Stefan Zweig strana 3 z 6

Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury a jejího osudu od 19. století do vypuknutí druhé světové války. V knize jsou zachyceny v podobě očitého svědectví všechny nejdůležitější události předválečné evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání autora s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností.

Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury a jejího osudu od 19. století do vypuknutí druhé světové války. V knize jsou zachyceny v podobě očitého svědectví všechny nejdůležitější události předválečné evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání autora s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností.

Najnovší slovenský preklad kultovej knihy Stefana Zweiga od Dany Petrigáčovej doplnený o nádherné ilustrácie oceňovaného českého ilustrátora Jindřicha Janíčka. Majstrovsky napísané eseje, v ktorých autor zachytáva významné okamihy dejín ľudstva. Zweig vo svojich textoch zaznamenáva kľúčové chvíle najväčších geografických objavov, technických vynálezov a dejinných zlomov, no predovšetkým prchavé momenty víťazstva nezlomnej ľudskej vôle a intelektu. Dvanásť brilantne napísaných miniatúr, stojacich na pomedzí eseje a básnického obrazu, patrí k vrcholným dielam tvorby Stefana Zweiga. Kniha má tri verzie obálky, A) Detail tváre, B) Dav ľudí, C) Zemeguľa.

„Térdem megremegett. Könyv! Négy hónapja nem volt könyv a kezemben. Részegítőn, kábítóan hatott rám a gondolat: egy könyv, amelyben szavak láncolódnak, sorok, oldalak, lapok követik egymást.” Az osztrák Stefan Zweig (1881-1942) is azon nagy, humanista írók közé tartozik, akiknek a műveit a német nácik olyan veszélyesnek ítélték, hogy nemcsak betiltották, de rögtönzött máglyákon el is égették azokat. Mi sem bizonyítja jobban Zweig írásainak értékét, mint az, hogy könyveit ,,a német szellemet mérgező” termékekként vetették máglyára, többek között Heinrich Heine, Franz Werfel, Erich Maria Remarque, Heinrich Mann és Eric Kästner műveinek társaságában. Zweiget mélyen lesújtotta az ellene és eszmetársai ellen folytatott német gyűlöletkampány, és a fasizmus fenyegetése elől 1933-ban előbb Londonba, majd 1939-ben Brazíliába emigráló író a nácik kezdeti háborús sikerei miatti elkeseredésében 1942 februárjában öngyilkosságot követett el. A halála előtti évben, 1941-ben született meg az egyik legismertebb, már Brazíliában írt műve, a Sakknovella, amelynek főhőse – dr. B., egy letartóztatott ügyvéd – a Gestapo börtönében, egy, a vallatóitól elcsent könyvből tanulja meg a sakkjáték stratégiáját. A sors úgy hozza, hogy szabadulása után dr. B.-nek az akkori sakkvilágbajnokkal szemben kell bizonyítania tudását. Az ügyvéd és a világbajnok drámai feszültségű összecsapásának történetét Fónagy Iván klasszikus fordításában kínáljuk az olvasóknak.

Dr. Heirich Kleibert byl za druhé světové války vězněm pověstného Hermanna Spitze ve vídeňském hotelu Metropol. Pobyt v samovazbě přežíval díky knize rozborů šachových partií světových šachistů, které se naučil nazpaměť. Utkvělý přízrak šachu ho však pronásleduje i po válce. Na zaoceánské lodi se setkává se slavným světovým šachistou Čentovičem, o kterém je známo, že byl přítelem právě souzeného velitele gestapa, který vyšetřoval Heiricha na gestapu.

Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury. V knize jsou zachyceny formou očitého svědectví všechny nejdůležitější události novodobé evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností.

Proč se Amerika jmenuje Amerika a ne Kolumbie podle svého objevitele? Italský mořeplavec Amerigo Vespucci ji neobjevil, a nebyl ani tím, kdo jako první překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán, aby dokázal, že jde o nový kontinent. Zúčastnil se několika výprav do Nového světa, ale nevedl je. Ovšem psal o nich. Ale jen díky souhře mnoha neuvěřitelných náhod a omylů, které jsou samy o sobě fascinující příběhem, jenž nemá v historii obdoby, dostal nový kontinent jeho jméno. Druhá část je věnována slavnému portugalskému mořeplavci a jeho neuvěřitelné plavbě kolem světa, kterou podnikl v letech 1519-1521, která s konečnou platností dokázala, že je Země kulatá.

Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, pouhé dva roky před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Ačkoliv její protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16. století, jedná se o vášnivou a povznášející obranu nejzákladnějších hodnot evropské civilizace: svobody, tolerance, života a lidskosti proti jakékoli znásilňující, totalitní ideologii. Castelliův zápas s Kalvínem, „boj komára se slonem“, ukazuje Zweig jako zápas neohroženého svědomí a myšlení jednotlivce s násilnou teokratickou diktaturou. Jejich střetnutí vrcholí poté, co z Kalvínovy vůle dojde v Ženevě k upálení humanistického učence Miguela Serveta. Proti této justiční vraždě a na obranu dalších „kacířů“ vystoupí Sebastian Castellio a riskuje při tom vlastní život. Jako první formuluje ve své době převratnou teorii snášenlivosti a tolerance, jejíž jádro lze vystihnout slovy, že upálení kacíře není nic jiného než vražda a že „upálit člověka neznamená obhajovat učení, nýbrž zabít člověka“. Komár sice v zápase se slonem na čas podléhá, ale Castelliovy myšlenky a díla o několik desetiletí později ožívají v mnoha zemích Evropy a stávají se pevnou součástí evropského kulturního vědomí. Český překlad vyšel poprvé na počátku normalizace v roce 1970; byla v tom nejspíš nepozornost nebo přetíženost tehdejších cenzorů. Čtenářům totiž muselo být jasné, že Zweigův esej je působivou obhajobou svobody proti každé totalitní ideologii, a čerpali z něj naději podobně jako čtenáři v roce 1936. Význam Svědomí proti násilí je však aktuální trvale. Připomíná nám, že Západ nestojí na ekonomickém růstu, konzumu nebo vyprázdněných byrokratických pravidlech, ale na těžce vybojovaných a prožitých hodnotách.

Der berühmte österreichische Schriftsteller Stefan Zweig (1881-1941) erinnert sich in seinem autobiographischen Werk an seine Jugendzeit in Wien Anfang des 20. Jahrhundertes die von einem Gefühl der Sicherheit, aber auch von Lebensfreude und kulturellem Genuss geprägt war. Überschattet wird diese sorglose Zeit vom Ersten Weltkrieg, der Europa für immer verändert. Stefan Zweig beschreibt diese Jahre und die Anfänge des Faschismus, sowie die ersten Jahre des Zweiten Weltkrieges. Die Erinnerungen eines Europäers geben dem Leser einen umfassenden Eindruck von dieser wichtigen geschichtlichen Epoche, die durch die persönlichen Berichte und Anekdoten des Autors lebendig wird.

Vynikající psychologická novela klasika rakouské literatury Stefana Zweiga vypráví o mladém, zprvu znuděném studentovi se sklony k flámování, v němž jeho výjimečný profesor probudí nadšení pro anglickou literaturu. Oba se sblíží, student se u svého profesora dokonce ubytuje, pomáhá mu při sepsání celoživotního díla a seznámí se s jeho manželkou. Přátelství však čas od času zkalí profesorovo podivné chování. Jeho překvapivá příčina vychází najevo až na samém konci mistrovsky napsaného příběhu.