Najnovšie - Ekonómia, Ekonomika strana 1 z 5

Bydlíte v pronájmu, ale jednou byste chtěli něco svého? Ptáte se: „Kde začít? A má to vůbec smysl?“ Má. Tahle kniha vás dovede od nuly až k podpisu kupní smlouvy. Žádný kouzelný recept – pouze realistický plán s konkrétními kroky. V knize se dozvíte: › Proč v pronájmu není jistota. › Jak vybrat tu správnou nemovitost. › Jak se připravit na hypotéku. › Jak nenaletět realitním makléřům. Ať už jste zaměstnanec, nebo živnostník, cesta existuje. Vím to, protože jsem vyrůstal ve squatu, bez úspor i bez kontaktů. Na své cestě jsem narazila na slepé uličky i právní triky. Dnes vlastním několik bytů – a pomáhám dalším, aby tu cestu prošli rychleji a bezpečněji než já.

Toužíte převzít kontrolu nad svými financemi a vybudovat si skutečně nezávislou budoucnost? S Investuj jako holka zjistíte, jak z každého finančního kroku vytvořit úspěšný investiční tah. Dr. Jessica Spangler vám představí praktické strategie, srozumitelné návody a konkrétní kroky, jak začít investovat bez ohledu na výši příjmů nebo předchozí zkušenosti. Naučíte se základy investování, pochopíte finanční pojmy a osvojíte si efektivní řízení rizika. Díky praktickým návodům, checklistům a příkladům z reálného života se naučíte: - Zhodnotit svou finanční situaci a určit, kolik můžete investovat. - Rozlišovat mezi ETF, indexovými fondy, dluhopisy a dalšími investičními nástroji. - Správně řídit riziko a využít tržní výkyvy ve svůj prospěch. - Stanovit si jasné finanční cíle a sestavit vlastní investiční strategii. Ať už se chcete zabezpečit na důchod, dosáhnout finanční nezávislosti, nebo jednoduše zhodnotit své úspory, s touto knihou začnete investovat s jistotou a dosáhnete finančních cílů a vybudujete opravdové bohatství! O autorovi: Dr. Jessica Spangler je oceňovanou lektorkou v otázkách peněz a financí, která stojí za účtem @ecommjess. Současně pracuje jako klinická farmaceutka urgentní medicíny a je majitelkou internetového obchodu. S více než milionem sledujících na platformách sociálních médií se Jessica snaží, aby byly osobní finance snadno pochopitelné a přístupné všem. Její práce se objevila i na kanálech CNBC a Yahoo Finance, stejně jako v časopise Insider a v mnoha dalších publikacích a na webových stránkách.

A vitairatnak is felkínált kötet felvillantja, miképp lehetne átállítani a váltót.A történelem harsányan szólt bele az életembe” – tekint vissza idestova fél évszázados pályafutására Bod Péter Ákos, az 1990-es szabad választások után megalakult Antall-kormány ipari és kereskedelmi minisztere, majd a Magyar Nemzeti Bank elnöke, évtizedek óta szellemi életünk aktív közszereplője. De ha már beleszólt, érteni és hasznosítani kellene az üzeneteit. Különösen azon az útszakaszon, amikor a navigáció géphangja megszólal: újratervezés. A kiváló közgazdász személyes élményeivel színesített eszmetörténeti kalandozásokat kínál az Olvasónak, áttekinti a korábbi krízisek, sokkok, irányváltási kísérletek és rendszerváltozások máig ható tapasztalatait, például azt, hogyan csúszott le az 1990-es években éllovas magyar gazdaság a sereghajtók közé, hogyan szorult a peremvidékre. Bod Péter Ákos megállapítja: az Európai Unióhoz és főleg az európaisághoz a társadalom nagy többsége kötődik, ez pedig lényeges tétel a 2026-tól követendő irányt tekintve is. Majd hozzáteszi: „a parlamenti demokrácia intézményeinek a visszaállítása az alapja mindannak, amit a zsákutcás szakaszból való kijutáshoz meg kell tenni.

Nem csak te érzed így – az internet tényleg pocsék hely lett. De miért, és mit tehetünk ellene?A nagy elszaródás korában élünk: egy olyan korszakban, amikor az életünket átszövő, fontos online szolgáltatások lassan teljesen használhatatlanná és élvezhetetlenné válnak. Az egész rettentő frusztráló és kiábrándító, ráadásul néha egyenesen félelmetes is.Ez a könyv nemcsak felismeri a problémát, hanem megoldást is kínál rá.Amikor Cory Doctorow megalkotta az enshittification kifejezést, nem csupán egy szórakoztatóbb módot keresett arra, hogy elmondja: „minden rosszabb lett.” Egy sokkal pontosabb diagnózist adott a digitális világ állapotáról, és arról, hogyan hat ez mindannyiunk életére (spoilerveszély: nem jól).Az egykor csodálatos internetet elfoglalták a platformok (Google, Facebook stb.), amelyek szinte varázslatos ígéreteket tettek a felhasználóknak, és eleinte tényleg hozták is az elvártakat. De amint elég embert sikerült magukhoz láncolniuk, elkezdték kihasználni őket, hogy kielégítsék az üzleti ügyfeleik igényeit. Ezután jött az üzleti ügyfelek kifacsarása, mert a platformok mindent maguknak akartak. Végül azonban ez a vesztükhöz fog vezetni.Doctorow érvelése telibe talált: amint nevet kapott, nyilvánvalóvá vált, hogy az elszaródás mindenhol ott van. Az Amerikai Nyelvészeti Társaság 2023-ban az év szavának választotta, és a Black Mirror 2025-ös évadát is nagyban inspirálta.Most pedig a szerző túlmutat a bénító „úgyis mindennek vége” érzésen. Megmutatja a konkrét döntéseket, amelyek idáig vezettek minket, hogy kik hozták őket, és ami a legfontosabb: hogyan lehetne mindezt visszacsinálni.

História zrodu ekonomických sankcií a prečo ich dedičstvo naďalej formuje svet Sankcie dnes dominujú svetovej politike. Prvýkrát sa objavili na začiatku 20. storočia ako spôsob, ktorým sa mal udržiavať svetový poriadok. Hoci boli navrhnuté ako prostriedok na predchádzanie konfliktom, ich model vychádzal priamo zo skúseností prvej svetovej vojny a mal sa aplikovať aj v mierových časoch. Historik Nicholas Mulder sleduje využívanie ekonomických sankcií od blokád a obchodných obmedzení cez udržiavanie koloniálnych impérií až po medzivojnové konfrontácie s fašizmom. Vďaka rozsiahlemu archívnemu výskumu spája politické, ekonomické, právne a vojenské dejiny a ukazuje, ako sa z donucovacieho nástroja stalo mierotvorné opatrenie v rukách Spoločnosti národov a neskôr OSN, aj aké to má implikácie pre súčasnú politiku. Táto mimoriadne aktuálna kniha vrhá nové svetlo na dôvody, prečo sú sankcie často považované za formu vojny – a prečo sú ich (ne)zamýšľané dôsledky také závažné. Najlepšia kniha roku 2022 podľa časopisu Foreign Affairs.

Po kolapse Sovietskeho zväzu a konci studenej vojny nastúpili optimistické 90. roky, keď sme si mysleli, že Rusko a Čína sa vďaka voľnému obchodu stanú našimi partnermi. Zbohom, globalizácia opisuje, ako nás ambície Ruska uvrhli do vojny, ako nám Čína potichu ukradla knowhow a skopírovala patenty, ako zbohatla a dnes si vo svetovej politike v podstate robí, čo chce. Nerešpektuje ľudské práva, duševné vlastníctvo, nemá záujem o životné prostredie, nedodržiava medzinárodné dohody. Elisabeth Braw píše o naivite Západu a zrútených nádejach, že tieto diktatúry sa vyberú cestou liberálnej demokracie. Globálne zmeny ilustruje na plynovode Nord Stream, vojne na Ukrajine, spoluprácou s Huawei a našou závislosťou na čínskych 5G technológiách, ohrozených dodávateľských reťazcoch, ekonomickom nacionalizme, strate pracovných miest či aktivizme generácie Z. V novom rozdelenom svete musia Európa a USA spolupracovať so spoľahlivými partnermi aj za cenu toho, že nebudú mať k dispozícii lacné tovary, plyn a ropu. Čo prinesie prechod od globalizácie k regionálnym alianciám? Zvládne demokratický Západ výzvy, ktoré pred ním stoja?

V České republice má každý desátý dospělý člověk zkušenost s exekučním řízením a více než milion domácností splácí hypotéku. Co znamená mít půjčku nebo být předlužený pro dlužníky a pro českou společnost? Jak souvisí zadlužení a předlužení se společenskou pozicí dlužníků a nejistotou bydlení? Jak se o dluzích a půjčkách vyjadřují zástupci veřejných institucí a vrcholní politici. A jak o své zkušenosti vypráví dlužníci? Předkládaná monografie nabízí odpovědi na tyto otázky a doplňuje debatu o půjčkách a dluzích v české společnosti o novou perspektivu. Jak autoři vysvětlují, půjčky a dluhy nejsou jen "čistě" ekonomickou transakcí, ačkoliv se tak na ně často nahlíží, mají i významnou morální a společenskou dimenzi. To ilustrují výsledky kvalitativního výzkumu o morálním diskurzu zadlužení. Analýzou politického diskurzu zadlužení a rozhovorů se zadluženými i zástupci relevantních institucí tyto výsledky prezentují, jaké zadlužení je vnímáno jako morálně (ne)správné.Podle prezentovaného výzkumu je využívání půjček společensky přijatelné, avšak neschopnost splácet je v systému, který byl disproporčně nastaven v neprospěch dlužníků, tvrdě sankciována. Dlužníci jsou nejen stigmatizovaní, ale zároveň se dostávají do situace, kdy mohou být omezena jejich základní občanská práva, příjmy i soukromí a přicházejí o stabilitu bydlení. Ukazuje se tak, že půjčky a dluhy se vyznačují ambivalentní povahou: na jednu stranu umožňují spotřebu určitého zboží, které by dlužníkovi bylo jinak nedostupné, na druhou stranu vytvářejí nové hierarchie a nerovnosti.

„A »teremtő rombolás« kifejezés jól érzékelteti a kapitalizmus lényegét alkotó ellentmondást: a teremtés innovációt, növekedést és jólétet hoz, míg az általa megkövetelt rombolás ellenállást és stagnálást szül. Philippe Aghion, Céline Antonin és Simon Bunel élen járnak e hatás-ellenhatás történetének feltárásában és megértésében. Meglátásaik alapvető fontosságúak, ha vissza akarjuk állítani a növekedést a mai, megtorpanó kapitalizmusban.” – Angus Deaton, Nobel-díjas közgazdász A teremtő rombolás az a folyamat, melynek során az új innovációk folyamatosan elavulttá teszik a meglévő technológiákat és tevékenységeket, és az újonnan létrehozott munkahelyek felváltják a meglévőket.Ez a könyv egy több évtizedes tudományos kutatási programon alapul. A közgazdász szerzők bőséges szakirodalomra és elemzésre támaszkodva egyszerre vizsgálják a gazdasági jólét eredetét és mutatnak utat a kapitalizmus jövőjéhez. Könyvükkel meghívják az olvasót, hogy a teremtő rombolás tükrében gondolja át a növekedés történetét és rejtélyeit, illetve kérdőjelezze meg a hagyományos bölcsességeket.Miért teremt a technológiai forradalom és az automatizálás több munkahelyet, mint amennyit megsemmisít? Hogyhogy nem zárja ki egymást a verseny- és az iparpolitika? Miért nem az adóztatás az egyetlen módja a növekedés igazságosabbá tételének? Miért nem mérik megfelelően a növekedést? Miért nem elkerülhetetlen a tartós stagnálás? Miért nem nélkülözhetetlen lépés az iparosítás a fejlődési folyamat során? Miért nem a szén-dioxid-adó a zöldebb növekedés egyetlen eszköze? Miért nem árt az egészségnek és a boldogságnak a teremtő rombolás, ha megfelelő közpolitikát alkalmazunk? Miért van szükség az innovációhoz a piacra, az államra, de a civil társadalom aktív közreműködésére is?E kiadvány célja az, hogy az innováció és a növekedés gazdaságtanával kapcsolatos legújabb kutatások a szakmán kívül hozzáférhetővé váljanak a tájékozódni vágyó, ám előzetes tudással nem rendelkező nagyközönség számára is.

Americký historik Chris Miller nám ve knize Čipové války připomíná, že lidstvo v posledních sedmdesáti letech zažilo nejbouřlivější technologickou revoluci ve své historii - rozvoj čipů po desetiletí stoupá závratným tempem, které nemá u žádné jiné technologie obdoby. Miller tvrdí, že právě využití exponenciálně rostoucího výpočetního výkonu stálo za vítězstvím Spojených států ve studené válce a zajistilo jim současnou vojenskou a ekonomickou dominanci. Mikročipy jsou zásadním prostředkem k dosažení geopolitických ambicí, a proto jejich vývoji a výrobě věnuje stále větší pozornost i Čína. Nejpokročilejší logické čipy na světě dlouhou dobu dokázala vyrobit pouze jediná firma na Tchaj-wanu, na který si Peking stále asertivněji klade nárok. Nadcházejícím geopolitickým třenicím, jež se budou odrážet v celé světové ekonomice, proto podle Millera nemůžeme porozumět, pokud nevezmeme v potaz souboj o kontrolu nad výrobou těchto mikroskopických součástek, jež pohánějí dnešní svět.

Dodávateľské reťazce fungujúce po celom svete môžu existovať iba vďaka ochrane, ktorú im poskytuje americké námorníctvo. Americký dolár je základom medzinárodných finančných a energetických trhov. Zložité inovatívne priemyselné odvetvia najprv vznikli pre uspokojenie amerických zákazníkov. Miliardy ľudí získali obživu a vzdelanie vďaka rozširovaniu Amerikou vedeného obchodného systému po celom svete. Toto všetko bolo umelé. Toto všetko bolo dočasné. Toto všetko sa končí. Geopolitický stratég Peter Zeihan v knihe mapuje nastupujúci svet: svet, v ktorom krajiny či regióny nebudú mať na výber – budú musieť vyrábať vlastné tovary a potraviny, zabezpečiť si vlastnú energiu, bojovať vo vlastných vojnách... a toto všetko pri klesajúcom počte obyvateľstva, ktoré zároveň starne. Zoznam krajín, ktoré to dokážu zvládnuť, je menší, ako si myslíme. Autor opisuje, ako sa v rukách nevedomého publika postupne hromadili zápalky, benzín a dynamit a navrhuje, že by možno bolo načase zavolať hasičov. Jeden svet sa končí. Druhý sa začína. Táto kniha vás vezme na jazdu, ktorá vám mnohé objasní (a zároveň vás trochu vystraší), na jazdu plnú predpovedí a bystrých komentárov podaných tradične „zeihanovsky“ – teda bez servítky.

"Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu." Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji. Široce respektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf se ve své nejnovější knize rozhodl oběma těmto hlasům důrazně oponovat. Krize demokratického kapitalismu nabízí zasvěcené a přehledné zhodnocení příčin toho, proč se dnes svazek demokracie a kapitalismu napíná až k prasknutí, a zároveň jasně ukazuje, proč by odtržení jednoho od druhého znamenalo pro svět katastrofu. Přes všechny své nedostatky - tvrdí Wolf - zůstává demokratický kapitalismus zdaleka nejlepším způsobem společenského uspořádání. Cosi je ale opravdu špatně, růst prosperity se zpomalil a nerovné rozdělení plodů úspěchu mezi nadmíru úspěšnou hrstku a "zbytek" se nápadně vyostřilo. Plutokraté se stáhli do svých bašt, odkud se vysmívají schopnostem vlád investovat do veřejných statků, potřebných k podpoře příležitostí a udržitelnosti. Sílící vlna autokracie se však nakonec vzedme do výše a přemůže i je. Občanství není pouhý slogan ani romantická myšlenka, naopak: jedině idea občanství nás podle Wolfova názoru může zachránit. Nic nedokáže vytvořit soulad mezi politickou a ekonomickou svobodou lépe než sdílená víra ve společné blaho.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety. Nová učebnice posunuje výklad do poloviny 18. století, aby se tak hospodářské, sociální, politické, právní a kulturní změny protnuly s podmínkami a vlastním průběhem klíčového období – industrializace. Současně se tak vychází vstříc didaktickému pojetí pro vysokoškolskou výuku. Učebnice pojednává o ekonomických, institucionálních, právních a sociálních základech vývoje, o jednotlivých sektorech ekonomiky a o hospodářské stránce první světové války. Autorský kolektiv tvoří přední odborníci na vývoj hospodářských dějin českých zemí v 18. a 19. století. Cílem knihy není poskytnout „jednotný“ výklad, ale naopak prezentovat rozdílné přístupy ve výkladu jednotlivých autorů, dané jejich odbornou specializací, což neubírá výkladu na plastičnosti a nenarušuje celistvost díla. Anglické vydání bylo upraveno pro mezinárodní publikum.

– Miben más az analóg és a digitális kapitalizmus?– Tényleg a big tech cégek markában vagyunk?– Kik ezeknek a tulajdonosai? Kik finanszírozzák a létrejöttüket?– Hogyan tudja néhány társaság uralni az internetet, ha az decentralizált és hálózatos?– Az államtól kell-e félnünk, vagy a big tech vállalatoktól?– Javítja-e a technikai haladás az életminőségünket?– Megnyerheti-e Kína a chipek versenyét?– Szerencsejáték vagy a szabadság záloga a bitcoin?– Elveszik-e a robotok, az algoritmusok és a mesterséges intelligencia a munkádat? Mi lesz így az emberekkel?– Mi az a transzhumanizmus? A mesterséges intelligencia folytatja majd az emberiség történelmét?Ilyen és hasonló kérdésekre keresi a választ Pogátsa Zoltán közgazdász-társadalomkutató könyve.

Magyarországtól délre van hat kisebb-nagyobb európai ország, amelyet számtalan különbség, valamint sok meglepő hasonlóság jellemez, ráadásul még egyikük sem tagja az Európai Uniónak. E hat ország – Szerbia, Bosznia-Hercegovina, Albánia, Észak-Macedónia, Koszovó és Montenegró – együtt alkotja a Nyugat-Balkánnak nevezett és mintegy 17 millió embernek otthont adó régiót. A kötet átfogó képet ad arról, milyen történelmi előzményekre alapozva alakultak ki ezek az államok, hogyan orientálódnak a nagy nemzetközi integrációs lehetőségek – elsősorban természetesen az Európai Unió – felé, és milyen gazdasági teljesítményre voltak képesek a 21. század eddig eltelt bő két évtizedében. A Nyugat-Balkán alapvető tényeinek és adatainak összegyűjtése, ellenőrzése és bemutatása már önmagában hiánypótló gazdasági szakkönyvet eredményezne. Ám a szerző, Bernáth Tamás nemcsak ezt teszi meg, hanem épít a térség országaihoz kötődő két évtizedes munkatapasztalatára is, így a régió gazdasági eredményeinek, illetve üzleti életének első, alapos és átfogó bemutatását személyes, helyszíni beszélgetéseken, valamint megfigyeléseken alapuló megjegyzései teszik még színesebbé. 

„Piketty az egyenlőség fogalmát tágabban kezeli: nemcsak a jövedelem és a tulajdon, hanem a nemek és rasszok szempontjából is vizsgálja. Azzal, hogy az egyenlőtlenségről az egyenlőségre helyezi a hangsúlyt, azt sugallja, nemcsak kíméletlen kritikára van szükség, hanem hatékony gyógymódra is.” (The New York Times) A világhírű francia közgazdász új könyvében a 18. századtól kezdve vizsgálja a kapitalizmus kialakulását és különböző korszakait. A világ működésének fenntarthatóságát egyértelműen a vagyoni-tulajdoni egyenlőtlenségek csökkentésében és az arányos teherviselésben látja, mint amilyen a progresszív adózás vagy a túl nagy vagyonok öröklési rendjének módosítása.

Miért lett a répa narancssárga, és mit tanít ez nekünk az innovációról? Miként válhat manapság is „banán-köztársasággá” egy multinacionális vállalatoknak szabályozás nélkül teret adó ország? Hogyan alapozta meg a rozs (és Bismarck, a szocializmus legnagyobb ellensége) a világ első jóléti államának kialakulását? Évtizedek óta a szabadpiacot tartjuk ideális gazdasági berendezkedésnek – az egysíkúság azonban, ahogy az étkezésben, úgy a gondolkodásban sem egészséges. Mítoszromboló, szellemes és elgondolkodtató könyvében Ha-Joon Chang közgazdász az összetett történelmi, gazdasági és társadalmi folyamatok összefüggéseit úgy elemzi és teszi „fogyaszthatóvá”, hogy a világ minden tájáról származó ételekről szóló történetekkel fűszerezi. Miközben őszintén vall a csokoládéfüggőségéről, vagy arról ír, hogy a szardella a világon a legtöbbet és legváltozatosabban felhasznált halfajta, sokat tanulhatunk globalizációról, éghajlatváltozásról, bevándorlásról, megszorításokról, az automatizáció térnyeréséről, posztindusztriális tudásalapú gazdaságokról, valamint a kapitalizmus és a szabadság összefonódásáról. Ha megismerjük és átlátjuk a világunkat alakító gazdasági történések hátterét, akkor alkalmazkodhatunk a változásokhoz, és jobban felkészülhetünk a jövő kihívásaira. --- Ha-Joon Chang a londoni SOAS Egyetem Közgazdaságtudományi Karának oktatója és kutatója, a világ egyik vezető közgazdásza. Az Economics: The User's Guide, Bad Samaritans és a 23 dolog, amit nem mondtak el a kapitalizmusról bestsellerek szerzője. 

Faktmi nadupaný bestseller s inovatívnym pohľadom na nelegálny biznis, proti ktorému vlády desaťročia bojujú, míňajú miliardy, ale nevyhrávajú. Komu táto hra vyhovuje? A kto na nej zarába najviac? Ako môže uspieť (a prežiť) nádejný šéf kartelu v biznise s nelegálnymi drogami v hodnote 300 miliárd dolárov? Samozrejme tak, že sa bude učiť od najlepších: ako zvýšiť hodnotu značky, prípadne ako vylepšovať služby zákazníkom. Ľudia prevádzkujúci kartely pozorne študujú taktiku a stratégie, ktoré využívajú korporácie, ako sú Walmart, McDonald’s či Coca-Cola. A čo môže v boji s touto pohromou urobiť vláda? Keby policajné zložky analyzovali kartely ako firmy, mohli by lepšie pochopiť, ako fungujú – a prestali by vyhadzovať 100 miliárd dolárov ročne na zbytočné úsilie o víťazstvo vo „vojne“ proti tomuto globálnemu a veľmi vysoko organizovanému biznisu.

Pestrý jídelníček prospívá každému — lidem i ekonomikám. Chod státu, společnosti i našich životů do velké míry určuje ekonomika: hladina inflace, úrokové sazby, měnová politika a tak dále. Podle čeho se však řídí samotné hospodářství a všechny jeho dimenze? Běžný člověk se často může cítit zavalený koncepty, čísly a ukazateli a někdy mu nezbývá než důvěřovat expertům. Stalo se tak možná nevyhnutelné — světové ekonomiky se v posledních desetiletích řídí převážně dominantní ekonomickou doktrínou co nejvolnějšího trhu. Ale stejně jako člověku, tak i hospodářství jednotvárnost škodí. Ekonom Ha-Joon Chang se to pokouší změnit. Ve své nesmírně čtivé knize Stravitelná ekonomie přibližuje ty nejzásadnější ekonomické koncepty na něčem, co je blízké každému — na jídle a jeho příběhu. Dovíme se tak něco o čokoládě, kimči nebo ančovičkách a zároveň o produktivitě práce, nesamozřejmé volnosti trhů nebo automatizaci. Ha-Joon Chang tak zábavně boří mnohé ekonomické mýty, aniž by zabředl do odborné hantýrky. A taky dělá chutě…

Kolektivní monografie si klade za cíl zachytit a vyložit nejrůznější aspekty ekonomického myšlení ve středověku a v raném novověku. Ceny a mzdy, resp. způsoby nakládání s penězi ve středověké a raně novověké společnosti nabízejí jednu z možností, jak proniknout k samotné podstatě ekonomického uvažování předmoderního člověka, který byl nucen klást na materiální aspekty života mnohem větší důraz než člověk moderní. Kniha v tomto ohledu odráží interdisciplinární pohledy na danou problematiku očima historiků, stavebních historiků a archeologů. Jednotliví autoři se zde věnují dějinám pražského Ungeltu, ekonomickým aspektům života sedláků v okolí Chebu v 15. století, způsobům kontroly městského hospodaření, poptávce po penězích mezi katolickými emigranty z husitských Čech ve 20. a 30. letech 15. století, židovským půjčkám ve Znojmě, zlatým a stříbrným mincovním ražbám či funkci luxusních výrobků, doložených archeologickými nálezy, v městském hospodaření.