Baron

Přehled slovenských hradů a zřícenin, doplněný výběrem nejzajímavějších kaštelů a dalších opevněných staveb. Textový a fotografický průvodce po 255 známých a opomíjených památkách po celém Slovensku, z nichž mnohé prošly v posledních letech pozoruhodnou obnovou – nebo naopak dál chátrají. Knížka je malým průvodcem po slovenských hradech, kaštelech a zříceninách. Nemá ambici konkurovat publikacím zaměřeným na podrobnosti historického a architektonického vývoje panských sídel v oblasti dnešního Slovenska, ani se nepokouší maximalizovat počet popsaných objektů a lokalit (viz doporučená literatura na konci, kde lze najít další nebo podrobnější informace). Nepředstavuje ani hrady jako místa tajemná, obestřená pověstmi nebo záhadami – tomuto novodobému balastu se pokouší vyhýbat co nejdůsledněji. Její zaměření je věcné: klade si za cíl představit současnou podobu hradů, kaštelů a zřícenin na Slovensku. Důraz na „současnost“ přitom není nahodilý – slovenské hrady a zříceniny, přesněji velká část z nich, prošly od počátku 21. století proměnami takového tempa a rozsahu, že obdobnou situaci bychom v evropském prostoru pravděpodobně hledali marně. Některé zříceniny se za tu dobu doslova vynořily z lesního porostu, jímž byly skryté, na dalších se podařilo stabilizovat rozpadající se zdivo, vybudovat přístupové cesty, otevřít expozice pro návštěvníky nebo vdechnout místu nový život díky pořádaným akcím. Rekonstrukce a změny ve využití se ve velkém dotkly i kaštelů a dalších památek, zatímco jiné zůstaly kvůli nezájmu nebo bezradnosti svých vlastníků ponechány postupnému chátrání.

Desítky povídek se týkají především mysliveckého a lesnického řemesla. Tato kniha je druhým literárním počinem Františka Švamberka. V roce 2020 vyšel první díl jeho mysliveckých příběhů, převážně z pohledu průvodce loveckých hostů, pod názvem Lovy a doprovody na Brdech. Obrázky kreslí od dětství a jednotlivé příběhy píše již více než deset let.

Středověk byl již minulostí. Šestnácté století přineslo do života českého království mnoho změn. Na trůn usedli první Habsburkové a nová doba vlila sebevědomí do žil celé společnosti – měšťanů, šlechty, duchovních i poddaných. Písaři po celé zemi měli při zaznamenávání lidských osudů a každodenních příběhů plné ruce práce. Jinak tomu nebylo ani v kraji mezi Brdy, Šumavou a Českým lesem. Také zde ve sporech mezi lidmi před třicetiletou válkou promlouvaly kordy a ručnice, plnily se šatlavy a mistři popravní se svými pacholky nezaháleli. Významným pramenem pro poznání života, každodenních starostí, zločinu a trestu na západě Čech jsou vzácně dochované úřední knihy města Rokycany. Mimořádné místo mezi nimi zaujímá tzv. černá neboli smolná kniha, do které se zapisovaly hrdelní zločiny a výslechy konané katem a jeho pacholky na právu útrpném. Sbírka případů zaznamenaných během let 1573–1630 v rokycanské radniční mučírně a na popravišti tvoří třetí díl knihy Renesanční pitaval z podbrdského kraje.