Hľadanie: Videl jsem večnosť
zobraziť:
Lacná kniha Prišiel som, videl som... (-70%)
Zbierka je od slovenského spisovateľa Laca Keratu, ktorý je jedným zo zakladateľov avantgardného divadla Stoka. Je taktiež herec, dramatik, spisovateľ, režisér, prekladateľ a básnik. Jeho tvorba vyšla v najrôznejších zahraničných aj domácich periodikách. Slovenský text
Na sklade 1Ks
1,28 €
4,28 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Prišiel som, videl som... (-90%)
Zbierka je od slovenského spisovateľa Laca Keratu, ktorý je jedným zo zakladateľov avantgardného divadla Stoka. Je taktiež herec, dramatik, spisovateľ, režisér, prekladateľ a básnik. Jeho tvorba vyšla v najrôznejších zahraničných aj domácich periodikách. Slovenský text
Na sklade 1Ks
0,43 €
4,28 €
dostupné aj ako:
Byla jsem doktorkou v Osvětimi
Vzpomínky doktorky Giselly Perlové byly jedny z prvních, které vůbec vyšly, a to pouhé tři roky po osvobození.
Lze je považovat za nejdojemnější svědectví přeživších i zavražděných z ženského tábora v Osvětimi-Březince.
Pohled doktorky Perlové na události v Osvětimi není jen ryze osobní, ale vypráví také o ostatních vězních, dozorcích či nacistických funkcionářích. Jako gynekolog a porodník působila v takzvané táborové nemocnici a v neblaze proslulé laboratoři Josefa Mengeleho.
Její lékařskou odbornost nacisté zneužili. Zadání, která měla plnit, byla nepochopitelná, vzpírala se jakékoli vědecké i lékařské hodnotě. Marně se snažila objasnit smysl šokujících experimentů, k nimž Mengele používal židovské, romské i ostatní vězeňkyně a při nichž mu musela asistovat. Její roli ji přinutili hrát pod hrozbou smrti zastřelením, bičováním nebo fenolovou injekcí. Jediné, co mohla konstatovat, že účelem i výsledkem Mengeleho výzkumu bylo mučení a zabíjení.
S palčivým sebezpytováním líčí, jak mučivé bylo její rozhodnutí ukončit těhotenství a způsobit smrt dětí, aby zachránila životy několika tisíc žen.
Být doktorkou v Osvětimi vyžadovalo výjimečnou odvahu a obětavost, vážila si respektu, který jí za to projevovaly její spoluvězenkyně. Úžasné je, že si uchovala schopnost cítit náklonnost či lásku k trpícím ženám, dokázala je utěšit a někdy i znovu probudit jejich vůli k životu. Ze svých vzpomínek stvořila naprosto jedinečné svědectví.
Nikdo nikdy nemůže pochopit, co pro mě znamenalo ničit životy těchto dětí. Po všech těch letech lékařské praxe pro mě bylo zrození stále tím nejkrásnějším, největším zázrakem přírody. Milovala jsem ta novorozeňátka nejen jako lékařka, ale i jako matka, a pokaždé to pro mě bylo, jako bych zabíjela své vlastní dítě, abych zachránila život ženy.
Gisella Perlová
Co jsem prožil
Fascinující vzpomínky československého generála, který zahájil svou vojenskou kariéru jako poručík rakousko-uherské armády, ale brzy odešel za dobrodružstvím do Afriky, kde vstoupil do francouzské cizinecké legie. Život legionáře v poušti zde popisuje očima českého vojáka. První světové války se účastnil ve francouzských zákopech, na frontě velel pluku alžírských střelců. Za války se také podílel na budování československých legií ve Francii ve spolupráci s Milanem R. Štefánikem, po válce v roce 1919 se účastnil boje československé armády proti maďarským bolševikům a Polákům. Následně sloužil v řadě různých funkcích, mimo jiné byl i vojenským velitelem Prahy.
Když mi bylo 13 let, rozhodl jsem se, že se stanu tureckým generálem čili pašou. K tomu účelu jsem ovšem musel jít do Cařihradu. Měl jsem hliněnou kasu, do které jsem si spořil peníze, tu jsem si vyprázdnil do kapes. Potom jsem ze školního atlasu vytrhl mapy Dolních Rakous, Štýrska, Krajiny, Přímoří s Istrií a zemí balkánských. A tak jsem se vydal na cestu, bylo to 11. října. Rozumí se, že jsem nikomu nic neřekl, jelikož jsem se obával, že by mě moje rodina do toho Turecka nepustila. Když jsem přijel do Vídně, vzal jsem si drožku, aby mě vyvezla na silnici, která vede do Terstu. Drožkář mě zavezl do Triester Strasse, tu jsem tedy z drožky vystoupil a nastoupil cestu pešky do Terstu. Trvalo 18 dní, než jsem se do Terstu dostal. Na cestě jsem přenocoval u dobrých lidí, pro které jsem si vymyslel a kterým jsem vyprávěl vždy jednu a tutéž historku: „Jsem sirotek, mám známé v nejbližším městě (to město jsem vždycky nalezl na mapě) a jdu k nim.“
Lacná kniha Věda, víra, věčnost (-70%)
Unikátní publikace se zabývá otázkami vědy i náboženství, a zároveň upozorňuje na jejich hranice, které si mnohdy samy vytvářejí. Poukazuje na jejich vliv v různých oblastech i perspektivy dalšího vývoje.
Jednotlivá témata: paradoxy kvantové fyziky, záhady kosmu, nedostatky evoluční teorie, efektivnost školství, hranice vědecké medicíny, léčitelé a pavěda, mimotělní zkušenosti, znalosti starověkých civilizací, kosmické náboženství, tajemství lidského vědomí.
Na sklade 1Ks
5,61 €
18,71 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Věda, víra, věčnost (-50%)
Unikátní publikace se zabývá otázkami vědy i náboženství, a zároveň upozorňuje na jejich hranice, které si mnohdy samy vytvářejí. Poukazuje na jejich vliv v různých oblastech i perspektivy dalšího vývoje.
Jednotlivá témata: paradoxy kvantové fyziky, záhady kosmu, nedostatky evoluční teorie, efektivnost školství, hranice vědecké medicíny, léčitelé a pavěda, mimotělní zkušenosti, znalosti starověkých civilizací, kosmické náboženství, tajemství lidského vědomí.
Na sklade 1Ks
9,36 €
18,71 €
dostupné aj ako:
Musela jsem zemřít, 3. vydání
Životní příběh Anity, napsaný čtivě a upřímně, se okamžitě stal bestsellerem a autorka dnes patří mezi významné osobnosti, nadšeně vítané čtenáři po celém světě. Brzy po sňatku u ní diagnostikovali rakovinu, po čtyřech letech různých pokusů o léčbu upadla do kómatu a všechny orgány jí postupně selhávaly, což prokázala tomografická vyšetření. Nečekaně se však z klinické smrti probrala a velmi rychle se začala zotavovat. Následná vyšetření neprokázala žádná ložiska rakoviny, což je zcela neuvěřitelné a vědecky nevysvětlitelné. Strhující závěrečná část se týká autorčiny proměny ve vnímání hodnot, neboť na základě prožitku blízké smrti objevila smysl života.
dostupné aj ako:
Sebemotivační deník na celý rok: Jsem žena - jsem bohyně
Sebemotivační deník - Jsem žena, jsem bohyně - je nadčasový zápisník pro ženy, které chtějí objevovat svůj skrytý potenciál. Průvodcem na cestě jim budou osobnosti jako Tamara Klusová, Veronika Kašáková, Klára Issová, Ester Geislerová, Emma Smetana a mnohé další, které ztělesňují 12 slovanských bohyní.
Každý měsíc nabídne nová témata, podněty k inspiraci a milé rituály, díky nimž se budete cítit šťastnější a celistvější. Deník je univerzální pro kterýkoliv rok a období našeho života.
Rozkryje tajemství tradičních svátků i bohyní jako jsou Vesna, Lada, Živa, Mokoš, Morana, Koljada a mnohých dalších.
Sebemotivační deník pro celý rok - Jsem žena #jsem bohyně - je pro všechny z nás, které chtějí zahodit pochybnosti za hlavu a cítit se jako bohyně!
Slova pro věčnost
Soubor Slova pro věčnost (Forever Words) přináší jeho neznámé básnické a písňové texty z nejrůznějších údobí. Sám autor je nezhudebnil a nebo nenahrál; po vydání této knihy to za něj s úctou udělali jiní: v dubnu 2018 vychází nahrávka, kde se textů z Forever Words ujali Willie Nelson, Elvis Costello anebo Chris Cornell. Cornellova píseň Rusty Cage patřila k jedné z American Recordings, k posledním Cashovým nahrávkám; shodou okolností Cornellova účast na Forever Words patřila zase k jeho posledním nahrávkám.
Muž v černém byl také neuvěřitelně plodný básník, který za sebe rád nechal mluvit tužku... V jeho poezii se prolínají láska, smrtelnost, závislost, humor, duchovnost, bolest, úžas, naděje, zármutek, svoboda a odevzdanost právě tak jako v jeho písních ve snaze vytvořit co nejvěrnější portrét jeho skutečného já.
Will Hodge, Rollingstone.com
Obsluhoval jsem anglického krále, 11. vydanie
Tématem slavné Hrabalovy prózy je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů. Je to kniha o češství, velikosti i mrzkosti v nás, kterou v roce 2006 zfilmoval Jiří Menzel.
Takhle jsem si to teda nepředstavovala
Stalo se vám někdy, že jste v moři zabloudili na šlapadle? Že jste potkali první lásku, když jste měli na zubech nalepenou karamelu? Že jste stáli na pódiu před pěti sty lidmi a utrhlo se vám ramínko od podprsenky? Stalo se vám, že váš manžel vám dal k výročí speciální kleště na křepelčí vajíčka? Nebo že jste byla jediná, kdo se mohl zodpovědně postarat o nemocnou manželku vašeho milence? Představovali jste si, že strávíte dny své zralosti cestováním, četbou a návštěvou hodnotných výstav? Ale nakonec všechno bylo jinak?
Jak jsem chytil Eichmanna
Argentina, 1960. Ulicemi Buenos Aires se řítí vůz. Uvnitř sedí čtyři izraelští tajní agenti a jejich vězeň: jeden z nejznámějších válečných zločinců nacistického Německa Adolf Eichmann. Agenti Mossadu potřebují dostat tohoto muže zpět do Izraele, aby ho mohli postavit před soud za válečné zločiny. Jeden z těchto agentů Rafi Eitan v této knize podrobně líčí svou účast na pátrání po nacistickém válečném zločinci a přináší nové poznatky o Eichmannově zatčení, únosu a následném soudním procesu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později označil Eitana za „jednoho z hrdinů izraelské rozvědky“.
dostupné aj ako:
Den, kdy jsem se naučil žít
Nový román autora světoznámého bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavě napsaným příběhem, který osloví každého, kdo se zamýšlí nad sebou samým, hledá odpověď na otázku po smyslu života a chce se stát strůjcem svého osudu. Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezúčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne, v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze? Od té chvíle se pro vás všechno změní, vše, co jste dosud považovali za důležité, po čem jste se pídili, oč jste usilovali a čemu jste věřili, vám najednou připadá pošetilé a nicotné. Tváří v tvář konečnosti života si uvědomíte, že musíte celou svou existenci od základů proměnit. Musíte se naučit skutečně žít. Právě to se přihodilo Jonathanovi, hlavnímu hrdinovi románu Den, kdy jsem se naučil žít. Pod dojmem osudového setkání s věštkyní se Jonathan vypraví na dlouhou cestu za sebepoznáním, cestu plnou událostí, setkání a zážitků, které jej přimějí radikálně přehodnotit svůj vztah k druhým, ke světu a především k sobě samému.
Žil jsem zbytečně
Pozoruhodná životopisná kniha prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Vyprávění Jiřího Hejdy začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla přerušena epizodou v zákopech první světové války). Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá – od práce v novinách (Československý deník, Tribuna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo) přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské (tajemník zemědělské komory, profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova), podnikatelsko-manažerské (generální sekretář, později generální ředitel ČKD, majitel až do Února prosperující Továrny kuchyňských zařízení) a politické (autor poválečného hospodářského programu národně socialistické strany). Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této jedinečné knihy.
Kniha se dočkala nového vydání, které přináší i některé dosud nepublikované texty i ukázku Hejdových sonetů psaných v komunistických lágrech.
*****
Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně“ od Jiřího Hejdy jsou nesmírně důležité ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa“. Bez paměti není kontinuity a bez kontinuity není identity.
Václav Havel
Na sklade 2Ks
15,58 €
16,40 €
Všichni jsou psychopati jenom já jsem letadlo
Žijeme v neklidné době, která od politiků žádá neustálou improvizaci. Problémy, se kterými se společnost v dalších letech utká, budou složité a nové. Jednu krizi vystřídá jiná. O to důležitější bude osobnostní integrita lidí ve vedoucích pozicích, jejich morální kompas. Volba politika s poruchou osobnosti do vysoké funkce nikdy žádné zemi neprospěla.
Argumentovat pragmatickými důvody se vždy ukázalo jako liché. Psychopat, který nezná empatii, pocit odpovědnosti ani hlas svědomí, pro kterého je jazyk prostředkem manipulace, ale nikoliv nástrojem komunikace, dnes dokáže fatálně ohrozit nejen své společenství, ale celou planetu. Jak je možné, že psychologické posudky vyžadujeme od vrcholných manažerů a pilotů letadel, ale politiku může dělat každý? Zkusme na chvíli nepřemýšlet o tom, co nám politici říkají a slibují, ale o něčem mnohem důležitějším. Jací jsou to lidé.
Než jsem zemřela
Kath žije spokojený skromný život s manželem a plachou dcerkou na samotě hluboko krásných, byť bezútěšných vřesovišť v Dartmooru. Pak se ale náhle probouzí z kómatu – s neurčitou vzpomínkou na autonehodu a s dočasnou ztrátou paměti. Něco je špatně. Její blízcí jí nepohlédnou do očí. Jak se Kath postupně navracejí střípky paměti, uvědomuje si, že to, co se jí přihodilo, rozhodně nehoda nebyla. Její svět pohlcují temnota, hrůza a panika.
Na sklade 3Ks
13,29 €
13,99 €
Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains. Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní postoje a jednoduché moudrosti okořeněné sžíváním se s naprosto odlišnou, evropskou kulturou v osobě samotné autorky. S pokorou vypráví příběhy indiánů a ve snaze moderního člověka jednoduše zušlechtit se zamýšlí nad svým životem, zažitými stereotypy, nad ctí, hrdostí, láskou, vztahem k rodičům, dětem, starým a nemohoucím, k přírodě, ke zvířatům, ke smrti a k hvězdné obloze.
Každý si totiž hluboko uvnitř, přeje být právě tím, co v dětství tolik obdivoval. Indiánem.
Její blog okamžitě uchvátil tisíce čtenářů a v roce 2022 získala hned prestižní blogerské ocenění ve dvou kategoriích.
Byl jsem Hitlerův pilot
SS-Gruppenführer Hans Baur (*19.6.1897 - 17.2.1993). Stíhač v první světové válce, jeden z prvních pilotů letecké společnosti Lufthansa, pilot Hitlerova letadla v předvolební kampani v roce 1932. Posléze byl pověřen vybudováním vládní letky a od té doby byl osobním pilotem Adolfa Hitlera až do konce jeho života. V roce 1957 vydal vzpomínkovou knihu Létal jsem s nejmocnějšími světa. Předkládaná kniha vychází z 5. německého vydání z roku 1979 Mit Mächtigen zwischen Himmel und Erde.
Proč jsem se neoběsila
Život je opravdu strašný. Strašné je být dítětem. Rodiče a učitelé vás mučí. Je strašné být v produktivním věku. Rodiče a děti vás mučí. A je strašné být starý. Všichni vás mučí. A úplně nejstrašnější je být ženou a nechat se mučit muži. To pak někdy přijdou chvíle, kdy si žena (mučená) řekne: A už toho bylo dost. Taky jsem si to jednou řekla. Uvázala jsem si smyčku... Pak jsem ji zase odvázala, koupila jsem si dort a jsem tady (pořád).
Na sklade 2Ks
8,54 €
8,99 €