Lea Ypi

An imaginative investigation into dignity and historical injustice through the story of a family from the fall of the Ottoman Empire to the dawn of Communism in the Balkans There is something about the human spirit, she would say, that withstands all attempts at offence, injury or humiliation we call it dignity When Lea Ypi discovers a photo of her grandmother, Leman, honeymooning in the Alps in 1941 posted by a stranger on social media, she is faced with unsettling questions. Growing up, she was told records of her grandmother s youth were destroyed in the early days of communism in Albania. But there Leman was with her husband, Asllan Ypi: glamorous newlyweds while World War II raged. What follows is a thrilling reimagining of the past, as we are transported to the vanished world of Ottoman aristocracy, the making of modern Greece and Albania, a global financial crisis, the horrors of war and the dawn of communism in the Balkans. While investigating the truth about her family, Ypi grapples with uncertainty. Who is the real Leman Ypi? What made her move to Tirana as a young woman and marry a socialist who sympathized with the Popular Front while his father led a collaborationist government? And why was she smiling in the winter of 1941? By turns epic and intimate, profound and gripping, Indignity explores what it means to survive in an age of extremes. It reveals the fragility of truth, both personal and political, and the cost of decisions made against the tide of history. Through secret police reports of communist spies, court depositions, and Ypi s memories of her grandmother, we move between present and past, archive and imagination, fact and fiction. Ultimately, she asks, what do we really know about the people closest to us? And with what moral authority do we judge the acts of previous generations?

Čo je to sloboda? Ľahká otázka, však? Ale odpoveď taká jednoduchá nie je. Lea Ypi sa ju rozhodla pohľadať vo svojom detstve a dospievaní, keď sa v jej rodnom Albánsku rúcal totalitný režim a krajina sa vydávala na cestu k slobode. Do Albánska zaviali nové vône, ale aj zmätok a nepoznaná neistota. V tejto knihe sa dozvieš: ako sa albánske deti už od plienok učili milovať svojho vodcu prečo bola prázdna plechovka od Coca-Coly vzácnym pokladom ako mohli disidenti vychovávať svoje deti v klamstve ako sa cítili západní turisti v socialistickom Albánsku ako v Tirane prišiel Stalin o hlavu ako Albánci a Albánky utekali do Talianska ako sa Lea Ypi vyrovnávala so zrúcanými ilúziami o vlastnej rodine Chystáte sa do Albánska? Čo tak ho predtým trochu spoznať? Lea Ypi nás pozýva na cestu do krajiny, o ktorej minulosti i prítomnosti stále vieme žalostne málo. Albánsko je krajina, ktorá bola niekoľko desaťročí napevno uzavretá do svojich hraníc, komunistické ideály nahradili náboženstvo a teror a prenasledovanie sa stali každodennou realitou. Pre Leu Ypi však Albánsko znamenalo domov – bezpečné miesto, kde sú si všetci ľudia rovní, susedia si navzájom pomáhajú a od detí sa očakáva, že budú už od škôlky pomáhať budovať lepší svet, zatiaľ čo z podstavcov sa strýčko Hodža blahosklonne usmieval na svojich mladých nasledovníkov. V decembri 1990 sa všetko zmenilo. Pomníky starých vodcov boli zvrhnuté a ľudia si nových vládcov zrazu mohli vybrať sami. Už sa nemuseli báť zvedavých očí ani príliš tenkých stien, už nemuseli túžiť po prázdnych plechovkách od Coca-Coly, ktoré dodávali ich domácnostiam punc jedinečnosti. Čoskoro sa však začali zatvárať prvé továrne, finančné pyramídy priviedli štát ku krachu a v uliciach vypukli nepokoje. Tisíce ľudí utiekli do Talianska, aby sa po ponižujúcej procedúre museli vrátiť do slobodnej krajiny, ktorá im už nemala čo ponúknuť. Lea Ypi sa vracia do svojho detstva a dospievania, aby tieto chvíle prežila znova, a aby pochopila, prečo ju rodičia nechali žiť v ilúzii dokonalej krajiny, hoci sami patrili medzi disidentov a totalitnému režimu neverili. S jedinečným nadhľadom a humorom opisuje svoje prežívanie politických zemetrasení i odhaľovanie rodinných tajomstiev, keď sa zároveň rúcali aj všetky jej predstavy o svete. Výborná a mimoriadne osobná reportážna kniha Slobodná vychádza v preklade Ivany Krekáňovej.

Čo je to sloboda? Ľahká otázka, však? Ale odpoveď taká jednoduchá nie je. Lea Ypi sa ju rozhodla pohľadať vo svojom detstve a dospievaní, keď sa v jej rodnom Albánsku rúcal totalitný režim a krajina sa vydávala na cestu k slobode. Do Albánska zaviali nové vône, ale aj zmätok a nepoznaná neistota. V tejto knihe sa dozvieš: - ako sa albánske deti už od plienok učili milovať svojho vodcu - prečo bola prázdna plechovka od Coca-Coly vzácnym pokladom - ako mohli disidenti vychovávať svoje deti v klamstve - ako sa cítili západní turisti v socialistickom Albánsku - ako v Tirane prišiel Stalin o hlavu - ako Albánci a Albánky utekali do Talianska - ako sa Lea Ypi vyrovnávala so zrúcanými ilúziami o vlastnej rodine Chystáte sa do Albánska? Čo tak ho predtým trochu spoznať? Lea Ypi nás pozýva na cestu do krajiny, o ktorej minulosti i prítomnosti stále vieme žalostne málo. Albánsko je krajina, ktorá bola niekoľko desaťročí napevno uzavretá do svojich hraníc, komunistické ideály nahradili náboženstvo a teror a prenasledovanie sa stali každodennou realitou. Pre Leu Ypi však Albánsko znamenalo domov – bezpečné miesto, kde sú si všetci ľudia rovní, susedia si navzájom pomáhajú a od detí sa očakáva, že budú už od škôlky pomáhať budovať lepší svet, zatiaľ čo z podstavcov sa strýčko Hodža blahosklonne usmieval na svojich mladých nasledovníkov. V decembri 1990 sa všetko zmenilo. Pomníky starých vodcov boli zvrhnuté a ľudia si nových vládcov zrazu mohli vybrať sami. Už sa nemuseli báť zvedavých očí ani príliš tenkých stien, už nemuseli túžiť po prázdnych plechovkách od Coca-Coly, ktoré dodávali ich domácnostiam punc jedinečnosti. Čoskoro sa však začali zatvárať prvé továrne, finančné pyramídy priviedli štát ku krachu a v uliciach vypukli nepokoje. Tisíce ľudí utiekli do Talianska, aby sa po ponižujúcej procedúre museli vrátiť do slobodnej krajiny, ktorá im už nemala čo ponúknuť. Lea Ypi sa vracia do svojho detstva a dospievania, aby tieto chvíle prežila znova, a aby pochopila, prečo ju rodičia nechali žiť v ilúzii dokonalej krajiny, hoci sami patrili medzi disidentov a totalitnému režimu neverili. S jedinečným nadhľadom a humorom opisuje svoje prežívanie politických zemetrasení i odhaľovanie rodinných tajomstiev, keď sa zároveň rúcali aj všetky jej predstavy o svete. Výborná a mimoriadne osobná reportážna kniha Slobodná vychádza v preklade Ivany Krekáňovej.

Mezinárodní bestseller o dospívání po pádu železné opony Co to znamená být svobodní? Tuto otázku si po roce 1989 položila polovina evropského kontinentu. A odpověď velmi záležela — a stále záleží — na tom, kdy a kde se člověk narodil. Jestliže v komunismu lidé toužili po konci represe a státního dohledu, v nastupujícím a mnohdy dravém kapitalismu si stýskali — a pořád si někdy stýskají — po existenčních jistotách, které jsou základním předpokladem nějaké osobní realizace a svobody. Albánská spisovatelka Lea Ypi si prožila obojí. Dětství v rodině disidentů a intelektuálů jí přepůlil rozpad sovětského bloku, a tak měla možnost pozorovat ostrý kontrast mezi hodžovskou komunistickou Albánií, v níž byla společnost apatická, a její kapitalistickou verzí, kdy se tatáž společnost kvůli bezuzdné tržní logice téměř rozpadla. Ypi se k těmto vzpomínkám vrací ve své mezinárodně úspěšné knize Svobodná a pokouší se nalézt odpověď, jak postsovětská situace ovlivnila naše pojetí svobody. A jestli vůbec můžeme a umíme být svobodní…

Mezinárodní bestseller o dospívání po pádu železné opony Co to znamená být svobodní? Tuto otázku si po roce 1989 položila polovina evropského kontinentu. A odpověď velmi záležela — a stále záleží — na tom, kdy a kde se člověk narodil. Jestliže v komunismu lidé toužili po konci represe a státního dohledu, v nastupujícím a mnohdy dravém kapitalismu si stýskali — a pořád si někdy stýskají — po existenčních jistotách, které jsou základním předpokladem nějaké osobní realizace a svobody. Albánská spisovatelka Lea Ypi si prožila obojí. Dětství v rodině disidentů a intelektuálů jí přepůlil rozpad sovětského bloku, a tak měla možnost pozorovat ostrý kontrast mezi hodžovskou komunistickou Albánií, v níž byla společnost apatická, a její kapitalistickou verzí, kdy se tatáž společnost kvůli bezuzdné tržní logice téměř rozpadla. Ypi se k těmto vzpomínkám vrací ve své mezinárodně úspěšné knize Svobodná a pokouší se nalézt odpověď, jak postsovětská situace ovlivnila naše pojetí svobody. A jestli vůbec můžeme a umíme být svobodní…

Lea Ypi grew up in one of the most isolated countries on earth, a place where communist ideals had officially replaced religion. Albania, the last Stalinist outpost in Europe, was almost impossible to visit, almost impossible to leave. It was a place of queuing and scarcity, of political executions and secret police. To Lea, it was home. People were equal, neighbours helped each other, and children were expected to build a better world. There was community and hope. Then, in December 1990, everything changed. The statues of Stalin and Hoxha were toppled. Almost overnight, people could vote freely, wear what they liked and worship as they wished. There was no longer anything to fear from prying ears. But factories shut, jobs disappeared and thousands fled to Italy on crowded ships, only to be sent back. Predatory pyramid schemes eventually bankrupted the country, leading to violent conflict. As one generation's aspirations became another's disillusionment, and as her own family's secrets were revealed, Lea found herself questioning what freedom really meant. Free is an engrossing memoir of coming of age amid political upheaval. With acute insight and wit, Lea Ypi traces the limits of progress and the burden of the past, illuminating the spaces between ideals and reality, and the hopes and fears of people pulled up by the sweep of history.