Hľadanie: Java
zobraziť:
Protože neexistuješ
Nemocná, nakažená, zkažená. Berte si to, jak chcete. Mně je to jedno. Klidně na to i umřu.
On mě viděl. Ví, kdo jsem.
O hranicích mezi snem a realitou, nemocí a láskou. O tom, zda existuje trest za neštěstí.
Není to červená knihovna, ale různobarevná smršť myšlenek, citů a událostí.
Držíte v ruce nejen komorně poutavý a poutavě komorní příběh, ale především sondu do Ágnesiny duše. Chce ji oloupat jako cibuli, postupně slupku po slupce, a spatřit její jádro, ať může být jakkoliv temné. Protože Ágnes nechce pomalu umírat zaživa v té unylé běžnosti dní, s mužem bez vůně a zápachu, vedle kterého uvadá jak utržená květina. To proto se upíná k nedosažitelnému. To proto se z ní stává stalker, pacientka, vězenkyně… To proto, že jednoho dne v knihovně potkává Jana a jako moucha v pavučině zůstává lapena v jeho pronikavě modrých očích. Jestli takové vůbec mohou být…
Na stiahnutie
7,90 €
Konflikt světů a svět konfliktů
Publikace se zabývá problémy a konflikty současného světa v širším záběru a kontextu témat. Texty se věnují globalizaci a sociální antropologii, rozvojovým problémům světa a ozbrojeným konfliktům. Hlavním cílem této publikace je připojit se k diskusi na téma konfliktů v současném světě. Forma sborníku dává možnost srovnávat různé pohledy a názory jednotlivých autorů.
Na stiahnutie
2,80 €
Jak se co dělá
Kniha Jana Žáčka je souborem jeho vlastních zážitků coby filmového a dabingového režiséra a scénáristy, v nichž vzpomíná na zajímavé a humorné okamžiky a také na četné osobnosti českého filmu a divadla. Zároveň je kniha exkurzí do pro čtenáře přitažlivého prostředí filmového zázemí a podobně jako v Čapkově díle díky této knize získá čtenář povědomí o tom, jak vzniká například filmový scénář nebo jak vzniká dabing k zahraničním filmům. Autor tak nepřímo doplňuje Čapka o témata, která on sám neznal.
Škriatulinček, škriatkov synček
Kde bolo tam bolo, bol raz jeden dom. Žiaden mestský panelák, ale chalúpka na kraji lesa. Nemala stračiu nôžku a nebývala v nej baba Jaga. No predsa v nej žil ktosi čudesný, ktosi, kto rozumel reči zvierat a ako jeden z mála ľudí dostal zvláštny dar: vidieť, ako sa myši menia na škriatkov.
Kto to bol, ten to bol, meno má Babina. Čo značí, že má vnúčika. Aj ten má meno, volá sa Jakubko. Býva s Babinou v jej chalúpke a zdedil po nej jej dar: aj on vidí, ako sa myši menia na škriatkov. Chalúpka, kde spolu bývajú, je krásna, najkrajšia na šírom okolí. Kadekto ju obdivuje, vtáky aj vietor, oblaky aj dážď. No ešte niekto: mačky. Nie obyčajné, ale túlavé. Jedna z nich každý večer pozerá cez okno do Babininej chalúpky, aby videla, čo sa tam deje.
A veru uvidela: dve myšky. Čo robia mačky s myškami, to vie aj najmenšie dieťa. V tomto príbehu je však hlavnou hrdinkou Babina. Ustráži svoje myšky, čo sa menia na škriatkov? Začítajte sa do pôvabnej knižky s krásnymi ilustráciami Betky Kováčovej a zistite, či sa jej to podarilo.
Sambucus VI
Jazyk: slovenský, český, latinský
Sambucus vo svojom šiestom zväzku ponúka tucet štúdií, ktoré sa týkajú staroveku, stredoveku aj novoveku.
Grécku časť antického sveta reprezentuje filologicky akcentovaný príspevok Jozefy Artimovej, ktorá sa zaoberá problematikou prekladu peňažných jednotiek vyskytujúcich sa v novozákonných textoch, rímsku antiku zastupuje jednak štúdia Emy Pavľákovej o pertraktovaní mágie v Horatiových a Tibullových básňach, jednak príspevok Daniely Roškovej, z ktorého sa dozvedáme viac o adresátoch Pliniových literárnych listov.
Do latinského stredoveku vstupujeme netradičným spôsobom – cez sokoliarske umenie, ktoré približuje Lenka Fišerová v štúdii o kľúčovom odbornom spise kráľa Fridricha II. Štaufského na túto nanajvýš špeciálnu tému.
Písomníctvo latinského renesančného humanizmu sa predstavuje jednak v príspevku Daniela Škovieru o krátkom epose Valentína Ecchia na oslavu uhorského patróna sv. Pavla Pustovníka, básnickým dielom Ecchiovho žiaka a priateľa Juraja Wernera sa zaoberá Jana Balegová.
Pre zvyšných šesť štúdií je spoločným menovateľom Trnavská univerzita, ktorej 375. výročiu založenia je číslo venované. Tento súbor otvára štúdia Miriam Poriezovej o nenáboženskej odbornej literatúre v produkcii trnavskej tlačiarne. Po Erike Juríkovej, ktorá v širokom zábere približuje latinskú knižnú produkciu akademickej tlačiarne, sa ďalší autori venujú jednotlivým dielam a osobnostiam – Nicol Sipekiová kapitole o obohacovaní slovnej zásoby v učebnici Syntaxis ornata, Jozef Kordoš panegyrickému dielu Štefana Csibu Tyrnavia crescens podľa parametrov súvekej rétoriky, Miloslav Konečný vzťahu medzi rozsahom a epigramatickým nábojom básní v diele piaristu a trnavského absolventa Konštantína Halapiho, Katarína Karabová Babaiovej zbierke Ungariae reges z filologického hľadiska.
Súčasťou zväzku je šestnásť recenzií, ktoré ako zvyčajne registrujú a glosujú vedeckú a vedecko-popularizačnú knižnú produkciu v oblasti vymedzenej antikou a jej recepciou. Registračno-informačnú úlohu majú anotácie diplomových práce, ktoré boli obhájené v študijnom roku 2009/2010 na Katedre klasických jazykov Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, a správy z vedeckého života.
Korespondence T.G.Masaryk – staročeši
Pátý svazek ediční řady Korespondence T. G. Masaryka Korespondence T. G. Masaryk - staročeši vypovídá o vztahu Tomáše G. Masaryka s reprezentanty a sympatizanty Národní strany v Čechách. Obsahuje úvodní studii Jana Bílka a Heleny Kokešové Vztahy T. G. Masaryka s představiteli a stoupenci Národní strany v Čechách v zrcadle jejich vzájemné korespondence. Nejobjemnější část knihy představuje edice dvaceti souborů vzájemné korespondence mezi T. G. Masarykem a staročechy, která je v několika případech doplněna přílohami korespondence rodinných příslušníků. Celkový počet editovaných dokumentů je 203. Aparát publikace zahrnuje ediční úvod, seznamy editovaných dokumentů a osobní rejstřík. Práce je doplněna anglickým resumé. Publikaci připravily Helena Kokešová a Vlasta Quagliatová. Práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury České republiky č. 409/07/0239 Česká národní elita: T. G. Masaryk a představitelé Národní strany v Čechách, který byl řešen v letech 2007-2009. Usiluje o objasnění Masarykova postavení v české společnosti, o poznání jeho role v tehdejším vědeckém, kulturním a především politickém životě.
Útek a návrat-Čínske zápisky
DARIA TŘESOHLAVÁ (1978, Uh. Hradiště, později obec Strání), vystudovala gymnázium v Uh. Brodě, dále pak Schreinerovu univerzitu v Kerrville (Texas, 1998–2002), posléze Yorskou univerzitu (Velká Britanie, titul Master of Arts, 2004). Z nouze přijala místo v Yorkské pobočce skotské banky Halifax, odkud zamířila do východočínského Weifangu (2005), osmimilionového světového města draků, uprostřed Shandongského poloostrova, který vstupuje do Bohajského a Žlutého moře. Tady učí nejprve na Škole cizích jazyků a od roku 2005 na katedře anglického jazyka Weifangské univerzity. Její kniha ÚTĚK A NÁVRAT, Čínské zápisky je vtipné, dobrodružné a chytré vyprávění o tom, co všechno mladou ženu z Moravy potká v tak vzrušující světové zemi. Svěřuje se čtenáři nejen s vlastními zážitky, ale dává nahlédnout i do pestrých příběhů svých kolegů, přibližuje nám čínský školský systém, chování studentů, nevyhýbá se ani problematickým tematům (Tibet). V rodišti filozofa Konfucia v Qufu uvažuje o proměnách světové velmoci, která zblízka a se znalostí jazyka, vypadá úplně jinak.
Děti s nádorovým onemocněním I
Je přirozené, že už jenom vyslovené podezření na nádorové onemocnění dítěte vyvolává u rodičů strach. Změní-li se podezření ve skutečnost, převáží často nad strachem beznaděj. Stanovením diagnózy se náhle život celé rodiny zásadně změní. Současná
úroveň dětské onkologie však dává víc než naději. Přibývá totiž možností, jak nádorová onemocnění s úspěchem léčit a vyléčit.Každý neodborník mající co do činění s onkologicky nemocným dítětem se podílí na komplexní, dlouhodobé péči o ně. Prochází ob
dobím obav, nejistoty, ale i naděje, a na této cestě potřebuje především vysvětlující a uklidňující informace. Ty u nás zatím nebyly k dispozici. Autoři této publikace proto předkládají všem laikům, především však rodičům, stručné poučení o nádorovýc
h chorobách dětí a mladistvých, o jejich diagnostice a léčbě. Nabízejí i základní rady pro konkrétní situace. Jejich záměr se zrodil z přesvědčení, že jen důkladná znalost nepřítele, v tomto případě vážného onemocnění, a základních metod boje s n
ím může vést i v laické rovině k vítězství.
Hranice řádu
Styčnická stanice Miranda byla zničena nanomyceliem a povaha sabotáže naznačuje, že je do ní nějakým způsobem zapleten mimozemský biokonstrukt, který si říká Drak – tvor, který je stejně nespolehlivý, jak je obrovitý. Agent Cormac, který je na místo vyslán v gigantické řádové bitevní lodi Occmova břitva , musí katastrofu vyšetřit a také vyřešit otázku Masady, teokratické planety, která by měla být přičleněna k Řádu, až se ocitne za jeho hranicí. Ale zlotřilý biofyzik Skellor, jehož se zatím nepodařilo dopadnout, teď ovládá něco, co mu dává takovou moc, že na něj řádové UI uspořádají nekončící štvanici, aby mu zabránily to použít.
Dlouhodobé povstání na Masadě nemůže vystoupit z podzemí, neboť otrocké obyvatelstvo je drženo v porobě orbitálními laserovými systémy ovládanými Teokracií z válcových světů nad planetou a skutečností, že nemůže bezpečně opustit pracovní tábory. V divoké krajině na Masadě totiž chybí dýchatelný vzduch... a potulují se tam nestvůrní kapucíni a siluráci, o příšerných žvatlokačích nemluvě.
Lucia Moholy: Exposures
Jako fotografka, portrétistka, odbornice na dokumentační činnost a autorka mnoha publicistických textů, se Lucia Moholy (1894–1989) vzpírá jasné kategorizaci. Působila aktivně jak v avantgardních kruzích, tak na poli informační vědy, kde přispívala k prohloubení porozumění vizuální reprodukci. Oproti předchozím titulům věnovaným Lucii Moholy, které omezovaly její úspěchy na pětileté působení na Bauhausu, publikace Lucia Moholy: Exposures poprvé zachycuje celou šíři její publikační i fotografické činnosti. Obsáhlé eseje čerpající z nových archivních nálezů odhalují její mládí v Praze na přelomu století, zapojení v radikálních sociálních hnutích ve dvacátých letech 20. století v Německu v období Výmarské republiky, emigraci do Londýna, kde se jejími kolegy a přáteli stali i členové skupiny Bloomsbury, dále její působení v oblasti mikrofilmové a vědecké dokumentace za druhé světové války, pracovní působení v Turecku pro UNESCO i její přijetí mladší uměleckou generací, včetně Jana Tichého. Publikace přibližuje, jak mezioborový přístup k fotografii uplatňovaný Moholy ve všech těchto kontextech předznamenal postanalogovou současnost tohoto média.
Jednou se uvidíme
Marika vidí všechno, a přece před mnoha věcmi zavírá oči..
David vidí většinu věcí, a přece by si někdy přál nevidět.
Rosťa nevidí nic, a přece toho vidí mnohem víc než většina lidí v jeho okolí.
Co se musí stát, aby lidé skutečně otevřeli oči?
Marika se od dětství setkávala s posměšky kvůli svému zevnějšku – trpí psoriázou a ekzémy. Během dospívání si založila tajný notes, ve kterém ukrývá mnoho snů, a denně doufá, že si bude moct splnění některých odškrtnout. Nejlépe úplně všechny. Jeden už odškrtla, studuje třetí ročník na střední zdravotnické škole, obor zdravotnický asistent. A před několika týdny si odškrtla druhý bod – našla si kluka, což doteď považovala za nemožné. Ale navzdory přibývajícím splněným snům jí něco chybí. Především odvaha cokoliv změnit – zejména postoj k sobě samé, mít ráda samu sebe a přijmout se taková, jaká je. A to může mít katastrofální následky.
dostupné aj ako:
Rázovité refugium
Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české literatury, neboť hodlá zmapovat celek kompoziční poetiky české beletrie 19. století, soubor statí zabývajících se prózami Karla Hynka Máchy, Karla Sabiny, Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Julia Zeyera a jiných poskytuje panoramatický a ucelený pohled na prozaickou tvorbu 19. století, k níž přistupuje František Všetička zejména z hlediska její kompoziční výstavby a struktury. Knihu doplňuje obsáhlý Slovník kompoziční poetiky s odkazy na konkrétní literární díla vznikající ve zmíněné historické periodě.
Má rodina, můj příběh
„Mohl jsem tak snadno dojít k závěru, že mě můj otec nemá rád, a tím ho nechat zničit část mého já. Ale pochopil jsem, že si mě přál víc než cokoli na světě a že mě miloval s bezmezným, pro mládí tolik charakteristickým zápalem.“
Anthony Delon, syn filmového idola a svobodomyslné herečky, odhaluje, jaká byla jeho rodina za zavřenými dveřmi a mimo kamery. Dojemně vypráví o svém dětství, mládí i nemoci matky, které zůstával nablízku až do jejího posledního dne.
Otázky, které si klade, jsou univerzální. Jak překonat vlastní strachy, rány a zklamání. Jak neopakovat stejný rodinný vzorec, prokletí předávané z generace na generaci, v němž byla obětována láska. A jak se konečně stát mužem s pevným a sebevědomým postavením v životě.
Anthony Delon je herec, syn Alaina a Nathalie Delonových. Hrál ve filmech Kronika ohlášené smrti (1987) od Franceska Rosiho, La vérité si je mens ! (Přece bych ti nelhal! 1997) režiséra Thomase Giloua nebo v seriálu Interventions (Zákroky, 2014).
Pomluva
Teresa a Angelina jsou dvě sestry, které nemůžou být odlišnější. Jedna jemná, plachá a tichá, druhá živá a zvídavá. Jsme na začátku čtyřicátých let minulého století na italském jihu v Apulii. Kraji stejně tak krásném, jako chudém.
Obyčejní venkované svádějí marný boj s bohatou šlechtou, která je vykořisťuje. Když otec odejde od rodiny do války, matka Caterina zůstane sama s krásnými dcerami a dává se do služeb bohatého barona. Od té doby se do osudu celé rodiny jako jed vpíjí hanba a pomluvy a drží se jí jako klíště. Ostuda se ještě více prohlubuje, když se Angelina zamiluje do baronova syna a uteče z domu.
Silný příběh o hanbě jedné rodiny se prolíná s dějinami Itálie a je podpořen vynikajícím evokativním a sugestivním psaním.
Na stiahnutie
12,16 €
Digitální Kříženecký
Rozsáhlá publikace kolektivu autorů NFA je první ucelenou vědeckou monografií věnovanou filmům (a jejich digitalizaci) českého režiséra a kameramana, průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého. Kniha nabízí pohled na dějiny raného českého filmu a materiální podobu prvotních kinematografických děl. Opírá se o dlouholetý archivní výzkum filmových materiálů v Národním filmovém archivu a dosavadní zkušenosti s jejich prezentací, i o široké rozpětí metodologických přístupů, zejména o teorii archivnictví a digitální restaurování, dějiny filmové techniky, materialistickou teorii filmu a médií, mediální archeologii, filmovou estetiku, či umělecký výzkum. Publikace sestává ze dvou rozsahově stejných částí, první tvoří původní studie, jež z různých pozic rozkrývají materialitu a cirkulaci Kříženeckého filmů; vznik teoretických pasáží se přitom odvíjel také od procesu digitalizace. Ve druhé části je prezentována obsáhlá detailně okomentovaná Edice dokumentů, jež život prvních českých filmů i jejich tvůrce kontextuálně a faktograficky ukotvuje (mapa míst, kde Jan Kříženecký natáčel; časová osa života a díla; dochované hmotné objekty J. Kříženeckého aj.). Monografie obsahuje bohatou obrazovou přílohu, filmografii, bibliografii a rejstříky.
Kastelánka jeho veličenstva
Román sa odohráva v časoch vlády českého a nemeckého kráľa Karla IV.
Tento mladý panovník prebral krajinu na pokraji úpadku, ale za dlhé roky panovania ju dokázal zázračne zveľadiť. Vybudoval Karlovu univerzitu, Karlov most, Pražský hrad, objavil liečivé pramene v Karlových Varoch a ku koncu jeho vlády ho nazývali "otcom vlasti".
Ale aký bol Karol IV. ako človek? Akým zázrakom dosiahol plnú moc vládnuť za svojho otca Jána Luxemburského?
Prečo zakázal ženám prístup na Karlštejn? Prečo sa v kaplnke modlil len sám a bosý?
Dokázal tento kráľ ľúbiť nejakú ženu?
Množstvo otázok a množstvo tajomstiev. A čo keď to bolo takto...
Na stiahnutie
6,40 €
Madeira Víkend, 2. vydání
S druhým vydáním našeho průvodce okusíte to nejlepší z ostrova věčného jara, Madeiry. Objevte skrytá kouzla ostrova s podrobnou rozkládací mapou pro snadnější orientaci. Na záložce knihy najdete stručný slovníček. Procházejte se zeleným ostrovem po jeho cestách, překračujte hřebeny, obdivujte rozkvétající květiny a zaposlouchejte se do melodií fada. Madeira je jedním z mála míst, kde se na poměrně malé ploše vyskytuje velké množství rozmanitých přírodních krás.
Madeira je rájem milovníků přírody, která vás okouzlí strmými útesy, členitým pobřežím a náhorními plošinami obklopenými polotropickou vegetací. Levády, vodní kanály pro odvodnění, propojují ostrov a nabízí nejlepší způsob, jak prozkoumat jeho kouzelná zákoutí. Plánek ostrova vám pomůže s orientací ve Funchalu a okolí, zatímco podrobná rozkládací mapa Madeiry a ostrova Porto Santo vám zajistí jistotu při objevování. Průvodce obsahuje praktické informace, kulinářské tipy a zajímavosti o historii a současnosti ostrova, od sopek a levád přes umění a architekturu až po fascinující pěší túry. S naším průvodcem si můžete užít dovolenou na Madeiře doslova plnými doušky.
Awater
Slávna „báseň o človeku“ s ilustráciami Jána Ťapáka.
Martinus Nijhoff (1894—1953) patrí k najvýznamnejším severonizozemským básnikom 20. storočia. Za svojho života vydal tri básnické zbierky (Pútnik, 1916; Formy, 1924; Nové básne, 1934), množstvo esejí a takisto prekladov z angličtiny, francúzštiny a gréčtiny (T. S. Eliot, W. Shakespeare, A. Gide, Euripides). Ako predstaviteľ neskorej moderny zastával pozíciu autonómnosti poézie a vo svojom básnickom diele, ktoré sa vyznačuje jazykovou jasnosťou a komplexnosťou, nastoľoval existenciálne otázky moderného človeka postmetafyzickej doby. Jeho básnická skladba Awater (1934), ktorá vychádza v dvojjazyčnom nizozemsky-slovenskom vydaní, je jednou z najinterpretovanejších básní nizozemskej poézie.
Ústřice a breviář
Areál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy (okr. Plzeň-sever) prošel na sklonku 17. a v průběhu 18. století významnou barokní přestavbou, kdy vznikla také novostavba reprezentativního opatského sídla od architekta Jean Babtisty Matheye a jeho následovníka Jana Blažeje Santiniho Aichela. Objekt tzv. prelatury se v letech 2015–2023 dočkal obnovy a zpřístupnění veřejnosti. Součástí přípravných prací pro realizaci projektu byl mimo jiné zjišťovací záchranný archeologický výzkum a průzkum kanalizačního, vodního a větracího systému. K sondáži bylo vybráno i místo rozvolněné a sesedlé kamenné dlažby na konci rezidenčního křídla prelatury, pod kterou byla objevena a následně i vytěžena jímka barokních záchodů. Exkavační práce vyvrcholily archeologickým výzkumem historického fekálního sedimentu v roce 2017. Jak se potvrdilo, jímka sloužila za fungování záchodů, přibližně mezi lety 1707–1826, také k příležitostnému odhazování odpadu. Bohaté druhové spektrum nálezů, jejich stav dochování i získané množství se stalo podnětem k širokému mezioborovému zpracování výzkumu, jehož výsledky tato kolektivní monografie souhrnně představuje.