Marcela Zemanová

Když hrabě Karel Chotek roku 1843 opustil post nejvyššího purkrabího Českého království, zbývalo mu více jak dvacet let života. Na odpočinek odešel v plné síle v době, kdy společnost i monarchie procházela velkými změnami. Svůj zájem a vrozenou činorodost po konci úřednické kariéry napnul Karel Chotek zejména ke své rodině. Středobodem jeho světa se stali synové Antonín a Bohuslav, jejichž osobní štěstí a kariéry mu ležely na srdci. Tématem kolektivní monografie Šlechtic na odpočinku. Hrabě Karel Chotek na zámku a panství Velké Březno je spokojený rodinný život, každodennost úředníka na penzi a jeho životní styl, ale i jeho letní sídlo – zámek ve Velkém Březně a rodinná hrobka ve Valtířově, stejně jako hospodářsko-ekonomický provoz severočeských majetků, které později tvořily zázemí tzv. velkobřezenské větve rodiny Chotků.

Předkládaná monografie je první ucelenou biografií hraběte Františka Thun-Hohensteina (1809–1870), jednoho z nejdůležitějších představitelů českého uměleckého života 2. třetiny 19. století. Jako taková přispívá k poznání české aristokracie a jejího místa v měšťanské éře a v období modernizace. Prvním tematickým okruhem publikace je Thunova soukromá sféra, zahrnující jeho dětství, výchovu, vzdělání a cestování v kontextu rodinných strategií. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi otcem a synem, který je klíčový a je nahlížen jako osobní a generační konflikt v rámci společenské proměny v 19. století. Druhým okruhem je pak veřejné působení Františka Thuna, mj. jeho aktivity v sociální a filantropické oblasti a politická kariéra v době předbřeznové a během revoluce roku 1848. Největší pozornost však autorka věnuje Thunově činnosti v oblasti výtvarného umění a památkové péče a poskytuje tak nejen přehled Thunovy práce v rámci oficiálních institucí a spolků, ale prezentuje fungovaní dobového uměleckého klientelismu, mechanismy přidělování zakázek i způsob jejich provádění.