Emil Hruška

Téma nacisté a poklady je tématem mnohaletým, košatým a snad nevyčerpatelným. A také doslova obaleným mýty, jako málokterý relikt druhé světové války. České země jsou tímto fenoménem zvláště výrazně zasaženy: takzvaní hledači pokladů a lokality v čele se Štěchovicemi či Hradišťkem, pošetilé plány a sliby, už už vyzvedávající tu bedny se zlatem, tu Jantarovou komnatu, tu tajemné dokumenty… Je však skutečností, že nacisté se tak či onak dotkli osudu vlastně všech hlavních movitých historických památek v Čechách, ať už to byly české korunovační klenoty, relikviář sv. Maura, Závišův kříž, cenné sbírky militarií či dodnes nenalezené insignie a část archivu Univerzity Karlovy. Ve všech těchto případech autor předkládá kombinaci zjištěných faktů a souvislostí, která je ve své kompaktnosti a předložených závěrech ojedinělá.

Zdálo by se, že o protektorátu a druhé světové válce bylo již všechno napsáno. Emil Hruška nás však svou novou knihou rychle vyvede z omylu. Kam schoval zrádce Čurda své jidášské peníze? Kdo byla česká švagrová říšského maršála? Jaké jsou záhady Rosenbergova deníku? Jak klepáním koberců K.H. Frank hodlal přispět k vítězství třetí říše? Atd, atd., ale pokračování si už přečtete sami!

Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80. letech sérii absurdních teroristických útoků s desítkami obětí, je tu i případ vraha a pedofila Dutrouxe. Kritika tehdejšího vyšetřování mířila přímo do sama sebe paralyzující struktury belgické státní správy… Svérázný belgický státní systém, svérázná mentalita lidí, těžký stín ležící nad zemí od 19. století, kdy byla kolonie Belgické Kongo místem tak strašlivých masakrů, že jsou v Belgii dodnes tabu. To vše přežívá dodnes. Hlavní země Evropy je krásná, ale stíny nad ní se nedají rozehnat. Autor prožil v Belgii několik let a svou prací překládá českému čtenáři ojedinělý pohled na tuto zemi.

V archivech jsou uloženy statisíce dnes už zapomenutých soudních a policejních spisů, které dokumentují lidská dramata na straně obětí, zločinců i mužů zákona. Patnáct kriminálních případů zpracovaných v této knize čerpá právě z těchto dobových dokumentů a přináší pohled na proměnu zločinu v letech 1914 až 2004 od časů, kdy ještě v kriminalistice neexistovala daktyloskopie až po první případ vyřešený metodou porovnání DNA a pátrání v kyberprostoru internetu. Skutečné zločiny zasazené v reálných a často také dramatických kulisách historie naší republiky. Otec, který pro svou lásku obětuje dítě. Kasař, který si neváhal změnit tvář. Žena, která stála za zmizením minimálně 47 dětí. Vrah v roli hrdiny, který dostane vyznamenání od prezidenta republiky Skutečné příběhy, které jsou často šílenější než nespoutaná fantazie spisovatelů. Kniha vychází z oblíbeného rozhlasového cyklu "Historie českého zločinu", který je od roku 2016 vysílán na stanici Český rozhlas Dvojka.

Trochu zvláštní inzerát, který vyšel v Plzeňském deníku na přelomu března a dubna 2004, se tázal po osudu lidí zmizelých na počátku padesátých let při pokusu o přechod hranic. Z česko-bavorského a česko-rakouského pomezí se tehdy stala nebezpečná džungle, ve které se objevily bezcitné, bezohledné a ziskuchtivé šelmy využívající snahu lidí po útěku za hranice pro nejhorší kriminální skutky. Magnetka přináší tři na sobě nezávislé příběhy vycházející z materiálů Archivu bezpečnostních složek. Setkáváme se v ní s pověstným Hubertem Pilčíkem, „šelmou s dunivým hlasem“ a vrahem se snad největším počtem obětí v naší novodobé historii. Také vypráví o lehkomyslné herečce Marcele Sedláčkové, která se zapletla do podivné špionážní aféry a stala se obětí falešných „převaděčů“ z StB. Ve třetím příběhu vystupuje bývalý důstojník Vlasovovy armády Jiří Skomarovský, který se po válce proměnil v Karlových Varech na válečného hrdinu, a kryl tak své zločiny.

Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům – Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o „tajné sekretářce“… Druhé, opravené a doplněné vydání úspěšného titulu renomovaného autora literatury faktu.

Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939–1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava. Po celou tu dobu usiloval nikoli neúspěšně o to, aby Hitlerem mu zadaná politická linie – udržet na svěřeném území co největší klid a zajistit chod zbrojní výroby – byla striktně dodržována, a to jak tvrdými represivními opatřeními, tak politikou „cukru“. Frank by však nedokázal svou roli plnit, kdyby neměl k ruce a za zády vysokého důstojníka SS dr. Roberta Giese jako svého osobního tajemníka a později šéfa ministerského úřadu. Gies, Heydrichův člověk, byl mocným mužem v pozadí, skutečnou „šedou eminencí“, označovanou též za Frankova „zlého ducha“. Jak pamětníci, tak historikové se shodují v tom, že na všech Frankových závažných činech a opatřeních se Gies podílel a stál rovněž za vznikem pro nacisty klíčových memorand, Frankem podepsaných, včetně toho, které se týkalo „konečného řešení české otázky“. Robert Gies byl nakonec lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“ a zcela nepochybně věděl, kam byly z Prahy odvezeny insignie Univerzity Karlovy a její archiv. Po skončení války Robert Gies „zmizel“: po krátké internaci Američany se skrýval v západním Německu pod falešným jménem, aby po nějaké době zahájil svou další kariéru. Pokusy v 60. letech postavit Giese před soud jako válečného zločince vyzněly do prázdna.

Pohraniční pitaval volně navazuje na knihu Vraždy v pohraničí (2018). Také v „pitavalu“ dává autor kriminální případy (tentokrát nejen vraždy), ke kterým došlo v česko-německém pohraničí, do dobových souvislostí společenských a politických. Některé z případů, vzhledem k jejich specifičnosti, autor uvozuje právnickými a kriminalistickými zásadami a závěry, důležitými jak pro vyšetřování, tak pro soudní řízení. Kniha je vybavena mnoha fotografiemi, většinou dosud nepublikovanými.

Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká strana), byla československá zpravodajská služba ve stále větším rozsahu konfrontována se špionáží ve prospěch Německé říše. K odhaleným a následně potrestaným německým vyzvědačům patřila také Anna Dienelová, mladá Němka z Chebu, jejíž případ se stal v roce 1935 senzací. Mapování „případu Dienelová a spol.“ a jeho souvislostí je v podstatě nezamýšleným thrillerem, dávajícím specifický náhled do historie zpravodajských služeb před druhou světovou válkou.

Konrad Henlein (1898-1945), rodák z Vratislavic nad Nisou, patří mezi osobnosti, které se navždy výrazně zapsaly do moderních českých, respektive československých dějin. Ovšem mezi ty, jejichž "zapsání" se konalo s fatálně negativním dopadem. Voják v první světové válce, bankovní úředník, cvičitel Německého turnerského svazu, předák Sudetoněmecké vlastenecké fronty a později Sudetoněmecké strany, v letech 1938-1945 přední činitel "sudetoněmecké župy" jako součásti Německé říše... Autor podrobně líčí Henleinův osobní a rodinný život, jeho charakterové vlastnosti, politickou kariéru i konec v zajateckém táboře v Plzni. Součástí knihy je množství fotografií, z nichž některé dosud nebyly publikovány.

Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa. Ta nejdůležitější z nich je tato: Stalo se a bylo, nedá se odestát, a kolik je hrobů, o kterých nikdo neví. Poučení? Skrze Aymého Zelenou kobylu: Který Francouz si dneska láme hlavu, že před skoro sto padesáti lety znásilňovali prušští vojáci jejich prapraprababičky? Asi jako v Hruškově majstrštyku Smrt Karla Fábery: Děti pocházející z těchto prapodivných svazků však už problémy mezi sebou neměly. Národnost jejich rodičů jim mohla být ukradená.

V pravdě neuvěřitelný příběh, který se rozčleněn na jednotlivé případy odehrával v letech 1928 až 1935, a který je zapsán v dějinách české kriminalistiky. Z hlediska práce bezpečnostních úřadů však nejen pochvalně. Vrah po léta unikající spravedlnosti, nevinně podezřívaní a věznění lidé, tragédie pro celé rodiny. Otázky viny, podlosti, malichernosti, nenávisti či společenské psychózy, postavy bez svědomí, honba za senzacemi a mediální lynč jako smysl života. Do značné míry filmová povídka, možný základ scénáře thrilleru, jenž by možná působil nevěrohodně, ač spočívá striktně na doložených faktech.

Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká strana), byla československá zpravodajská služba ve stále větším rozsahu konfrontována se špionáží ve prospěch Německé říše. K odhaleným a následně potrestaným německým vyzvědačům patřila také Anna Dienelová, mladá Němka z Chebu, jejíž případ se stal v roce 1935 senzací. Mapování „případu Dienelová a spol.“ a jeho souvislostí je v podstatě nezamýšleným thrillerem, dávajícím specifický náhled do historie zpravodajských služeb před druhou světovou válkou.

Pohraniční pitaval volně navazuje na knihu Vraždy v pohraničí (2018). Také v "pitavalu" dává autor kriminální případy (tentokrát nejen vraždy), ke kterým došlo v česko-německém pohraničí, do dobových souvislostí společenských a politických. Některé z případů, vzhledem k jejich specifičnosti, autor uvozuje právnickými a kriminalistickými zásadami a závěry, důležitými jak pro vyšetřování, tak pro soudní řízení. Kniha je vybavena mnoha fotografiemi, většinou dosud nepublikovanými.

Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do 4. června 1942, kdy zemřel na následky atentátu spáchaného na něj parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem o osm dní dříve. Během svého působení na Pražském hradě se Heydrich věnoval nejen krvavé represi proti odbojným Čechům a „konečnému řešení židovské otázky“, ale také problematice přestavby správního aparátu a zajištění fungování protektorátu jako „zbrojnice třetí říše“. Toho všeho, ale i jiných problémů a plánů, se týkaly jeho známé, méně známé i zcela neznámé projevy a stati, jež vznikly v Praze a které nyní poprvé vycházejí v souborném vydání v češtině. Vedle toho kniha přináší pohledy na Heydricha – formulované po jeho smrti – ze strany jiných vysoce postavených členů SS. Samostatnou kapitolu pak představuje pojednání o Nadaci Reinharda Heydricha, která až do posledních válečných dnů působila v Praze.

Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům – Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o „tajné sekretářce“… Druhé, opravené a doplněné vydání úspěšného titulu renomovaného autora literatury faktu.