Najnovšie - Knihy strana 76 z 500

Handicap není v kuchyni na překážku – a tahle kuchařka je toho důkazem. Nechte se inspirovat a naučte se vařit – od začátku a jednoduše. Žít s asistencí znamená plánovat. Jíst polotovary nebo si každý den kupovat hotové jídlo nepřipadalo v úvahu. Tak jsem začala vařit. Tato kuchařka je mým příběhem a zároveň návodem pro všechny, kteří se chtějí naučit vařit. Od úplných základů až po složitější recepty. Je napsaná jednoduše a srozumitelně – pro začátečníky, děti i lidi s handicapem. Protože svoboda a samostatnost chutnají nejlíp, když si je uvaříte sami.

„Chci od života všechno, chci být ženou, ale také mužem, mít mnoho přátel a být sama, hodně pracovat a psát dobré knihy, ale také cestovat a užívat si, být sobecká i nesobecká.“ Simone de Beauvoir Mladá žena, která tato slova napsala, patří k nejvlivnějším myslitelům 20. století. Svými díly, svou filosofií i způsobem života radikálně zpochybnila zažité představy o lásce, partnerství i vztahu mezi pohlavími. Kdo otevře grafický román Julie Bernhard a Julie Korbik, objeví v něm naplněný život: bohatý na poznání, bolest i radost, život ženy, kterou neustále poháněla touha poznat sebe samu i druhé a která bojovala za to, aby mohla být a stávat se sama sebou ve všech svých podobách, bez ohledu na třídu, pohlaví, normy i pravidla.

A nagy sikerű regénysorozat manhua-adaptációjának folytatásában Wei Wuxian két múltbeli látomást is átél - amelyek közül az egyik a sajátja! Az Empátia segítségével Wei Wuxian betekintést nyer a múltba, és megtapasztalja a fivérek között elmélyedő szakadék tragikus történetét. Amikor lelke visszatér a testébe, rögtön az Illatos Palotába siet társával, Lan Wangjival, készen arra, hogy merész vádakat fogalmazzon meg a halálesettel kapcsolatban, amelynek felderítésével annyit fáradozott. Ám erőfeszítései meghiúsulnak, és hamarosan az ott jelenlévő kultivátorok célkeresztjében találja magát. A klánok - mind az előző, mind a jelenlegi életében - újra és újra megkísérlik megölni Wei Wuxiant, aki azonban most már nincs egyedül. Ezúttal ott van neki Lan Wangji, aki tétovázás nélkül követi, és visszaveri az ellenségeit. A hatályos jogszabályok alapján csak 18 éven felülieknek!

Starší muž a mladšia žena, úspešný biotechnológ a doktorandka, najlepší priateľ jej brata a dievča, o ktoré nemá záujem – jedno klišé za druhým, až je to takmer na smiech. Lenže Maya Killgorová nedokáže na Conora Harknessa, ktorý je od nej o pätnásť rokov starší, prestať myslieť. Akýkoľvek vzťah medzi nimi by však bol nevhodný a on sa jasne vyjadril, že ju nechce. Mala by naňho jednoducho zabudnúť. Mayin brat však chystá svadbu v talianskom Taormine a ona skončí s Conorom na viac ako týždeň uväznená v romantickej sicílskej vile. A keď sa svadba začne vymykať kontrole, rozhodne sa, že letný románik je presne to, čo potrebuje – aj keď je totálne nevhodný.

Dita mala svoj život pod kontrolou. Milovala poriadok, jasné pravidlá a svet, v ktorom má všetko svoje miesto. Lenže potom prišla nehoda, ktorá jej v priebehu niekoľkých sekúnd vzala istotu, bezpečie aj predstavu o budúcnosti. Keď sa po dlhých týždňoch zotavovania pokúša znovu postaviť na vlastné nohy, do jej života vstupuje muž, na ktorého nedokáže prestať myslieť. Hasič Jakub bol pri nej v najhoršej chvíli jej života. A zdá sa, že osud ešte nepovedal posledné slovo. Obaja si nesú vlastné zranenia, vlastné pochybnosti aj vlastné tajomstvá. No niektoré stretnutia menia život viac než nehody a niektoré city prichádzajú práve vtedy, keď ich najmenej čakáme. Ukážka: PROLÓG Ešteže bolo leto. Teploty sa stabilne držali okolo tridsiatky a na to, aby bol človek oblečený, stačilo pár kúskov textilu. To jediné som si uvedomovala dokonale. Že je horúco a nech sa už stalo čokoľvek, lepšie je to pod slnečnými lúčmi ako pod vločkami snehu a v mraze. Hoci to trvalo už niekoľko minút a mne v skutočnosti nebolo zima, drkotalo ma. Vraj zo šoku. Dlhé sekundy som lovila v pamäti. Z akého šoku? Čo sa stalo? Veď som len išla z nákupov domov. Bezpečne som prešla cez Zbojskú. Ako vždy tam parkovali desiatky áut. Niekto sa išiel najesť, niekto len vystrieť si nohy a iný si vyšliapal krátku trasu k rozhľadni na kopci oproti. Nemala som rada ten úsek od Michalovej – Polhory k Tisovcu. Príliš veľa serpentín, žiaden signál na mobile. Pre prípad núdze to nebolo dobré. Vždy som mala slabý žalúdok a ako spolujazdec som si to akurát tak zakaždým odtrpela. Tentoraz som však bola v aute sama, šoférovala som svoju Kiu Soul, ročník 2013. Mala už čo-to za sebou. No milovala som to auto. Jeho krásnu béžovú farbu a príjemný interiér. Nikdy som nebola divoký šofér. Pravidlá v živote som mala rada a tie v cestnej premávke som dodržiavala s posvätnou úctou. Vždy som bola extrémne zodpovedný vodič. Keď som bezpečne prešla Tisovcom, vedela som, že do Muráňa je to len pár kilometrov a potom už pôjdem takmer rovinkou až do Revúcej. Vždy ma premohol pocit bezpečia, keď som míňala Muránsku Dlhú Lúku a v horizonte som videla obrysy mesta. Ako taký maják vyčnievali dva trinásťposchodové paneláky. Také naše dvojičky. Tak čo sa, dopekla, stalo? Nemohla som sa pohnúť. Neznášam pritom stiesnené priestory. Chytám z nich paniku. Moje dýchanie sa zrýchlilo. Vedela som, že panika sa blíži. Bolo skôr obdivuhodné, že sa nedostavila skôr. „Už to bude, slečna.“ Hlas, ktorý sa ozval blízko mňa, bol pokojný. Rozvážny. Upokojujúci. „Budete počuť nepríjemný zvuk, ale to len odpílime kusy plechu, ktoré nám bránia sa k vám dostať.“ Aké kusy plechu? Kde to, dočerta, som? Chcela som sa prudko pohnúť, aby som sa okolo seba obzrela. No nešlo to. Navyše mi niečo stekalo do očí. Žmurkala som, ale tá tekutina sa mi ešte viac rozmazala na mihalniciach. Čo sa stalo? Prečo takmer nič nevidím? Prečo cítim niečo mokré a lepkavé na hlave? „Ja vám nerozumiem,“ povedala som takmer šeptom a celkom určite trasľavým hlasom. Cítila som, ako sa mi oči zalievajú slzami a premiešavajú sa s tou tmavou tekutinou. Muž, ktorému patril ten príjemný hlas, položil ruku na moje rameno. Čas sa akoby na chvíľu zastavil. Len ten divný zápach visel vo vzduchu. Nafta, olej, pneumatiky. Všetko dokopy. A k tomu ešte niečo. Prach, horúce lúče slnka, hlina. A vrava. Postavy sa mi mihali pred očami. Počula som pokyny a videla blikať majáky. „Musíme vás vystrihnúť, slečna. Inak sa k vám nedostaneme. Nebojte sa, som tu pri vás,“ ubezpečil ma stále pokojným hlasom. Nebadane som prikývla. To bolo všetko, čo som dokázala spraviť. Čosi mi tlačilo na hruď a dýchalo sa mi ťažko. Ešte raz som prikývla. Hoci som stále nerozumela, čo sa deje. Ozval sa zvuk píly alebo brúsky a o chvíľu som cítila nepríjemný zápach rozrezaného plechu. Kus plechu sa pohol a tlak na hrudi sa uvoľnil. Až vtedy som si uvedomila, že mi naň celý čas tlačil airbag. Boli na ňom stopy krvi. Pravdepodobne mojej. Inštinktívne som si prešla jazykom po zuboch. Zdalo sa, že mi nechýbal ani jeden. To bola celkom dobrá správa. Zlá bola, že som ani len netušila, odkiaľ tá krv pochádza. A prečo som stredom tejto situácie. Zaostrila som zrak. Sedela som v aute. V mojom milovanom aute. Okolo neho koordinovane pobehovalo viacero ľudí. Hasičov. „Mala som haváriu?“ opýtala som sa náhle. Akoby som zrazu precitla. „Áno, slečna,“ odpovedal úprimne stále ten istý hasič. Znova ma začala chytať panika. Srdce mi divo bilo. „Volám sa Dita,“ vyhŕklo zo mňa. Akoby to v tej chvíli bolo dôležité. Vlaste bolo. Všetko, čo sa dialo, sa ma bytostne dotýkalo. Oslovenie slečna zo mňa robilo neutrálnu bytosť. Chcela som, aby to bolo osobnejšie. Aby mi niekto z tých ľudí povedal: „Neboj sa, Dita. Všetko bude dobré.“ Akoby mi ten hasič čítal myšlienky. „Nebojte sa, Dita,“ ubezpečil ma. „Vytiahneme vás von a zveríme zdravotníkom. Už bude dobre.“ „Nechcem, aby ste ma opustili!“ vykríkla som zdesene. Oči sa mi znova naplnili slzami. Potrebovala som ho pri sebe. Dodával mi odvahu a istotu. V tom chaose a strachu som sa ho chytila ako tej povestnej slamky. Nechcela som byť vo svojom strachu sama. „Budem pri vás, dokedy to len bude možné,“ ubezpečil ma. „A potom? Potom čo?“ Prepadalo ma zúfalstvo. No odpovede som sa už nedočkala. Plechy definitívne povolili. V priebehu niekoľkých sekúnd som dostala okolo krku spevňujúci golier a hneď nato ma bezpečne položili na nosidlá. Stále mnou lomcovala zima, hoci bol vzduch naďalej nepríjemne horúci a obloha jasná. Niekde v pozadí som započula kukučku. Príroda pokračovala v živote vlastným tempom. Len ten môj bol teraz výrazne narušený. Všetko ma bolelo a zároveň som nič necítila. Nevedela som, či dokážem hýbať rukami, nohami. Zároveň som sa bála vykonať test. Dať pokyn z mojej mysle, aby som pohla prstami na nohách. Strach bol silnejší. Nebola som pripravená na to, že som možno ochrnutá. Tak som len potichu ležala na nosidlách a slzy mi stekali po opálených lícach. Bola som na nákupoch. A na kávičke s kamarátkou. Mala som prísť do môjho dvojizbáku na prvom poschodí trojpodlažného činžiaka. Naliať si studenú limonádu, ktorú som mala nachystanú v chladničke. A vybaľovať nákup. Tešiť sa z doplnkov do domácnosti, nových handier a kabelky. Keď ma umiestnili do sanitky, môj posledný pohľad pred zavretím dverí smeroval k miestu nešťastia. Moje auto bolo na šrot a jedna jeho časť, tá, kde by obvykle sedel spolujazdec, bola zakliesnená pod kabínou červeného kamióna. Pozerala som sa na scénu pred sebou ako na miesto apokalypsy. Bolo to šrotovisko. „Toto som prežila?“ Nespoznávala som svoj hlas. Tentoraz bol bez náznaku paniky alebo plaču. Bol pevný. Len trochu neveriaci. „Áno, slečna.“ Tentoraz patril hlas žene. Milej bacuľatej sestričke alebo doktorke. Jednoducho záchranárke. To som nevedela s istotou povedať. „Mali ste ohromné šťastie.“ „A niekto iný...?“ Bála som sa vysloviť to slovo. Bála som sa odpovede. Strach sa mi bez pozvania votrel do života. „Nikto iný. Len vy a šofér kamióna. Ani jemu sa nič nestalo.“ „Vďaka Bohu,“ zašepkala som vďačne. Zavrela som oči. Chcelo sa mi spať. A potom sa zobudiť a zistiť, že to bol len sen. V hlave sa mi ako ozvena opakovala posledná veta: ... ani jemu sa nič nestalo...

Svet nepoznateľných predmetov – magických vecí, o ktorých väčšina ľudí netuší, že majú nadprirodzené schopnosti – bol desaťročia tichý... Traja súčasní členovia tajného spolku sa však každých šesť mesiacov stretávali v suteréne kníhkupectva v Londýne. Zaviazali sa chrániť svoj archív magických predmetov ukrytý pred vonkajším svetom – a chrániť svet pred nimi. Keď sa Frank Simpson, najdlhšie pôsobiaci člen Spoločenstva, dopočuje o novom artefakte, ktorý sa objavil v Hongkongu, pošle najnovšiu členku, spisovateľku Magdu Sparksovú, aby to prešetrila. Pár hodín po príchode do Hongkongu Magda čelí smrti a nebezpečenstvu, keď sa stretne s profesionálnym zabijakom, ktorý, zdá sa, vie všetko o nepoznateľných predmetoch, konkrétne o jednom, ktorý mu ukradli pred desiatimi rokmi. Magda musí utiecť s pomocou artefaktu, o ktorom nevie ani zvyšok Spoločenstva. Po návrate do Londýna Magda zistí, že jej tajomstvo nie je jediné, ktoré Frank skrýva pred ostatnými členmi. A najväčšie tajomstvo sa týka povahy poslania Spoločenstva. Jej objavy ju zavedú na nebezpečnú cestu cez Atlantický oceán na juh Spojených štátov – nie v honbe za nepoznateľným predmetom, ale za nepoznateľnou osobou: vrahom, s ktorým sa prvýkrát stretla v Hongkongu. Magda pochopí, že na svete je viac ľudí, ktorí pátrajú po magických predmetoch a dedičstvo jej vlastnej rodiny je spojené so strážením všetkých týchto tajomstiev. Mágia bola vždy príliš mocná na to, aby ju odhalili svetu. Magda však zistí, že existuje niečo ešte mocnejšie: pravda.

Princezná Peach má narodeniny a zo všetkého najviac túži zistiť, odkiaľ pochádza. Bude nečakaný návštevník z vesmíru kľúčom k jej minulosti? A aké nové, vzrušujúce dobrodružstvo čaká na princeznú Peach, Maria a ich priateľov? To sa dozviete v tejto knižke podľa filmu Super Mario Galaktický film!

Rodičovstvo sa často javí ako ťažký boj a moderné technológie v životoch detí ho vôbec neuľahčujú. Nárast závislosti od sociálnych médií a kríza duševného zdravia u detí a tínedžerov rodičov motivuje hľadať spôsob, ako svoje ratolesti viesť k zdravému a vyváženému vzťahu k nim. Desaťročia štúdia vplyvu technológií na zdravie a osobné skúsenosti autorky vyústili do 10 praktických pravidiel na výchovu nezávislých a všestranne rozvinutých detí, ktoré vám pomôžu zvládnuť výzvy rodičovstva v 21. storočí.

Tento prehľadný atlas predstavuje viac ako stovku mačacích plemien prostredníctvom krátkych charakteristík, prehľadných údajov a kvalitných fotografií. Prináša základné informácie o pôvode, temperamente a starostlivosti o jednotlivé plemená a slúži ako praktický sprievodca pre chovateľov, milovníkov mačiek aj začiatočníkov, ktorí hľadajú ideálneho mačacieho spoločníka. Kniha je zrozumiteľná, informatívna a vhodná ako rýchly orientačný prehľad celého mačacieho sveta.

Naučte sa určovať čas spolu so Stitchom, Alenkou a ďalšími kamarátmi. Táto knižka zoznámi malých čitateľov so základmi poznávania času pomocou jednoduchých hodín s pohyblivými ručičkami. Pridajte sa k vašim obľúbeným hrdinom a pomocou hravej a zábavnej formy sa naučte, koľko je hodín!

Konspirák si zoufal, že selhal při ochraně Momo před Zlovokounem, a tak se ve snaze zesílit vydal spolu s Turbobábou a Airou na trénink... do učebny hudební výchovy?! A právě tam nyní čelí útoku vedenému portréty slavných hudebních skladatelů! Podaří se mu je s pomocí Turbobábina kibicování porazit a jednou provždy pak nakopat Zlovokounovi zadek?!

Nastal ten pravý čas, aby Činu Song založil vlastní cech. V cestě mu ovšem stojí nejen formality a byrokracie, ale i plíživá změna v chování bran a monster. Zatímco se začíná psát nová kapitola Činuovy lovecké kariéry, v zapomenutých koutech číhá na svou příležitost hrozba pro něj i jeho blízké…

Šimon trávi prázdniny u dedka na dedine pod Magurkou a netuší, že ho v dedkovej záhrade a na okolí čaká leto plné zázrakov. Keď sa postupne zmenšuje do sveta krtka, včiel, bobrov či pavúka, objavuje tajomstvá prírody aj svojho vlastného srdca. Poetický a láskavý príbeh o rodine, priateľstve, detskej bolesti i radosti z malých zázrakov. O lete, na ktoré sa nezabúda.

Traktor Leonard žije na vidieku a pomáha na poliach rodine usilovných farmárov. Jedného dňa si všimne, že mnohí farmári pestujú aj iné plodiny. Vyberie sa teda na Dni polí a prinesie si odtiaľ semená nových rastlín. Zaseje ich na odľahlé pole, o ktoré sa potom tajne stará so svojimi priateľmi. Čo z toho vzíde? Presvedčí svojho farmára, že z času na čas treba odvážne vyskúšať aj niečo nové?

Vydajte sa s Vaianou za novými dobrodružstvami! Sprevádzajte Heiheia na jeho odvážnom putovaní, naučte sa plávať s Puom, preskúmajte ostrov Motunui – a ešte oveľa viac. Týchto osem príbehov je ako stvorených na čítanie deťom. Každý trvá päť minút, čo je ideálna dĺžka či už pred spaním, alebo kedykoľvek inokedy!

V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel (1922–2017) čtenáře podrobně seznámil s významnou literárně-teoretickou školou – s teorií fikčních světů umění, jejímž byl na konci 20. století spoluzakladatelem. Na rozdíl od klasického výkladu je podle teorie fikčních světů literární dílo otevřeno nespočetným výkladovým úrovním. Mezi literárním dílem (fikcí) a skutečností tak může probíhat neustálá interakce. Heterocosmica (Fikce a možné světy, 2003) představuje závažný lingvistický příspěvek k postmoderním literárním teoriím. Po více než dvaceti letech a po dvou navazujících knihách Heterocosmica II (Fikční světy postmoderní české prózy, 2014) a Heterocosmica III (Fikční světy protomoderní české prózy, 2018) vychází ve druhém vydání.

Amikor Holly Berry élete darabokra hullik, mentőövként érkezik egy váratlan ajánlat: átveheti egy festői angol falucska régi édességboltját. Ugyanakkor ha nem sikerül rövid időn belül nyereségessé tennie, az üzletet eladják, Holly pedig ismét mindent elveszít. Miközben megpróbál beilleszkedni a Cotswolds mesebeli világába, és barátokra lel, két nagyon különböző férfi is feltűnik Holly életében. Az egyik veszélyesen vonzó és titokzatos, a másik csendes, megbízható, és talán sokkal többet jelent számára, mint elsőre gondolná. De vajon elegendő lesz-e a közösség összefogása és Holly elszántsága ahhoz, hogy megmentse a boltot - és saját magát is? Vagy kénytelen lesz beismerni, hogy a második esélyek sem tartanak örökké? Hannah Lynn regénye szívmelengető történet az újrakezdésről, a barátságról és arról, hogy néha a legédesebb dolgok a legváratlanabb helyeken várnak ránk.

Zkoumání etiky kultury holokaustu usiluje o přehodnocení debat a sporů, které formovaly studia o holokaustu za poslední čtvrtstoletí. V tomto zásadním díle se mezinárodní akademici ze zakládající generace studií o holokaustu potkávají s novou generací historiků, umělců a spisovatelů, kteří posouvají hranice debaty jinými badatelskými či uměleckými postupy. Publikace se zaměřuje na kulturu veřejných památníků, svědeckých výpovědí i artefaktů kulturní paměti a historie, jež vznikly na základě vzpomínek na holokaust, a zkoumá institucionalizaci, globalizaci, ale i nejrůznější zpochybňování kultury holokaustu. Zabývá se třemi vzájemně propojenými tématy, a sice riziky narativu, remediací archivu a politikou výjimečnosti, přičemž jednotlivé eseje a rozhovory zkoumají složitost etiky obklopující diskurs, artefakty a instituce paměti holokaustu.

Jak může vypadat společnost, která se rozhodla odstranit vše nahodilé, nepředvídatelné a zbytečné? Odpověď nabízí román Převychovaní, který čtenáře zavádí do roku 2276, když ideály Velké francouzské revoluce vedly k radikálnímu přeuspořádání života. Peníze, majetek i rodina zmizely, děti od jednoho roka vyrůstají v institucích a jejich místo i roli v životě určuje systém. Z minulosti zůstala jen nejasná torza bez srozumitelného významu. V tomto prostředí, v němž se střídání partnerů chápe jako projev osobní svobody, se rodí vztah Vogelsauge a Hellkopf, který se vymyká této citové otupělosti. Nález zapomenutých předmětů a knih na krátký čas naruší zdánlivě pevný řád a otevře prostor otázkám, pro které v tomto řádu není místo.