Najnovšie - Ekológia, meteorológia, klimatológia strana 2 z 6

Klimatická krize se projevuje všude. Nejvíce na místech, na něž běžně nemyslíme. Říká se, že rozbuškami konfliktů budoucnosti budou spory o základní zdroje — pitnou vodu, zemědělskou půdu, místo pro život. Snad nikde to neplatí tolik jako v zemích Blízkého východu a severní Afriky, o nichž se však do médií dostanou zprávy pouze v souvislosti s krizemi politickými, nikoli už těmi environmentálními. Arabistka Lenka Hrabalová se proto v Neúrodném půlměsíci vydává k řekám Eufratu a Tigridu, aby vyprávěla příběh vody, jejího nedostatku i strategického významu. Zkoumá, jestli se může znovu zazelenat Sahara a zda čerpání jejích obrovských zásob podzemních vod s sebou nenese i nějaká rizika. Ohledává historii prastarých lesů a jejich blízkou budoucnost, která bude patrně suchá, plná požárů, ale také nových technologií a ekologických přístupů. Setkává se s místními obyvateli, domácími i zahraničními vědci či dobrovolníky, kteří všichni hledají řešení a způsoby, jak zadržet vláhu, zchladit vzduch a něco vypěstovat. A zároveň líčí celý region v nečekané, překvapivé a potřebné perspektivě.

Chcete proměnit svůj balkón v zelenou oázu, z níž navíc budete moct sklízet zdravé dobroty? Pavlína Praisová, známá pod přezdívkou Pakvítko, se s vámi podělí o tipy, jak vypěstovat ovoce, zeleninu či bylinky i v omezených prostorech balkonu nebo terasy. Kromě rad týkajících se konkrétních rostlin se dozvíte také to, po jakých nádobách sáhnout, čím (ne)hnojit, jak si poradit se škůdci či jak si prostor balkonu rozvrhnout. A to vše souladu s přírodou i vaší peněženkou a srozumitelně i pro začátečníky.

Poslední autorský titul legendárního přírodovědce Kniha, která vznikala téměř sto let vychází v den 99. narozenin sira Davida Attenborougha. „Mám to štěstí, že žiji už bezmála sto let. Během této doby jsme se toho o oceánu dozvěděli víc než v jakékoliv jiné fázi lidských dějin. Oceánografie odhalila přírodní divy, které si chlapec ve 30. letech minulého století nedovedl ani představit... a změnili jsme světový oceán natolik, že se v příštích 100 letech staneme buď svědky masového vymírání jeho života, nebo velkolepého zotavení. Já se už nedozvím, jak tento příběh skončí. Poté, co jsem strávil celý život objevováním naší planety, zůstávám ale přesvědčený, že čím více lidí bude přírodě rozumět a nacházet v ní potěšení, tím větší máme naději, že zachráníme ji i sebe samé.“ David Attenborough natáčel ve všech oceánských životních prostředích planety, od ledových moří na pólech po odlehlé korálové útesy. S dlouholetým spolupracovníkem Colinem Butfieldem se teď dělí o příběh poslední velké divočiny, jež formuje pevninu, na níž žijeme, reguluje podnebí a vytváří vzduch, který dýcháme. Ponořte se do osmi unikátních biotopů skrytých ve slaných vodách. Proplavte chaluhovými lesy, mangrovy a korálovými útesy a nahlédněte do nejhlubších zákoutí nejméně probádaného ekosystému Země, ukrytých téměř jedenáct kilometrů pod hladinou. Vydejte se na fascinující objevitelskou cestu a setkejte se s karetami a plejtváky obrovskými, s klauny očkatými a světélkujícími medúzami, s vampýrovkami a „bezhlavými kuřecími příšerami“ – zvláštním druhem sumýše obývajícím oceánské dno. S vřelostí, inteligencí a úžasem typickými pro veškeré dílo Davida Attenborougha nám Oceán představuje svět, jenž je zoufale křehký a se svou neobyčejnou regenerační schopností zároveň podivuhodně odolný. Na obnovu nejdůležitějšího životního prostředí ještě není pozdě. Pokud jej budeme respektovat, mořský svět bude ještě bohatší a úchvatnější, než si dovedeme představit.

David Attenborough a jeges, sarkvidéki tengerektől a távoli korallzátonyokig Földünk minden óceáni élőhelyén forgatott már. Most régi munkatársával, Colin Butfielddel mesélnek az utolsó nagy vadonról, az óceánról, amely formálja a szárazföldet, ahol élünk, szabályozza az éghajlatot és oxigént állít elő.Megismerünk nyolc egyedülállóan különleges sós vízi életkörnyezetet, úszkálunk a kelperdőkben, a mangrovefák között vagy a korallzátonyok körül, és lemerülünk közel 11 ezer méterre, bolygónk legkevésbé ismert ökoszisztémájának legrejtettebb mélységeibe. Csodálatos felfedezőútra indulunk a levesteknősök és a kék bálnák, a bohóchalak és a vérhasú fésűsmedúzák, a vámpírtintahal és a bizarr tengeri uborka, a "fejetlen csirkeszörny" világában.Az Óceán a David Attenborough-ra jellemző melegséggel, tudással és áhítattal mutat meg egy kétségbeejtően sérülékeny, egyben bámulatosan ellenálló világot, amely elképesztő öngyógyító képességgel rendelkezik. Még nincs késő ahhoz, hogy helyreállítsuk eredeti, romlatlan állapotát. Ha tisztelettel bánunk velük, óceánjaink minden képzeletünket felülmúlóan gazdaggá és csodálatossá válhatnak."Szerencsés vagyok, amiért már csaknem száz évet megélhettem. Ez alatt az idő alatt több mindent tudtunk meg az óceánokról, mint az emberiség történelme során bármikor. Az óceánkutatás olyan természeti csodákat tárt fel, amikről az 1930-as években egy kisfiú nem is álmodhatott. A technológia fejlődése lehetővé tette, hogy úgy vegyük filmre az állatok viselkedését, ahogy pályafutásom elején még elképzelni sem bírtam volna - és olyan mértékben változtattuk meg az óceánokat, hogy a következő száz évben a vízi életformák tömeges kihalásának vagy bámulatos újjáéledésének leszünk majd szemtanúi.""A bolygó felfedezésével eltöltött hosszú életem során megőriztem abbéli meggyőződésemet, hogy minél jobban csodáljuk és minél mélyebben megértjük a természetet, annál több remény van arra, hogy megmentsük - és magunkat is."Sir David Attenborough az ismeretterjesztő műsorok egyik úttörője, természettudós, televíziós pályafutása immár a hetedik évtizedében jár. A hosszú évek során a világ legelismertebb és legnépszerűbb természetfilmese lett, nevéhez meghatározó jelentőségű filmsorozatok kapcsolódnak. Legutóbbi, Egy élet a bolygónkon című, Jonnie Hughesszal közösen írt könyve nemzetközi sikert aratott.Colin Butfield az Open Planet Studios társalapítója és igazgatója. Dolgozott többek között a BBC Earthshot Prize: Emberek a Földért, a Netflix Élet a bolygónkon és A bolygónk jövőjének tudománya, valamint a National Geographic Óceán című dokumentumfilm-sorozatán - utóbbin David Attenborough-val együtt. A How to Save Our Planet (Hogyan mentsük meg a bolygónkat?) című könyv társszerzője.

„Chtěl bych malovat tak, jako zpívá pták,“ prohlásil malíř Claude Monet. Malířka Pavlína Kourková naplňuje jeho slova o svobodě a přirozenosti umělecké tvorby v knize věnované barevnému světu ptáků. Svými akvarely zachycuje jejich eleganci, půvab a jedinečnost, které lidstvo nepřestávají fascinovat. Kniha nabízí nejen věrné a precizní obrázky zástupců ptačí říše, ale také poučné i zábavné texty ornitoložky Barbory Kaminiecké.

Ešte nikdy sme nemuseli nasýtiť toľko ľudí ako dnes. Napriek tomu nerozumieme tomu, odkiaľ naše potraviny skutočne pochádzajú, ako nás naše stravovacie požiadavky formujú a prečo to drastickým spôsobom ovplyvňuje našu planétu. Výsledkom je, že pri ekonomických, politických a každodenných rozhodnutiach považujeme za samozrejmosť a nedokážeme doceniť to, čo umožňuje celý náš život: jedlo. V tejto ambicióznej, mýty búrajúcej knihe Václav Smil skúma mnohé pálčivé otázky, ktorým čelí dnešný svet: Prečo sú niektorí z najväčších svetových producentov potravín zároveň krajinami s najviac podvyživeným obyvateľstvom? Prečo plytváme toľkými potravinami a ako to môžeme vyriešiť? Mohli by sme sa všetci stať vegánmi a byť zdraví? Autor skúma globálnu históriu výroby potravín, aby pochopil, prečo niektoré zvieratá chováme a iné nie, prečo väčšina kalórií na svete pochádza len z niekoľkých plodín a ako sa to môže v budúcnosti zmeniť. Ako nasýtiť planétu je na údajoch založená, dôsledne preskúmaná príručka, ktorá ponúka riešenia nášho nefunkčného globálneho potravinového systému.

Co dělat, když teplota na teploměru pořád stoupá — a možná už neklesne. Planeta se otepluje a lidstvo musí řešit vršící se dopady klimatické změny: sucho, záplavy, stoupající hladiny moří… Globální oteplování má však i mnohem přímočařejší dopady na jedince, společnost i globální systémy — je prostě stále větší horko. A vlny veder i rostoucí průměrná teplota si začínají vybírat svou daň: nejen na lidském zdraví, ale také na tom zvířecím, na čím dál náročnějším a nákladnějším zemědělství, v rychlejším šíření virů a nákaz, ve větším počtu migrantů či v technologických výzvách. Kniha Vedro zkoumá všechny tyto jevy, vysvětluje, jak různé vlny veder vlastně vznikají, mapuje jejich dopady po celém světě a za pomoci vědců, zemědělců i obyčejných lidí hledá cesty, jak jim čelit. Problému stoupajícího horka se totiž v následujících desetiletích nevyhne nikdo na planetě.

SMRŤ je fascinujúca sama osebe. Týka sa každej živej bytosti, rovnako ľudí aj stromov. Snáď preto vnímame tému smrti veľmi osobne. Len málokto sa na ňu dokáže pozrieť s nadhľadom, z perspektívy života trvajúceho milióny rokov. V tomto kontexte získava smrť celkom iný význam. Odrazu je nevyhnutným predpokladom vývoja a pokroku. Smrť uvoľňuje miesto životu, vytvára miliardy príležitostí a dokonca formuje krajinu. Kniha SMRŤ STROMU je úchvatným príbehom o fungovaní lesa, v ktorom smrť hrá hlavnú rolu.

Vápencové skály, bukové lesy, orchidejové louky, rozmanitá fauna či minerální prameny. To vše a ještě mnohem víc jsou Bílé Karpaty, pohoří, jehož ráz odpradávna utvářela lidská ruka. Vydejte se do magií opředeného domova žítkovských bohyní, jehož pestrost se odráží nejen v přírodě, ale také v bělokarpatském kulturním dědictví. S tímto průvodcem poznáte historii i slavné osobnosti zdejšího kraje, získáte tipy na výlety, objevíte zajímavé stavby a navštívíte místa v krajině, která zůstávají turistům skryta.

Přepadá vás někdy úzkost ze stavu naší planety? Klimatická změna, ztráta biodiverzity nebo oceány plné plastů jsou zásadní problémy, ale panika nám nepomůže víc než popírání. Hannah Ritchie rozebírá sedm hlavních environmentálních vy?zev lidstva a ukazuje nám, jak je zvládnout. Když to dokážeme, poprvé v historii dosáhneme skutečné udržitelnosti. V knize najdete mnohá překvapivá fakta, například: - Pokud se omezíme v konzumaci hovězího masa, pomůžeme planetě víc než tříděním odpadu. - Miliony lidí umírají v důsledku znečištěného ovzduší, a přesto dnes dy?cháme nejčistší vzduch za posledních sto let. - Růst velkoměst přírodu neničí, život v nich je pro Zemi naopak šetrnější. Lidstvo se už zvládlo vypořádat s ozonovou dírou — a je schopné si poradit i s klimatickou změnou.

Les není jen kulisa pro naše procházky – je to organismus, bez něhož bychom nepřežili. Co je les? Není to jen shluk stromů – je to složitý, dynamický organismus, který žije, komunikuje, pamatuje si a uzdravuje se. Kniha „Jak funguje les?“ přináší překvapivé odpovědi na otázky, které jsme si často ani nepoložili, a ukazuje, jak hluboce je naše existence propojena s tímto zeleným světem. Autoři Peter Wohlleben a Pierre L. Ibisch rozkrývají nejen biologické procesy uvnitř lesních ekosystémů, ale i to, jak naše jednání – od těžby dřeva po klimatické změny – ovlivňuje jejich přežití. Kniha přináší inspiraci k novému pohledu na hospodaření: les musí být spravován ekologicky a s respektem k jeho komplexnosti i k lidem.

I z klimatického smutku může vzejít něco dobrého. Klimatická krize je tak bolestivé a ohrožující téma, že máme málokdy sílu být s ním plně v kontaktu a přiznat si pocity, které v nás doopravdy vyvolává. Pokud se naopak této úzkosti otevřeme, může nás až paralyzovat. Jak environmentální žal uchopit, aby nebolel, ale posiloval? Necítíme ho v určité formě vlastně úplně všichni? A jak může tento pocit pohnout s řešením klimatické změny? Kniha v devíti kapitolách a devíti rozhovorech propojuje prožitky klimatického smutku se zkušenostmi českých odbornic a odborníků na duševní zdraví a provázení přírodou. Představuje mapu klíčových dovedností, které nás mohou podržet v nejistých časech: vysvětlí, proč a jak odfouknout všudypřítomný digitální smog, v čem citlivost posiluje nás i celou společnost, k čemu je nám dnes spirituální gramotnost a proč si máme hýčkat divočiny vnější i vnitřní.

Vstupenka do světa, kde všední den vypadá naprosto jinak než ten váš. Strhující popis skutečných příběhů pastevců v Českém lese. Tuto knihu nebudete číst, budete ji prožívat. Zastaví se vám dech, když poběžíte s Enkim vlkům vstříc. Napětím si budete kousat rty při střetu Árese s divočákem. S Ursou svedete boj na život a na smrt se zmijí. Za mlžného svítání k vám z oparu zvolna zamíří Hádes se svým stádem – scéna jako z dávných časů. I tak se žije v jednadvacátém století uprostřed Evropy…

Vydajme sa na cestu dejinami od počiatku vekov až po súčasnosť, na ktorej nám autor vysvetlí, ako počasie a podnebie ovplyvňovali svetové udalosti – či už pozitívne, alebo negatívne. Dozvieme sa o kométe, ktorá pred takmer 67 miliónmi rokov narazila do Zeme a odštartovala obrovské klimatické zmeny vedúce k vyhynutiu dinosaurov; o prudkom odklone v podnebí v roku 1213 pred n. l., vďaka ktorému došlo k Desiatim ranám egyptským predstavujúcim dôležitý medzník v troch hlavných svetových náboženstvách; o sopke v roku 44 pred n. l., vďaka ktorej vzniklo Rímske cisárstvo; o tom, ako tropické búrky odohnali mongolských votrelcov a ochránili nezávislosť Japonska v roku 1273; či o búrke v roku 1814, ktorá ukončila vládu Napoleona. Preskúmame aj meteorologické domnienky a položíme si napríklad smutnú otázku, či mohol hurikán, ktorý sa zdržiaval mimo pobrežia, zabrániť 11. septembra 2001 smrtiacim teroristickým útokom, keby sa bol presunul do vnútrozemia. Kniha je napínavou a často i prekvapujúcou cestou okolo sveta a naprieč časom, ktorá raz a navždy potvrdí, že počasie naozaj utvára svet a chod dejín.

Co uvidíte, když se ohlédnete za jedním rokem svého života? Výtvarnice, fotografka a také autorka známá jako „kuchařka ze Svatojánu“ toho vidí mnoho. Vysázené stromy, přečtené knihy, namalované obrazy, vypěstovanou zeleninu, hýčkanou rodinu, utišené bolesti i spoustu promyšlených témat. V knižním deníku Evy Francové objevíte pronikavé úvahy, osvědčené recepty, střípky rodinných zážitků i působivé fotografie a grafiky, zkrátka originální pohled do skromného a neokázalého života velmi inspirativní ženy.

Chov slepic není žádná věda. Pro rodilého Pražáka Jana Komzáka je to způsob života. V této knize stručně a jasně radí začátečníkům, jak na stavbu kurníku, výběr správného plemene, přípravu výběhu i každodenní péči. Nemusíte mít obavy ani když občas nejste doma anebo se vám nechce každé ráno a večer otvírat a zavírat kurník. Honza má na vše řešení. Nechte se inspirovat k vytvoření vlastního slepičího ráje a váš život dostane nový rozměr.

Nejsou snad lidé vládci všeho živého, nejvyspělejší živoucí bytostí na této planetě? Jak je možné, že navzdory tomu přispíváme k jejímu znečišťování a nevážíme si darů, které nám dává? Peter Wohlleben přináší překvapivé a nápadité odpovědi a ukazuje, že podléháme stejným pravidlům hry jako všichni ostatní živí tvorové - zákonitostem našich instinktů. Ale na rozdíl od ostatních máme ve svých rukou moc změnit to, jak se k naší planetě a přírodě chováme. Fascinující pohled do skryté povahy lidstva!

Svet čelí ekologickým katastrofám – lesným požiarom v Kalifornii či topiacim sa ľadovcom v Arktíde a Antarktíde. Ľudia v niektorých krajinách si sneh už ani nepamätajú a iné sa stali pre horúčavu neobývateľnými. Teplo je hrozba, ktorá prerástla do klimatickej krízy. V roku 2003 zabili horúčavy v Európe viac než 72 000 ľudí a počty obetí budú v najbližších rokoch ešte narastať. Oceňovaný americký novinár a spisovateľ Jeff Goodell prináša knihu o tom, akým extrémnym spôsobom sa mení naša planéta. Vysvetľuje, prečo je počasie čoraz nevyspytateľnejšie a aký vplyv to má na ďalšie aspekty nášho života – od dostupnosti potravín až po výskyt chorôb. Ukazuje, ako vlny horúčav, ktoré sú z roka na rok horšie, postihujú najzraniteľnejších ľudí a ničia lokálne ekosystémy. Kniha Horúčava – Prežijeme na rozpálenej planéte? je desivým svedectvom, ako dramaticky sa mení svet, ktorý poznáme. Jeff Goodell prináša najnovšie vedecké poznatky popretkávané skutočnými príbehmi ľudí, ktorí sa stali obeťami extrémnych horúčav. Venuje sa aj témam ako mestské plánovanie či klimatizácia a jej negatívne dôsledky. Jeff Goodell varuje, že horúčava je sila, ktorá presahuje všetko, čo sme doteraz poznali. Planéta nám horí pod nohami a čas sa kráti. Ak chceme prežiť, nestačí sa prispôsobiť kataklizme. Musíme začať konať.

S českou předmluvou půdního biologa a ekologa Ladislava Mika Kniha Zbývá šedesát sklizní, jejíž název vychází z mrazivého varování OSN, že světovou půdu můžeme ztratit během jediného lidského života, odhaluje, jak potravinářský průmysl ohrožuje planetu. Jednoduše řečeno, bez půdy nebudou potraviny - konec hry. A času ubývá. Philip Lymbery, mezinárodně uznávaný autor knih Farmagedon a Mrtvá zóna, cestuje z Velké Británie do Itálie, z Brazílie do Gambie a do USA, vydává se do zákulisí průmyslového zemědělství a konfrontuje velké zemědělsko-průmyslové podniky zvané „Big Ag“ s tím, že megafarmy, chemikálie a klece se zvířaty ničí krajinu a zemědělskou půdu a ohrožují vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, potraviny, které jíme, a přírodu, které si tolik ceníme. Při svém pátrání však Lymbery nachází i naději, a to u průkopníků, kteří bojují za oživení krajiny, přehodnocují metody zemědělského hospodaření, znovuobjevují tradiční techniky a vyvíjejí nové technologie, abychom byli schopni uživit neustále rostoucí světovou populaci. Poutavá a přesvědčivá kniha Zbývá šedesát sklizní nejen ukazuje, proč jsou budoucí sklizně důležitější než kdykoli předtím, ale také odhaluje, jak můžeme naši planetu ozdravit a zajistit budoucnost šetrnou k přírodě.