Jiří Žák strana 4 z 5

9. dubna 2013, oslaví herec Jean Paul Belmondo 80 narozeniny. Belmondo je jedna z nejvýznamnějších hereckých osobností. Jiří Žák knihu napsal na základě osobních setkání a rozhovorů s Belmondem a doplnil ji spoustou dalších postřehů a informací. Kniha, která se dostává čtenářům do rukou, je zvláštně pojatá biografie o významném herci Jeanu-Paulu Belmondovi. Vychází již podruhé. Tentokrát s rozšířeným obsahem k výročí jeho 80. narozenin. Zvláštní je tato biografie tím, že nezahlcuje čtenáře množstvím informací, ale snaží se přehledně, jasně a strukturovaně představit život a kariéru tohoto francouzského herce. Biografie je velmi čtivá. Je pojatá jako příběh jednoho lidského života s množstvím přesahů k politickým, kulturním a historickým událostem. Tyto přesahy mohou oslovit i ty, kteří Belmonda nepovažují za svého favorita, ale mají blízko k francouzskému filmu a k francouzské kultuře vůbec.

Víte, kdy byla popravena královna Marie-Antoinetta? Kdo byl Cartouche? Proč se svatá Jenovéfa stala patronkou Paříže? Kde bydlel d´Artagnan? Ve které ulici stávalo divadlo největšího z Pierotů? Do které hospody chodíval Hemingway? A kde je pohřbena Edith Piaf? Vydejme se za těmito a mnoha dalšími otázkami do pařížských ulic, kde na čtenáře čeká nejedno překvapení. Kniha Jiřího Žáka však není pouhým výčtem faktů nebo nudným popisem historických památek. Je dobrodružstvím, k němuž nás vybízejí dějiny města nad Seinou. Je mozaikou lidí, kteří tu žili své jedinečné životy, smáli se, milovali, pili i umírali, a především zanechali otisk v knize času. Prostřednictvím dějin pařížských ulic, parků, mostů, divadel, kostelů, malířských ateliérů či kaváren může čtenář pohlédnout do uhrančivé tváře města, které se už dávno stalo legendou.Kniha nepřináší rutinní popis ve stylu obvyklých turistických průvodců, vznikla ve snaze zachytit dějiny města nevšedním způsobem, prostřednictvím neopakovatelných lidských příběhů odehrávajících se v jeho kulisách. Ilustrace a grafická úprava Rostislav Pospíšil.

Víte, kdy byla popravena královna Marie-Antoinetta? Kdo byl Cartouche? Proč se svatá Jenovéfa stala patronkou Paříže? Kde bydlel d'Artagnan? Ve které ulici stávalo divadlo největšího z Pierotů? Do které hospody chodíval Hemingway? A kde je pohřbena Edith Piaf? Vydejme se za těmito a mnoha dalšími otázkami do pařížských ulic, kde na čtenáře čeká nejedno překvapení.

Autor přináší svědectví o jednom z největších herců 20. století, Jeanu Maraisovi (1913–1998). V knize najdeme osobní zpověď i vzpomínky na životní osudy tohoto romantického hrdiny, který po mnoho let symbolizoval francouzskou kinematografii. Autor navíc představuje Jeana Maraise jako citlivého a vzdělaného člověka, který si po celý život nepřestal klást otázky o smyslu umění a lidské existence vůbec. Text je doplněn soupisem jeho filmových i divadelních rolí a fotografiemi z Maraisova profesního i soukromého života.

Jeanu Paulu Belmondo se jako herec poprvé prosadil rolí Michela Poiccarda alias Laszla Kovacse ve filmu U konce s dechem Jeana Luca Godarda z roku 1960, která jej učinila hlavním představitelem francouzské Nové vlny. Dále si zahrál například ve filozoficky laděném snímku režiséra Jean-Pierre Mellvilla Léon Morin, pretre (1960) nebo v kriminálním příběhu Le Doulos z roku 1963. Rolí Adriena Dufourqueta ve filmu Muž z Ria se začal přeorientovávat na komerční produkce, především komedie a akční filmy. Od poloviny osmdesátých let byly pro Belmonda typické buď role neodolatelných a šviháckých dobrodruhů nebo o něco cyničtějších hrdinů. V roce 1989 byl Belmondo za svůj výkon v komediálním dramatu Cesta zhýčkaného dítěte oceněn prestižním Cesarem. Je také držitelem Řádu čestné legie, nejvyššího francouzského státního vyznamenání udělovaného za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii.

Četntík ze Saint-Tropez, Fantomas, Křidýlko nebo stehýnko, Oskar, Velký flám, Piti piti pa, Smolař... to jsou filmy, jimiž komik Louis de Funés oslovuje diváky na celém světe. Jeho gesta zlidověla, výroky z jeho filmů si lidé pamatují a baví se jimi dodnes. Funés se stal legendou. Ani Česká republika není výjimkou, naopak. Filmy Louise de Funése se prodávají na DVD a televize je pravidelně zařazuje do vysílání. Jak je to možné? Jsou Funésovy snímky skutečně tak kvalitní, byla jeho komika opravdu tak originální? A jaký byl vlastně Louis de Funés člověk? Zatrpklý samotář uzavírající se před veřejností do rodinného kruhu? Laskavý otec a příjemný kolega? Lakomec hromadící s harpagonskou vášní peníze a majetek? Na tyto a podobné otázky se pokouší nalézt odpovědi kniha Jiřího Žáka, který nejen poodhaluje nejintimnější zákoutí Funésova života, ale zároveň ho zařazuje do dobových souvislostí. Kromě osobního příběhu slavného komika tedy autor mapuje i poválečnou francouzskou kinematografii a společenské poměry, v nichž Funésovy filmy vznikaly.

Tentokrát nás autor provede po deseti obvodech v centru Paříže. Každý z nich má svou vlastní historii, každý vypráví jiný příběh. Setkáme se v nich s templáři, s Monou Lisou, s Ludvíkem XVII. i s hrabětem Cagliostrem, dovíme se, kdo byl jedním z největších sériových vrahů v pařížských dějinách, jak vznikla Latinská čtvrť, kde byl zavražděn Marat, navštívíme Louvre, Eiffelovu věž i Champs-Elysées.

Co Paříž zatajila je v pořadí třetí knihou Jiřího Žáka zachycující dějiny Paříže. Tentokrát se vypravíme do deseti obvodů, které tvoří předměstské čtvrti tohoto slavného města nad Seinou. Řekneme-li ovšem předměstské, neznamená to, že v historii města zaujímají podřadné místo. K těmto čtvrtím patří například Montmartre, Montparnasse, Bastila, Trocadéro či Passy, a to jsou rozhodně místa, která stojí za návštěvu. Potkáme zde básníky, architekty, krále, dvorní dámy, Napoleonovy maršály, vzduchoplavce, hrdiny i zbabělce. Zaposloucháme se do příběhu Manon Lescaut, navštívíme hrob markýze de La Fayette, podíváme se na místo, kde se narodila Edith Piaf, setkáme se s komisařem Maigretem, poodhalíme tajemství muže se železnou maskou, s komunardy budeme bojovat na hřbitově Pere Lachaise a dozvíme se, kdo byl vůbec největším vrahem v dějinách města. Paříž nám tak opět pootevře dvířka, jimiž můžeme nahlédnout do minulosti města, které nás nepřestane fascinovat.

Monografie o jednom z idolů francouzského filmu - herci Jeanu Marais. Po překladu hercovy autobiografie vydané pod názvem Příběhy mého života a scénáři televizního filmu, který vznikl v rámci cyklu Francouzská interview, se Jiří Žák rozhodl k samosta tnému zpracování životopisu Jeana Maraise formou monografie. Autor vychází z osobních setkání s touto legendou francouzského filmu, ale i z korespondence s Jeanem Cocteauem a z literatury, zejména ze zmiňované autobiografie. Součástí knihy je soupis divadelních a filmových rolí Jeana Maraise.

Ve výpovědi Hrabětových kamarádů, spolužáků, jazzových muzikantů a básníků se odvíjí nejen příběh jednoho z nejzajímavějších básníků poválečného období 20. století, ale i doba, v níž Hrabě žil a tvořil. 60. léta 20. století se stejně jako Hrabě stala legendou, která na dlouhá léta poznamenala vývoj kulturního povědomí celé naší společnosti. Knížka zahrnuje například i úryvky z reportáží, korespondenci, citace z díla, z kritik a článků.

Autor nevšedním způsobem představuje dějiny "města světel". Prostřednictvím příběhů slavných historických postav vypráví historii pařížských ulic, parků, mostů, kostelů a kaváren. Dozvíte se, kde byla popravena Marie-Antoinetta, do které hospody rád chodil Ernst Hemingway nebo kde je pohřbena Edith Piaf.

V březnu roku 2011 odešla do hereckého nebe jedna z legend světové kinematografie Elizabeth Taylorová. Narodila se v Londýně 27. února 1932. Matka byla divadelní herečkou, ale po svatbě se tohoto povolání vzdala. Elizabeth strávila svých prvních sedm let v Londýně, než se odsud její rodina ze strachu z nadcházející války v roce 1939 odstěhovala. V Americe si povšiml půvabné Elizabeth rodinný přítel a navrhl, aby podstoupila zkoušku před kamerou...A tím začala téměř pohádková kariéra jedné z nejvýraznějších hereček minulého století, která veřejnost fascinovala nejen svým hereckým uměním a vyjímečnou krásou, ale také milostným životem.