Andrej Šťastný

Na pozadí dramatického příběhu Ritter zkoumá témata moci, rodiny, peněz i politiky. Albert Olmet, tvrdý, vlivný a stárnoucí patriarcha, stojí v čele svého impéria, mnohamiliardového konglomerátu prosperujících firem. Žije se svou druhou manželkou, krásnou, leč nepříliš bystrou Malvínou, patologicky přeopatrnou dcerou Emou, synem Liborem, zasaženým podivnou sektou raelistů, jejich partnery, dětmi, dětmi jejich dětí… Olmetův čas se krátí a on s nikým nemůže být natolik spokojený, aby mu mohl své impérium předat. Začíná boj o moc, do kterého zasahují všichni zúčastnění.

Příběhy, kterým se chce naslouchat, neboť stojí za vyprávění. Někdy jsou naplněné čistou pravdou, jindy frivolní fantazií, anebo jen prostoupené tajemstvím duše vypravěče. Mnohdy jsou košaté a jsou vyprávěné i několik dní. Jiné jsou subtilní, často jen jednověté miniatury. Jestliže si při čtení budete říkat: něco takového jsem sám zažil stokrát a: tak jsem si to myslel už dávno Autorovy postřehy vystihují bohatost, pestrost i krutost lidského života. O každé větě lze dlouho přemýšlet.

Jako novodobý klasik tohoto žánru uvádí v dovětku ke sbírce svých nejnovějších fejetonů z let 2016 až 2018, že by si přál, aby ani touto už dvacátou knížkou nezradil zvídavost bývalého středoškoláka. Dívat se na svět s humorem umí v mládí leckdo, ale jak dokazuje autorova nová knížka Rudolfu Křesťanovi to vydrželo po celý život. Je vítaným spolupracovníkem několika periodik a taky oblíbeným hostem Českého rozhlasu. Pro jeho tvorbu je příznačný pohled na svět z té lepší stránky. Podobně laděné jsou i nápadité ilustrace jeho ženy Magdy.

Kniha moci a elegantních nevěstek je bravurně, se sebevědomou energií napsaná kniha splétající prvky grotesky a politického scifi thrilleru. Napínavý příběh zakončený silnou, překvapivou pointou působí jako absurdní komedie, ze které mrazí. Při jejím čtení si člověk uvědomí: Vždyť ono by se to mohlo stát! Vždyť ono se to děje! Na pozadí humoristické formy cítíme autorovu stále přítomnou obavu z budoucnosti. Ze světa plného chorobných ctižádostí a narůstajících nejistot.

Zde žili je ve skutečnosti dvojromán. Odehrává se v několika dějových pásmech, v jejichž středu se ocitá Franěk Podhajský, stárnoucí právník, dříve prokurátor, státní zástupce a dnes privátní advokát. Všudypřítomnou druhou nejdůležitější postavou je jeho před mnoha lety zemřelý otec Polda, fašisty i komunisty vězněný nepoddajný idealista, s nímž Franěk vede pozdní rozhovory ze záhrobí, které měl, ale nestihl vést za otcova života. V dějové rovině procházející přítomností pak Fraňkovi vstupuje do života tajemná, přitažlivá a excentrická Saša, jež se vynořila z hlubin komunistické a fašistické minulosti, ovšem politické problémy, do kterých Fraňka dnes manipuluje, jsou veskrze současné. Na půdorysu dramatického příběhu sklenutého nad téměř sto lety české historie, nechybí ani kriminální zápletky.

Právě zvědavost a údiv pokládá autor celoživotně za předstupeň k poznání. Toto přesvědčení je patrné z fejetonů, jejichž psaní se věnuje s potěšením přes půl století. Letos vyjde v pořadí již jeho 19. Sbírka, která shromažďuje 88 těchto literárních opusů z posledních dvou let. Jejich nedílnou součástí jsou barevné ilustrace jeho ženy Magdy. Neměli bychom se stydět za to, když na něco zíráme "jako husa do flašky". A nemusí jít jen o věci exotické, stejně zajímavé mohou být i ty zdánlivě každodenní, podíváme-li se na ně blíže. Stejně tak jako ony zmíněné husy, které nejsou k ničemu lhostejné a chtějí svými zvědavými zobáky všechno prozkoumat. To je přece vlastnost hodná následování!

V horkém létě 2015 se provalí aféra: hokejový idol Vladimír Růžička vzal potají půl milionu od otce jednoho mladého hokejisty, aby mu poskytl výhody, jaké jiní nemají. S ostudou odstupuje z místa reprezentačního kouče, hrozí mu trestní stíhání. Reportér a spisovatel Josef Klíma zpovídá desítky lidí od hokeje a postupně odkrývá daleko závažnější skutečnosti ze zákulisí nejoblíbenějšího zimního sportu. Nejde v něm jen o peníze, ale doslova o život. Mladých hráčů, kteří přišli ne vlastní vinou o životní sen, ale i zhrzených rodičů, kteří se chtějí mstít. Jenže nikdo nechce vypovídat, všichni se bojí. Anebo jsou spoluviníky? Text na pomezí thrilleru a psychologické sondy přečtou jedním dechem i čtenáři, kteří o hokeji nic nevědí. Popisuje totiž skutečnosti platné univerzálně.

Soudce Brenner neváhá, nepochybuje. Jeho rozsudky jsou neotřesitelné. Obsahují podstatnou substanci spravedlnosti – čisté soudcovo svědomí. Takový verdikt by měl korunovat i případ zavražděného obchodníka nalezeného jedné prosincové noci na pusté ulici, v němž policejní inspektor s nepříjemným jménem Evan může být právě tak náhodným svědkem, jako chytrým, policejní zkušeností vyškoleným vrahem. Od soudce Brennera se však v tomto případě spravedlivý rozsudek neočekává. Neočekávají jej policisté ani Brennerův nadřízený. Do soudního procesu vstupují intervence, nátlak, skryté výhrůžky, vydírání. Navíc soudci souhrou náhod ve stejnou dobu vstupuje do života tajemná žena – příliš neznámá a příliš mladá, aby se do stárnoucího soudce mohla zamilovat. Přesto se to zřejmě stalo. Děj odehrávající se na půdorysu soudního procesu je motivovaný více jak třicet let starou skutečnou událostí. Ritter jej vypráví jako psychologicky detailně propracovaný příběh o svědomí, spravedlnosti a vině, jež dokáže vrhat dlouhé stíny přesahující i několik desetiletí.

Už čtvrtou generaci provází životem ojedinělý hlas Yvetty Simonové, legendy české populární písničky. Jejího životního příběhu se na přání zpěvačky před lety ujal Pavel Vrba, jeden z nejprestižnějších autorů písňových textů, které naše hudební scéna měla. Sám pro Yvettu téměř nepsal – věnoval se jiným žánrům, ale celou českou hudební scénu dobře znal a mezi hudebníky všech generací a stylů měl řadu přátel. Proto mohl jejím životním peripetiím, které prožila s „Osudovými muži“, rozumět a popsat je se zvláštní citlivostí a z neobvyklých úhlů pohledu.

Herec Alvin Karr možná zavraždil svou ženu, invalidní Ruttu. Tato zatím neprokázaná událost svedla do soudní síně tři soudce, žalobce, obhájce, zapisovatelku a samozřejmě obžalovaného Alvina Karra. Proces probíhá rutinně podle zaběhnutých pravidel, když do něj vstoupí tajemný muž beze jména (On). Nic nežádá, ale také nic nevysvětluje, jen trvá na své tiché přítomnosti, což mu soud nemůže odepřít. Proces se záhadným způsobem vymkne soudním regulím, zákonům i přirozenému řádu. Možná ten nevysvětlitelný zvrat způsobil neznámý, ale možná, že i On je jen pasivní figurkou ve hře někoho třetího. Možná jde o cynický žert, možná někdo usiluje o jejich důstojnost, možná jim jde o život… Svrchní vrstvy soudců, oněch profesionálních vykladačů spravedlnosti, státního zástupce coby strážce zákonnosti, obhájce jako služebníka práv a zájmů svého klienta, postupně opadávají jako plátky cibule, až se pod nimi vylupují jádra skutečných lidí. Ritter – spisovatel a advokát s mnohaletou praxí rozehrává napínavé, jediný den trvající soudní drama, v němž se netají svou skepsí k soudní spravedlnosti.

Známý investigativní reportér a spisovatel Josef Klíma, několikanásobný držitel ceny TýTý, přichází s novým detektivním románem, který má ambice konkurovat slavnějším severským vzorům. Postavy autor čerpá ze života. Pohrál si i s motivy, které zpracovával coby novinář: záhadným „viděním“ se zakrytýma očima i se sílící módou tzv. novokeltismu, které propadá čím dál víc lidí. Komisařka Bláhová v ničem nepřipomíná feministické mutace neohrožených supermanů a občas má víc starostí se svým autistickým synem než s řáděním sériového vraha, který popravuje oběti podle rituálního klíče. A její mužský protějšek Kocourek, vězeňský kněz, je na faráře zase nezvykle mužný. Horolezec s pestrou minulostí, ale i s odhodláním nenastavovat druhou tvář nemilosrdným násilníkům, s nimiž je v denním styku, nýbrž se jim tvrdě postavit.

Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů. Snad nejvýstižnější charakteristiku celého díla oblíbeného autora podává ve svém vyjádření Petr Bílek, šéfredaktor Literárních novin: „ Autor vládne zázračným postřehem. Kristus v jeho jménu měnil vodu na víno, on mění to, co lidé považují za banalitu, nudu nebo opruz, v zábavnou historku, vtip a moudrou sentenci. Žádná všednost mu není tak všední, aby z ní nebyl schopen učinit nevšednost. Přináší chvíle svěcené radosti. Nejste v pohodě? S Křesťanem budete.“

Známý investigativní reportér a spisovatel Josef Klíma, několikanásobný držitel ceny TýTý, přichází s novým detektivním románem, který má ambice konkurovat slavnějším severským vzorům. Postavy autor čerpá ze života. Pohrál si i s motivy, které zpracovával coby novinář: záhadným „viděním“ se zakrytýma očima i se sílící módou tzv. novokeltismu, které propadá čím dál víc lidí. Komisařka Bláhová v ničem nepřipomíná feministické mutace neohrožených supermanů a občas má víc starostí se svým autistickým synem než s řáděním sériového vraha, který popravuje oběti podle rituálního klíče. A její mužský protějšek Kocourek, vězeňský kněz, je na faráře zase nezvykle mužný. Horolezec s pestrou minulostí, ale i s odhodláním nenastavovat druhou tvář nemilosrdným násilníkům, s nimiž je v denním styku, nýbrž se jim tvrdě postavit.

Z mnoha příběhů inspirovaných skutečnými událostmi splétá Ritter generační román popisující druhou polovinu dvacátého století až po začátek století jedenadvacátého, kdy se iluze o novém světě měnily v realitu. Večer přechází do noci a lékař Marian Brody v prázdném domě sepisuje závěť. Čeká na Šedivce - svého vraha a zároveň nejlepšího přítele. Proč má dojít k jejich osudovému střetu? Nějaké zasuté nedorozumění? Souvisí to nějak s Brodyho prosperující soukromou klinikou, se Šedivcovou sestrou či jeho šílenou matkou, nebo jde o neodpuštěnou křivdu z dávných dob - vzpomínku na dívky, které je učily lásce nebo sexu? Jako trampové trvali na své svobodě, až je to kdysi přivedlo před soud - není v tom ukrytý tajemný důvod? Prošli spolu léty unavené totality, sametem revoluce, chaosem privatizace, drsností demokracie…, a jak se zdá: jsou na konci.

Od konce devadesátých let se Hana Sánerová, působící na pařížské Sorbonně, vrací ke svým dávným zájmům beletristickým. Je autorkou nezvyklých knížek z pomezí fiktivního eseje a autobiografického románu, při kterých se musíme ptát, kde je hranice mezi vzpomínkou a snem nebo imaginární představou. Takový je i její deník plný úvah, dokládající, že i bohatý a dlouhý život intelektuálky přináší stále nové otázky, nad kterými se musí nutně zamýšlet i čtenář. Hana SÁNEROVÁ, nar. 1927 (Hana Voisine-Jechova podepisující beletristické texty svým dívčím jménem) odešla roku 1976 do Francie, kde až do roku 1995 přednášela srovnávací literaturu a bohemistiku na univerzitě v Tours a na Sorbonně. Na Sorbonně založila bohemistiku jako samostatný obor, publikovala přes dvě stě studií, několik knižních monografií, francouzsky vydané dějiny české literatury. Překládala z polštiny do češtiny, z češtiny do francouzštiny.

Kdo dnes u nás vládne? Velcí zločinci, nebo naopak jejich právníci? Co se stane, když se slavný advokát a mocný mafián rozhádají? Když se pustí do války? Kdo je silnější? Zvítězí mafiánská brutalita a síla, nebo právnický intelekt a lest? Co je ale nejhorší – ani jeden z nich si v téhle bezohledné válce neuvědomí, jak moc jsou si podobní… Z dramatického thrilleru Josefa Klímy je cítit, že autor si nemusel moc vymýšlet. Jak sám říká: „Je to možná nejzákladnější otázka téhle doby a téhle společnosti.“