Hľadanie: Sympatizant
zobraziť:
Autismus v edukační praxi
Kniha je určena především rodičům dětí s autismem. Své si v ní najdou také jejich rodiny, učitelé, asistenti pedagoga, studenti nejrůznějších oborů, do kterých problematika autismu spadá, sympatizanti i široká veřejnost, které může pomoci k lepšímu porozumění autismu. Kniha přináší autentické výpovědi rodičů, jednotlivé kazuistické studie, výsledky výzkumů a postřehy odborníků o tom, jak se žije s autismem v současné době. Nabízí čtenáři pohled na to, co funguje a co naopak, i když by teoreticky fungovat mělo, v praxi selhává. V oblasti vzdělávání dětí s postižením přinesla značné změny novela školského zákona a prováděcí vyhláška. Kniha má poodhalit, zda se pro děti s autismem a jejich rodiny něco změnilo, jak je vše implementováno do praxe a jejich každodenního života. V knize používám co nejvíce termín autismus a myslím tím celé spektrum, tedy poruchy autistického spektra, a to z důvodu zjednodušení a čtivosti.
Vypredané
15,63 €
16,45 €
Satanská bible
Autor, věhlasný americký satanista a myslitel, objasňuje filozofii satanismu s pronikavostí, které se nedopracoval nikdo z jeho předchůdců. Vysvětluje, proč satanismus nehlásá falešný altruismus, ani nepřikazuje, aby člověk miloval bližního svého - když miluje především sebe. Satanismus je výrazně egocentrická filozofie založená na přesvědčení, že lidské bytosti jsou v podstatě sobecká a mnohdy i násilnická stvoření, která dbají především na vlastní prospěch. Satanismus pochopil, a nestydí se veřejně hlásat to, co se kolem nás dnes a denně děje, ale co my si nepřejeme vidět a raději setrváváme v iluzích: Nevítězí ten, kdo má pravdu, nýbrž ten, čí je moc. Moderní satanistická církev vznikla poslední dubnové - Valpuržině - noci roku 1966. Hlavním účelem bylo shromáždit skupinu podobně smýšlejících sympatizantů, nikoli obnovit dávné rituály "černé mše" odvozené od křesťanských bohoslužeb.
Vypredané
11,12 €
11,70 €
Umíráme každý den
V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů. Napsal několik bestsellerů, které hltali především západní sympatizanti stále populárnějšího tibetského buddhismu. Indičtí guruové a tibetští učitelé bývají na Západě nekriticky idealizováni, a z krásných slov Mingyura Rinpočheho mnozí bezesporu usoudili, že je vysoce realizovanou duchovní bytostí.
Jenže Mingyur Rinpočhe se rozhodl sám sebe konfrontovat s realitou, a stejně jako Buddha před dvěma a půl tisíci lety opustil v noci a potají zázemí pohodlného života a bez prostředků odešel do bezdomoví vstříc nemilosrdné samsáře.
Okamžitě byl postaven před skutečnost, že ho ani celoživotní studium buddhistické teorie a meditační praxe nepřipravily na pobyt se špinavými spolucestujícími v přecpaném vlaku. Zjistil, že je příliš připoután ke své identitě buddhistického mnicha, aby dokázal svléknout své roucho nebo nocovat na holé zemi. Rychle mu ale došly peníze, takže nezbylo než doopravdy žít jako potulný žebrák. Poměrně brzy smrtelně onemocněl po otravě jídlem a jeho pouť dospěla k překvapivému vyústění. Dosavadním meditačním výcvikem byl teoreticky připraven na setkání se smrtí a náhle měl příležitost svou přípravu reálně prověřit.
Předpisy buddhistickým mnichům zakazují referovat o jejich duchovní úrovni i vlastních zkušenostech. Tváří v tvář smrti se ale Mingyur Rinpočhe rozhodl své zážitky, použité meditační postupy i zcela osobní duchovní prožitky téměř deníkovou formou zveřejnit. Můžeme se tedy v jistém smyslu poprvé v dějinách buddhismu seznámit s přímým osobním svědectvím vysoce respektovaného mnicha, a to bez iluzí a bez cenzury. To dělá z této knihy zcela výjimečnou událost.
Vypredané
17,77 €
18,71 €
Lacná kniha Satanská bible (-90%)
Autor, věhlasný americký satanista a myslitel, objasňuje filozofii satanismu s pronikavostí, které se nedopracoval nikdo z jeho předchůdců.Vysvětluje, proč satanismus nehlásá falešný altruismus, ani nepřikazuje, aby člověk miloval bližního svého - když miluje především sebe. Satanismus je výrazně egocentrická filozofie založená na přesvědčení, že lidské bytosti jsou v podstatě sobecká a mnohdy i násilnická stvoření, která dbají především na vlastní prospěch. Satanismus pochopil, a nestydí se veřejně hlásat to, co se kolem nás dnes a denně děje, ale co my si nepřejeme vidět a raději setrváváme v iluzích: Nevítězí ten, kdo má pravdu, nýbrž ten, kdo má moc. Nežijeme v pohádkové krajině, kde jsou dobré skutky odměňovány a která oplývá mlékem a strdím, ale ve světě atomových bomb, v němž se musí každý postarat sám o sebe. Moderní satanistická církev vznikla poslední dubnové - Valpuržině - noci roku 1966. Hlavním účelem bylo shromáždit skupinu podobně smýšlejících sympatizantů, nikoli obnovit dávné rituály "černé mše" odvozené od křesťanských bohoslužeb.
Vypredané
1,17 €
11,70 €
dostupné aj ako:
Protialkoholní společnost doktora Řimsy
Protialkoholní společnost doktora Řimsy vzešla z pražské studentské bohémy 70. let 20. století. Navazovala v jistém smyslu na podobná recesisticky orientovaná sdružení a hnutí 60. let, jako byla Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, či na mnohem starší skupiny (Recesse) a umělecké směry (surrealismus, dadaismus), přesto zůstala po všech stránkách jedinečná. Profilovala se jako výsostně exaktní věda zkoumající zpočátku hlavně alkohol-alkoholismus coby antropologický fenomén. Od momentu, kdy řimsologové docenili jedinečnost objevené metody - usouvztažňování zdánlivě neslučitelných jevů na rovině, která je pro ně na první pohled nevhodná - a uvědomili si obrovský potenciál řimsologického nazírání světa, zaměřili pozornost na celé universum a proměnili svůj vědecký zájem de facto v životní styl. Již čtyřicet let probíhají v pražských hospodách relativně pravidelné řimsologické kongresy, na nichž skalní badatelé, ale i náhodní sympatizanti prezentují výsledky zkoumání řimsologických kategorií v oborech sobě vlastních - filosofii, estetice, kunsthistorii, muzikologii, psychologii aj. S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.
Na černé listině
Mezi lety 1947-1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala politika zakazující zaměstnávání členů či sympatizantů Komunistické strany Spojených států amerických. Tato praktika se označuje jako tzv. černá listina (blacklist).
K jejímu ustavení došlo na přelomu čtyřicátých a padesátých let na základě několika kol vyšetřování Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických. Jedinci, kteří během výslechů odmítli spolupracovat, nebo byli v jejich rámci uvedeni jako tzv. "rudí", se pro Hollywood stali díky dobové atmosféře nepohodlnými, a proto s nimi studioví bossové rozvázali pracovní kontrakty.
Černou listinu lze sice považovat za úzce zaměřenou problematiku, jejím prostřednictvím je ale možné sledovat řadu obecnějších jevů existujících ve Spojených státech. Předně jde o přístup federálních autorit k menšině otevřeně se hlásící k podpoře aktuálního nepřítele číslo jedna - Sovětského svazu. Dále blacklist nabízí vhled do fungování domácí kinematografie a jejích četných specifik vycházejících z tamějších kulturních stereotypů.
Sonda do světa rudých pak odhaluje paradoxy hollywoodského i amerického komunismu. A konečně rozkol ve zpětné interpretaci celé této kauzy, který se odvíjí od uznání oprávněnosti paradigmatu o "čarodějnících" a "inkvizitorech", poměrně přesně reflektuje rozštěpení politicky aktivní veřejnosti do liberálního a konzervativního tábora, což platí také pro historiografii.
Vypredané
12,96 €
13,64 €
Dokazovanie v trestnom konaní
Jak bylo již mnohokrát uvedeno, základem správného, zákonného a spravedlivého rozhodnutí v každé jednotlivé trestní věci je náležité zjištění skutkového stavu. Zjišťování skutkového stavu probíhá v trestním řízení prostřednictvím zvláštního postupu – dokazováním, důkazním řízením. Nepřekvapuje proto, že dokazování tvoří podstatnou část práce orgánů činných v trestním řízení i dalších osob zúčastněných na trestním řízení a že dokazování náleží k podstatným problémům moderního trestního procesu.Prof. JUDr. Vladimír Mathern, DrSc. náleží k významným představitelům československé a slovenské nauky trestního práva procesního ve druhé polovině minulého a na počátku našeho století, který se otázkám dokazování soustavně a systematicky věnoval ve své vědecké práci. K jeho poctě připravil kolektiv jeho spolupracovníků, žáků a sympatizantů monografii věnovanou otázkám dokazování v trestním řízení. Navazujíce na klasickou práci profesora Vladimíra Matherna Dokazovanie v československom trestnom procese (Bratislava, Obzor 1984) se autoři zabývají jak obecnými otázkami dokazování (pojmem a předmětem dokazování, prameny důkazů, hodnocením důkazů, průběhem dokazování etc.), tak dokazováním jednotlivými důkazními prostředky (výslechem obviněného, svědka, poškozeného, dokazování znalcem i použitím moderních důkazních prostředků, jakými jsou například odposlech a záznam telekomunikačního provozu).Monografie o dokazování v trestním řízení poslouží nejen pracovníkům teoretické fronty, pro které bude jistě cenným zdrojem poučení a inspirace, ale i těm, kteří bojují se zločinem v první linii, a samozřejmě potěší všechny ty, kteří se zajímají o otázky trestního práva a trestního řízení.Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Vypredané
26,61 €
28,01 €
Spolkový život českých novinářů v letech
Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením zmíněných institucí pak do značné míry definovalo, jakým směrem se bude život novinářů v poválečném režimu vyvíjet. Z hlediska změn, které společnost prodělala v únoru 1948 a v letech následujících, je klíčové, že vedení novinářské organizace podporované značnou částí jejího členstva již v období předcházejícím dávalo jasně najevo, na jakou stranu se v případném vnitropolitickém konfliktu novináři, a potažmo tedy i média, ve velké většině přikloní. Pozitivní vztah k ideologii prosazované komunistickou stranou se pak projevil v minimální mediální aktivizaci prodemokraticky smýšlející části veřejnosti v období února 1948 a následném poměrně hladkém převzetí moci v mediální sféře. Komunisté a jejich sympatizanti tak velmi rychle a bez velkého odporu ovládli prostředky veřejné komunikace, což následně přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.
Vypredané
13,85 €
14,58 €
dostupné aj ako:
Černí baroni od Černé věže
Kniha Černí baroni od Černé věže obsahuje třináct rozhovorů s bývalými příslušníky pomocných technických praporů vojenských táborů nucených prací, pocházejícími z Českobudějovicka.
O svém životě vyprávějí Stanislav Češka, JUDr. Jan Decker, Petr Frank, Mons. Václav Kulhánek, Ing. Julius Lukeš, Jiří Pešek, Miroslav Petrášek, P. Hugo Josef Pitel, Bohumil Šabatka, Karel Šulčík, RNDr. Václav Šulista, František Walisch a Jiří Werner. Kniha je doplněna o medailon Mgr. Ivana Mánka, který zemřel před pěti lety. Jeho vzpomínky zachytili již dříve spolupracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a najdete je i na stránkách Paměti národa společnosti Post Bellum.
V rozhovorech vzpomínají pamětníci na dětství a vysvětlují důvody, proč se dostali do útvarů PTP, roztroušených po celém Československu. Někteří odešli sloužit s krumpáčem a lopatou nebo se sbíječkou proto, že jejich rodiče byli živnostníci, např. mlynář nebo řezník. Rodiče jiných vlastnili hospodářství a bránili se vstupu do JZD, další pocházel ze smíšené česko -německé rodiny a bojoval ve wehrmachtu, jiný studoval na kněze. Rodiče těchto mužů či oni sami byli členové a sympatizanti jiné než komunistické strany nebo organizací, které komunisté považovali za nepřátelské. Některé proto vyhodili z vysokoškolského studia, jiní nedostali kvůli studiu odklad z vojny a museli narukovat. Kniha obsahuje smutné i veselé příhody, které během stále prodlužované vojenské služby prožili. Málokdo z nich sloužil předpokládané dva roky, většina jich byla na vojně skoro tři roky i více. Ve vzpomínkách se vracejí do roku 1953, kdy zemřel Stalin a Gottwald a kdy byla měnová reforma, která nejen jim znehodnotila úspory, takže si na vojně vydělali během odsloužených let sotva na šaty nebo polobotky. Vzpomínají i na návrat do civilu a jak se jim žilo za socialismu, kdy byli sledování státní bezpečností a nemohli sehnat práci odpovídající jejich přání. Zmiňují i fakt, že jejich děti nemohly kvůli pétépácké minulosti otců studovat střední nebo vysoké školy. Vzpomínají i na období po listopadu 1989, kdy zakládali Svaz PTP -VTPN, který v roce 2017 končí činnost vzhledem k vysokému věku a zdravotnímu stavu členů. Komentují známou knihu a film Miloslava Švandrlíka Černí baroni nebo se vracejí do roku 2012, kdy se aktivně účastnili v Českých Budějovicích demonstrací proti jmenování krajské radní pro školství v koaliční vládě ČSSD a KSČM, kterou se měla stát marxistka.
Rozhovory jsou doplněny o mnohé archivní fotografie z dob jejich vojenské služby i z činnosti, kterou donedávna vykonávali.
Vypredané
12,50 €
13,16 €