Emil Hruška strana 2 z 3

Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům – Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o „tajné sekretářce“… Druhé, opravené a doplněné vydání úspěšného titulu renomovaného autora literatury faktu.

Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939–1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava. Po celou tu dobu usiloval nikoli neúspěšně o to, aby Hitlerem mu zadaná politická linie – udržet na svěřeném území co největší klid a zajistit chod zbrojní výroby – byla striktně dodržována, a to jak tvrdými represivními opatřeními, tak politikou „cukru“. Frank by však nedokázal svou roli plnit, kdyby neměl k ruce a za zády vysokého důstojníka SS dr. Roberta Giese jako svého osobního tajemníka a později šéfa ministerského úřadu. Gies, Heydrichův člověk, byl mocným mužem v pozadí, skutečnou „šedou eminencí“, označovanou též za Frankova „zlého ducha“. Jak pamětníci, tak historikové se shodují v tom, že na všech Frankových závažných činech a opatřeních se Gies podílel a stál rovněž za vznikem pro nacisty klíčových memorand, Frankem podepsaných, včetně toho, které se týkalo „konečného řešení české otázky“. Robert Gies byl nakonec lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“ a zcela nepochybně věděl, kam byly z Prahy odvezeny insignie Univerzity Karlovy a její archiv. Po skončení války Robert Gies „zmizel“: po krátké internaci Američany se skrýval v západním Německu pod falešným jménem, aby po nějaké době zahájil svou další kariéru. Pokusy v 60. letech postavit Giese před soud jako válečného zločince vyzněly do prázdna.

Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80. letech sérii absurdních teroristických útoků s desítkami obětí, je tu i případ vraha a pedofila Dutrouxe. Kritika tehdejšího vyšetřování mířila přímo do sama sebe paralyzující struktury belgické státní správy… Svérázný belgický státní systém, svérázná mentalita lidí, těžký stín ležící nad zemí od 19. století, kdy byla kolonie Belgické Kongo místem tak strašlivých masakrů, že jsou v Belgii dodnes tabu. To vše přežívá dodnes. Hlavní země Evropy je krásná, ale stíny nad ní se nedají rozehnat. Autor prožil v Belgii několik let a svou prací překládá českému čtenáři ojedinělý pohled na tuto zemi.

Zdálo by se, že o protektorátu a druhé světové válce bylo již všechno napsáno. Emil Hruška nás však svou novou knihou rychle vyvede z omylu. Kam schoval zrádce Čurda své jidášské peníze? Kdo byla česká švagrová říšského maršála? Jaké jsou záhady Rosenbergova deníku? Jak klepáním koberců K.H. Frank hodlal přispět k vítězství třetí říše? Atd, atd., ale pokračování si už přečtete sami!

Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem. Zkušený autor se soustředil i na ty momenty z Frankova života, které jsou dnes již zapomenuté, neznámé či méně známé. Můžeme se tak dočíst nejen o Frankovi samotném a jeho rodině, ale také o jeho poměru k jiným nacistickým veličinám (Henleinovi, von Neurathovi, Heydrichovi, Daluegovi či Frickovi). Seznámíme se s jeho poradci, s koncipováním protektorátní politiky, s Frankovým podílem na vyhlazení Lidic a Ležáku, či s posledními měsíci jeho života. Text je zpestřen poněkud odlehčenými kapitolami o jeho údajných aférách, okradení či o „tajné sekretářce“.

Minulost neminula a nikdy nemine. Možná, že z dálky vypadá tak trochu jako černá díra, která vše pohltí a blahosklonně zahltí pláštíkem zapomnění, ale dejte pozor vždy, kdy se vám bude chtít přiblížit! Ten pláštík je totiž Májový, tak lehce k roztrhání. A až se přihrne minulost nejen vaše osobní, ale všech vašich pozemskůch bližních, že popraskají hradbičky iluzemi stavěné, vězte, že teprve pak přijde život, a přijde si pro vás, přijde vás vyzkoušet. Bude nevysvětlitelný, záhadný, náhodný, chcete-li. Chvílemi také beznadějný a nespravedlivý. A někdo padne a někdo postoupí dál. Tam, kde jsou místa lidskůch dějin v černé díře nejhlubší, čekají stále největší výzvy. Zabalíte-li se dobře před zimou této temnoty, pak vše kolem vás zůstane záhadné, náhodné a nicotné. A budete-li zrovna držet v ruce tuto knihu, čeká vás dobrodružství, o kterém těžko promlouvat, které tak leda prožívat.