Hľadanie: Videssoská légia
zobraziť:
Tajemné stezky: Králický Sněžník a zlatá údolí v jeho stínu
Králický Sněžník je magickou horou na pomezí tří historických zemí Koruny české – Čech, Moravy a Kladska. Rozlohou jedno z našich nejmenších pohoří je však co do výšky třetí nejvyšší. Považuje se za střechu Evropy, neboť právě zde se setkávají rozvodí tří moří, a navíc zde pramení matka všech řek východní části naší země, řeka Morava.
Zdejší kraj je obestřen množstvím legend a pověstí, které sahají ještě před první písemné zmínky o této oblasti. Vládne mu bájný Stamichman, ale také víly, permoníci a další nadpřirozené bytosti.
Krajina je bohatá na zvěř, na tajemné jeskyně i hluboké lesy. Také na květnaté louky plné vzácných bylin, rozdávajících život, zdraví i smrt.
Ve stínu těchto hor se v údolích putovalo za vzácným jantarem, dobývaly se drahé kovy, ozdobný mramor i černá tuha. Prací místních lidí se tuhé stonky lnu proměňovaly v to nejjemnější plátno, drsný písek v průzračné sklo a množství dřeva v nejhebčí papír. Je to kraj drsný, stejně jako lidé, kteří zde žili a žijí.
A právě o tom všem je tato kniha. Není to turistický průvodce, ale výpověď o kraji dalekých rozhledů i lesních zákoutí. O městech a horských dědinách, o lesních samotách i místech zcela prázdných, která lidé opustili. O horách a údolích, do nichž se zamilujete na první pohled. Pochopit, jak v nich trvale žít, však někdy trvá déle než jeden lidský život.
UFO nad Českem
Spatřili jste někdy UFO? Nikoliv „zelené mužíčky“, ale něco skutečně tajemného, co se vám nedařilo nijak vysvětlit. Jaký to byl pocit? Co prožívají svědkové záhadných jevů nad našimi hlavami, jež nazýváme UFO? Jak popisují své zážitky s UFO lidé, kteří jej skutečně viděli?
Autor této knihy řídil třicet let projekt Záře, který shromažďoval svědectví o UFO a vyhodnocoval je. V letech 1992–2022 projekt získal celkem 4 215 případů, z nichž některé byly objasněny. Část jich ale zůstává nevysvětlena, je zahalena tajemstvím a podněcuje naši fantazii. Co za nimi může být? To bohužel zatím nevíme. Mohlo by jít o dosud nepopsané přírodní jevy? Vyskytují se mezi nimi i setkání s neznámou a utajovanou vojenskou technikou či experimenty? Nebo se za pozorovanými událostmi skrývá návštěva z kosmu? Návštěva z jiného času? Či snad z nějakého paralelního světa? Záleží pouze na naší fantazii, protože jde o zatím neobjasněné jevy.
UFO se naší zemi nijak nevyhýbá. Tato kniha zachycuje svědectví lidí o setkání s UFO v České republice, a to pokud možno v nezměněné formě, jak je sami popsali. Výpovědi jsou tudíž nejen autentické, ale i nezkreslené. Seznámíte se s příběhy lidí, jež byli konfrontováni s realitou, která je částí společnosti popírána nebo zesměšňována. Někdy sami pozorovatelé těchto jevů byli dříve skeptiky a nevěřili na existenci něčeho podobného – až do chvíle, kdy to sami spatřili a zažili na vlastní kůži.
Tajemné stezky - České středohoří, 2. vydání
Překrásná krajina Českého středohoří je jakýmsi přirozeným valem malých i větších kupovitých a kuželovitých vrchů - dávných třetihorních sopek. Nejvýrazněji z nich se do výše 837 metrů vypíná Milešovka, nazývaná zde "královnou Středohoří". A výhled z jejího vrcholu - v celé Evropě nenajdete podobného! Historický význam celé oblasti potvrzuje i hustota zde rozesetých tvrzí, hradů, vsí, městeček a měst. V průběhu věků tudy prošli mnozí význační učenci, vojevůdci, vévodové, králové i císaři - a někteří si magicky krásné končiny Českého středohoří zamilovali.
Navštivme i my - spolu s autorem - horu Říp či slavnou Budyni s laboratoří největších evropských alchymistů, města jako Roudnici nad Labem, Libochovice, Terezín, Žatec, Louny, Teplice, Most, Ústí nad Labem či předlouhé Lovosice, ale též podmanivé hrady a zámky jako Házmburk, Peruc, Střekov, záhadný Paradies, loupežnickou jeskyni u Olešnice či rodiště nejslavnějšího českého loupežníka Babinského v Pokraticích u Litoměřic. Nahlédneme do historie zámku Duchcov, v jehož zdech dožil svůj dobrodružný život legendární Casanova, vystoupíme na tajemný vrch Boreč, čedičový kužel Lovoš či znělcový vrch Kybička. Svoji pouť ukončíme uprostřed tajemné alchymistické zahrady v Zákupech. O každém z těchto míst se vždy dozvíme leccos zajímavého, povíme si, kdo ze slavných tu žil - a rozhodně se nevyhneme ani celé řadě půvabných příběhů a pověstí.
Tajemné stezky - Krajinou chmele
Kraj táhnoucí se od řeky Ohře na jih a jihovýchod k nevelkému pohoří Džbán zdaleka není spojen jen s pěstováním chmele. Spolu se spisovatelem Lubošem Y. Koláčkem budeme putovat vykořeněnou krajinou, tolik poznamenanou poválečným odsunem německého obyvatelstva. O někdejší slávě tohoto regionu svědčí velké množství památek, na které cestou narazíme. Snad v každé vesnici se nachází zámek, tvrz nebo jiné panské sídlo. Řada z nich je ve velmi špatném stavu, některé se ale daří průběžně zachraňovat. O hluboké víře místních obyvatel nás přesvědčí mnoho kostelů, kaplí, božích muk a křížů, z velké části také poničených. Povíme si spoustu zajímavých příběhů, mnohdy s tragickým koncem.
Naše putování zahájíme na kdysi mocném hradu Šumburku, jehož ruiny se tyčí nad zákruty řeky Ohře. Přivítají nás slavná královská města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Louny, povíme si o tragickém osudu kdysi okresního města Doupova a podél hranice Vojenského újezdu Hradiště dojdeme až k Podbořanům. Navštívíme městečko Mašťov s bohatou židovskou historií, nádherné barokní zámky ve Valči a Krásném Dvoře, vystoupáme na holý vrch Rubín, podle mnohých bájný Sámův Wogastisburg. Milovníky záhad jistě potěší tajemstvím obestřené kounovské kamenné řady uprostřed džbánských kopců. Na závěr nás čeká husity kdysi vyvolené město Slaný a cestu zakončíme v magickém Panenském Týnci vyprávěním o Plichtovi ze Žerotína, svého času nejslavnějším rytíři středověké Evropy.
Tajemné stezky - Stříbrnou cestou od Tábora k Mladé Vožici
Spisovatel Otomar Dvořák pokračuje ve svém objevném putování okolím města Tábora. Tentokrát se vydal po stopách prospektorů, hledajících kdysi dávno poklady z nitra země. Málokdo už dnes ví, že krajina severovýchodně od Tábora patřila k nejvýnosnějším nalezištím stříbra v Čechách. Je to oblast turisticky méně známá, téměř zapomenutá, ale přitom nabízející neuvěřitelnou škálu přírodních krás a skrytých stavebních památek. Prozkoumáme Dubské vrchy a přírodní park Polánka, kde se pokusíme najít pramen říčky Vlašimská Blanice. Náhrdelník blatnických rybníků utopených v černých lesích nám připomene finská jezera. Projdeme se po náhorních plošinách s překvapivými výhledy do modravých dálek a poznáme typická prospektorská městečka, která podřimují v blednoucích vzpomínkách na hektický ruch svých divokých počátků. Nahlédneme do opuštěných štol a zaniklých havíren. Poznáme starobylé kostelíky, ztracené tvrze místní drobné šlechty i zříceniny velkolepých strážních hradů, jako byly Šelmberk nebo Mladá Vožice. Překvapí nás kdysi proslulé lázně Elbančice nebo poutní místo se zázračným pramenem v Chotovinách. Objevíme skálu, z níž se podle pověsti vrhl smyslný rytíř Smil, a o které dnes skoro nikdo neví. Seznámíme se s podivuhodnými osudy významných rodáků, nezapomeneme také na místní strašidelné pověsti a takřka detektivním pátráním se pokusíme přijít na kloub některým záhadám.
Tajemné stezky - Po březích Orlické přehrady
Vydejte se spolu s badatelem a spisovatelem Vladimírem Šiškou do kraje kolem Orlické přehrady. Kdysi jej protínalo hluboké údolí s divokou Vltavou a rozeklanými skalami. Dnes je tu jezero dlouhé 68 kilometrů. Okolí nabízí plno rozmanitých přírodních krás, zajímavou historii i pamětihodnosti na doby dávno minulé. Připomeneme si, jak se budovala přehrada s nejvyšší hrází u nás i jak se stavěly a bouraly mosty přes vltavské údolí, dozvíme se, které památky měly štěstí a podařilo se je zachránit. V kraji nacházíme spoustu bývalých tvrzí, hrádků i zámečků. Jaký byl jejich osud a kolik pověstí se k nim váže? Potkáme zde i mnohem starší pozoruhodnosti: nad vltavským údolím byla kdysi velká strážní hradiště z doby dávných Keltů i Slovanů. Jak asi vypadala v době největší slávy? Nemůžeme vynechat ani dvě nejslavnější památky s bohatou a tajemnou historií: zámek Orlík a hrad Zvíkov. Obě stavby, původně hrady na vysokých skalách nad řekou, se dnes zrcadlí na vodní hladině. Na každém kroku narážíme na chráněná území, kde ještě nedotčená příroda skrývá své skvosty v podobě vzácných zvířat, především ptáků, i chráněných rostlin. Při výstupu na Makovou horu nad Orlickou přehradou se nám na chvilku zastaví dech, když se před námi na vrcholku kopce uprostřed lesů zjeví mystický kostelík, který právě zde stojí patrně nikoliv pouhou náhodou. Jen škoda, že mnoho takto klidných, nádherných až magických míst rychle ubývá pod náporem turistického průmyslu.
Tajemné stezky: Mlžnou krásou Rychlebských hor
Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země na kterou se zapomnělo.
Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku. Ani mnozí místní netuší, kde hřebeny Rychlebských hor začínají a kde končí. Najdeme v nich kouty opuštěné a zapomenuté Bohem i lidmi, stejně jako místa, kde kypí život a voda uzdravuje tisíce lázeňských hostů. Je to prostě pohoří plné rozporů.
Snad je tím vinna historie, která dala tomuto kraji poznat bohatství obsažené ve zlatě a dalších nerostech ukrytých v podzemí či v obchodu a výrobě. Poskytla mu vzdělanost, kulturu i krásnou architekturu. Pak však tento kraj rozdělila a uvrhla ho do chudoby i zapomnění. A aby toho nebylo dost, nakonec odsud odvedla i lidi, kteří tyto hory osídlovali, dobývali i chránili. Přivedla na obě strany hranice nové osadníky, jenže ti mnohdy nevěděli, co si s nově nabytým domovem počít. Zanikly vesničky, které dávaly zdejšímu kraji pestrost, zůstaly jen nezhojené rány v krajině.
Ani turisté se do Rychlebských hor v poválečných letech příliš nehrnuli. Byl to kraj osamělých trampů, milovníků samoty a podivínů. I díky tomu si Rychlebské hory uchovaly nedotčenost a do jisté míry nádech divočiny.
Vše se mění, i tyto hory. Stále více lidí touží po klidu, takže ten se zde stává stále vzácnější komoditou. Lidé z obou stran hranice opět objevují půvab zdejší krajiny a vzájemnou spolupráci. Rychlebské hory přestávají být kopečky na konci světa a stále více se stávají krajem uprostřed Evropy. A také domovem pro generaci lidí, kteří sice nemají kořeny v tomto kraji zarostlé tak hluboko jako staré rychlebské buky, ale kořínky pomalu zapouštějí a začínají být novodobými pravými „Rychlebáky“.
Tato kniha je jak pohledem do minulosti Rychlebských hor, tak nahlédnutím do jejich možné budoucnosti, a to očima autora, který těmto horám věnoval své srdce.
Tajemné stezky - Soutěskami Českého krasu
Na předměstí Prahy začíná oblast divoce rozervaných skal, hlubokých strží a jeskynních labyrintů. Táhne se směrem k západu a končí až za Berounem. Voda tu vytvarovala poddajné vápencové usazeniny pravěkých moří a vytvořila krajinu, která se podobá některým romantickým scenériím z Balkánu; proto byla tato část středních Čech podle proslulého slovinského pohoří Kras nazvána Českým krasem.
Tato kniha nás zavede i na pohádkový hrad Karlštejn, klášter ve stínu gigantického útesu ve Sv. Janu pod Skalou, prastaré hradiště Tetín nebo rozsáhlé Koněpruské jeskyně s dílnou středověkých padělatelů mincí, ale především nám odhalí zákoutí neprávem opomíjená. Spatříme jeskyně, v nichž poustevníci sv. Prokop a sv. Ivan sváděli vítězný zápas s mocnostmi pekelnými, u trampských ohňů vyslechneme legendy o děsivém fantomu opuštěných lomů Hansi Hagenovi, spustíme se s jeskyňáři na dno propasti a objevíme tam divné, nevysvětlitelné stopy, osvěžíme se vodou ze zázračných krasových pramenů, posedíme s filmovými hvězdami třicátých let na Barrandovských terasách, zahloubáme se nad záhadnými okolnostmi zavraždění sv. Ludmily a nad hrobem „růže tetínské“ vzpomeneme na nenaplněnou lásku jednoho mladého básníka. Zasvěceným průvodcem v druhém, aktualizovaném vydání této knihy nám bude spisovatel Otomar Dvořák, s nímž už jsme navštívili nemalou část naší krásné země.
Druhé aktualizované vydání, vázané, 208 stran s množstvím dobových ilustrací a starých pohlednic
Za branami Prahy
V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia. Dokonce zde mělo být pohřebiště přemyslovských panovníků, ale se smrští husitské revoluce vzal tento bohulibý záměr za své. Poté se vydáme za tajemstvím bájného Kazína a pokusíme se odpovědět na otázku, zda vůbec existoval. Ostatně v těch hodně dávných dějinách zůstaneme povětšinu našeho putování, které bychom bez valného přehánění mohli nazvat cestování časem. Není divu. Vždyť oblast na západ od Vltavy směrem k dnešnímu průmyslovému Kladnu bývala hodně dávno jádrem území kmene Čechů, jak to potvrzují archeologické vykopávky na hradištích v Budči nebo v Šárce. A ještě o mnoho let dříve vešla do dějin pravěké Evropy tajemná svatyně u Makotřas, záhadná mohyla v Rudné - Dušníkách, menhir ve Zbuzanech či nálezy z doby bronzové u Únětic. Navštívíme také místa spjatá s tragickými okamžiky našich dějin, ať už jde o Bílou horu nebo ves Lidice. Cestou potkáme četné proslulé osobnosti, například spisovatele Vladislava Vančuru, básníka Jaroslava Vrchlického, francouzského geologa Joachima Barrande, loupežníka Václava Babinského, malíře Mikoláše Alše, slavného "lovce orchidejí" Benedikta Roezla, druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, průkopníka moderní archeologie MUDr. Čeňka Rýznera či malířku Zdenku Braunerovou … Samozřejmě se dostane i na pověsti spojované třeba s jeskyní v Dalejském údolí, odkud vyhnal svatý Prokop čerty, se zříceninou hradu Okoře či se soutěskou v Divoké Šárce, kde prý bojechtivá děvčata nastražila past na dobrosrdečného siláka Ctirada. Zkrátka, máme se na co těšit.
Tajemné stezky - Toulky krajem dolní Cidliny
Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou. Je to oblast, která leží tak trochu stranou turistického zájmu veřejnosti, ač nabízí opravdu velké množství mimořádně zajímavých míst s bohatou historií a se spoustou architektonických památek.
Všeobecně známá jsou dvě města regionu Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov, z obcí pak např. Žehuň se souborem barokních památek a obrovským rybníkem či slavníkovská Libice nad Cidlinou.
Kdo však zná například oboru Kinských u Kněžiček, keltské Dobšice, Zbraň se zajímavým technickým zařízením na přítoku Žehuňského rybníka, historické Žiželice, dřevěné zvonice ve Skřivanech, Končicích, Vysočanech či Měníku, místo posledního odpočinku Kinských v Mlékosrbech, kostely v Opočnici, Nepolisech, Smidarech, Lučici, Starém Bydžově, dientzenhoferovský zámek ve Sloupnu, lidovou architekturu v Libni či Olešnici?
Pocidliní je rovněž velmi bohaté lidovou slovesností. Vždyť jen bájný vrch Oškobrh je opředen řadou příběhů o vojsku svatého Vojtěcha, svatovojtěšské legendy se tradují v Libici nad Cidlinou, čerti a hastrmani se hemží kolem Žehuňského rybníka, ohnivý kočár se prohání Hradišťkem, zakleté duby najdete v lese u Mlékosrb, v Zábědově se vypráví o Kudibalovi s koňskou hlavou
Samotná řeka Cidlina s řadou přítoků, mlýnských struh a s okolními rybníky dotváří malebnou krajinu Pocidliní, v níž určitě najdete místa svému srdci blízká.
Tajemné stezky - Za skrytou krásou Chebs
Vydejme se spolu s Alešem Česalem do nejzápadnějšího koutu naší vlasti, na Chebsko a Ašsko. Krajinou, kterou formovala řeka Ohře. Do země s pečetí podzemního ohně a léčivých pramenů. Do krajiny plné středověkých památek i přírodních krás.
Poodhalíme záhady Chebského hradu i symboliku jeho tajemné kaple. Navštívíme nejzápadnější bod České republiky, vypravíme se i do nitra jedné z nejmladších sopek na našem území a necháme se uchvátit krásou nejzápadnějšího českého hradu. Budeme sledovat stopy básníka a učence Johanna Wolfganga von Goetha, posledního chebského kata a sběratele starožitností Karla Hussa a nezapomeneme ani na vévodu Valdštejna, který byl v Chebu i se svými věrnými zavražděn. Odhalíme mysterium Bismarckových věží, lidské oběti na hradě Skalná i chebského upíra. Navštívíme památky a zajímavosti známé, ale i zapomenuté. Projdeme se místy svatými i klatými. Autor se věnuje i době poměrně nedávné, kdy v pohraničí vládli nacisté a poté jej uzamkla železná opona. Dozvíme se, kdy a proč v Chebu přistála vzducholoď, jak je to se zdejším zemětřesením, jak vznikla legenda o populárním novodobém „bůžkovi“ plodnosti Františkovi, řekneme si, jak to bylo s nacistickou podzemní továrnou a krátce zavítáme i k sousedům na bavorskou stranu hranice.
Tajemné stezky - Hornickou krajinou středního Krušnohoří
Dovolím si položit Vám několik otázek. Máte rádi krásnou přírodu? Dlouhé, táhlé pláně, potoky, říčky a rybníky, vodní nádrže i hluboké lesy a úchvatné výhledy – to vše v nerušeném tichu? Máte rádi městečka a vesnice s přebohatou historií a množstvím památek i stopy po důlní činnosti? Fandíte nečekaným překvapením i nezodpovězeným otázkám? Umíte se dívat na současnost s otevřenýma očima?
A chtěli byste trochu poznat například Gabrielu Buquoyovou, České Hamry, ojcovské břízy, kostel ve Výsluní, Jiřího Popela z Lobkovic, lesní hřbitov ve Vejprtech, Julia Kallu, vápenku u Kovářské, Halže, výrobu pozamentů, hrady Perštejn a Hasištejn, Bezručovo údolí, kapličky na Měděnci, v Krušných horách snad nejfotografovanější a nejfotogeničtější kostel v Kalku, rašelinového mužíčka, zaniklé vesnice, život obyčejných lidí… a k tomu spoustu dalších osobností, míst a zajímavostí? A na skok zavítat k sousedům na druhé straně hranice? Pak neváhejte a přidejte se, hornická krajina středního Krušnohoří nás netrpělivě očekává. Právě vyrážíme.
Tajemné stezky - Poolšavím cestou králů i špehýřů
Je mnoho větších a známějších řek jako je Olšava. Spíš říčka, nežli řeka, ba dokonce potok, jak ji ve své kronice nazval kronikář Kosmas, je dnes stejně zapomenutá jako události, které se v jejím povodí kdysi odehrály. Dlouhou dobu tvořila hranici mezi Moravou a Uhry a navíc podél ní vedla zemská stezka spojující obě země. Vydáme se podél ní i my a začneme hned u pramene Olšavy pod hřebenem Bílých Karpat.
Na zámku nový Světlov budeme přítomni koncertu orchestru poddaných a v Bojkovicích doprovodíme miškáře-zvěroklestiče před jejich dlouhou cestou do dalekých zemí k „uplakanému dubu“, kde se loučili s rodinami. Navštívíme všechna tři zaručená rodiště J. A. Komenského a měšťanům v Uherském Brodě pomůžeme spolu s Černým Jankem bránit hradby města před dobyvateli. Válečná vřava nás doprovodí i na místa dvou velkých bitev – na Lucké pole, kde kníže Vladislav porazil dvanáctiletého uherského krále Štěpána, a ke Hrubému boru. Na tamní slavné vítězství Jindřicha z Poděbrad nad Matyášem Korvínem mládenci z Vlčnova podnes vzpomínají jízdou králů. Obětí války, té poslední, se stal zámeček Pepčín v Oboře nad Veletinami, postavený stárnoucím hrabětem Václavem Kounicem pro Josefínu, dívku nešlechtického původu. Na dolním toku nás řeka přivede do blízkosti velkomoravského Veligradu. Na Výšině sv. Metoděje staneme u hrobů Velkomoravanů, jejichž potomci podnes v kraji žijí. Pokud jde o vzdálenost v kilometrech, proputujeme sice malý kousek Moravy, v čase však mnohem větší - od lovců mamutů až po rok slavného vítězství našich hokejistů v Naganu. Tož, vzhůru na cestu!
Tajemné stezky - Starobylým Českobrodskem
Nymburský spisovatel, publicista a znalec regionu středního Polabí Jan Řehounek tentokrát odbočil od Labe po jeho přítoku Výrovce, aby čtenářům přiblížil turisticky dosud téměř neobjevený kus země, obecně známý jako Českobrodsko. Protože jde ale o území sevřené toky Výrovky a Šembery, říká se mu Pošembeří.
Začíná kousek za velkou Prahou na hranicích Úval, ve Vyšehořovicích, Tuklatech a Škvorci. Na severu ho ohraničuje dálnice D11, na jihu silnice z Mukařova do Zásmuk. Na východě sahá téměř ke Kolínu. Nejsou tu velké městské aglomerace, největšími městy jsou Český Brod, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Pečky. Zato ale Pošembeří oplývá krásnou přírodou a historickými památkami.
Známá jsou např. městská památková centra výše jmenovaných měst, skanzen v Kouřimi, kostely v Plaňanech či lipanské bojiště… Jen málokdo ale zná soubor gotických památek ve Vyšehořovicích, zámek ve Škvorci, románskou baziliku v Tismicích, rodiště svatého Prokopa v Chotouni a odtud se táhnoucí Čertovu brázdu, tvrze v Tuchorazi či Hradeníně, markomanská archeologická naleziště u Dobřichova, barokní sladovnu v Kounicích, židovský hřbitov v Přistoupimi… Z přírodních krás stojí za návštěvu kopec Klepec u Přišimas, romantické Údolí Šembery, přírodní rezervace u Chroustova, svědecké kopce u Bříství a Přerova… Na kole si lze projet Středočeskou ovocnou cyklostezku, jež vede napříč Pošembeřím.
Ani Tajemným stezkám v nadtitulu knihy nezůstaneme nic dlužni. Spousta míst je opředena pověstmi a lidovými povídačkami. Od těch nejstarších legend o svatém Prokopovi až po říkačky související s lidovými zvyky a svátky.
Doufáme, že se spolu s autorem, zaníceně zaujatým historií a krásami tohoto koutu středních Čech, s chutí vydáte po tajemných stezkách Pošembeří.
Ohňová zem
Colonia Dignidad bola nemecká kolónia na juhu Čile. Rozprestierala sa na území, ktoré svojím rozsahom takmer dosahovalo veľkosť Lichtenštajnska. Od roku 1961 obyvatelia kolónie sexuálne zneužívali deti. Viacerí z páchateľov boli bývalí príslušníci SS, ktorí sa dostali do Čile prostredníctvom tajnej siete nacistických sympatizantov známej ako Die Spinne.
Osada stále existuje. Len účel sa zmenil.
V Štokholme miznú majetní finančníci a médiá majú svoju senzáciu. Miznú aj deti ulice, prisťahovalci, po tých však nikto nepátra. Polícia nedokáže zastaviť zločineckú organizáciu s názvom Légia, ktorá vládne štokholmskému podsvetiu. O zvláštne zmiznutia sa začne zaujímať Vanessa Franková, húževnatá, svojská policajná inšpektorka. Práve prežíva osobnú krízu, ale riskuje všetko, aby na vlastnú päsť vypátrala, kto uniesol mladú dievčinu zo Sýrie. Štrnásťročná Natasja prišla o celú svoju rodinu a vo Švédsku chcela začať nový život.
Séria stôp privedie Vanessu k bývalému vojakovi elitných jednotiek Nicolasovi Paredesovi. Opustil armádu, no nevzdal sa túžby po náprave tam, kde sa siaha na práva bezbranných. Nitky siahajú až do ďalekého Čile a udalosti naberajú rýchly spád. V podzemných bunkroch, pozostatkoch z čias vojenskej diktatúry, sa odohrávajú zločiny, nad ktorými tamojšia vláda už roky priviera oči.
dostupné aj ako:
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou naším nejznámějším lázeňským městem. Přesto skrývají mnohá tajemství, která teprve čekají na svá odhalení. Vydejme se za nimi spolu s historikem a spisovatelem Stanislavem Burachovičem, čeká na nás nejedno překvapení.
Povíme si o zajímavé a mnohdy složité historii tohoto magického místa a budeme svědky toho, jak slovutní lékaři a léčitelé po staletí vyvíjeli léčebné procedury. Nahlédneme i na odvrácenou stranu lázeňské vznešenosti a lesku, na běžnou karlovarskou každodennost, která mnohdy nebyla příliš veselá.
Průvodci nám budou významné osobnosti, které s lázněmi spojili svůj život minerální magnát Heinrich von Mattoni, hoteliér Johann Georg Pupp, majitel sklárny Ludwig Moser a tvůrce slavného likéru Josef Vitus Becher. Zapomenout ale nesmíme ani na ty, kteří se z obecného povědomí téměř vytratili. Určitě mezi ně patří chemik Josef Loschmidt, kapelník Anton Schoeneck nebo jeden z prvních průkopníků sjednocené Evropy Carl Weidl-Raymon. A co teprve bájné a mytické postavy jako vodníci, skřeti, noční přízraky, lesní žínky, vodní víly? I na ně samozřejmě dojde.
Samostatnou kapitolu tvoří význační pacienti, kteří si v Karlových Varech léčili své tělesné, ale mnohdy i duševní neduhy. Setkáme se např. s básníkem, prozaikem, dramatikem a politikem Johannem Wolfgangem Goethem, ruským carem Petrem Velikým, vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna, spisovateli Egonem Ervínem Kischem, Nikolajem Vasiljevičem Gogolem, Ivanem Sergejevičem Turgeněvem a mnoha dalšími.
Na co tedy ještě čekáme? Nechme se uhranout podmanivou atmosférou lázeňského města, které se díky jedinečné architektuře a divukrásné přírodě v okolí léčivých pramenů, ale i bohatému kulturnímu a společenskému životu stalo celoevropským fenoménem. Věřte, že jakmile jednou pocítíte zdejšího genia loci, pověstného ducha lázní, budete se sem rádi vracet.
Muž, který viděl démona
Místnost zahalila neproniknutelná tma. Pes přestal řičet. Něco se jej dotklo a vzápětí na paži pocítil ledové sevření. Ze rtů mu unikl pronikavý jekot. Mráz rozlévající se po paži působil bolest vystřelující nahoru do ramene a vybíhající až k srdci. Tma se začala měnit, prosvětlovala se, řídla. Na jejím rozhraní se pohnul bledý oválný tvar. Tvář! Zplihlé dlouhé tmavé vlasy rámovaly v loknách po obou stranách propadlé tváře, tenké rty odhalující žluté zuby. Obrovské a kulaté oči, studené a křišťálově jasné se otvíraly jako díry do bezedné propasti za hranicí reality, jako doširoka se rozevírající brána zvoucí jej dále. Udiveně vnímal, jak se naklání stále blíž... Náhle si uvědomil, že shlíží odněkud z prostoru z velké výšky skrze neexistující střechu domečku na vlastní ležící tělo obklopené modrou aurou. Rotoval na okraji věčnosti bez tíže, poháněný erupcemi závratí, brzděný těžkým tlakem na hrudi působícím odspodu a suplujícím přitažlivost.
Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla.
Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice.
Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!
Zlatým pruhem Polabí
Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám – čtenářům – zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto „zlatého pruhu české země“.
Spolu s ním navštívíme ještě další starobylá města, jako jsou např. Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Stará Boleslav či Brandýs nad Labem, s mimořádně hodnotnými památkami, ale i se zajímavými osudy neméně zajímavých lidí.
Projdeme se lužními lesy u Libice nad Cidlinou, kolem někdejšího hradu Mydlovar a podél slepých labských ramen se vzácnou flórou. Potkat tu můžeme také vodníky, bludičky a divoženky. Nejstarší historii našeho státu si připomeneme na někdejší akropoli libického slavníkovského hradiště, u zaniklého hradu Oldříš, na dřevčické tvrzi a především ve Staré Boleslavi, spjaté se zavražděním svatého Václava. V Kolíně, Kovanicích a Brandýse položíme kamínky na zašlé náhrobky židovských hřbitovů, v Čelákovicích a Lysé před námi ze starých pohřebišť vystoupí upíři. V posbíraných lidových povídačkách se to hemží loupeživými rytíři, loupežníky, do borovic zakletými dívkami, ukrytými a nalezenými poklady, legendy a pověsti vyprávějí o kněžně Libuši, svatém Vojtěchu, husitském hejtmanu Janu Žižkovi, ale i o kalhotách hraběte Šporka. Od toku Labe se ale také někdy trochu vzdálíme, abychom si zabloudili v bludištích a labyrintech, rozhlédli se z rozhledny v rovině a ochutnali chleby ve stejnojmenné vesnici.
Doufáme, že společně s autorem dojdete k poznání, že střední Polabí za ten literární (možná nejen) výlet stálo.
Tajemné stezky - Cestou necestou za tajemstvím Hrubého Jeseníku
Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí se stříbropěnnými bystřinami. Najdete zde tichá rašeliniště i hrozivá skalní bradla, obestřená legendami o čarodějnicích a čertech. Je to však i pohoří protkané historií lidského rodu. Dávné hornické osady, vesnice i města pamatující čilý ruch obchodu, krásné zámky i rozpadající se hrady loupeživých hejtmanů. Nechybí ani poutní místa, kam lidé chodili prosit o spásu duše své i svých bližních.
Jsou to však také hory, které do jisté míry ztratily paměť. Jen málo rodin považuje Jeseníky za domov déle než dvě generace a mnoho místních svůj vztah ke zdejší krajině stále ještě hledá. Toulat se Hrubým Jeseníkem je snadné. Poznat jej však smí jen ten, kdo nelituje sil a obětí. Mnohokrát promokne na kost, propadne se do hlubokého sněhu a tvář mu ošlehá vítr plný mrazivých jehliček. V létě mu čelo sežehne nemilosrdné slunce a žízeň vypálí hrdlo do sucha. Musí chodit s otevřenýma očima a všemi smysly vnímat to, co nám zde předkové zanechali. Pak možná mocný Praděd dovolí, aby se poodhalila mlžná záclona a on spatří vše, co hory skrývají. A o tom je i tato kniha. Není to turistický průvodce, ale pozvánka k poznávání kraje, který je tajemný a krásný zároveň.