánce Darwinovy evoluční teorie zobrazuje snahu zaostalejšího druhu zajistit si přežití tím, že odstraňuje jakékoli zárodky druhu nového.

„Teze o dokonalosti člověka je vrcholem domýšlivosti: konečná podoba je svatokrádež.“ Před mnoha lety Zemi postihlo apokalyptické Utrpení. Ostrov Labrador zůstal jedním z mála obyvatelných míst a lidé z vesnice Waknuk, kteří Utrpení považují za boží trest, se od té doby snaží důsledným dodržováním božích zákonů a přikázání další podobné pohromě předejít. Ze svého života chtějí důsledně vymýtit vše, co nějakým způsobem neodpovídá „normě“, božímu obrazu – nezvykle vypadající plodiny, příliš velká zvířata, odlišné děti… Když chlapec David Storm a jeho přátelé zjistí, že mají telepatické schopnosti, začíná jejich boj o přežití, protože fanatičtí obyvatelé vesnice neváhají udělat cokoli, aby se zavděčili Stvořiteli, dokonce i zabíjet. Pro skupinku dospívajících dětí je tak jedinou nadějí útěk do nehostinné hraniční země, domova divokých lidí… Ačkoli Wyndhamův román obsahuje typické motivy science-fiction (apokalypsa, nadpřirozené schopnosti), významnější je jeho symbolická rovina. Kukly s naléhavou aktuálností ukazují nebezpečí fanaticky pojímaného náboženství – například zřetelným odkazem ke středověkému upalování čarodějnic – a relativitu toho, co znamená „být normální“. V obecné rovině Wyndham jako zastánce Darwinovy evoluční teorie zobrazuje snahu zaostalejšího druhu zajistit si přežití tím, že odstraňuje jakékoli zárodky druhu nového.

Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů od, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen v časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několi k knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny trifidi, které náhle vyvinou zcela neček ané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení p řírody člověkem a člověka přírodou.