Ester Žantovská

Mlíkař je intimní příběh z dramatického období konfliktu v Severním Irsku. Osmnáctiletá hrdinka žije stejně jako všichni ostatní bez přestání pod drobnohledem okolí všichni sledují, s kým mluvíte, kam chodíte, co čtete, protože každé sebemenší gesto má svůj význam a napovídá, jestli jste náš, nebo patříte k nim, nebo jste zrádce. Když se o ni začne zajímat o hodně starší ženatý muž, mlíkař, známý účastí v odboji, nemá úniku v doslovném ani přeneseném slova smyslu. Není kam odejít a nemůže už hledat útěchu ani v četbě za chůze, ani v běhu po místních parcích mlíkař je všude a zlé jazyky se nezastaví. Mlíkař je fantastický. Předčítala jsem si pasáže nahlas jen pro to potěšení z jazyka. Je to současně děsivé, srandovní, promyšlené i radostné. Lisa McInerneyová, autorka Nádherných kacířství.

Představte si svět, kde doopravdy existuje magie. Kde matky předávají své schopnosti dcerám. Schopnosti, které nikomu neškodí. A potom si představte v křesle amerického prezidenta populistického demagoga, který se rozhodne, že je třeba všechny čarodějnice zavřít – bude to bezpečnější pro ně i pro jejich okolí. Stvoří tak svět, v němž být ženou znamená mít nakročeno k tomu být zločincem. Zatímco po celém světě dochází k zatýkání čarodějnic, jistá mladá žena v sobě objeví schopnosti, o jakých se jí ani nezdálo. Jsou nebezpečné, a ona se tím pádem ocitá na prvním místě žebříčku nejhledanějších čarodějnic světa. Ale ona se jen tak nevzdá a to samé platí i pro ženy kolem ní. Hon na čarodějnice se změní v bitvu kdo s koho. „Přesvědčivý prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá tomu našemu.“ Angela Clarke „Inspirativní, silný příběh. Čtivý, mrazivý thriller.“ Paula Daly „Temný, nebezpečný a silný román – nemohla jsem ho odložit.“ Michelle Kenney „Přesvědčivý, naléhavý a velice originální příběh, navíc pořádně čtivý. Skvěle jsem si to užila.“ Kate Hamer

Mezinárodní bestseller o dospívání po pádu železné opony Co to znamená být svobodní? Tuto otázku si po roce 1989 položila polovina evropského kontinentu. A odpověď velmi záležela — a stále záleží — na tom, kdy a kde se člověk narodil. Jestliže v komunismu lidé toužili po konci represe a státního dohledu, v nastupujícím a mnohdy dravém kapitalismu si stýskali — a pořád si někdy stýskají — po existenčních jistotách, které jsou základním předpokladem nějaké osobní realizace a svobody. Albánská spisovatelka Lea Ypi si prožila obojí. Dětství v rodině disidentů a intelektuálů jí přepůlil rozpad sovětského bloku, a tak měla možnost pozorovat ostrý kontrast mezi hodžovskou komunistickou Albánií, v níž byla společnost apatická, a její kapitalistickou verzí, kdy se tatáž společnost kvůli bezuzdné tržní logice téměř rozpadla. Ypi se k těmto vzpomínkám vrací ve své mezinárodně úspěšné knize Svobodná a pokouší se nalézt odpověď, jak postsovětská situace ovlivnila naše pojetí svobody. A jestli vůbec můžeme a umíme být svobodní…