Frances Yates

Fascinující analýza událostí, myšlenkových proudů a vztahů v Evropě 17. století, které mimo jiné vedly k Bílé hoře.

Anglická badatelka a znalkyně myšlení 16. a 17. století ve své slavné monografii odhaluje jeden z významných proudů duchovních dějin Evropy. V první třetině načrtává obraz hermetické tradice mezi antikou a Ficinovým latinským překladem Corpus Hermeticum v 15. století. V řečišti mohutného myšlenkového proudu, jenž odtud vyvěrá, spatřuje Yatesová také zdroje Brunova magicko-filosofického myšlení, které je jedním z nejklasičtějších a nejznámějších jeho produktů. Poslední třetina bezmála pětisetstránkové knihy je věnována ohlasům Brunova myšlení a tradice hermetismu, která se záhy konfrontuje s novým, karteziánským pojímáním světa. To fascinujícím způsobem předvádí závěrečná polemika mezi Descartovým stoupencem Mersennem a přesvědčeným hermetikem Fluddem.

Giordano Bruno is known as the Prophet of the New Age, and his vision of an infinite universe grounded in science is increasingly celebrated. One of the principal forces behind his rediscovery was the great British historian Frances Yates. In calling attention to Giordono Bruno, she paved the way for a revaluation of the esoteric influences at play during the onset of the modern era. Today, when traditional answers about the universe and our place within it are under increasing scrutiny, Giordono Bruno and the Hermetic Tradition proves itself a true classic for our time.

It is hard to overestimate the importance of the contribution made by Dame Frances Yates to the serious study of esotericism and the occult sciences. To her work can be attributed the contemporary understanding of the occult origins of much of Western scientific thinking, indeed of Western civilization itself. The Occult Philosophy of the Elizabethan Age was her last book, and in it she condensed many aspects of her wide learning to present a clear, penetrating, and, above all, accessible survey of the occult movements of the Renaissance, highlighting the work of John Dee, Giordano Bruno, and other key esoteric figures. The book is invaluable in illuminating the relationship between occultism and Renaissance thought, which in turn had a profound impact on the rise of science in the seventeenth century. Stunningly written and highly engaging, Yates' masterpiece is a must-read for anyone interested in the occult tradition.

A history of the role that the occult has played in the formation of modern science and medicine, The Rosicrucian Enlightenment has had a tremendous impact on our understanding of the western esoteric tradition. Beautifully illustrated, it remains one of those rare works of scholarship which the general reader simply cannot afford to ignore.

Anglická badatelka a znalkyně myšlení 16. a 17. století ve své slavné monografii odhaluje jeden z významných proudů duchovních dějin Evropy. V první třetině načrtává obraz hermetické tradice mezi antikou a Ficinovým latinským překladem Corpus Hermeticum v 15. století. V řečišti mohutného myšlenkového proudu, jenž odtud vyvěrá, spatřuje Yatesová také zdroje Brunova magicko-filosofického myšlení, které je jedním z nejklasičtějších a nejznámějších jeho produktů. Poslední třetina bezmála pětisetstránkové knihy je věnována ohlasům Brunova myšlení a tradice hermetismu, která se záhy konfrontuje s novým, karteziánským pojímáním světa. To fascinujícím způsobem předvádí závěrečná polemika mezi Descartovým stoupencem Mersennem a přesvědčeným hermetikem Fluddem.

Anglická badatelka a znalkyně myšlení 16. a 17. století ve své slavné monografii odhaluje jeden z významných proudů duchovních dějin Evropy. V první třetině načrtává obraz hermetické tradice mezi antikou a Ficinovým latinským překladem Corpus Hermeticum v 15. století. V řečišti mohutného myšlenkového proudu, jenž odtud vyvěrá, spatřuje Yatesová také zdroje Brunova magicko-filosofického myšlení, které je jedním z nejklasičtějších a nejznámějších jeho produktů. Poslední třetina bezmála pětisetstránkové knihy je věnována ohlasům Brunova myšlení a tradice hermetismu, která se záhy konfrontuje s novým, karteziánským pojímáním světa. To fascinujícím způsobem předvádí závěrečná polemika mezi Descartovým stoupencem Mersennem a přesvědčeným hermetikem Fluddem.