Knihy - Beletria strana 346 z 500

Würzburg, rok 1933 Krátce poté, co Německo ovládli nacisté, přichází mladá Židovka Hannah Rosenbergová o místo učitelky hudby. Nový domov pro sebe i svou malou dcerku Melinu najde na odlehlém panství Sandnerhof, ovšem nebezpečí se stále přibližuje. Zatímco Hannah musí vést tajný život v ústraní, je Peter Hagen, muž, kterého stále ještě miluje, povýšen na zaměstnance říšského ministerstva. A když si ambiciózní právník uvědomí, komu se zaprodal, je už možná příliš pozdě, aby své činy napravil…

Annabel žije jako poslušná druhorozená dcera v klášteře. Ve chvíli, kdy má složit řeholní slib, vytrhnou ji z chráněného světa rodiče, aby ji provdali za skotského šlechtice, jemuž byla zaslíbena její sestra. Ta utekla s podkoním a způsobila tak rodičům hanbu. Annabel vezme svůj úděl s pokorou, ale v pozadí rádoby klidných vod číhá hrozba.

Když Clover odešla z Londýna, nechala za sebou také naprosto zničující zradu. Od té doby jako by se jí láska vyhýbala. Když však na ostrov dorazí Angel Mazzeo, je k němu Clover více než při tahována. A i když se zdá, že by těm dvěma mohlo stačit pouhé přátelství či nezávazný flirt, mění se jejich vztah v cosi mnohem hlubšího. Najdou Clover s Angelem odvahu říct jeden druhému, co doopravdy cítí? A je Clover připravená udělat to, co považovala za zcela nemožné – opět se zamilovat?

Zvrácený způsob zavraždění jistého Leonida Sokolova, jehož mrtvola je vyvěšena jako prapor na fasádě vysoké budovy, upoutá čtenářovu pozornost v samém úvodu románu. Okamžitě je vtažen do napínavého pátrání po vrahovi, jenž jako podpis zanechává na místě činu vycpanou vlaštovku. Bez pilulky jódu i nezbytné dekontaminace se ocitá přímo na místě havárie z roku 1986, v Černobylu. Ještě je tu ve vzduchu cítit hrozba neviditelného, vzpomínka na apokalypsu a úsek našich dějin, na jehož půdu tento literární žánr dosud nevstoupil. Audic ve svém druhém detektivním románu mistrně vystavěl poutavý příběh, který se odehrává v dnešní době, ale ohlíží se do třicet let vzdálené minulosti. Kapitán Josef Melnyk za ukrajinskou policii a ruský míšenec Rybalko jako soukromý detektiv paralelně vyšetřují zločin v městě Pripjať, někdejší výkladní skříni Sovětského svazu. Právě éra komunismu je v příběhu stále pevně prorostlá do současné Ukrajiny, poznamenané geopolitickými konflikty, hospodářskou krizí a společenským i národním přerodem.

A Vénuszon a gyarmatosító emberek víz alatti civilizációját katasztrófa fenyegeti. A Tudományos Tanács legfiatalabb tagja, David "Lucky" Starr a bolygóra érkezve azzal szembesül, hogy egyre többen esnek valamilyen elmekontroll áldozatául. Egy későbbi kalandja a Merkúron játszódik, ahol egy nagyszabású projekt keretében azon dolgoznak, hogy a Föld jövője érdekében napfényt juttassanak a világűrbe. A Fény Tervezetet azonban valaki szabotálja, és Starr-ra vár a feladat, hogy a végére járjon a szövevényes rejtélynek. A Paul French álnéven írt ifjúsági sorozat Isaac Asimov könnyed és kalandos oldalát mutatja meg, miközben nem ad fel semmit a klasszikus science fiction tudományos igényességéből és a szerzőre jellemző sodró és világos stílusból. A harmadik és negyedik könyv, A Vénusz óceánja és A Merkúr óriás Napja most közös kiadásban, új fordításban jelenik meg.

Pán domu i kurníku umí spojit příjemné s příjemným – spánek s kuřecím!

Co čeká čtenáře této knížky? Pohled na soužití žen a mužů v různém čase pojatý s nadhledem, humorem i mírnou nostalgií. Ať vás tato knížka povídek zastihla večer v klidu domova, pod lampou a se sklenkou v ruce nebo někde na cestách, protože je vhodná pánům do kapsy i ženám do kabelky, otevřete své srdce a duši a probádejte, jak se toto téma v čase proměňuje.

DOCTOR STRANGE JAKO... GALACTUSŮV HEROLD?! Když se objeví mimozemský čaroděj a požaduje, aby mu Stephen Strange pomohl zachránit jeho planetu před Galactusem, skončí to vyhoštěním Požírače světů do nejtemnějších koutů magických sfér! Nyní se musí vyčerpaný Strange pustit do záchranné mise, jaká nemá v historii vesmíru obdoby! Jak se na Galactusovi podepíše konzumace planet odlišné reality? Narušení kosmické rovnováhy způsobí destabilizaci dimenzí a milý doktor se náhle musí postarat, aby záchvat intergalaktických trávicích obtíží nezničil veškeré bytí! Požírač světů má před sebou čerstvou mimodimenzionální hostinu a v zádech nesvatou alianci... Galactus tak nikdy nebyl děsivější!

Ve Steventonu v hrabství Hampshire se píše rok 1795 a bystrá dcerka tamního faráře Jane touží po jediném: po psaní. S rukama umazanýma od inkoustu se noc co noc probouzí a snaží se proklestit si cestu do světa svých hrdinek, Elinor a Marianny Dashwoodových. Bohužel se jí to však nedaří. Hrdinky vidí jen jako v mlze a má pocit, že ji od nich cosi odděluje – jakási neviditelná stěna jí stojí v cestě. A co víc, její sestra Cass se bude brzo vdávat a Jane má podezření, že pokud bude po maminčině, podobný osud potká v nejbližší budoucnosti i ji. Mladí páni ze vsi jsou však Jane naprosto lhostejní, v lepším případě poslouží coby přijatelní taneční partneři na plesech, které tak zbožňuje. Má se však vše změnit s příjezdem sousedčina synovce, sečtělého pana Toma Lefroye? A najde Jane konečně cestu ke svým milovaným hrdinkám? Janino srdce však musí znovu a znovu snášet zklamání a spolu s rodinou se musí vyrovnat s nejrůznějšími ranami osudu. O to neúnavněji se Jane pokouší uskutečnit svůj největší sen: vydat román.

Příběh lásky dvou přátel na život a na smrt, bílého českého exulanta a černého potomka songhajských císařů, k jediné ženě se odehrává v Africe 16. století, kde mocné říše s vyspělou kulturou, vysokým stupněm vzdělání a s pevnými vazbami na tehdejší svět křesťanský i muslimský udržovaly rovnoprávné diplomatické styky s vyspělými státy do všech světových stran, ale kvůli vzájemné nesnášenlivosti a nedokonalému vyzbrojení jen těžce odolávaly tlaku bezohledných otrokářů. Říše za říší se hrdinům Černá ságy hroutí v patách a čtenář se tak stává svědkem zkázy černého kontinentu. Je to Afrika v posledních minutách před zánikem své původní civilizace.

R.U.R. je pravděpodobně nejznámější dílo Karla Čapka – a to nejenom proto, že tu bylo poprvé v historii použito slovo „robot“, které Čapek vymyslel se svým bratrem Josefem. Příběh zasazený do prostředí ostrova, jemuž vládne továrna Rossumovi univerzální roboti, varuje před budoucností, v níž nejsou technologické pokroky dobrým sluhou, ale strašlivým pánem. Ačkoli bylo dílo prvně publikováno roku 1920, je stále geniálně aktuální a i o více než století později nám dokazuje svou nedostižitelnou nadčasovost.

Jáma a kyvadlo je jedním z nejznámějších děl Edgara Allana Poea, stvořitele moderního hororového žánru. Příběh vypráví o bezejmenném vězni odsouzeném Španělskou inkvizicí. Ten se ocitá v kobce, kde podstoupí nejkrutější možné psychické mučení, které ho dohání k šílenství a fyzicky vyčerpává. Již úvodní věty knihy dokonale vystihují smrtící trápení hlavního hrdiny a s následujícími stránkami děj stoupá do závratných výšin. Jáma a kyvadlo je nejvíce adaptovaný příběh všech dob.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939. Těmito svazky ukončujeme nejen vydávání výtvarné publicistiky tohoto autora, ale uzavírají se jimi i celé Spisy, jejichž vydávání zahájil v roce 2007 svazek s Čapkovou literární publicistikou. Texty zařazené do posledních dvou svazků byly vesměs původně otištěny v periodickém tisku a pocházejí z období Čapkova působení v Lidových novinách, v nichž měl na starosti rubriku pojednávající o pražských výstavách. Do tohoto deníku pravidelně přispíval od dubna 1921 až do svého zatčení 1. září 1939. Publikoval v něm stovky referátů, v nichž sledoval výtvarné aktivity v hlavním městě. Přestože deník nepovažoval za prostor pro výtvarně kritickou činnost, nelze jeho práce pro noviny číst jen jako pouhé informativní články o výstavách v Praze. Téměř nikdy se nezřekl vlastního hodnocení, v němž vyjadřoval svůj vyhraněný nárok na výtvarnou tvorbu, který sám uplatňoval ve svém malířském díle. Sledoval výstavy důležitých uměleckých osobností i méně známých autorů a se zaujetím psal o jejich výtvarných počinech. Neopomíjel ani ženské umění ani výstavy členů různých uměleckých spolků, například německých, a byl jedním z mála, kdo o nich tehdy referoval. Informoval o výstavách zahraničních výtvarníků i expozicích autorů užitého umění. V umělecké tvorbě zdůrazňoval vlastní způsob vidění a vyjádření, odmítal epigonství, rutinérství, konvenčnost, lacinou efektnost, manýru. Proti akademismu vyzdvihoval tvorbu založenou na vlastním názoru a vnitřní svobodě. Nad virtuozitu stavěl poctivě dosažené, byť skromnější umělecké výsledky. Jeho články tak v kritickém pohledu podávají sice ne vyčerpávající, nicméně zřetelný obraz dění na pražské umělecké scéně v době mezi válkami. Vedle Lidových novin přispíval Čapek i do umělecky zaměřených časopisů texty, jimiž se místo na běžného čtenáře deníku obracel v rozsáhlejších polemikách spíš na odbornou veřejnost. Střízlivě reagoval na projevy výtvarných tendencí meziválečné avantgardy, analyzoval její výtvarné počiny a odmítal ideologii, s níž byly spojeny. Nadřazoval lidské uměleckému, výtvarné hodnoty spojoval s hodnotami mravními. Zatímco z Čapkových textů o výtvarném umění z let 1921–1939 napočítáme v dosud vydaných knižních výborech jen několik desítek, bibliografie jich v tomto období eviduje více než tisíc. Známe je z výborů vydaných autorem (ve Spisech byly zahrnuty do svazku Knihy o umění) i posmrtně: Co má člověk z umění a jiné úvahy o umění z let 1911–1937 (1946), Moderní výtvarný výraz (1958), Méně výstav a více umění! (1999). Většina však zůstala zveřejněna jen ve svém prvním otisku v dobovém periodickém tisku. Naše edice chtějí v kritickém vydání zpřístupnit Čapkovu publicistickou tvorbu v co největší šíři a doplnit tím jeho obraz o sice méně výrazný, nicméně nepostradatelný rys. Josef Čapek sice psal své příspěvky jen pro danou příležitost, avšak pro svou literární hodnotu tu tato drobná díla zůstávají trvalým a pevným dokumentem, neodmyslitelným od českého kulturního dědictví. Edice přinášejí kriticky připravené texty doplněné o komentáře s vysvětlivkami, jmenný rejstřík a rejstřík výstav. Josef ČAPEK (23. března 1887 Hronov – mezi 5. a 24. dubnem 1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen). Malíř, grafik, knižní grafik a ilustrátor, kreslíř, scénograf, prozaik, dramatik, básník, autor pro děti, žurnalista, esejista, výtvarný kritik a teoretik. Bratr spisovatele Karla Čapka (1890–1938), s nímž v mladých letech společně napsal řadu povídek (Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny a jiné prózy) a tři divadelní hry (Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel), a spisovatelky Heleny Čapkové (1886–1961), švagr básníka a překladatele Josefa Palivce. Po secesních začátcích příslušník kubistické avantgardy, jejíž principy posléze modifikoval do projevu osobitě oproštěné výtvarné zkratky. Postupně člen Skupiny výtvarných umělců, Mánesa, Tvrdošíjných a nakonec Umělecké besedy. Živobytí mu však zajišťovalo především redaktorské místo v Národních listech (1918–1920) a Lidových novinách (1921–1939). Jeho literární dílo opsalo svérázný vývojový oblouk od básnivých expresionistických povídek (Lelio, Pro delfína) přes baladickou novelistiku (Stín kapradiny) po novátorské bezdějové prózy (montaignovský filozofující esej Kulhavý poutník, pascalovský soubor „myšlenek“ Psáno do mraků). Jako aktivní masarykovec a antifašista byl německými okupanty zatčen hned v první válečný den 1. 9. 1939 a připraven o život na samém prahu míru.

Tak ako sa mení počasie, nie vždy nám svieti na cestu hrejivé slnko s príjemným vánkom, zastihne nás v živote okrem úsmevu aj nepohoda s vetrom a búrkovými mrakmi na oblohe. Snívať pod hviezdami však môžeme aj v starom dome s deravou strechou. V zbierke poviedok autor ponúka do času i nečasu v rozmanitej žánrovej podobe nápoviedky v podobe autobiografických monológov cez dramatizované dialógy, humoresky, príbeh formou divadelnej predlohy, ale tiež tajomstvá z listovej korešpondencie. To všetko skrátené aj do aforistických pripomienok. Autorova myšlienka na záver úvodných slov: Keď aj vám v čase vietor z hlavy klobúk odfúkne, neberte to príliš vážne. Možno to znamená, že aj vietor má zmysel pre humor.

Stavba nového hradu Landštejna postupuje jen pomalu a čelí mnohým těžkostem, neboť odlehlá lokalita na samém kraji sporného pohraničního území a dlouhé zásobovací trasy vedoucí liduprázdnými lesy kladou mimořádné nároky na organizaci a logistiku. Hartman z Týnce, královský pověřenec pro řízení stavby, navíc tuší, že se musí připravit i na všemožné úklady ze strany Rakušanů, kterým je nový královský hrad trnem v oku. Hartmanovi pomáhá Sigibert ze Sichelbachu s několika místními starousedlíky, kteří se šťastným řízením osudu stali královskými many těsně před zahájením stavby. Náhlé zmizení hlavního stavitele je zpočátku považováno za dezerci, následná smrt jeho zástupce však vrhá na dění na staveništi jiné světlo. Přes veškerou snahu dosud neznámého vraha nastrojit úmrtí jako následek pracovního úrazu je nešťastná událost po pečlivém ohledání vyhodnocena jako zákeřná vražda…

Diana z Themysciry je více než jen hrdinka známá jako Wonder Woman. Je také královnou Amazonek a od smrti Área je také bohyní války! Ale je tu minimálně jedna osoba, která si myslí, že si tento titul nezaslouží. Jmenuje se Aigeus a je přesvědčený o tom, že bohem války by se měl stát on… I kdyby to znamenalo, že kvůli tomu musí zabít Dianu! A zatímco Aigeus útočí ze stínů, Dianu trápí ještě jeden problém. Donna Troyová byla zrozena, aby byla nemilosrdným vrahem, ale Diana s ní cítí zvláštní spřízněnost. Chce Donně překonat svou minulost, ale když ta ze svého vězení na hoře Olymp uteče, obává se Wonder Woman nejhoršího – Jak velkou destrukci může Donna Troyová ve světě lidí napáchat?

Kat se probouzí, vytahuje blyštivé ostří a nadechuje se. Dokáže nadějný student Sebastian následující dny, které budou skutečnou zkouškou jeho života, ustát? Musí si poradit sám, protože i jeho nejbližší se starají jen sami o sebe. Možná ale bude tato zkouška nad jeho síly. Zlo totiž nezná hranice a své o tom ví i kapitánka Kurtišová, která se v jiném koutě země dočkala povýšení, aniž by jí to však přineslo klid. Ať už je to instinkt nebo zkušenost, ve své nové kanceláři moc dlouho neposedí.

Detektiv Rachel Kingová musí řešit další zapeklitý případ. Na staveništi je totiž nalezeno tělo mrtvé ženy. Jedná se o zdravotní sestru Agnes Mooreovou. Ale přijde ještě něco horšího. Záhy je na stejném místě nalezeno další pohřbené tělo. S čím vším Agnes Mooreová pomáhala místním dívkám? A kdo mohl mít zájem na její smrti? Kdo zaplatí cenu nejvyšší příště? Pro Rachel začíná závod s časem. Navíc začíná hrát v jejím životě čím dál větší roli její starý známý – Jed McAteer…

Když soukromá vyšetřovatelka Tara vyslechne rozhovor dvou zdravotních sester v jeníkovské nemocnici, považuje to za nevinnou konverzaci. Rozhovor ale vyslechne ještě někdo. Někdo, kdo si uvědomí jeho pravý význam. Brzy dojde k vraždě a hned nato k další. Násilí i záhad přibývá a Tara má opět plné ruce práce.