Václav Cílek

V srdci Čech a Evropy leží malý unikátní geologický útvar - Netvořický ostrov. Tento geologický útvar jako zázrakem zústal nezměněn od svého vzniku jako části prapaevniny Pangey do dnešních dnů. Autor Václav Cílek je nejznámějším českých geologem a zakladatelem první geologické univerzity v Africe. Kniha obsahuje 3.části - geologického průvodce, kde se dozvíte na kterých významných stavbách a domech byly použity nalámané kameny z lomů Netvořického ostrovu, část odbornější pojednávající populárním způsobem o obecné geologii s příklady jak se horotvorné procesy projevily v Netvořickém ostrovu, poslední částí je rozsáhlá obrazová část včetně leteckých snímků, která popisuje a dokumentuje krajinu Netvořického ostrova a jeho širšího okolí. Jde o zcela unikátní populárně napsanou geologickou knihu s nadregionálním záběrem.

Přírodní zahrada využívá hlavně místní rostliny a vytváří prostředí, které svědčí lidem i přírodě. Kniha popisuje příběhy sedmi domácích přírodních zahrad a zaměřuje se i na praktické stránky jak zahradu vytvořit a jak z ní udělat domov i pro motýly a ptáky. Zvláštní kapitola je věnovaná zahradám pro mateřské školy a otázce, proč děti potřebují bláto. Přírodní zahrady jsou současně východiskem pro terapeutické zahrady, které prokazatelně snižují například spotřebu léků a hojí tělo i duši. Kniha proto pokračuje zásadami tvorby léčivých zahrad, jejich psychologií a filozofií. V roli zahrady jako prostředí mezi člověkem a divočinou se totiž ocitá téměř celý svět.

Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie. 350 barevných fotografií

Znepokojivá audiokniha podle textu Václava Cílka o naší společnosti, planetě, klimatu, ale i o výtvarném umění a nezbytnosti tvorby. Reflektuje události posledních let včetně celosvětové pandemie a ovzduší neodvratné změny. Uvažuje o společnosti, přírodě a nás samých. Apeluje na psychologickou přípravu na změny, které nás čekají. Klade důraz na lidské vztahy, kama-rádství, a na nové způsoby jak žít a prožívat svět. Nutnost být tvořivý ukazuje na příkladu tří umělců a na závěr shrnuje schéma přecházení řeky jako jakýsi most nad rozbouřenými vo-dami, které potřebujeme překlenout. Přináší tak vysoce aktuální komentář k naší současné situaci, která se v jeho očích ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Interpret: Voženílek Tomáš Délka nahrávky: 11 hod. 7 min.

Tato kniha představuje „to nejlepší z Václava Cílka“. Jde o výbor, který mapuje dvacetiletou spolupráci jednoho z našich nejúspěšnějších esejistů s nakladatelstvím Dokořán – od jeho prvotiny Krajiny vnitřní a vnější (2002), která se stala bestsellerem, až k dosud poslední autorské knize esejů Jak přejít řeku (2020). Cílem bylo nejen vzdát autorovi zasloužený hold, ale zejména přiblížit jeho tvorbu novým čtenářům. Eseje jsou uspořádány do pěti tematických oddílů, jež mají představit hlavní oblasti, které prostupují Cílkovým dílem: krajina jako celek; genius loci konkrétních míst; setkávání s lidmi, zvířaty i bájnými bytostmi; popis současného světa s jeho problémy a obav, kam se to řítíme; a nakonec texty o tom, jak z toho ven, které dávají naději. Autor pro knihu Přijít za svítání vybral ilustrace Evy Brodské a Bohuslava Reynka a fotografie Hany Rysové. Jak píše Cílkův oblíbený Jorge Borges: není ani tak důležité číst další knihy, jako se vracet k těm, které jsme již četli.

Cílem této knihy je ukázat neznámé a nepřístupné bohatství podzemních Čech a popsat tisíciletý vliv, který mělo hornictví na utváření země. Je mnohem větší, než jsme si zpočátku mysleli. Mnoho pravěkých, středověkých i současných sídel vzniklo nedaleko ložisek zlata, cínu, železa nebo uhlí. Ale hornictví stálo i u zrodu systémového myšlení konce středověku, mezinárodní spolupráce, bankovnictví a obchodní revoluce. I chemický průmysl vznikal a rozvíjel se nad nalezišti surovin. Myslíme si dokonce, že to byla „etika práce“ zavedená na krušnohorských ložiscích, která přispěla k formování Lutherovy reformace. Dějiny surovin jsou zároveň dějinami sociálního vývoje společnosti. Základem knihy jsou fotografie, které představují výběr z mnoha tisíc záběrů pořízených během několika stovek pracovních dní v podzemí. Zachycena je zde více než stovka podzemních lokalit. Vyhýbali jsme se běžně dostupným místům. OBČAS JSME PŘEMÝŠLELI NAD DÁVNOU ALCHYMICKOU ZÁSADOU, ŽE V HLUBINÁCH ZEMĚ SE NĚCO DŮLEŽITÉHO RODÍ A NĚCO KRÁSNÉHO VZNIKÁ, ALE NIKDY JSME NEPŘIŠLI NA TO, CO BY TO MOHLO BÝT. VÁCLAV CÍLEK, MARTIN MAJER A MILAN KORBA

Před dvěma a půl tisíci lety byla sepsána kniha Umění války, jejíž myšlenky ovlivňují způsoby vedení válek dodnes. Přesto jejím hlavním poselstvím není návod, jak vést úspěšně vojenské operace, ale to, aby vojska nevedla zbytečnou válku proti Nebi, kterou nakonec nelze vyhrát. Válka je, ať chceme, nebo ne, významnou součástí našich dějin a v mnoha případech i našich životů. Je výhodné jí rozumět. Václav Cílek v této knize předkládá svoji interpretaci Sunova spisu na základě několika zásadních anglických překladů. Vzhledem k povaze pramenů je zjevné, že nejde o sinologické dílo, ale o pokus o poctivý čtenářský překlad. Ostatně, existují dva, navzájem se doplňující druhy znalců – ti, kdo umí čínsky, a ti, kdo dlouhou dobu srdcem prožívali východní poezii a aspoň trochu žili životem horského poustevníka, byť na částečný úvazek. Ti první někdy při překládání ztratí srdce textu a těm druhým se stává, že v zrcadle původního textu nespatří odkaz vzdálené země, ale svoji vlastní tvář.

Ztrácíme vnější krajinu. Znamená to, že se něco děje i s krajinou vnitřní… Ne nadarmo se říká, že o nitru člověka nejvíc vypovídá pohled z okna jeho pokoje. A v tomto směru nejsou naše vyhlídky zrovna lichotivé – letitý nezájem o krajinu domova mnohde vyústil ve zjevnou degradaci jejího ducha. Soubor esejů geologa Václava Cílka o krásách České kotliny, která jen zdánlivě dříme pod vrstvami pradávných horotvorných dramat, vyniká hebkostí slov i posvátností prožitku, objevnými souvislostmi i aforistickými postřehy poutníka, jenž na cestě učinil to, co při soustředěné chůzi svedeme úplně všichni: vyzářil to nejlepší ze sebe sama.

O antropocénu, cestě indiánského šamana do Detroitu, kamenech Dunaje, o přílivech a odlivech civilizací, a o vděčnosti a naději v postcovidové době. Znepokojivá audiokniha podle textu Václava Cílka o naší společnosti, planetě, klimatu, ale i o výtvarném umění a nezbytnosti tvorby. Reflektuje události posledních let včetně celosvětové pandemie a ovzduší neodvratné změny.

Kniha malých dobrodiní v čase velké proměny Země Co se děje se světem? Náš svět prochází velkou proměnou a Václav Cílek se na ni dokáže podívat z rozmanitých úhlů pohledu a s vtipem. Co se děje se světem? Základní problém je ten, že se děje příliš mnoho věcí najednou. Náš svět prochází velkými otřesy a proměnami a geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek se na ně dokáže podívat z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem a konstruktivní sklepsí.

Tato kniha představuje zatím nejobsáhlejší přírodovědnou monografii naší národní řeky a nechybí v ní ani kapitoly věnované dějinám. Vltava je lemovaná desítkami významných archeologických lokalit včetně sídel ze starší doby bronzové, keltských oppid až po raně středověká sídla, jako je Praha, Levý Hradec či Mělník. Rovněž přírodní charakteristiky jsou překvapivé, protože Vltava představuje souvislý profil lesními porosty od podhorských smrčin, přes bukové a dubové lesy až k nížinným luhům. Přesto řeka samotná na svém středním toku nemá přírodní charakter, neboť je zde postaveno několik velkých přehrad. Kniha popisuje řeku jako jeden organismus propojený mnoha geologickými i biologickými procesy a obklopený minulostí naší krajiny.

Nejnovější kniha esejů Václava Cílka vznikala neplánovaně během covidových let. Hlavním impulsem byla Cílkova spolupráce se současným slovenským undergroundovým fotografem a sběratelem umění Ivanem Zubaľem, jenž ho seznámil s okruhem slovenských výtvarníků v čele s Erikem Binderem. Podobně smýšlející lidé a věci se přitahují, a tak se na tyto výpravy do uměleckého prostředí začaly přirozeně nabalovat další osobnosti a současné i dávné příběhy – Petr Nikl a jeho spiritismus, výstřední František Skála, magický František Bílek či vizionář Alfons Mucha. Nejedná se však o kunsthistorické výklady, Cílek vnímá umění jako další, na logiku navazující cestu k porozumění světu.

Když cítíme obavy a zaženeme je, tak se vrátí v méně nápadné podobě, ale silnější. Pokud se začneme na krizi připravovat, kupodivu pocítíme ulehčení. Tato kniha je o rodinné přípravě na krizi, která možná nikdy nenastane. První část textu pojednává o to, jakou povahu mají ti lidé, kteří krize přežívají, a jak při tom jednají. Druhá část se týká těch úplně nejpraktičtějších návodů, jak dezinfikovat vodu, jaký filtr si koupit, jak skladovat potraviny či vytvořit v domě postiženém výpadkem sítě teplou místnost. Rozeznáváme přitom čtyři typy rychlých krizí - neočekávanou událost, blackout, epidemii a sociální bouře - a jednu situaci pomalé krize, jakou je rozpad a chudnutí společnosti. Při psaní této několik let připravované publikace, se sešel vědec, který se roky zabývá krizovými trendy, inženýr, který už v 80. letech v Rakousku navštěvoval kurzy přežití a setkání alternativních praktiků, policista s mnohaletou službou v ulicích, polárník schopný přejít pěšky napříč Grónskem a člen krizového štábu, který se nejenom účastnil povodní, ale hlavně plánoval a vedl tým Blackout. Podobná publikace zaměřená na obyčejného člověka a běžnou rodinu u nás nikdy nevyšla. Nové vydání knihy je rozšířeno o zkušenosti z covidové pandemie a energetické krize, které svět zasáhly v posledních letech.

První část této mimořádné a nedocenitelně důležité knihy se zabývá obecným vývojem klimatu, přičemž se věnuje základním přirozeným mechanismům klimatických změn. Vysvětluje základní termíny, seznamuje s metodami klimatického výzkumu včetně jeho dějin a přináší odpovědi na důležité otázky, z nichž vybíráme: Proč jsou důležité mořské oscilace? – Je naše doba skutečně klimaticky extrémnější? – Proč se Země otepluje méně, než bychom čekali? Druhá, hlavní část knihy popisuje průběh počasí a klimatické epizody minulých staletí, přičemž je založena na rozsáhlém souboru čtyřiceti pěti tisíc výpisků z kronik a dalších historických dokumentů pro roky 1000–1775, a to po jednotlivých letech. Tuto část uzavírá jednak přehled přirozených období malé doby ledové podle teplotních a srážkových řad meteorologické observatoře v pražském Klementinu, jednak stručná charakteristika podnebí 20. století V třetí, závěrečné části knihy se ocitáme v klimatu budoucího světa a hledáme zde konkrétní odpovědi na otázku Co nás čeká a co se s tím dá dělat? Zde najdeme i zcela praktické rady, jak si poradit doma, ve městě, na poli či v lese.

Zelení muži. Pokud si neuvědomíme jejich existenci, jsou neviditelní. Nevnímatelní. Jakmile zjistíme, že existují, dokáží se neuvěřitelně zpřítomňovat. Pozorují nás z nečekaných míst. Jako kdyby právě v tom byl jejich smysl. Mají vždy nadhled. Jsou vždy umístěni nad našimi hlavami, to je snad jediné pravidlo, které můžeme prokázat. Ostatní pravidla velice svobodně porušují. Jsou hmatatelní, zachytitelní a přece působí jako přízraky. Jako pozorní obyvatelé jiných světů. Nahlížejí do našeho světa bez valné účasti. Z nějakého důvodu je jejich přítomnost důležitá zejména v posvátném prostoru, kam ovšem na první pohled nepatří. Vše, co o nich bylo napsáno, se opírá o pouhé hypotézy. Zelení muži jsou opravdu suverénně tajemní. Někdy máme dojem, že o nás vědí více než my o nich. Rozmlouvat o zelených mužích by pak mohlo znamenat rozmlouvat vlastně s nimi. I když předem víme, jak jsou na slovo skoupí. Z úst jim přece místo slov vyrůstají listy… Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území.

Krajina se od devadesátých let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina knihy se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě zeleného muže, keltským bohům v druhohorách aj. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli ní samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši.