Jan Žáček

Neskutečný život skutečných lidí. Je největším neštěstím Čechů to, že si teď vládnou sami? Bylo Hitler Čech? Byl Kňažko Havlův šašek? Lezl Plojhar komunistům do zadku ?

Pražský hrad a jeho okolí vytvářejí jedinečnou, monumentální a dramatickou scenérii, v níž se odrážejí dějiny i současnost hlavního města i celé země. Jedním z mimořádně významných obrazotvorných prvků v tomto panoramatu je mozaika zahrad a parků, které obklopují sídlo českých vládců, na mnoha místech pronikají jeho hradbami a jinde naopak tvoří jeho přirozené hranice. Publikace Zahrady u Pražského hradu je prvním komplexním dílem, v němž přiměřenou roli sehrává každá ze zahrad tvořících zelený prstenec kolem hradních dominant. Autor Jan Žáček spolu s fotografem Přemyslem Vackem a výtvarníkem Jiřím Sochovským připravili reprezentativní, bohatě ilustrovanou exkluzivní knihu, která by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o pragensia, která ale zároveň daleko překračuje rámec jakéhosi turistického průvodce po zahradách Pražského hradu. Je totiž rozsáhlou výpovědí o historických kořenech i současné podobě tamního zahradního mikrosvěta, výkladem o architektonických, zahradnických, botanických a zejména lidských souvislostech, událostech i osudech, jež se do dnešní tváře hradních zahrad promítají.

Je to příběh o vraždách, loupežích a přepadeních, které se skutečně u nás staly. Je to příběh o strážmistru Arazimovi, který má svá obvyklá trápení s láskami k ženám, které si ale nechce pustit příliš blízko k tělu. Nebo tedy k tělu ano, ale k duši už ne, protože jeho hlavním úkolem je vyšetřovat a pronásledovat zločince. Je to příběh o spoustě zlodějíčků, žebráků, lumpů všemožného charakteru, kteří žili, kradli a někdy i zabíjeli v Čechách za první republiky. Je to smutný, tragický příběh o vášni, o nedovolené lásce mezi dvěma muži, která je dovede až k děsivému konci. Je to příběh o tom, že každý skutečný darebák nakonec logicky skončí v náručí policie nebo četnictva. Anebo když se to nějak nepodaří, že si ho najde vyšší spravedlnost a stejně nevyvázne. Protože ta vyšší, ta nejvyšší spravedlnost přijde vždycky. A v tom je i naděje četnického příběhu, který Vám předkládáme.

Byli jednou dva lidé, muž a žena, kteří se měli moc rádi a z jejich lásky se narodil syn. Jenže ona byla v té době vdaná za někoho jiného. Rozvedla se, vzala si otce svého dítěte a hezky si žili. Ale pak se zabila v autě. Biologickému otci bylo dítě odebráno a bez ohledu na to, že měl testy DNA. Syn se přece narodil ještě za předchozího vztahu. Syna umístil stát v dětském domově, aby byl v bezpečí - kdyby snad jeho biologický otec nebyl jeho otcem. Rozhodnout o otcovství musí soud. A tak otec začíná svůj boj se státním aparátem o to, aby směl žít se svým synem...

Hlavní postava se vydává za odplatou proti mocnějšímu a výše postavenému protivníkovi, který spáchal zločin na jeho ženě. Přitom narazí na politické machinace, korupci, zneužívání moci, další zločiny a intriky (i se sexuálním podtextem), kterým bude muset čelit.

Strhující příběh na podkladě skutečných událostí zachycuje boj lesníka ze šumavských hvozdů s organizovanou skupinou nelegálně těžící dřevo v jeho revíru. Byl v lese napaden muži, kteří se zde dopouštěli závažné trestné činnosti, byl krutě zbit, bylo mu jimi vyhrožováno, že mu uříznou hlavu motorovou pilou a že mu zabijí celou rodinu. Nevzdal se a šel podat trestní oznámení na policii. Dozvěděl se, že on byl ozbrojen a mimo to, že staví jedno svědectví proti svědectví tří mužů, kteří budou vypovídat, že je napadl on. Kniha nás zavádí do prostředí vazeb mezi organizovaným zločinem, policisty, právníky a státními zástupci.

Třináct příběhů o mentálně postižených klientech Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická ve vyprávění ředitelky domova Lenky Kohoutové. Třináct příběhů o lásce a úctě k postiženým i o nenávisti a pohrdání. Kniha je naprosto otevřenou výpovědí o životě těchto lidí a vzájemných vztazích s jejich okolím. Někdy až drsnou. Jindy vhání slzy do očí. Proč? Protože je pravdivá. Protože si na nic nehraje a ukazuje realitu mentálně postižených lidí takovou, jaká je.

Kniha Deset hvězd seznamuje čtenáře s projektem Revitalizace židovských památek v ČR, díky kterému se podařilo zachránit a zrekonstruovat patnáct významných historických budov v deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Kniha čtenáři přiblíží historií židovského osídlení v těchto místech, dává nahlédnout na exteriér i interiér synagog a rabínských domů a přibližuje i současné využití těchto budov. Popisovaná místa - Boskovice - Brandýs nad Labem - Březnice - Jičín - Krnov - Mikulov - Nová Cerekev - Plzeň - Polná - Úštěk Kniha vychází za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Šílená kniha o šílených lidech a o světě, který zešílel. Autor sám, když knihu psal, uvažoval často o smyslu a nesmyslu svého bytí. Několikrát se ocitl na pokraji sebevraždy. V příběhu splétá dohromady svůj vlastní osud s osudy lidí, které potkal u nás i v zahraničí a kteří se vyznačují absolutním nihilismem. Jeho postavy jsou často oproštěny od všech morálních hodnot, v této knize je to znásobeno do pocitu totální deprese a skepse a blížící se neodvratnosti smrti. Někdo možná řekne, že jde o bezpříkladně surový krvák a že Žáčkova země není „pro starý ani pro mladý“. Ale je to především o hledání východisek v bezvýchodných situacích a cestě ke smrti a k fyzické i psychické porážce. Vždyť „šťastným“ koncem této knihy je smrt hlavního hrdiny. Ale jaká je skutečnost? Josef Kugelstein je mrtev a Jan Žáček žije. Nebo je to naopak?

Na chodbách Československého rozhlasu se potkávají dramaturgové, střihači, zvukaři, redaktoři, produkční a režiséři. Jsou to kolegové, bývalí spolužáci, výjimečně i kamarádi, kteří si, v rámci toho, jak jim dovoluje tehdejší doba, žijí své spokojené životy. Ovšem jen do chvíle, kdy jednoho z nich najdou mrtvého. Šok nad krutostí vraždy se nese celým rozhlasem. Všichni hledají nějaké vysvětlení a ptají se nejen sami sebe: Kdo zabil jejich kolegu? Odpověď na tuto otázku najdete v tomto napínavém a strhujícím příběhu, který je plný zvratů, překvapivých momentů, občasného erotického napětí a praktik tehdejšího režimu.

Autoři v této knize vyprávějí historky ze svého života, kdy zažili setkání s takovými osobnostmi jako třeba Bill Gates, Michael Dell, Benjamin Zander nebo Evald Schorm, profesor Lochman, herec Vladimír Dlouhý. Ale popisují i jak se setkali s Microsoft, jak podnikali. Jak kšeftovali za socialismu. Jak neemigrovali. Jak vůbec pracují a co k tomu potřebují. Nebojí se dělat si ze sebe legraci. V knize jsou ale i velice vážné úvahy o tom s kým spolupracovat, s kým nespolupracovat a proč? Jak vést firmu? Jak vstoupili do politiky a koho v ní potkali. Klause, Zemana, Havla, Babiše, Schillerovou...

Kniha Jana Žáčka je souborem jeho vlastních zážitků coby filmového a dabingového režiséra a scénáristy, v nichž vzpomíná na zajímavé a humorné okamžiky a také na četné osobnosti českého filmu a divadla. Zároveň je kniha exkurzí do pro čtenáře přitažlivého prostředí filmového zázemí a podobně jako v Čapkově díle díky této knize získá čtenář povědomí o tom, jak vzniká například filmový scénář nebo jak vzniká dabing k zahraničním filmům. Autor tak nepřímo doplňuje Čapka o témata, která on sám neznal.

Skutečné příběhy vražd a zabití z doby mocnářství a první republiky. Jména aktérů byla změněna či pozměněna tak, aby nevyvolávala zbytečnou zášť. A také autor mohl lépe fabulovat. Výjimku si dovolil pouze v případě povídky první, protože to už je tak dávno... Vše ostatní v povídkách je reálné (původní názvy míst mordů, rovněž data a způsoby vražd). Také jména politiků a známých osobností byla ponechána. Co čekalo vraha? Tedy když byl dopaden, souzen a odsouzen k trestu smrti za Rakouska či za 1. republiky? Pochopitelně, že šibenice. Kat nejprve spoutal odsouzence do speciálního postroje. Poté jím byl přitisknut k prknu, nejmasivnější části smrtícího zařízení. Dole měla šibenice smyčky, do nichž byly zachyceny jeho spoutané nohy. Následně se postroj uchytil do karabiny a na krk byla odsouzenému přiložena smyčka. Potom došlo přes kladku k prudkému trhu. Smyčka se zatáhla tahem karabiny na hrdle odsouzence, který pak zemřel.

Vztah Rudolfa II. a Kateřiny Stradové byl všeobecně znám. Z tohoto svazku nakonec přišlo na svět několik potomků, avšak jediným opravdu známým se stal Juan Caesar d´Austria, prvorozený syn, do něhož vkládal Rudolf II. mnoho nadějí. Avšak osud byl k tomuto muži velice krutý a on tuto krutost oplácel všemu živému v okolí. I přes vznosné jméno velkého Caesara by mu spíš slušelo jméno Caligulovo. Byl zhýralec, sadista a vrah. Ženy stejně rychle znásilňoval, jako se jich zbavoval a jeho šílenství nakonec dospělo až k morbidní zálibě v krvi a obcování s mrtvolami. Není divu, že samotný císař musel učinit rázné rozhodnutí – vlastního syna dal uvěznit a střežit v zamčené místnosti v Českém Krumlově, kde nakonec daleko od rodiny zemřel. Toto je životní příběh jedné z nejpodivnějších osobností našich dějin, českého markýze de Sade, založený na historických skutečnostech i deníku samotného Juana d´Austria. ----- Z deníku Julia Caesara d’Austria: „Někdy člověk udělá chybu. Jenže volání pudů je tak mocné... A já mám právo, mám plné právo ho naplňovat a spát, s kým se mi zlíbí a kdy se mi to zlíbí. Měla mě uvítat s otevřenou náručí, a ne mě kousat a dělat, že to nechce. To ne, to bych ji nezabil. Možná bych jí i ze Španělska poslal nějaký pěkný dárek a pozdravy. Hloupá holka. Sama si za svou smrt mohla. A ti Pražané a česká šlechta... Hanba jim... Ale však přijde ta chvíle, ten okamžik, kdy jim zatnu tipec.”

Tato kniha není vědeckým spisem, a proto prosím, aby ji tak nikdo nebral. Je to vyprávění o tom, co se událo či mohlo udát. Vychází z historických dat, osob a událostí, ale podstatné je pro ni hovořit o láskách a neláskách slavných žen, které měly v minulosti cokoli společného s českými zeměmi. Především však s královnami, vévodkyněmi... někdy jistě i dvorními dámami.

Na scénu vstupuje český Arsene Lupin, lupič gentleman. Autor chtěl původně vyprávět jednoduchý detektivní příběh o lupiči, který oškube darebáka z řad českých politiků. Ale potom mu to nedalo. Začal psát o tom, proč se pan Lupen tím lupičem vůbec stal. A tak se před čtenářem odvíjí příběh mladého charismatického muže, který se za první republiky narodí v rodině továrníka a protože jeho matka je Židovka, musí utéct před nacisty. Po válce se vrací, aby z něj komunisté postupně udělali nepřítele socialistického zřízení, aby ho okradli, zavírali, mučili a donutili ho nakonec začít loupit. A tak vzniká postava muže, který s šarmem a rozkoší okrádá mocné o jejich peníze, šperky i milenky. Postava muže, který se stane skutečným postrachem všech, kteří se stále domnívají, že oni jsou něco víc, než normální a pracovití lidé.