Jevgenij Zamjatin

Matematik D-503 žije spokojený život v dokonalém světě nazvaném Jednotný stát. Lidé označení čísly nosí uniformy, jejich den je rozplánován na minuty, nikdy se nevydávají za Zelenou zeď, ohraničující prostor, v němž smějí pobývat, a intimním stykům se oddávají jen v tzv. „sexuální dny“. Společně vychovávané děti jsou pak jen dalšími čísly pracujícími pro blaho Jednotného státu. Společnost funguje na principech matematiky, efektivity a logiky. Není tu žádný prostor pro emoce, individualitu a fantazii. Když však jednoho dne potká D-503 ženské číslo I-330, otřese se jeho svět v základech a pak už nic není jako dřív… My je první antiutopií, která líčí život v totalitních společnostech. Zamjatin ji napsal v roce 1920, dvacet devět let před Orwellovým 1984. Kniha je stále aktuální svým varováním před ideologickou, ale i technologickou totalitou. Neudiví, že v SSSR mohla vyjít až v roce 1987 Čte Pavel Batěk.

Audiokniha My, kterou napsal Jevgenij Zamjatin. Proslulá antiutopie, která líčí život v totalitní společnosti, kde lidé jsou čísly a den je rozplánovaný na minuty. Pro city není místo, ale dvě čísla opačného pohlaví se vymknou kontrole.

Audiokniha MY, kterou napsal Jevgenij Zamjatin. Život v „Jednotném státu“ vzniklém ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“. Ženy jsou pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami. Hlavní hrdina, D–503, si píše deníkové záznamy, díky nimž nahlížíme do celého zrůdného systému. Život lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců.

Egy rendkívül izgalmas pályát befutó szovjet-orosz író különleges művét ajánljuk az olvasó figyelmébe. Jégtörőhajó-mérnök, többek között részt vesz a legendás sarkvidéki expedíciós, később Lenin névre keresztelt jégtörő tervezésében, ám pályát változtatva a modern próza egyik legeredetibb alkotója lesz, s remekművel írja be magát az orosz-szovjet és a világirodalom történetébe. Ifjúkorától tagja a bolsevik pártnak, letartóztatják, száműzik, illegalitásba menekül. Végigélve a forradalom és a polgárháború vérzivataros esztendeit alkotóvá érik. Fő művében az Orwell 1984-ét évtizedekkel megelőző regényben, a MI-ben felvázolja annak a totalitárius zsarnok államnak a képét, amely később több változatban megismétlődik a történelem során, és még ma is létezik. A szerző nem alkuszik, ám vitathatatlan írói tehetsége, amit kortársai rendre elismernek, megmenti a biztos börtöntől és talán a haláltól is. Korszakos regénye ugyanis előbb jelenik meg külföldön angolul, majd csehből visszafordítva franciául, mint eredeti nyelvén, és írójának menekülnie kell. Gorkij közbenjárására elutazhat külföldre, hogy elkülönülve a korábbi emigráció tagjaitól megmaradjon szovjet állampolgárnak. Az emigráció keserű kenyere nem tesz jót művészetének. Igaz, Gorkij színművéből az Éjjeli menedékhelyből filmforgatókönyvet ír, amit a híres francia filmrendező, Jean Renoir Jan Gabin főszereplésével visz filmszalagra, és 1936-ban az év filmje lesz, de a nagy mű teljesítményét már nem tudja megismételni. Zamjatyin regénye, megkésve, ám élményszerűségéből és izgalmasságából nem veszítve csak a peresztrojka idején, 1988-ban juthatott el a szovjet olvasókhoz. Ez magyarul már a harmadik kiadása Földeák Iván 1990-ben műfordítói díjjal jutalmazott átültetésében.

Slavnou románovou antiutopii My napsal Zamjatin v roce 1920, představuje však vizi daleké budoucnosti: život v „Jednotném státu“ vzniklém ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v té době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“. Ženy jsou pojmenovány samohláskami a muži souhláskami, k nimž je připojeno číslo jednotlivce. Jejich život je stoprocentně organizován, například na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Nové vydání tohoto vizionářského díla vychází v překladu Jakuba Šedivého.

Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména. Hlavní hrdina "jménem" D 503 je matematik, konstruktér vesmírné lodi, a uspořádání společnosti mu připadá zcela správné a přirozené. To ale jen do té doby, kdy potká nevypočitatelnou a provokující "I 330". Pod jejím vlivem se zaplétá do podivného spiknutí a nachází v sobě hlubiny citů, které ho zároveň děsí i přitahují. Román je nejstarší z klasických antiutopií, jako je Huxleyho Konec civilizace nebo Bradburyho 451° Fahrenheita a v mnohých motivech je určitým předobrazem Orwellova 1984.

Audiokniha My, ktorú napísal Jevgenij Zamjatin. Zamjatinovo My je v prvom rade antiutópiou využívajúcu dejovú schému preslávenú najmä v Orwellovom románe 1984 – vopred prehraná vzbura mileneckej dvojice proti totalitnému režimu. Autor predkladá hrozivú víziu spoločnosti prevedenú na čísla a mechanizmy, kde členovia spoločnosti už ani nemajú ľudské mená.

We takes place in a distant future, where humans are forced to submit their wills to the requirements of the state, under the rule of the all-powerful Benefactor, and dreams are regarded as a sign of mental illness. In a city of straight lines, protected by green walls and a glass dome, a spaceship is being built in order to spearhead the conquest of new planets. Its chief engineer, a man called Delta-503, keeps a journal of his life and activities: to his mathematical mind everything seems to make sense and proceed as it should, until a chance encounter with a woman threatens to shatter the very foundations of the world he lives in. Written in a highly charged, direct and concise style, Zamyatin's 1921 seminal novel - here presented in Hugh Aplin's crisp translation - is not only an indictment of the Soviet Russia of his time and a precursor of the works of Orwell and the dystopian genre, but also a prefiguration of much of twentieth-century history and a harbinger of the ominous future that may still lay ahead of us.