Hľadanie: Smyčka CZ
zobraziť:
Provazochodkyně
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i hrůzám pobytu v koncentračním táboře Ravensbrück, ale jakou cenu za to musela zaplatit? Vrací se do Anglie, kterou sotva poznává, učí se žít v poválečném světě, kterému nerozumí, a hledá nějaký záchytný bod, s jehož pomocí by mohla začít budovat svůj nový život. Rodina a přátelé jsou jí nablízku a mladý důstojník RAF se snaží probudit v ní chuť k normálnímu životu, k lásce a citům, ale vzpomínky a prožitky nepřestávají Marian pronásledovat. Za války se naučila, jak splynout s davem v ulicích Paříže, jak zabíjet a přežít mučení a věznění – nyní se musí přizpůsobit znovu, musí se naučit, jak žít v podivné realitě poválečné Anglie.
Jakkoli se Marian snaží znovu vybudovat svůj život a setřást ze sebe minulost agentky a hrdinky odboje, vzpomínky na mučení, nešťastnou lásku a zradu nedokáže zapudit – podobně jakou touhu po dobrodružství. Když ji její bývalý řídící důstojník láká zpět do temného světa špionáže, těžko odolává vnitřní potřebě sloužit vyšším cílům. Marian se dostává do tíživého soukolí politiky studené války a nakonec je nucena riskovat všechno - aby ochránila ty, které miluje, aby pomohla věci, které věří, a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod svým touhám. Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila. Je to ale také příběh neobyčejné ženy: ženy, která neváhá vraždit, která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně.
Vo svojich stupajach
Vo svojich stupajach - Básnické dielo Ivana Štrpku a hodnotové kritériá
Zborník štúdií zo seminára o diele Ivana Štrpku, ktorý pripravila Literárna nadácia STUDŇA v spolupráci s Poľským inštitútom v Bratislave 3. 12. 2004. Autormi jednotlivých príspevkov sú Andrea Bokníková, Juraj Briškár, Mária Deďová, Ján Gavura, Daniel Hevier, Milan Hamada, Mila Haugová, Ivan Laučík, Erik Markovič, Vlado Pisár, Peter Repka, Lucyna Spyrka, Ladislav Šimon, Anna Šimonová, Ivan Štrpka, Zvonko Taneski, Dušan Teplan, Jiří Trávníček.
Vypredané
2,05 €
2,16 €
My, hoši z pohraničí
Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa. Ta nejdůležitější z nich je tato: Stalo se a bylo, nedá se odestát, a kolik je hrobů, o kterých nikdo neví. Poučení? Skrze Aymého Zelenou kobylu: Který Francouz si dneska láme hlavu, že před skoro sto padesáti lety znásilňovali prušští vojáci jejich prapraprababičky? Asi jako v Hruškově majstrštyku Smrt Karla Fábery: Děti pocházející z těchto prapodivných svazků však už problémy mezi sebou neměly. Národnost jejich rodičů jim mohla být ukradená.
Syndrom CAN
Tak jak se mění čas a lidi kolem nás, tak se mění i skutečnosti, s nimiž se můžeme během našeho života setkat. Mezi tyto skutečnosti samozřejmě patří i syndrom CAN, který je v současné době často diskutovatelný jak na veřejnosti, tak v médiích.
Bohužel však jsou oporou jen zastaralé výzkumy a informace. Moc lidí v ČR si ještě netrouflo vypracovat nový náhled anebo vyvrátit stálé předsudky. Nejspíše se obávají toho, co by na to veřejnost řekla anebo že by jejich práce nebyla nikdy přijata je to však mýlka. Lidská populace musí ve svých výzkumech pokračovat, vyvracet a nastavovat nové poznatky k tomu, aby se některé věci vymanily z našeho bytí. Sbírání dat po školách, kde děti ani
neznáte, je sice hezká vědecká představa, ale realita, prožitky a praxe jsou o něčem jiném. Během svého působení v pedagogice a psychologii jsem se setkal s mnohými situacemi a rodiči/dětmi, řešil jsem řadu problémů, které byly na hranici a co nesnesly odkladu. Viděl jsem, jak řada rodičů si zvětšuje ego tím, že své děti nutí i přes bolest a pláč do věcí, které samy nechtějí, a tím se na nich ve své podstatě dopouštějí týrání. Zažil jsem i to, když se matka snažila svého 12letého syna zlomit a přesvědčit jej, že musí být heterosexuálně zaměřený křičela na něj, že ho raději zabije i přesto, že chlapec stál na římse dvanáctipatrového věžáku.
Za svůj život jsem se setkal s různými situacemi a teď již vím, že je potřeba lidem otevírat oči člověk se rodí jako osobnost, tak proč se my lidé snažíme rozhodování našich dětí potlačovat a ničit jejich duši? To je otázka, na kterou nikdo odpovědět nechce a každý se jí obává. Lidé by se měli nad sebou zamyslet a poté rozhodovat za ostatní. Ne, ještě něco lepšího. Lidé by se měli naučit, že za sebe rozhodují sami. Nevidím důvod, proč v dětech člověk
musí neustále vyvolávat strach. Podívejte se na to sami dítě je sice nějakým způsobem vychováváno, proti tomu nic nemám, ale pokud začnete omezovat děti již v raném věku, tak se jim to zafixuje do paměti a oni budou to samé praktikovat na svých dětech. Pokud by lidé dokázali nastavit neutralitu, tak by nejspíše došlo i k posunu lidského myšlení. V případě, že budeme ale děti okřikovat, křičet na ně, ubližovat jim, nutit je dělat věci, které se
jim příčí, anebo je týrat, svět nikdy nezměníme.
Mgr. Martin Maxmilián L. Janda, DiS., BLJ.
Vypredané
7,64 €
8,04 €
Priglashenie na Kazn
Priglashenie na kazn (1934, opubl. 1935-1936) - sedmoj russkij roman Vladimira Nabokova, odna iz vershin sirinskogo perioda tvorchestva pisatelja. V nenazvannoj vymyshlennoj strane molodoj chelovek po imeni TSintsinnat TS. ozhidaet kazni, buduchi zatochen v krepost i prigovoren k smerti za svoju narushajuschuju obschestvennyj pokoj neprozrachnost ili, kak govoritsja v zakljuchenii suda, gnoseologicheskuju gnusnost. Naveschaemyj ubogimi prizrakami ohrannikov i rodstvennikov, TSintsinnat vse bolee otchetlivo oschuschaet vymorochennuju teatralnost i grotesknuju absurdnost okruzhajuschego mira, v kotorom direktor tjurmy mozhet obernutsja nadziratelem, a palach pritvorjaetsja uznikom i demonstriruet tsirkovye trjuki. V moment kazni, odnako, butaforskij mir stremitelno raspadaetsja, i geroj napravljaetsja v storonu suschestv, podobnyh emu, - v vysshuju, istinnuju realnost. Roman, kotoryj avtor vposledstvii nazval svoej edinstvennoj poemoj v proze, podnimaet vazhnejshie dlja miroponimanija Nabokova temy potustoronnosti, podlinnoj suschnosti iskusstva, smysla chelovecheskogo suschestvovanija.
Vypredané
6,18 €
6,50 €