Banshies

Povstání na Měsíci řízené oživlým počítačem dle pravidel přísně konspirativních. Autor je však Robert A. Heinlein. Takže cílem vzpoury není svržení zlých kapitalistů", nýbrž nastolení pravidel volného obchodu mezi kolonií na Měsíci a mateřskou Zemí. Brilantně napsaná kniha staví na motivech, které Heinleina učinily patrně nejslavnějším kultovním autorem science-f iction literatury. Život pojímaný jako drsná hra s nejistým koncem. Válka svobodného individua proti byrokratické tuposti. Právo každ ého jedince uspořádat si své záležitosti, jak se mu zlíbí. Heinleinovi hrdinové nejsou supermani. Jsou to lidé, kteří si váží sama sebe, nebojí se a dokážou rychle reagovat i na ty nejméně předvídatelné okolnosti. Přičemž neztrácejí nadhled a smysl p ro humor. * Počítač, který se najednou polidští, je pro znalce fantastické literatury obehranou písničkou. Heinlein však jediný počítač zlidštil se vším všudy. Nestává se monstrem, ať už ničícím nebo trpícím. Superpočítač Mike si začne uvědomovat sam a sebe ve chvíli, kdy pocítí neodolatelnou potřebu vtipkovat. Záhy zatouží po přátelích a komunikaci. Rodí se v něm duše, s tím, co je na ní krásné, směšné a odpudivé. Ne-babrá se však ve své podivné existenci. Přemýšlí a jedná. * Touha být lidmi se vším rizikem je vlastní i lunárním vzbouřencům. Potomci doživotních trestanců jsou sice odsouzeni žít na Měsíci, nechtějí však žít v závislé kolonii, nýbrž ve svobodné zemi. Má to být republika? Nebo snad království? Nikdo za ně nic nevymyslí. Každá chyba se vymstí. A navíc mocná Země nechce zpočátku o dohodě ani slyšet. Luňané, přivyklí tvrdým podmínkám, se však pouštějí do každého boje, kde je šance na úspěch lepší než jedna ku deseti.

Jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších Heinleinových románů rozhodně není čtením pro ty, kdo odpírají vojenské službě. Bohatý mladík Juan Rico se dá naverbovat k oddílům kosmické pěchoty. Prochází tvrdým drilem, jehož život je vojenskými řády sešněrován až na samu hranici možností. Rico se však nebouří, naopak čím dál víc chápe, že služba je vlastně dobrá. Seržanti a důstojníci tvrdí chlapci, kteří mužstvu nesleví. V jádru duše jsou to však dobráci, ochotní za své vojáky obětovat život. N avíc jsou nejen mistři bojových umění, ale i poloviční géniové zběhlí ve všech možných vědách a gentlemani každým coulem. V boji proti kosmickým nepřátelům a přátelství mezi vojáky nachází Rico smysl života. Heinleinův román je však vším jiným, než p rvoplánovanou militaristickou propagandou. Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckon

Nové vydání sbírky s původním názvem: Minulost napříč budoucností. Historie budoucnosti" je termín, který si vymyslel John W. Campbell, nikoli Robert A. Heinlein, kterého tento výraz občas uváděl do rozpaků. Série volně navazujících povídek, jež si toto označení vysloužila, si nikdy nečinila ambice věštit budoucnost. Pravda, historie to je, ale nikoli naší budoucnosti, nýbrž jedné z možných budoucností jednou z alternativ tohoto světa. Je to však historie logická, dramatická, a vychází z nám dobře známé a reálné současnosti. Povídky netvoří pevnou nit, která se táhne od začátku až do konce; spíše připomínají pyramidu, v níž předchozí povídky poskytují pevnou základnu povídkám dalším. Zčásti díky této pyramidě, zčásti díky rozsáhlým znalo stem autora, zjišťují Heinleinovi čtenáři, že se ocitli ve světě, jenž je očividně tím naším, dobře známým, jen posunutým o pár let či desetiletí do budoucnosti. Za tu dobu doznal přirozeně jistých změn, ale jsou to změny, na něž si snadno a rychle z vyknete. Lidé jsou stále lidmi: čtou noviny, mají problémy, jak vyjít s výplatou, kouří Lucky Strike a hádají se se svými drahými protějšky.

Závěrečný román Andersonovy vize budoucí historie lidstva (I hvězdy planou, Hvězdy jsou jako oheň, Ohnivá sklizeň). Daleko od Země, na planetě Amateras, vyvinuli terranští kolonisté, vedení reinkarnací legendárního Ansona Guthrieho, planetární vědomí . Luňané obsadili Alfu Centauri, a také, nazpět ve Sluneční soustavě, vzdálený asteroid Proserpina. země, Měsíc a Mars jsou shovívavě ovládané soustavou umělých inteligencí, kyberkosmem a Teramindem. Mladému expolicistovi Fennovi se podaří získat taj ná data vedoucí k existenci velmi staré robotické civilizace ve vzdáleném vesmíru. Guthrie tomu nevěří a začíná šetřit po svém. Jde o podvod zinscenovaný Teramindem k získání kontroly nad lidstvem...

V románu Roberta A. Heinleina Cizincem v cizí zemi je příběh marťanského umělce tak soustředěného na svou práci, že si ani nevšimne vlastní smrti a dokončí své dílo. Pro Marťany, kteří po smrti stejně nikam neodchází, ale prostě se z nich stanou Staří, vyvstala ožehavá otázka: má být dílo posuzováno podle měřítek pro tvorbu živého umělce, nebo podle měřítek pro posmrtné dílo? Podobná situace nastala i tady, poprvé na této planetě. Tahle kniha vznikla v posmrtné spolupráci. Na začátku bylo jednomu ze spoluautorů sedm let a dokončena byla až sedmnáct let po smrti druhého.

Likvidátor problémů Terránského impéria Dominic Flandry netouží po dalších dobrodružství v galaktických službách. Ale povinnost volá, nejelegantnější zvláštní agent se vydává na novou misi proti svému úhlavnímu rivalovi Aycharaychovi. Ať však zvítězí nebo prohraje, smrtelná agonie lidské civilizace přichází, a Flandry si je toho dobře vědom. V kolika bitvách dokáže obstát, aby osud lidstva změnil? A kolik planet mezitím zemře? Dominic Flandry se stal ústřední postavou série space oper Poula Andersona, která je situována do třicátého prvního století, období úpadku Terránského impéria. Flandry je elegantní agent Imperiální výzvědné služby, který cestuje vesmírem a bojuje s bezprostředními hrozbami bezpečnosti Imperia jak ze strany vnějších nepřátel, tak v důsledku vnitřní zrady.

Blížící se milénium završuje válku mezi silami Dobra a Zla, ve které se rozhodne, kdo převezme vládu nad celým světem pro příštích tisíc let. Na straně temných sil se chystá ke smrtícímu úderu sám démon Mefistofeles. Osud lidstva nyní leží v rukou jediného člověka - a tím je muž, který svou víru ztratil…

VÁLEČNÁ FANTASY O DÁVNÝCH ZEMÍCH A LEGENDÁRNÍCH NÁRODECH, ZAVLEČENÝCH MOCNÝMI KRÁLI DO KRVAVÝCH VÁLEK O VELKOLEPÉ TRŮNY. Těsně po Arkusově hrozné válce uprchl princ Richius Vantran, Šakal z Naru, se svou ženou Dyanou a jejich malou dcerou Shani do exilu. Mezitím v souvislosti se smrtí císaře propuká v Naru občanská válka. Nyní se rýsuje nový konflikt mezi náboženskými fanatiky biskupa Herritha, kteří uctívají Světlo Boží, a brutálními stoupenci hraběte Biagia a jeho Temné Obrody. Každý z těchto mužů věří, že byl vyvolen stát se vůdcem, a zatímco se rozrůstá úděsné krveprolití, poháněné vývojem nových válečných strojů, Vantranovi je nabídnuta šance spojit se s třetí stranou a pomstít se tak svému odvěkému nepříteli Biagiovi. Biagio jako mistr klamu a intrik má však velkolepý plán získat absolutní moc. Jeho součástí je vlákat Vantranovy nové spojence do důmyslné a vražedné pasti. Pro Vantrana, Biagiem nejvíce nenáviděného nepřítele, má hrabě mnohem ďábelštější plán: zasáhnout jedinou slabinu válečného prince… Vantranovu nevinnou dceru. A Vantran sám osud své dcery bezděčně zpečetí.