Temnosti

Přízraky, umrlci, osudové ženy, duchové s hlavou i bez, stín E. T. A. Hoffmanna, odvrácená strana divadla… Všem literárním dobrodruhům a milovníkům temných kuriozit nabízíme další makabrózní delikatesu, tentokrát sbírku povídek vršovického rodáka a příslušníka slavného divadelního rodu Karla Švandy ze Semčic (1867–1928). Inspirován Poem a Hoffmannem, Švanda vypráví barvité a nápadité strašidelné historky z nejrůznějších prostředí. Čtenáře bere na výlet do Francie, Německa, Vídně i pražských uliček, na hřbitov, do psychiatrické léčebny, do divadel, salonů a hostinců. V 19. století jen málokterý autor zasvětil strašidelným příběhům celou jednu sbírku povídek, natož hned dvě. Švandovi vyšly svazky Fantastické povídky (1892) a Bizarrní povídky (1897), a to nejlepší z nich tvoří základ tohoto výboru. Jako bonus uvádíme ukázku ze Švandova zdařilého překladu Hoffmanovy pohádkové novely Zlatý hrnec a vše, jak je dobrým zvykem, korunuje zasvěcený a obsáhlý doslov Petra Bočka, který knihu sestavil.

Ať umělkyně, aristokratky, cestovatelky či švadleny, všechny prožívají zvláštní osudová dobrodružství, často v konfrontaci s jinak smýšlejícím okolím, které je považuje za výstřední a zhýralé. V Praze či na odlehlých panstvích a v nepřístupných zahradách raší sapfická láska a matky v nich touží po svých synech; u moře je pak slyšet volání tajemných tragických dálek. Růžena Jesenská je jedinečný zjev české literatury, všestranná autorka, jež vedle dívčích či výchovných románů a divadelních her uměla psát dráždivě smyslné a symbolické texty odehrávající se jakoby mimo svět. Tento výbor, který sestavil a doslovem opatřil Petr Boček, lze doporučit coby půlnoční potěchu všem romanticky, novoromanticky i dekadentně založeným čtenářkám a čtenářům se slabostí pro jemné fantastično a příběhy psané vytříbenou prózou v závojích touhy, na hony vzdálené veškerému realismu.