Slívova desátá. Jistý kritik o něm kdysi napsal, že je "básníkem toho, co odchází". Ano, Vít Slíva (nar. 1951), kritikou i čtenáři oceňovaný básník, také ve své poslední sbírce potvrzuje, že poezie - toť především návrat do dětství, k mrtvým již rodičům, k času, který neodvolatelně zmizel, do míst, kde si lze připomenout, co jsem všechno býval a co už nikdy nebudu. Avšak právě tato sbírka ukazuje také šíři Slívovy poezie - básník-miniaturista, který dokáže vystačit se čtyřmi slovy, i takový, který vyklene básnickou skladbu přes několik stran. Je toho moc, co tento básník umí, ale jeho umění není blazeovaně předvádivé. Je hledačem podstat a definitiv na území láska - smrt - poezie - Bůh, poutník "z rodiště do hrobu", na cestě, jejíž směr si neurčujeme jen my sami.