Najnovšie - Detektívky, trilery, horory strana 298 z 313

Případy komisaře Wallandera 9 - poslední případ světoznámého komisaře Wallandera. Jednoho dubnového rána roku 2008 zmizí na své pravidelné procházce lesoparkem vysloužilý vysoce postavený námořní důstojník Hakan von Enke. Vyšetřování případu má na starosti stockholmská policie a komisař Wallander s ním nemá nic společného — tedy oficiálně. Jenže zmizelý důstojník se měl stát tchánem jeho dcery. A tak se Wallander brzy zaplete do věcí, po kterých mu úředně nic není, slibuje, co vzápětí nesplní, dokonce i lže, když je to zapotřebí — a vychází mu to. Brzy ale narazí na matoucí špionážní aktivity, které se váží ještě k době studené války… Přidávají se ale další nečekané překážky. Co překročil šedesátku, má komisař pocit, že se nachází na prahu senility. Zoufale se drží naděje, kterou pro něj zosobňuje nedávno narozená vnučka, ale životní realita ho dohání. Do budoucnosti hledí s velkou nejistotou a zdá se nevyhnutelné, že se musí tváří v tvář utkat s tím nejvzpurnějším soupeřem: sám se sebou.

Pět rozsáhlých detektivních povídek z uměleckého prostředí. Několik vražd, které spojují nejen motivy, ale také dvě ústřední postavy: Josef Rambousek a Kryštof Fridrich, dva odlišní detektivové – jeden intelektuál z kavárny, druhý venkovan z hor. První má rád umění, druhý miluje vlaky. Poprvé se setkávají před kostelem, kde byl nalezen mrtvý farář a s jehož gotickým zvonem se zdá být něco v nepořádku. Další případy je pak zavedou do prostředí umělecké smetánky, aukčních síní, soukromých sbírek a ateliérů. Právě tady oba detektivové pátrají po tom, kdo zavraždil známého kurátora, kdo uškrtil dívku s artdecovou figurkou pelikána nebo zda autorem kreseb mladičkých dívek, které se objevují v Praze zrovna ve chvíli, kdy je nalezena mrtvola známého malíře, je skutečně Velázquez. Rambousek s Fridrichem pronikají krok za krokem do světa umění a umělců, světa plného lží, intrik a zločinů, a přitom poznávají také jeden druhého. A každý má svá tajemství. Roman Ludva (nar. 1966) je prozaik, scenárista a fejetonista. Narodil se v Ústí nad Orlicí, žije v Olomouci. Je autorem románů Smrt a křeslo (1996), Žena sedmi klíčů (1997), Jezdci pod slunečníkem (1999), Stěna srdce (2001) a Poslední ohňostroj (2004). Svými povídkami je zastoupen v několika antologiích. Jako scenárista spolupracuje s Českou televizí.

První případ komisaře Morcka z oddělení Q. Celosvětový bestseller. Komisař Carl Morck je po traumatické události, utrpěné během služby, přeložen do nově založeného oddělení Q, kde se má zabývat nevyřešenými případy z minulosti. Případ mladé političky Merete Lynggaardové, jež před pěti lety beze stop zmizela, v něm probudí detektivní instinkty, které považoval za dávno vyhaslé. V pátrání mu účinně pomáhá svérázný arabský přistěhovalec Asad, jehož přítomnost v díle je zdrojem multikulturního napětí i mnoha humorných situací. Čím hlouběji Carl Morck do případu proniká, tím větší nachází nesrovnalosti. Je opravdu možné, že ta žena je stále ještě naživu, že ji někdo vězní a týrá na neznámém místě? ------- Neobyčejně poutavý thriller o bezbranné ženě, která musí snášet utrpení, o jednom paličatém kriminalistovi a o pachateli, který nezná slitování. Napínavé čtení, a zároveň sonda do temných hlubin lidské duše. Čtenáře udrží v napětí až do poslední řádky. Manfred Orlick, buchinformationen.de Mám podezření, že se stane bestsellerem. Kathrin Fischerová, hr1-Tipp, hr-online.de Jussi Adler-Olsen si hraje s detaily, s potěšením dávkuje děj a na konci pozvolna spojuje jednotlivé dílky skládačky. Zápletka knihy je složitá a promyšlená do nejmenšího detailu. Jen málokterému autorovi se podaří vytvořit tak napjatou atmosféru. Kniha jako stvořená pro úspěšný seriál nebo filmové plátno. Florian Blaschke, news.de Jussi Adler-Olsen (nar. 1950 v Kodani) vystudoval politologii a filmovou vědu. Pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Ve své tvorbě se zaměřuje na témata psychických poruch (jeho otec byl psychiatr) a mezinárodních konspirací. Svou literární kariéru zahájil bestsellerem Alfabethuset (1997), následovaly romány A děkovala bohům (2003) a Washingtonský dekret (2006). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Kriminální série o kodaňském policejním oddělení Q dosud zahrnuje čtyři knihy: Žena v kleci (2007; česky Host, 2011), Zabijáci (2008; česky Host, 2012), Vzkaz v láhvi (2009; české vydání se připravuje se na rok 2013) a Složka č. 64 (2010), díky nimž dosáhl mezinárodního věhlasu.

Po svém posledním případu hledá Rebecka Martinssonová jen těžko cestu zpět k normálnímu životu. Klid nachází v Kurravaaře, rodné vesnici, kde se nastěhuje do domku po babičce. Z letargie ji vytrhne nabídka práce na státním zastupitelství v nedaleké Kiruně. Opravdu však Rebecka ožije teprve ve chvíli, kdy je na nedalekém zamrzlém jezeře nalezena mrtvá žena. Její tělo jeví známky mučení. Inspektorka Anna-Maria Mellaová ví, že se neobejde bez pomoci. Bude potřebovat dobrou právničku - a zná tu nejlepší... Rebecka Martinssonová netuší, jak složitý případ má před sebou. Zavražděná žena zastávala klíčovou pozici v jedné mezinárodní těžební společnosti. Rebecka se záhy noří do spletitých záležitostí a intrik, v jejichž středu stojí majitel těžební společnosti, který měl s obětí rozporuplný vztah. Rebecka a Anna-Maria postupně pronikají do sítě tajemství, perverze a zločinu... ...a odkrývají temný příběh, v němž se kříží posedlost, ambice a zvrácená sexualita s osamělostí, nadějí a touhou. Mistrovsky odstupňované napětí dosahuje vrcholu v dramatickém rozuzlení, po němž nic nebude jako dřív.

Rok po vražde Bosa sa jeho kapitáni rozhodli rozdeliť si územie Nášho Mesta, pasovali sa do pozícií malých bosov a začali si závidieť a navzájom škodiť. Začala sa vojna v podsvetí, ale iba z toho jeden nevyžije, a tak voči majiteľom reštaurácií a kaviarní vo svojom teritóriu uplatňovali praktiky ďaleko presahujúce hranice zákona. Detektívom z oddelenia vrážd bola ich činnosť a astronomické zisky spočiatku záhadou. Muselo dôjsť k vražde na diskotéke vo vykričanom nočnom bare, aby sa im otvorili oči. Vraždu vyriešili, hoci sa im do vyšetrovania zaplietol smutný prípad jednej riaditeľky gymnázia. Navyše sa zbláznila Petra a rozhodla sa vydávať. Veľa zdanlivo nesúvisiacich vecí sa udialo v tom príjemnom slnečnom máji, ale stačilo iba počkať, urobiť pár základných previerok, vypočuť niekoľko svedkov a všetko do seba začalo pekne systematicky zapadať.

Matematický génius profesor Puskailer sa po dlhých rokoch väznenia konečne dočkal spravodlivosti a bol prepustený na slobodu. Nikto mu neveril, že nie je vrah, a, pravdu povediac, ani on sám na tom občas netrval. Mal šťastie, detektívi z oddelenia vrážd Richard Krauz a Jozef Fischer, zvaný Chosé, mu uverili a celý prípad vyriešili. Písal sa rok 1999. Vlastne sa iba začínal, a osud tak chcel, že po tvrdej drine detektívov nečakal zaslúžený odpočinok, ale už v deň prepustenia profesora z väznice začal sa nový prípad a nový príbeh, ktorý sa neočakávanou brutalitou a nechutnosťou vryl do pamäti každému policajtovi, čo bol nablízku. Celé sa to začalo tým, že sa bacharom z väznice, kde si Puskailer odpykával svoj trest, stratila kolegyňa...

Detektív Oto Hanzel pochoval manželku a syn sa mu pred piatimi rokmi bez stopy stratil. So stratou dvoch najmilovanejších ľudí sa ťažko vyrovnával, no Krauz s kolegami z kancelárie stoštyridsaťjeden mu zachránili život a všetko nasvedčovalo tomu, že Oto už bude v poriadku. Lenže ako to už v živote býva, zdanie občas klame. Hanzelov syn sa nečakane vrátil domov a namiesto radosti prišli problémy – v podobe obrovského revolvera za pásom a neustálych klamstiev o tom, kde vlastne celý ten čas bol. Krauz a Chosé otcovi sľúbia, že mladého Ota postrážia a pomôžu mu. Vôbec netušia, do čoho sa kolegov syn zase zaplietol. Burger s Hanzelom majú plné ruky práce s vraždou vysokopostaveného štátneho úradníka a vyšetrujú tak obetavo, že obaja skončia v nemocnici vo veľmi vážnom stave. Ani Krauz a Chosé nemajú pri sledovaní mladého Ota veľa šťastia a musia hľadieť do očí smrti, ktorá je jednou z najbolestivejších. Skutočnosť, že pritom rozpletú rodinné tajomstvo staré vyše polstoročia ich vôbec neteší. Všetci sa nakoniec stretnú v jednej nemocnici, ale či aj všetci prežijú, nevedia ani lekári.

Od vraždy Cley Petresku ubehol presne rok. Opäť bolo leto, opäť boli prázdniny a ľudia sa tešili na dovolenky a zaslúžený oddych pri vode. Na oddelení vrážd sa nikto netešil a odniesť dovolenkový lístok šéfovi sa každý bál. Naozaj vtedy nebol vhodný čas na záhaľku, práce bolo vyše hlavy. Prišlo obdobie Beštie a muž vraždiaci staršie ženy priamo v ich bytoch ich zásoboval prídelom stále nových a nových prípadov. V jeho tieni sa pohyboval aj iný muž a nebyť toho, že pracovali v rovnakom období, a nebyť toho, že Ondrej-Beštia bol o niečo pracovitejší, bol by aj on zožal slávu najmasovejšieho vraha v histórii Nášho Mesta. Nezožal. Flákal sa a zostal druhý. No i keď zavraždil iba päť žien, aj tak napísal celkom pekný príbeh a chlapci zo starej vraždárskej partie o ňom rozprávali vždy, keď sa stretli na pive a nostalgicky spomínali na staré časy. Krauz nespomínal, Krauz zúril, lebo jemu šéf dovolenku podpísal, a tým sa to vlastne všetko začalo...

Jeden múdry človek, ale nebol to policajt, raz odhalil tajomstvo vraždy a z tajomstva sa razom stalo najstaršie kriminalistické pravidlo. Je jednoduché: vraždí sa buď pre peniaze, alebo kvôli ženám. Krauz a Fischer odrobili na oddelení vrážd pekných pár rokov a mohli iba prikývnuť, prax staré kriminalistické pravidlá poväčšinou potvrdzovala. Aj na jar roku 2003, keď našli zohavené telá mileneckej dvojice, vedeli už od začiatku, že motív dvojnásobnej vraždy bude buď v peňaženke mladého tiežpodnikateľa, alebo v nohavičkách jeho milenky. Aby sa dostali ďalej, museli rozplietať klbko udalostí spred roka, ale to im neprekážalo, lebo rozpletať klbká bola ich každodenná rutinná práca, len im nešlo do hlavy, čo za sviňu v ľudskej koži dokáže inému človeku prestreliť hlavu a potom aj telo... Nebol to pekný pohľad, keď ich našli, a smradu sa vyvalilo toľko, že aj požiarnici v maskách sa dusili a súdny lekár, uznávaný svetaskúsený rutinér, si po naozaj dlhej dobe úprimne vzdychol: ježišukriste. Ale inak to bol veľmi pekný a milý príbeh...

Richard Krauz a Jozef Fischer zvaný Chosé pracujú na oddelení vrážd v Našom Meste už veľmi dlho. Vyše dvadsaťpäť rokov sa snažia zmieriť so skutočnosťou, že medzi pojmy zákon, právo a spravodlivosť sa nie vždy dá vpísať znamienko rovná sa, ale skôr otáznik. Niekedy aj výkričník. Napriek všetkým prekážkam sa im občas podarí vylúštiť záhadu podrezanej a znásilnenej študentky alebo rozstrieľaného podnikateľa či utýraného chlapca, a vraha napokon vypátrajú a zatknú. Či si svoj čin aj odsedí, už nie je ich starosť, na to sú tu iní. Mocnejší. A práve oni občas dokážu skomplikovať život nielen dvojici detektívov, ale aj ich kolegom, a dokonca aj ich rodinám. Presne tak, ako v novom prípade, keď sa mocní tohto sveta rozhodnú zamiešať karty práve v piatok hodinu pred ukončením pracovnej doby. Všetci detektívi sa už vidia na zaslúženom odpočinku a plánujú si, ako strávia nadchádzajúci víkend s rodinami a milenkami. Ale ako vždy jeden mieni a druhý mení. Vražda je vražda, a ak sú do nej zapletení vysokopostavení ľudia z tých najvyšších miest a zavraždená je prominentná prostitútka, víkendové radovánky musia ísť bokom a začína sa vyšetrovanie. Ale prečo sa majú namočiť iba Krauz a Fischer? Kto nariadil, že nesmú s nikým spolupracovať a celé vyšetrovanie musí byť prísne utajené? A voľby hlavy štátu sú už o pár dní...

Oddelenie vrážd a smrť sú ako zamilovaná dvojica v parku, kráčajú vedno ruka v ruke vedľa seba a tvoria neoddeliteľnú jednotu. Zvykli si na seba, naučili sa rešpektovať jeden druhého a báť sa. Aj detektívi z oddelenia vrážd sa boja smrti a hoci si s ňou tykajú, jej návšteva ich dnes naozaj vyviedla z miery. Prišla a vzala si človeka až príliš blízkeho. A o dva dni prišla opäť, ale tentokrát to už nebolo osobné, bola to iba obyčajná práca. Manželka stavebného podnikateľa našla svojho manžela na chate s rozsekanou hlavou a prepichnutým hrudníkom. Dvojica nerozlučných detektívov z oddelenia vrážd Richard Krauz a Jozef Fischer zvaný Chosé musia zistiť, kto a prečo to urobil.

Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí — symbolem míru. Je mrtvá. „Utopila se, Joono,“ prohlásí patolog. „Utopila?“ Lékař přikývne a cukne koutky úst. „Utopila se na palubě plovoucí lodi.“ „Pravděpodobně ji někdo vytáhl z moře.“ „Dívčiny plíce jsou plné slané vody, ale na těle po ní nenajdeš ani stopy,“ podotkne tichounce patolog. „Je to záhada...“ V salonu luxusního bytu je nalezen oběšený muž. Oprátka je připevněna k lustrovému háku, v místnosti však není jediný kus nábytku, na který by se mohl postavit... Vyšetřování obou záhadných úmrtí se ujme kriminální komisař Joona Linna. Záhy zjišťuje, že utopená dívka i oběšený muž jsou oběťmi monstrózního zločinu. Druhý díl série Keplerových detektivních románů je stejně úspěšný jako díl první —Hypnotizér. Lars Kepler je pseudonym, za kterým se skrývají Alexandra Coelho Ahndorilová (nar. 1966) a její manžel Alexander Ahndoril (nar. 1967). Oba mají rádi thrillery a rozhodli se vytvořit sérii detektivních románů, které by nebyly spojovány s jejich dosavadní tvorbou (Alexander je například autorem diskutované knihy o Ingmaru Bergmanovi The Director). Román Hypnotizér se stal mezinárodním bestsellerem, jen v Čechách se prodalo přes padesát tisíc výtisků. Chystá se jeho filmové zpracování. Druhý díl románové série má název Paganiniho smlouva.

Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat pomocí hypnózy. Jedné prosincové noci ho probudí zvonění telefonu. Volá mu detektivní inspektor Joona Linna z nemocnice ve Stockholmu a prosí ho, aby okamžitě přijel k případu malého chlapce, který je v bezvědomí, ve velmi kritickém stavu. Erik je jedinou nadějí, jak může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Doufají, že vraha vystopují a zachrání jeho starší sestru dřív, než bude pozdě. Erik se však praxi hypnotizéra nevěnuje už deset let a je rozhodnutý, že hypnózu už nikdy provádět nebude. Žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky, a proto Erik prosbu policie odmítá. Když se však Erik konečně nechá přesvědčit, všichni se rázem ocitnou ve víru nečekaných událostí. Tyto události bez varování udeří plnou silou do Erikova života. Erikův syn zmizí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení. Jedině tak má šanci zachránit život svému synovi. Lars Kepler je pseudonym, za kterým se skrývají Alexandra Coelho Ahndorilová (nar. 1966) a její manžel Alexander Ahndoril (nar. 1967). Oba mají rádi thrillery a rozhodli se vytvořit sérii detektivních románů, které by nebyly spojovány s jejich dosavadní tvorbou (Alexander je například autorem diskutované knihy o Ingmaru Bergmanovi The Director). Román Hypnotizér se stal mezinárodním bestsellerem, jen v Čechách se prodalo přes padesát tisíc výtisků. Chystá se jeho filmové zpracování. Druhý díl románové série má název Paganiniho smlouva.

Harry Hole, a norvég rendőrség egykori fenegyereke a Hóember-ügy után minden hidat felégetett maga mögött, s most Hongkongban él teljes visszavonultságban, démonai és hitelezői elől bujkálva. Amikor azonban Oslóban két fiatal nő holttestére bukkannak, akiknek halálát azonosítatlan eszköztől származó sebek okozták, a rendőrség Hongkongba küldi új munkatársát, Kaja Solnesst, hogy próbálja meg felkutatni és hazahozni Harryt, mivel ő az egyetlen sorozatgyilkos-specialista az országban. Márpedig úgy tűnik, minden eddiginél nehezebb feladat lesz a tettes kézre kerítése, aki kíméletlen, rafinált és semmi nyomot nem hagy maga után. Ráadásul a gyilkossági osztály és a Nemzeti Nyomozó Iroda közötti hatalmi harc sem könnyíti meg Harry dolgát.

Az ausztrál tengerparton holtan találnak egy fiatal norvég nőt. Megerőszakolták és megfojtották. Harry Hole, az oslói rendőr-főkapitányság nyomozója Sydneybe utazik, hogy segítségére legyen ottani kollégáinak. Bár a vendéglátók csak jelképes szerepet szánnak az idegen nyomozónak, Harry alaposan belekeveredik az ügybe. S miközben az őslakos legendák halált hozó denevérembere után kutat, megismeri a többmilliós város sötétebb oldalát, a prostik, stricik, drogdílerek világát. És találkozik a megölt lány kollégájával, a gyönyörű, vörös hajú Birgittával, aki Harry számára hamarosan többet kezd jelenteni, mint egy egyszerű tanú…

Harry Holét, a norvég rendőrség legellentmondásosabb figuráját Thaiföldre küldik, hogy végére járjon egy kínos gyilkossági ügynek. Az áldozat a norvég nagykövet, akit azelőtt szúrtak le, hogy a prostituált, akit a motelszobájába rendelt, megérkezett volna hozzá. Ráadásul kisfiúkat ábrázoló pornográf képeket találnak a holmija között. A megölt férfi nem egyszerű diplomata, jó barátja a norvég miniszterelnöknek. Nem meglepő tehát, hogy Harrytől és bangkoki segítőitől gyors és diszkrét munkát várnak. Szerencsejáték-adósság, korrupció, helyi gengszterek és kigyúrt csatlósaik, szexuális perverziók, ráadásul a trópusi hőség, a kultúrsokk, no meg az örökös harc az alkohol ellen adják azt a méregerős koktélt, amelyet Harrynek fenékig kell ürítenie.

Kréta szigetén sötét titkok lappanganak, és heves bosszúvágy örvénylik egyesek lelkében.Iliasz Venizelosz, athéni nyomozó meghívást kap egy modern üdülőközpont megnyitójára. Ekkor még nem sejti, hogy hamarosan rejtélyes eltűnések és kegyetlen gyilkosságok felderítésével kell foglalkoznia. A nyomozását nehezíti egy ókori mítosz életre keltésének nyoma, az ismeretlen, éjszakai fények felbukkanása, és mindeközben főhősünk lelkileg vívódik két nő iránt is érzett vonzalma miatt.Életét megannyi veszély fenyegeti, ahogy egyre mélyebbre ássa magát a bűnügyekbe. Hamarosan rá kell döbbennie, hogy semmi és senki sem az, aminek elsőre látszik.Minden erejére és leleményességére szüksége van, hogy túlélje a veszélyes kalandokat, hogy kibogozza a szövevényes ügy szálait.

„Mildred Wilson nagyot nyújtózott a paplan alatt, majd lassan kinyitotta a szemét. A hálószoba függönye nem volt teljesen összehúzva és egy vidám, korai fénysugár pont az arcát cirógatta. Ettől nagyon jókedve lett. Gyorsan ki is pattant az ágyból. Csak most pillantott a franciaágy másik oldalára. Ahogy sejtette, Jonathan, a férje, természetesen már nem volt az ágyban. Ő hajnalok hajnalán a laboratóriumba autózott, mint évek óta mindig.” (részlet a könyvből)

II. János Pál halála után kiderül, hogy a béke pápájának hagyatéka nyomasztó titkokat rejt. Vajon érdemes boncolgatni a múltat? Igazságot kell szolgáltatni bármi áron? Tom és csapata különös feladatot kap egy titokzatos megbízótól. Bár abban sem lehetnek biztosak, hogy mit keresnek pontosan, háborús bűnösöket, vagy II. János Pál pápa merénylőit, mégis elvállalják az ügy felderítését. Nyomozásuk hatására azonban váratlan erők lendülnek mozgásba. Egyre megdöbbentőbb összefüggésekre bukkannak, és miközben próbálják kideríteni, mi történt valójában a Szent Péter téren 1981. május 13-án, és hogy mi volt a szerepe ebben a KGB-nek és a magyar titkosszolgálatnak, szembe kell nézniük azzal is, hogy azt sem tudják, ki az igazi ellenségük: Moszkva vagy a Vatikán.