Temnosti

V souvislosti s evolucí české temné fantastiky a hororu bývá často zmiňováno jméno Emanuela Lešehrada (1877–1955); leckdo o něm slyšel, leč jen málokdo ho četl. Jeho tvorba není dnes běžně dostupná, od vydání posledního svazku s jeho jménem na obálce uplynulo už téměř osmdesát let. Tento dluh chceme splatit tímto rozsáhlým výborem z jeho prozaického i poetického díla, jehož základ tvoří to nejpůsobivější ze slavné sbírky Schodiště přeludů. Na stránkách Lešehradových textů defilují nejrůznější záhadné povahy: okultisté, světoběžníci, osudové ženy, démoničtí muži, vědci, badatelé i literáti. Jeho povídky se odehrávají převážně v Praze, ale zcestovalý autor čtenáře zavádí i do exotických krajin – do Dubrovníku, Granady a Benátek, na Island i na Sundské ostrovy… Výbor nese výstižný název Vzývání temnot, neboť přináší příběhy lidí, jejichž jednání z nejrůznějších důvodů překračuje jakousi běžnou hranici, což často tragicky poznamená jejich osud. Osmnáct mysteriózních povídek je v našem sborníku proloženo třiadvaceti básněmi v duchu symbolismu a dekadence, které autora ve své době proslavily stejně, ne-li více než jeho tajuplná próza. Vedle obsáhlého doslovu editora Petra Bočka o životě a díle Emanuela Lešehrada přinášíme i bonus v podobě ukázek z díla dalších dvou zástupců plodného rodu Lešetických – Emanuelova strýce Vojtěcha a jeho bratrance Jaroslava.

V rámci snah zmapovat fantaskní tvorbu pozapomenutých českých autorů a autorek první poloviny 20. století přinášíme příznivcům temně laděných literárních kuriozit výbor z povídek Amálie Vrbové (1863-1936), tvořící pod pseudonymem Jiří Sumín. Autorka od přelomu 19. a 20. století psala převážně v realistickém, až naturalistickém duchu o životě na moravském venkově, o rozpadu tradičních vztahů, o lidech trpících bídou, osaměním, nebo se nacházejících pod tlakem dobových konvencí. Jedná se o baladické příběhy plné chmurných nálad i jemné ironie. Její povídky se často odehrávají za nocí, na polích, v lesích a na samotách a jsou zhusta zalidněné pověrčivými, pitoreskními postavami, které občas v hloubi duše dosud věří na čarodějnice a démony a ví své o síle „zeliny“, jež vyléčí všechny neduhy. Amálie Vrbová je spjatá s Hanou a Přerovem, kde prožila téměř celý život, a byť je ve svém díle jmenovitě nezmiňuje, sugestivně popisuje jejich tehdejší přízračnou atmosféru. Knihu sestavil a zasvěceným doslovem opatřil Petr Boček.

Přízraky, umrlci, osudové ženy, duchové s hlavou i bez, stín E. T. A. Hoffmanna, odvrácená strana divadla… Všem literárním dobrodruhům a milovníkům temných kuriozit nabízíme další makabrózní delikatesu, tentokrát sbírku povídek vršovického rodáka a příslušníka slavného divadelního rodu Karla Švandy ze Semčic (1867–1928). Inspirován Poem a Hoffmannem, Švanda vypráví barvité a nápadité strašidelné historky z nejrůznějších prostředí. Čtenáře bere na výlet do Francie, Německa, Vídně i pražských uliček, na hřbitov, do psychiatrické léčebny, do divadel, salonů a hostinců. V 19. století jen málokterý autor zasvětil strašidelným příběhům celou jednu sbírku povídek, natož hned dvě. Švandovi vyšly svazky Fantastické povídky (1892) a Bizarrní povídky (1897), a to nejlepší z nich tvoří základ tohoto výboru. Jako bonus uvádíme ukázku ze Švandova zdařilého překladu Hoffmanovy pohádkové novely Zlatý hrnec a vše, jak je dobrým zvykem, korunuje zasvěcený a obsáhlý doslov Petra Bočka, který knihu sestavil.

Ať umělkyně, aristokratky, cestovatelky či švadleny, všechny prožívají zvláštní osudová dobrodružství, často v konfrontaci s jinak smýšlejícím okolím, které je považuje za výstřední a zhýralé. V Praze či na odlehlých panstvích a v nepřístupných zahradách raší sapfická láska a matky v nich touží po svých synech; u moře je pak slyšet volání tajemných tragických dálek. Růžena Jesenská je jedinečný zjev české literatury, všestranná autorka, jež vedle dívčích či výchovných románů a divadelních her uměla psát dráždivě smyslné a symbolické texty odehrávající se jakoby mimo svět. Tento výbor, který sestavil a doslovem opatřil Petr Boček, lze doporučit coby půlnoční potěchu všem romanticky, novoromanticky i dekadentně založeným čtenářkám a čtenářům se slabostí pro jemné fantastično a příběhy psané vytříbenou prózou v závojích touhy, na hony vzdálené veškerému realismu.