Zip dokoran

Říp je ikonická a kultovní hora, jež má zásadní místo v kulturních i společenských dějinách Česka a je opředena množstvím legend a příběhů, které utvářejí identitu českého národa. Předkládaná publikace je první velkou monografií o Řípu a nejbližším okolí a nabízí fascinující pohled na naši národní horu jako na geologický a historický fenomén, ale i duchovní středobod pravěké a raně historické posvátné krajiny. Moderní letecký průzkum a následná terénní archeologie zásadně proměnily náš pohled na Podřipsko – odkryly zemi mrtvých s mnoha kultovními stavbami, ba dokonce celou posvátnou krajinu s velkými kruhovými ohrazeními a dlouhými mohylami, která stářím i půdorysem staveb připomíná Salisburskou pláň se slavným Stonehenge. Nové geologické výzkumy zároveň odhalily, že Říp je pozůstatkem rozsáhlého lávového jezera vzniklého v kráteru mohutné sopky o průměru několika kilometrů. Autoři propojují nejnovější vědecké poznatky s kulturními a mytologickými tradicemi, a přinášejí tak jedinečný obraz Podřipska jako posvátné „země předků“.

Uznávaný historik Frank Dikötter vypráví strhující příběh moderní historie Číny a jejího hospodářského vzestupu po katastrofě tzv. kulturní revoluce. Díky ojedinělému přístupu ke stovkám dosud nezveřejněných dokumentů z archivů komunistické strany nahlíží do zákulisí čínské politiky od smrti Velkého kormidelníka Maa až po Si Ťin-pchinga a mapuje bezprecedentní čtyřicetiletou transformaci země, která ji vynesla ze 126. příčky na pozici druhé největší ekonomiky světa. Autor přitom zpochybňuje naše představy a mýty o společnosti, která neochvějně kráčí vpřed a drží krok s rytmem stranického bubnu, a místo toho odhaluje bouřlivý vývoj plný svárů, palácových intrik, občanské neposlušnosti, protikorupčních čistek či stínového bankovnictví a systému dvojích cen. Zkoumá, jakým způsobem Čína proplula finanční krizí roku 2008, jak roste její nepřátelství vůči Západu a proč se země vyvíjí v tuhou diktaturu s rozsáhlým bezpečnostním aparátem a nejpropracovanějším systémem sledování občanů na světě. Z této velkolepé knihy je více než patrné, že cílem komunistické strany nikdy nebylo připojit se k demokratickému světu, ale vzdorovat mu – a nakonec ho porazit.

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu ? právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme ? a proč jednáme tak, jak jednáme. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Jak se šíří – a proč končí Proč finanční bubliny propukají tak rychle? Proč se některá videa na internetu stávají „virálními“ a některé dezinformační kampaně jsou tak efektivní? Proč je tak náročné vyrovnat se s šířením nových onemocnění, jako je SARS nebo covid-19? A přenášejí se některé formy chování, jako je kouření, násilí či jednání vedoucí k obezitě, podobným způsobem jako nakažlivé choroby? Rozsáhlé epidemie – virů, módních vln či idejí – se dnes šíří rychleji než kdy dřív. Jakými pravidly se řídí a co nám říkají o naší společnosti? Britský epidemiolog a matematik Adam Kucharski zkoumá široké spektrum nákaz – od nemocí, finančních krizí, násilí, manipulací na internetu či počítačových virů přes populární myšlenky a politické postoje až po lidové pohádky – a přesvědčivě dokládá, že pochopit fenomén nákazy je klíčem k porozumění modernímu světu.

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě. Amir Aczel tuto veskrze mylnou představu vyvrací. Na pozadí pět tisíc let dlouhého příběhu matematiky vypráví pozoruhodné osudy myslitelů, kteří svými objevy významně přispěli k rozvoji přírodovědného poznání – od „kupeckých počtů“ po složité a hluboké teorie, bez nichž se moderní civilizace závislá na vyspělých technologiích neobejde. Ačkoliv jména jako Newton, Descartes, Eukleides, Fermat či Leibniz vzbuzují v mnoha lidech až posvátnou úctu, autor ukazuje, že tito velikáni vědy byli běžnými smrtelníky a podléhali nejrůznějším vášním i slabostem. V historii matematiky tak narazíme na střelecké souboje, spiknutí, hrdinské činy, tajné spolky, zločiny, vzájemné nevraživosti i milostné aféry. Životní příběhy velkých matematiků byly pestré, často dramatické, někdy opravdu divoké. Jedno však měli společné: hnala je touha po poznání.

Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků, kteří s každým objevem zjišťují, že příroda je ještě záhadnější, než se dříve mohlo zdát. Živě a srozumitelně podaný výklad doplňují výstižné charakteristiky hlavních postav fyzikální vědy druhé poloviny tohoto období, s nimiž se autor dobře znal.

Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. K úspěchu však často může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem matematických zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i vůči nejvýkonnějším počítačům. Sautoy v Umění zkratky čerpá z několika tisíciletí rozvoje matematického poznání. Ukazuje, jak zkratky přispěly k lidskému pokroku v celé řadě oblastí, od výstavby prvních měst v Mezopotámii přes zkoumání vesmíru až po tvorbu dnešních algoritmů umělé inteligence. Pátrá také po tom, zda je zkratek možné využít k investování nebo k ovládnutí hry na hudební nástroj. Autor svůj výklad prokládá hádankami a hlavolamy, na nichž ilustruje schopnost zkratek nalézt rychlé řešení problémů. Dokládá tak, že zkratkou je možné změnit svět.