Najnovšie - Zvieratá, chovateľstvo, lov strana 37 z 81

Maddie the coonhound has captured the hearts and imaginations of dog lovers all around the world. Maddie Lounging on Things follows Maddie's adventures at play and at rest as she accompanies her owner, Theron, from Utah to Illinois to Mexico and everywhere in between. From cross-country trips sleeping in cars and cheap motels to visiting family near and far, Maddie finds a way to settle in for a nap in any set of circumstances. This collection highlights Maddie's snuggly, cuddly side, as she curls up in unexpected places, belly flops onto sofas all over the country, and nestles herself into the lap of her much-loved owner. These sweet, touching, and oftentimes silly photos will be absolutely irresistible to Maddie's fans and dog lovers just getting to know her.

Tato chytrá fotografická příručka vám pomůže odhalit to, co se vám váš pes opravdu snaží sdělit. Naučte se porozumět podivuhodné řeči psů – „řeči psího ocásku“.

Kniha SRNČÍ ZVĚŘ III. - výživa, její význam pro mysliveckou praxi, fenomén parožení je posledním dílem monografické trilogie o srnčí zvěři. Kniha je členěna do osmi obsáhlých kapitol a čtyřiceti devíti systematicky seřazených podkapitol. Výpravná publikace, vydaná v září 2017 (vlastním nákladem autora), je reprezentativní obrazovou publikací, která se svým pojetím a originalitou zcela vymyká tradičním monografiím o srnčí zvěři. Smyslem jejího vydání je podat komplexní informace o biologii, etologii a fyziologii srnčí zvěře a primárně vyvrátit mýty a dogmata, která se bez kritického zkoumání předávala z jedné myslivecké generace na generaci následující. Kniha je cíleně zaměřena do nejvíce diskutované a stále aktuální oblasti myslivecké praxe - výživě a jejího významu pro mysliveckou praxi. Tato publikace pomůže čtenáři získat správný náhled na celou problematiku výživy a zejména pomůže doplnit odborné vědomosti a znalosti z této myslivecky nejvýznamnější oblasti, která se v dnešní době stává předmětem mnoha dohadů a diskusí o jejím významu. Další část knihy se věnuje úzce specializované oblasti - vývojovému cyklu srnčích parůžků a všem jeho biologickým souvislostem. Kromě růstu, vytloukání a shazování je zde vysvětlen i složitý cévní a nervový systém ve vztahu k růstu parůžků a další fyziologické jevy s vývojem tohoto citlivého a hormonálně řízeného útvaru spojené. Kapitola "fenomén parožení " je pro mysliveckou praxi velkým přínosem, neboť v ní čtenář nalezne odpovědi na dosud nevyjasněné otázky, které se často vykládaly podle zastaralých názorů a které dlouhou dobu stály na vratkých pilířích hypotéz. Mimo výše uvedené kapitoly se kniha věnuje i stupňům a tvarům srnčích parůžků, patologickým formám reprodukce, osvětě o srnčatech a příčinám snížení stavů srnčí zvěře a faktorům, které populaci ovlivňují. Rozsahem 316 stran a více než 950 autentickými snímky jde o historicky nejobsáhlejší monotematické odborné dílo zaměřené na toto téma.

Chcete svého pejska opravdu hýčkat? Pak ho překvapte vlastnoručně připravenými a doma pečenými psími pamlsky. Ještě nikdy nebylo mlsání tak zdravé. Všechny sušenky jsou z těch nejlepších surovin a neobsahují sůl, cukr, barviva a konzervační látky. V knize najdete snadné nápady na dobroty pro každou příležitost: na výcvik, k zábavě, do práce a jednoduše z lásky. A nechybí ani recepty bez pšenice a lepku pro přecitlivělé psy a lahůdky pro milovníky masa.

Příběhy psů, kteří změnili můj život V této dojemné a inspirativní knize slavný odborník na chování psů Cesar Millan prozrazuje, že v mnoha případech je nejlepší přítel člověka také jeho největším učitelem. Na osmi pozoruhodných psech – od Paloma, který Cesara seznámil s tím, co znamená respekt na farmě jeho dědečka v Mexiku, k Daddymu, jeho milovanému pitbulovi, partnerovi, který ztělesňoval moudrost – nás Cesar bere na emotivní pouť svým životem, upozorňuje na lekce, které v průběhu této cesty dostal od své smečky. Obrácením se do hluboké minulosti s námi Cesar sdílí svou životní cestu z města Mazatlán v Mexiku do nového života ve Spojených státech, kde vybudoval Dog Psychology Center, dnes jedno z nejznámějších středisek výchovy psů. Při každém kroku mu jeho psí společníci byli také průvodci poskytující lekce jako opravdovost, shovívavost a přijetí, které mu pomohly překonat obavy, projít obtížným rozvodem a vytvořit milejší a vyrovnanější život. Tento životní příběh doplněný případy od stovek klientů a posledními studiemi z výzkumu chování živočichů, inspirují čtenáře k přijetí hodnot, které obohatí jejich vlastní životy. V tomto intimním vyprávění psaném přímo od srdce autor bestselleru a světově proslavený odborník na chování psů Cesar Millan přibližuje svou filozofii péče o domácí mazlíčky z nového pohledu – jejího pozitivního působení na majitele psů. Poprvé se podílí o osobní příběhy mnoha neuvěřitelných psů, kteří mu udělili mnoho velmi důležitých životních lekcí, od respektu a houževnatosti k důvěře a hodnověrnosti. Vedle nahlédnutí na slavné klienty jako Kesha, Whitney Cummingsová a Jada Pinkett Smithová, tyto dojemné historky odhalí, jak vztahy mezi lidmi a psy mohou najít to nejlepší v nás všech.

As heard on BBC Radio 4's Book of the WeekWhen Jacqueline moves to south-west France with her husband, she embraces rural village life and buys two pigs to rear for slaughter. But as she gets to know the animals better, her English sentimentality threatens to get in the way and she begins to wonder if she can actually bring herself to kill them. This is a memoir about that fateful decision, but it's also about the ethics of meat eating in the modern age, and whether we should know, respect and even love the animals we eat. At its heart, this book is a love story, exploring the increasing attachment of the author for her particular pigs, and celebrating the enduring closeness of humans and pigs over the centuries.

V titule sa čitateľ dozvie: - Pôvod a vznik komárňanského kotrmeliaka - Historické súvislosti vzniku kom. kotrmeliaka - Spoločný predok - Historické obdobia vývoja šľachtenia - Kom. kotrmeliak v Severnej Amerike - Klub chovateľov kom. kotrmeliakov na Slovensku, Maďarsku, Nemecku, Bosne a Hercegovine - Problematika nekŕmenia, nedostatočného kŕmenia - Akrobatické schopnosti kom. kotrmeliakov - Významní chovatelia kom. kotrmeliakov a ich chovy . K titulu patrí aj CD so spravodajským záznamom o komárňanských kotrmeliakoch z roku 1970, v ktorom komárňanské kotrmeliaky v Komárne ešte kotrmelcujú.

Všetko o tom, ako porozumieť správaniu mačky, čo hovorí rečou svojho tela, čo od vás očakáva.

Kniha o koňoch, ako im porozumieť, správanie koňa. Ako predchádzať niektorým jeho zlozvykom a veľa iných rád.

Kniha o pochopení správania svojho psa, ako porozumieť jeho pocitom a reči tela, čo sa môže spraviť pre nápravu zlozvykov a veľa iného.

Tato drobná celobarevná fotografická publikace je krátkým exkurzem do historie plemene českomoravského belgického koně. Prostřednictvím dvojjazyčných textů v češtině a angličtině od Josefa Iše a fotografií od Dalibora Gregora si čtenáři připomenou tradici a kulturu, která je s tímto chladnokrevným plemenem koní nesmazatelně spojena. Kniha vychází v edici „Do kapsy“ a je vhodným dárkem k slavnostním příležitostem.

Tato drobná celobarevná fotografická publikace je krátkým exkurzem do historie plemene českomoravského belgického koně. Prostřednictvím dvojjazyčných textů v češtině a angličtině od Josefa Iše a fotografií od Dalibora Gregora si čtenáři připomenou tradici a kulturu, která je s tímto chladnokrevným plemenem koní nesmazatelně spojena. Kniha vychází v edici „Do kapsy“ a je vhodným dárkem k slavnostním příležitostem.

Odbornice na chov králíků Monika Weglerová vysvětluje, jak zakrslého králíka chovat a jak o něj pečovat, aby byl zdravý a přítulný. Připojuje mnoho praktických doporučení pro výběr, péči a výživu. Knihu doplňuje 45 okouzlujících barevných fotografií a 36 kreseb ze života zakrslých králíků.

Vážení čtenáři, přátelé včelaři, všichni víme, že včelstva tady byla dávno před člověkem. Stáří prvního, jakéhosi mutanta včely a vosy se odhaduje na 100 milionů let. Nálezy včel starých 65 – 35 milionů let již vykazují stejné rysy jako včely současné a všeobecně se má za to, že již v průběhu těch let byl vývoj včely medonosné dokončen. Člověk je ve svém vývoji teprve na počátku, dá se říci ve stavu kojence, a tak přisát na mateřský prs přírody saje živiny v podobě nafty, zemního plynu a uhlí. Raději ani nemyslet na to, kdy tento zdroj vyschne a člověk se bude muset postavit na vlastní nohy a žít jen z toho, co sám od prvopočátku vytvoří. Nejlepší podmínky pro život včel poskytuje rovníkové pásmo se svým snůškovým obdobím devíti měsíců a třemi mezisnůškovými měsíci. V podmínkách našeho mírného pásma se včelstva musela naučit přežívat kruté zimy a zužitkovat krátké snůšky trvající pouhé týdny, v některých letech dokonce jen dny. Všechna včelstva, která si nedokázala přinést dostatek zásob i v po sobě následujících nízkosnůškových letech, příroda svou tvrdou selekcí vyřadila ze života bez možnosti se množit. Množit, a tedy dožít se věku člověka mohla jen včelstva s vysokou nadprodukcí medu. Včelstva na rozdíl od všech jiných organismů se množila vždy nepravidelně. Jejich množení je totiž (kromě vlastních sil a snůškového období) závislé i na nalezení vhodné dutiny stromu. Ta se může ve kmeni stromu vytvořit odhadem po 100 letech a její trvání je 200 a více let, až do rozpadu kmenu stromu. Včelstva rovněž na rozdíl od všech jiných organismů nikdy nehynula stářím, ale rozpadem kmenu, v jehož dutině žila. Je všeobecně známo a potvrzeno, že rojením či uměle rozdělené včelstvo přinese dohromady mnohem méně medu než nerozdělené. Věku člověka se mohla tedy dožít pouze včelstva, u kterých po jejich vyrojení před hlavní snůškou si každá část (mateřské včelstvo, roj) dokázala sama pro sebe přinést dostatek zásob. Minimální množství zásob pro plnohodnotný další rozvoj je 25 kg (v USA ponechávají včelstvům 30 kg.) Všechna ostatní včelstva, která ten rok nenašla vhodnou dutinu stromu, musela tedy přinést minimálně 60 a více kg medu. Na jejich vysoké nadprodukci se přiživovali lesní hlodavci, ptáci, medvědi (když se jim vešla přední tlapa do česna, protože to nikdo včelstvům nezužoval). Později pak člověk brtník, který přišel na to, že v dutině je mnohem více medu, než kam rukou dosáhne. Vyřízl na opačné části stromu otvor, kterým vyřezával plástve s medem a příklopem ho pak uzavíral. Tehdy byl člověk pouhým sběračem. Tak mu les vedle hub, malin, jahod, borůvek, ostružin atd. dával každoročně i med. Z té doby se nám dochovalo jen pár obrázků. Je na nich vidět muže na kmeni stromu a jeho rodinu, ženu, děti, jak v mísách odnášejí vyřezané plásty s medem. Dalším silným selektivním faktorem je rozmanitost počasí. To má dvě stránky: likvidační a vyučující. Tak v krutých zimách s vysokou vrstvou zmrzlého sněhu přežívají jedinci, kteří se naučili najít a vyhrabat pod sněhem potravu. Hyne ta lesní zvěř, co to nezvládla. Zrovna tak v dobách, kdy chladné jaro nedovoluje vyletovat nebo kdy letní bouřky smyjí mšice a ukončí snůšku, přežívají jen ta včelstva, která se naučila dostatečně zužitkovat i krátkou, třeba jen několikadenní snůšku. Přírodní výběr (přírodní selekce) není pouze třídící, ale je též hnacím motorem evoluce. Tak se původní včelstva naučila postupem času překonávat dlouhé zimy, zužitkovat i ty nejslabší snůšky, rojit se vždy jen do předem nalezených vhodných dutin na den přesně v době před vydatnou snůškou, rozpoznat stav matky a měnit ji vždy jen ve vhodnou dobu, ubránit si potřebné zásoby i v nejsilnějších zimních mrazech a spoustu dalších schopností. Kdyby to totiž neuměla, nikdy by se věku člověka nedožila. Jak posuzujeme tato původní, pouze přírodním výběrem řízená včelstva? Označili jsme je slovem „divoká“ (tedy neušlechtilá, méně hodnotná, pro chov nevyhovující), jejich dílo pak „divočinou“. Úplný opak je ale pravdou. Tato

Kniha o základní výchově štěněte a o zásadách budování dobrého vztahu mezi člověkem a psem. Autorka vychází ze svých zkušeností s pořádáním socializačních školek pro štěňata i z dlouholeté praxe zaměřené na řešení poruch chování psů.

Znáte psy, kteří se nedají odnaučit tahání na vodítku? Kteří na každého vyskakují? Kteří doma „tancují po nábytku“? Kteří koušou a rvou za vodítko – nebo za páníčkův rukáv? Kteří vyrušují na cvičišti, protože hrabou, ňafají a zničí každou hračku? Určitě jste si už taky říkali: To je ale špatně vychovaný pes! Kdyby byl můj, tak... ... bych ho naučil, jak se má chovat, ... bych to nestrpěl, ... bych mu zajistil dostatek pohybu, ... bych si pořídil jiného psa! Majitelé a cvičitelé těchto psů ale vědí, že to není zdaleka tak jednoduché. Zpravidla už vyzkoušeli spoustu věcí, ale vlastně nic opravdu nepomohlo. Maria Hense hledala pro chování těchto psů vysvětlení i řešení a narazila na spoustu informací, které pomáhají hyperaktivní psy pochopit a zacházet s nimi. Všechny své znalosti shrnula v této knize, jejímž prostřednictvím nabízí pomoc terapeutům, cvičitelům a majitelům těchto psů. Umožňuje jim porozumět jejich chování, poskytuje celou řadu podnětů, jak s nimi zacházet, a podrobně rozebírá i vhodná terapeutická opatření. Maria Hense získala v roce 1993 aprobaci veterinární lékařky. Své znalosti realizuje ve vlastní behaviorálně psychoterapeutické ordinaci, ve které se zaměřuje na řešení problémového chování psů pomocí úzce zaměřených výcvikových programů. Jejím cílem jsou duševně zdraví psi způsobilí pro každodenní život, spokojení majitelé a smysluplné zaměstnání pro psa, které ho vytíží, ale nepřetíží, a které mu umožní, aby se z něj a jeho člověka stal harmonický tým. Vyjma toho pořádá přednášky a semináře, které mají pomoci majitelům psů včas rozpoznávat problémy, nebo hned od počátku bránit jejich vzniku.

Publikace Německý boxer je výjimečná nejen svým unikátním rozsahem, ale především obsahem. Martin Říha čerpal informace a obrazovou dokumentaci jak ze zahraniční – především německé – literatury, tak z obrovského množství archivních materiálů od československých chovatelů. Ač je historie tohoto plemene nepříliš dlouhá, přímých pamětníků počátku chovu ubývá a písemná i fotografická dokumentace se pomalu vytrácí, takže jedním z cílů této publikace bylo tyto písemné i obrazové památky uchovat. Kniha přináší čtenářům poutavý příběh o dlouhé cestě, kterou museli předci boxerů urazit. Vypráví o historii, během které se účastnili krvavých starověkých bitev, štvali nebezpečnou kořist při středověkých štvanicích a v novověku plnili náročnou úlohu služebního psa, aby vám dnes mohli být příjemnými společníky při čtení této knihy. Knihu, napsanou s obdivem a láskou k tomuto krásnému plemeni, ocení jako nenahraditelného průvodce a rádce všichni majitelé německého boxera, ať už o koupi štěněte teprve uvažují, nebo jsou již zkušenými chovateli. Najdou v ní totiž vše o povaze tohoto plemene, péči o něj, jeho výcviku, využití, chovu i standardu.

Psi loveckých plemen se dají snadno vycvičit k tomu, pro co byli vyšlechtěni, ale se zvládáním běžných situací, ve kterých se mohou ocitnout při každodenním provozu, to už může být těžší, a to i přes jejich společenskou povahu. Už jste někdy zkusili přimět labradora, aby si sedl a zůstal v blízkosti rybníčku s kachnami? Čím to, že jsou zlatí retrívři nechvalně známí vyskakováním na lidi (i na jiné psy), se kterými se chtějí pozdravit? Sežere váš lovecký pes každý zapáchající předmět, který najde, než mu v tom stihnete zabránit? Dawn Antoniak-Mitchellová nabízí návod na řešení a prevenci problémů, s nimiž se majitele loveckých psů mohou setkat doma i na procházkách. Co se v knize dozvíte a naučíte: Jak získat kontrolu nad přehnaně přátelskými vlastnostmi loveckých psů, které mohou působit problémy při setkání s jinými lidmi a psy. Jak být pro psa zajímavější než poletující ptáci a jiná lákadla, aby byly vaše procházky a venčení příjemnější pro všechny zúčastněné. Jak naučit psa na povel pouštět předměty, aby nesežral něco nebezpečného. Jak a za jakých podmínek využít loveckou a aportovací vášeň svého psa jako odměnu při upevňování jiného žádoucího chování.

Knížka „Chrousti na zábradlí balkónu“ je prvním pokusem Pavla Peciny o jakousi beletristickou faktografii nebo faktografickou beletrii a měla by být prvním dílem jeho zoologických „vzpomínek na život“. Jinak se zabýval spíše odbornými publikacemi; kromě několika vědeckých článků o skupinách bezobratlých živočichů, které studoval v „univerzitní části“ svého života, to je velké množství popularizujících publikací z oborů entomologie, arachnologie, etologie, ekologie, chovatelství a ochrany přírody. Sám si dost považuje také série článků a sloupků, které vycházely v časopise Nika. Z knižních publikací je možno zmínit 3 díly „Kapesního atlasu chráněných a ohrožených živočichů“ (SPN Praha, 1979–1990), „Kořeny zla“ (Vydavatelství Niky, 1994) a spoluautorství na knize „Život lesů“ (s profesorem J. Jeníkem, jedním z autorových guru – Albatros, Praha, 1986). Za zmínku stojí i několik statí v knize „Hmyz: chov – morfologie (editor Fr. Kovařík, Nakladatelství Madagaskar, Jihlava, 2000). Zoolog Pavel Pecina se narodil v Praze v říjnu roku 1938. Díky vnímavým a tolerantním rodičům měl možnost od dětství rozvíjet své biofilní a biologické zájmy, což nakonec vyvrcholilo studiem na tehdejší biologické fakultě Univerzity Karlovy, kde obhájil entomologickou diplomovou disertaci na katedře systematické zoologie. Ještě před státnicemi nastoupil na místo zoologa do Východočeské zoo ve Dvoře Králové nad Labem, kde působil (včetně dvouleté vojenské služby) v letech 1961–1964. Začátkem roku 1964 odešel do Prahy, kde dočasně zakotvil v Lidovém výrobním družstvu invalidů (později Dipře) , kde zhotovoval mikroskopické preparáty pro školy. V září mu bylo nabídnuto místo asistenta na katedře systematické zoologie, kterou jako její absolvent před třemi a půl roky opustil. V roce 1966 byl přeřazen na řádnou aspiranturu, v jejímž průběhu se zabýval taxonomií, ekologií a rozšířením jedné skupiny půdních roztočů. Aspiranturu a kandidátskou práci dokončil v roce 1969 a obhájil v roce 1971 (v Brně u profesora J. Kratochvíla). Po skončení aspirantury nastoupil (v září 1969) do Střediska státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, kde měl na starosti péči o chráněná území, přípravu jejich vyhlašování a zoologickou problematiku ochrany přírody. V září 1989 přešel do Zoo Praha, kde se věnoval (v prvních letech pod „hlavičkou“ Společného vědeckého pracoviště zoo a ČSAV) záchranným chovům a programům pro ohrožené druhy Československé republiky až do roku 1999, kdy odešel do penze.