Hľadanie: Formování novověké filozofie
zobraziť:
Filosofie Hanse Jonase
Hans Jonas (1903-1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění. V roce 1933 emigroval, za druhé světové války se účastnil bojů v židovské brigádě britských sil, v roce 1948 v Izraeli ve válce za nezávislost. Později přednášel na univerzitách v Kanadě a v USA. Jeho nejvýznamnější dílo Das Prinzip Verantwortung (1979) vyšlo nejdříve v němčině, avšak zahrnuje i některé texty, jež Jonas publikoval už dříve v USA. Jonasovy rané práce byly věnovány rozborům gnostického dualismu, který se stavěl nepřátelsky k hmotnému světu přírody. Ve čtyřicátých letech začíná Jonas promýšlet filosofické problémy moderní vědy, zvláště biologie, a postupně se dostává ke kritice současného zaměření technického rozvoje ohrožujícího přírodu i člověka. Člověk je podle Jonase součástí přírody, zároveň má však jako obraz Boží svobodu a tím i odpovědnost.
Autor první kapitoly této knihy D. Böhler Jonase osobně znal. V roce 1998 založil v Berlíně Centrum Hanse Jonase a v roce 2005 inicioval vydávání kritické edice jeho díla. Tato kniha kolektivu autorů vyzdvihuje aspekty Jonasova myšlení, které ani v dnešní době neztrácejí svou aktuálnost. Je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o filosofii a etiku, kteří se chtějí zamýšlet nad stavem současné civilizace a nad důsledky rozvoje vědy a techniky pro společnost.
Idea dějin a Palacký jako myslitel
František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky Idea dějin a Palacký jako myslitel, jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.
Kritika & Kontext (č. 58)
Svetový filozof a zakladateľ fenomenológie Edmund Husserl sa narodil v moravskom Prostějove 8. apríla 1859, no dnes ho v tomto meste máločo pripomína. Ozveny Moravy v živote a diele veľkého filozofa 20. storočia a zakladateľa fenomenológie podáva reflexia súčasných svetových fenomenológov a domácich filozofov (Michael Gubser, Julia Jansen, Jan Sokol). Odpovedajú na otázky o dnešnom postavení Husserlovho myslenia, jeho vzťahu k moravskému kultúrnemu prostrediu a jeho odkazu vôbec. Súčasťou vydania sú dobové dokumenty o Husserlovi vrátane jeho korešpondencie s T. G. Masarykom, ktorá vychádza po prvý raz preložená z nemčiny.
Toto číslo Kritiky & Kontext je zostavené z populárnych aj akademických textov o Husserlovi, pripravili ho Klaus Nellen a Ludger Hagedorn z viedenského Inštitútu vied o človeku (IWM) a Jaroslava Vydrová (SAV). Malo priniesť aj pohľad na rôzne spomienkové podujatia v Prostějove k Husserlovmu výročiu narodenia 8. apríla 2020, ktoré organizovalo mesto so sochárom Milošom Karáskom. Žiaľ, podujatia sa museli preložiť na apríl 2021.
Význam, sémantika, Wittgenstein
Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky. Na rozdíl od mnoha kolegů zaujal posléze k projektu formální sémantiky výrazně kritický postoj, mj. v souvislosti se svým wittgensteinovským bádáním, které je druhým těžištěm jeho novější práce. V první stati se Stokhof zabývá charakterem a předpoklady formálně sémantického projektu jako takového. Ukazuje, že úvahy na téma tzv. radikální intepretace a normativity významu nás nutí přehodnotit vztah mezi významem jazykového vyjádření a jeho interpretací, a to způsobem, který je s tímto projektem jen obtížně slučitelný. V druhé stati autor představuje raného Ludwiga Wittgensteina jako zřejmého, byť zároveň zcela opomínaného, předchůdce formální sémantiky. Věnuje se systematickým a v menší míře i historickým souvislostem mezi Traktátem a pozdější formální sémantikou. Z nalezených podobností a rozdílů pak vyvozuje závěry ohledně soudobého statusu této disciplíny na pomezí filosofie a empirických věd. Konečně třetí studie formální sémantiku ohledává z hlediska jejího kontrastu s pozdějším Wittgensteinovým myšlením o jazyce. Pokouší se o odpověď na otázku, zda pozdější Wittgensteinovy úvahy vedou k takové teorii jazykového významu, která by mohla být k současné formální sémantice reálnou alternativou.
Dejiny právneho a politického myslenia
Učebnica politickej, právnej a sociálnej filozofie, ktorá predstavuje teoretické riešenia politicko-právnych a právno-filozofických problémov v jednotlivých etapách vývoja politického a právneho myslenia i spoločenských zmien, ktoré boli významnými ideovými počinmi reflektované. Ide najmä o prínos najvýznamnejších mysliteľov k poznaniu východísk a povahy prirodzeného a pozitívneho práva, vzťahu etiky, práva a politiky, slobody, rovnosti a spravodlivosti, slobody a spoločenského poriadku, štátu a moci, ľudských práv.
Zámerom autorov je oboznámiť študentov práva s dedičstvom politickej, právnej a sociálnej filozofie a zároveň poukázať na konfrontáciu rôznych stanovísk, rozličné štýly myslenia a spôsoby argumentácie.
Jej cieľom je prispieť ku kultivácii myslenia študentov a k prehĺbeniu poznania rozmanitostí myšlienkového vývoja právnej, politickej a sociálnej filozofie.
Obzor
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“. Až v druhé polovině dvacátého století se ve fenomenologické filosofii objevila myšlenka, že takovýto „celek toho, co je“ není ničím původním, nýbrž následným útvarem ustavujícího jej tzv. součtveří (Geviert), tzn. dění vzájemné soupatřičnosti čtyř vůči němu základnějších významových komponent země, nebes, božství a smrtelného člověka. Předkládaná monografie Obzor identifikuje jako exemplární výraz tohoto velkolepého dějství nepatrný fenomén obzoru (obzorníku) a jeho postupnou analýzou usiluje postavit čtenáři před oči původní podobu světa, v němž žijeme a umíráme.
Na sklade 1Ks
18,81 €
19,80 €
Dialogy o přirozenosti náboženství
Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček zjeveného náboženství. Bádání v rámci přirozeného náboženství si klade za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech čistě pomocí rozumové úvahy a smyslové evidence. Toto bádání není založeno na tvrzeních Bible či jiných posvátných textů a nebere v potaz svědectví o zjeveních, zázracích či jakýchkoli jiných nadpřirozených jevech.
V rozhovorech tří vzdělaných přátel Hume zkoumá základy náboženské víry a míru jejího racionálního opodstatnění. Rozvíjí kritiku některých tradičních argumentů pro Boží existenci, zejména tzv. teleologického argumentu, jehož podrobný rozbor zabírá velkou část textu. Jeho cílem však nebylo popřít, že Bůh existuje nebyl ateista v současném slova smyslu. Chtěl jen ukázat, že o Božích vlastnostech a způsobu jeho zasahování do světa nemůžeme s jistotou říci téměř vůbec nic. Hume se v díle dotýká i dalších důležitých témat tradičně probíraných v rámci filozofie náboženství, například problému přítomnosti zla ve světě. Pro svou důmyslnou kompozici dílo dodnes zůstává interpretační výzvou pro laické čtenáře i specializované badatele.
Kritika černého rozumu
Profesor Achille Mbembe patří k současným nejvýznamnějším africkým filosofům. Pochází z Kamerunu, nyní působí na University of the Witwatersrand v Jihoafrické republice. Jeho kniha poskytuje filosofickou genealogii konceptu černošství. Zkoumá historické nespravedlivosti, jakými byl obchod s otroky a kolonialismus, jakož i aktuální globální systém. Kriticky analyzuje konstrukci rasy v souvislosti s tím, co nazývá černým rozumem.
Tři programové texty existenciální filosofie Gabriela Marcela
Kniha přináší český překlad tří raných programových textů francouzského „novosokratika“ a „filosofa dialogu“ Gabriela Marcela (1889–1937), který pořídila Peluška Bendlová. Jsou to jednak eseje Existence a objektivita (1925) a Postavení ontologického tajemství a jeho konkrétní přiblížení (1933), jež se upínají k Marcelovu Metafyzickému deníku z let 1914–1923, jednak přednáška Můj základní záměr, kterou Marcel proslovil na univerzitě v Gentu v roce 1937. Peluška Bendlová napsala též důkladnou úvodní studii Mezi reflexí a vírou, v níž uvedené tři texty analyzovala v kontextu celého Marcelova filosofického díla. Kromě toho přeložené texty opatřila poměrně rozsáhlými poznámkami pod čarou, které obsahují její komentáře doplněné o český překlad tematicky relevantních výňatků z Marcelových stěžejních děl z let 1951–1973, v nichž francouzský myslitel své někdejší filosofické úvahy revidoval, pozměnil či dále rozvedl.
Kniha je posledním plodem více než dvě desítky let trvajícího marcelovského studia Pelušky Bendlové (1931–2019). Je vydána z její literární pozůstalosti.
Úvod do logiky Lvovsko-varšavské školy
V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. V přírodních a technických vědách docházelo k nebývalému rozvoji, ale filozofie jako by ustrnula na místě. Inspirováni pokrokem přírodních věd, usilovali mnozí filozofové dosáhnout takového pokroku i ve filozofii a udělat z ní skutečně vědeckou disciplínu. Tato snaha se také promítla do filozofie Lvovsko-varšavské školy. Zatímco její zakladatel Kazimierz Twardowski prosazoval jako metodu vědecké filozofie psychologii, jeden z jeho prvních žáků Jan Łukasiewicz byl přesvědčen, že takovou metodou je matematická logika. Łukasiewiczova práce zaujala mnoho dalších členů Lvovsko-varšavské školy a matematická logika se brzy stala jedním z nejvýznamnějších předmětů zájmu v této škole a také oborem, kterým se nejvíce proslavila. I když výsledky této polské školy na poli matematické logiky dosáhly světové proslulosti, v české filozofické literatuře zatím nebyly důkladněji a systematičtěji představeny. Cílem této práce je vyplnit tuto mezeru a v sedmi kapitolách uvést systémy matematické logiky logiků Lvovsko-varšavské školy a také filozofické koncepce, které s nimi byly spojeny.
Konspirační teorie
Quassim Cassam je profesorem filosofie na University of Warwick; předtím učil v Cambridge, na University College London, a téměř dvacet let v Oxfordu. Původně se věnoval tématům z metafyziky, filosofie mysli a epistemologie. Ve své prvotině Self and World (1997) dokazoval, že vědomí sebe sama coby tělesa ve světě jiných těles je nutnou součástí zkušenosti já jakožto subjektu. V monografii Self-Knowledge for Humans (2014) ukázal, že tradiční modely sebevědomí neberou v úvahu iracionální postoje, jimž lidé podléhají. Společně s Johnem Campbellem napsali knihu Berkeley's Puzzle. What Does Experience Teach Us? (2014), v níž každý z nich hájí odlišnou teorii smyslové zkušenosti: Campbell "relacionismus", tedy tezi, že zkušenost je vztah mezi subjektem a objektem, nezávislým na mysli, zatímco Cassam "reprezentacionalismus", tedy názor, že smyslová zkušenost reprezentuje své předměty jako nezávislé na mysli. Nověji se Cassam zabývá aplikovanou epistemologií, zvláště epistemickými neřestmi, postpravdou a konspiračními teoriemi. Ve Vices of the Mind. From the Intellectual to the Political (2019) vysvětluje a klasifikuje epistemické neřesti, jako jsou úzkoprsost, intelektuální arogance, zbožná přání a předsudky, čili povahové rysy a postoje, které brání poznávání a škodící mu.V Konspiračních teoriích (Conspiracy Theories, 2019) rigorózně a přitom srozumitelně objasňuje, jaká je povaha těchto teorií, proč jsou tak populární a v čem tkví příčiny jejich škodlivosti.
Kapitoly z teorie spravedlivé války
Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí. Na tomto pozadí podává originálním způsobem analytický a systematický výklad základních pojmů teorie spravedlivé války, k nimž patří právo na sebeurčení a na sebeobranu, zdůvodnění principů spravedlivé války, vztah mezi preventivní a předjímající válkou, charakteristika války za národní osvobození a občanské války, humanitární intervence a odpovědnost ochraňovat, práva a povinnosti vojáků a civilistů ve válce, otázky terorismu, nejvyšší ohrožení a normativní otázky jaderné války. Kniha je určena jak odborníkům z oblasti filosofie, politologie, globálních studií, teorie mezinárodních vztahů a mezinárodního práva, tak i všem, koho tyto závažné problémy znepokojují.
Chápanie slobody v ruskej filozofii 20. storočia
Monografia je rozhovorom troch autorov o ruskej filozofii, o chápaní slobody v ruskom filozofickom myslení 20. storočia. Je dialógom hľadajúcim svojho čitateľa. Rozhovorom sa kniha stáva aj preto, lebo sa v nej stretávajú v dialektickom napätí tri pohľady na dva konkurenčné prúdy ruskej filozofie. Autori sa zhodnú na tom, že ruskú filozofiu moderny je možné vnímať ako dejinne realizovaný filozofický experiment, ktorý reflektuje nielen dobové špecifiká ruskej kultúry, umenia a vedy, ale aj aktuálne trendy európskej filozofie. Ruská filozofia prekonala búrlivé časy, pričom jej spočiatku pluralitný charakter vyústil do radikálneho vymedzenia dvoch hlavných prúdov - religiózneho a materialistického. Toto dramatické a dôsledkami často tragické napätie sporiacich sa protichodných tendencií v ruskej filozofii je stále živým intelektuálnym dedičstvom. Dodnes rozoznávame vplyv obidvoch alternatívnych prúdov, ktoré si prešli cestami vzostupov i pádov, zatracovaním i glorifikáciou. Západná filozofická kultúra (ruská filozofia je jej súčasťou) je polyfonickým diskurzom s množstvom napätí a protikladov. Ako taká predpokladá rôznosť filozofických pozícií, ktoré napriek svojej odlišnosti predstavujú konečný pokus o vyjadrenie pravdy. Aby sa hodnota plurality, ku ktorej sa západná kultúra hlási, mohla reálne uskutočniť, musí sa stať filozofickým dialógom. Avšak podmienkou dialógu je slobodné uznanie partnera. Toto uznanie však nie je automatickým nárokom, je nevyhnutné si ho zaslúžiť. Autori, filozofi na Trnavskej a Sankt-Peterburgskej univerzite, pristupujú k sebe navzájom i k téme s rešpektom, v ktorom si toto uznanie preukazujú. A tak si snáď aj predkladaná monografia zaslúži pozornosť svojho čitateľa.
Fragmenty řeckých tragiků v překladech a studiích Zdeňka K. Vysokého
Jako i v jiných oborech antiky, stojíme také zde nad troskami, a jediná cesta, kterou si lze vyvolati alespoň stín dávného umění básníkova, jest pokus o rekonstrukci, který je si vědom své vratkosti a svých nedostatků, pronesl svého času Ferdinand Stiebitz o papyrovém fragmentu Sofokleova satyrského dramatu Slídiči. Troskami antických dramat se v našem prostředí nejsoustavněji zabýval všestranný klasický filolog Zdeněk K. Vysoký (1903-1979) a jedním z cílů této knihy je alespoň částečně splatit dluh této významné a z politických důvodů upozaděné postavě české klasické filologie. Po úvodním představení Vysokého a po uvedení do zákrut textové tradice řecké tragédie se čtenáři mohou poprvé uceleně seznámit s málo známými torzovitě dochovanými antickými dramaty, jak je na základě svých a jiných rekonstrukcí Zdeněk K. Vysoký přeložil.
Cestou k zářnému cíli
Anna Pammrová – žena s duší lesa, nepříliš známá česká filozofka, která se do dějin české literatury zapsala díky svému celoživotnímu přátelství s básníkem Otokarem Březinou. Právě těmito slovy bývá česká myslitelka nejčastěji představována. Pro její vlastní názory už pak ovšem nezbývá příliš místa. A právě o nápravu této skutečnosti se snaží znovuvydání (poprvé v roce 1925) této knihy, která je shrnutím celoživotní Anniny filozofie. Zásadním tématem knihy Cestou k zářnému cíli je kritika a pojmenování hlavních okovů současného člověka, které zapříčinily či stále svou přítomností zapříčiňují lidskou neschopnost autentické existence. Chceme-li najít svou cestu k zářnému cíli, je třeba otevřít nejenom oči, ale i naše srdce a mysl. Musíme se znovu naučit nechat se vést intuicí. Tento vnitřní hlas je totiž právě oním spojením s vyšším duchovním principem.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Cestou k zářnému cíli (-90%)
Anna Pammrová – žena s duší lesa, nepříliš známá česká filozofka, která se do dějin české literatury zapsala díky svému celoživotnímu přátelství s básníkem Otokarem Březinou. Právě těmito slovy bývá česká myslitelka nejčastěji představována. Pro její vlastní názory už pak ovšem nezbývá příliš místa. A právě o nápravu této skutečnosti se snaží znovuvydání (poprvé v roce 1925) této knihy, která je shrnutím celoživotní Anniny filozofie. Zásadním tématem knihy Cestou k zářnému cíli je kritika a pojmenování hlavních okovů současného člověka, které zapříčinily či stále svou přítomností zapříčiňují lidskou neschopnost autentické existence. Chceme-li najít svou cestu k zářnému cíli, je třeba otevřít nejenom oči, ale i naše srdce a mysl. Musíme se znovu naučit nechat se vést intuicí. Tento vnitřní hlas je totiž právě oním spojením s vyšším duchovním principem.
Na sklade 1Ks
1,21 €
12,05 €
dostupné aj ako:
Filozofia ako problém?
Výber z esejí renomovaných slovenských a českých filozofov poskytuje obraz o situácii a dianí vo filozofii od roku 1989. Príspevky sú členené podľa tradičných filozofických disciplín (dejiny filozofie, epistemológia, ontológia) a informujú o skutočnej myšlienkovej produkcii v novej etape vývoja filozofie. Autori si kladú otázky o mieste filozofie v našej kultúre, o jej podobe a rozmanitých formách, o perspektívach do budúcnosti.
Lepší než člověk
Příslib a rizika biomedicínského vylepšování
Je morálně oprávněné, aby medicína nejen léčila nemoci, ale i vylepšovala člověka? Věda by mohla v dohledné době zvýšit lidskou inteligenci, zlepšit paměť, prodloužit život a zpomalit stárnutí, a dokonce i zdokonalit náš charakter. V současné diskusi naneštěstí převládají extrémní pozice -- na jedné straně konzervatismus, varující před nástupem zdokonalených nadlidí, kteří si podmaní zbytek lidstva, na straně druhé nekritický optimismus, věřící v technologické řešení všech lidských problémů. Americký bioetik Allen Buchanan ve své čtivé knize odmítá jak konzervatismus, neboť lidský genom se stále vyvíjí a zásah do něj není přestupkem ani proti bohu, ani proti přírodě, tak přehnaný optimismus, který podceňuje nezamýšlené důsledky vylepšování.
Umění a jeho hodnoty
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou? Kniha Tomáše Kulky Umění a jeho hodnoty: logika umělecké kritiky ukazuje, že takováto pojetí jsou značně zjednodušená. Autor zde navazuje na jeden z hlubokých problémů moderní filozofie, jehož rozpoznání nalezneme již v díle Davida Huma či Immanuela Kanta. Na jedné straně říkáme, že každému se líbí něco jiného a nemá smysl diskutovat o tom, kdo má pravdu, na straně druhé jsme schopni se navzájem přesvědčovat, že to či ono umělecké dílo je lepší než jiné.
Má tedy toto naše konání přece jen nějakou logiku, nebo nemá? Jsou estetické soudy vůbec možné? Jinými slovy, jedná se o soudy, které se řídí nějakými pravidly? Tomáš Kulka přichází s původním řešením těchto tradičních problémů, čímž zároveň na obecnější rovině završuje svá předchozí zkoumání věnovaná vztahu umění a kýče a problematice uměleckého falza. Na pozadí jedné z hlavních současných diskusí v rámci angloamerické estetiky předkládá nejen odpovědi na výše uvedené otázky, nýbrž i přesvědčivá vysvětlení některých kontroverzí týkajících se hodnoty moderního i postmoderního umění či vztahu mezi uměním a vědou.
Na sklade 1Ks
17,14 €
18,04 €