BB/art strana 251 z 263

Davisová rozvíjí napínavý děj, sleduje osudy soukromého detektiva Falcona a představuje další končinu Římské říše na vrcholu moci.

Svoje vzpomínky na pět roků strávených s rodinou na ostrově Korfu ztvárnil britský zoolog a ochránce přírody G. Durrell v nesmrtelné knize O mé rodině a jiné zvířeně a co se do ní nevešlo, předkládá v jejím magickém, poučném a ještě navíc humorném volném pokračování. Až budete číst historku o želvě, dávejte pozor, ať oslepeni smíchem nezašlápnete svou vlastní.

Hetty Featherová zažila nemálo dobrodružství a vzrušujících zážitků – i velkou tragédii. Po smrti své milované maminky zase zůstane na světě sama. Čeká ji však zatím nejtěžší úkol – najít svého otce. Hetty se ale bojí, že nikdy nebude doopravdy nikam patřit. I po tom, co se setká se svou láskou z dětských let, Jemem, Hetty nepřestává toužit po dobrodružství – zvlášť když se znenadání objeví jedna okouzlující postava z její minulosti. Leží tedy před Hetty vzrušující budoucnost? Může odhodit své staré jméno a vydat se za hlasem svého srdce? Třetí díl trilogie o Hetty Featherové Pro čtenářky od deseti do patnácti let.

Anthony Riches nás zavádí spolu s římskými legiemi na sever Británie, kde přeživší bojovníci minulého povstání ještě stále doufají v možnost odplaty. Římané rozdrtili kmenovou alianci povstalců a Calga, někdejšího "pána severních kmenů" drží jako zajatce náčelníci, kterým dříve poroučel. Avšak nový vůdce Římanů jim nedopřává pokoje. Vypracuje smělý plán na dobytí Dinpaladyru - pevnosti oštěpů kmene Selgovů - kterou hodlá svěřit do rukou spolehlivého spojence.

Dvanáctiletý Gideon Crew byl svědkem toho, jak jeho otce, špičkového matematika, obvinili z velezrady a zastřelili. Ve dvaceti se u matčiny smrtelné postele dozví pravdu: jeho otec byl křivě obviněný a úmyslně zavražděný. Než naposledy vydechne, prosí ho matka, aby otce pomstil. Když teď má Gideon nový smysl života, připraví pro člověka, který zničil jeho otce i celou rodinu nemilosrdnou pomstu.

Příběh o chlapci Osrikovi se odehrává na počátku devátého století. Osric, nalezený za záhadných okolností v blízkosti malé vesnice na jihoanglickém pobřeží, žije dva roky u němého tesaře a řezbáře, který se ho ujal, když ho ostatní vesničané chtěli kvůli jeho krvavému oku vyobcovat. Pak ale přistanou u pobřeží dvě vikinské lodě s norskými posádkami a Osric je svědkem toho, jak Norové vesnici vypálí a její muže povraždí. Osrika však ušetří, neboť vůdce Norů Sigurd Šťastný věří, že mu chlapce poslaly samy norny, pohanské sudičky, a bere Osrika na další plavbu s sebou. Osric se tak dostává do světa pohanských Norů a začíná ho přitahovat jejich touha po dobrodružných výpravách. Brzy se také osvědčí jako rozený bojovník a mezi ním a Sigurdem se vytváří pevné pouto. Svět Norů je však krutý a mladý bojovník se mu musí přizpůsobit. Když se později jeho noví druhové ocitnou po zradě wessexského ealdormana Ealdreda v ohrožení, zvolí si Osric, nyní již Havran, krvavou a nebezpečnou cestu a vydává se hluboko do nepřátelské země, aby se zmocnil evangeliáře svatého Jeronýma, který má ve svém vlastnictví mercijský král Coenwulf. Na této výpravě však nenachází pouze tuto vzácnou svatou knihu, ale také anglickou dívku Cynethryth, do níž se zamiluje. Zároveň se však dočká zrady od proradných mužů, z nichž některé považoval za své druhy…

Dvě ženy, dva příběhy, dvě doby – a přece jako by mezi nimi exitovala jakási zvláštní, osudová spojitost. Dcera vévodů ze Suffolku Katherine Greyová, mladší sestra popravené „devítidenní královny“ Jany Greyové, nalezne jednoho dne ve věžní komnatě starého londýnského paláce zlatý přívěsek se safírem a svazek starých listin ovázaných zteřelou stuhou. Od té chvíle bude její život, který je plný tragických zvratů i vzácných okamžiků závratného štěstí, provázet neukojitelná touha odhalit totožnost pisatele oněch listin a spolu s tím i tajemství, o němž listiny pojednávají – záhadu zmizení dvou malých princů v Toweru, o nichž se od nepaměti traduje, že je dal zavraždit jejich strýc, král „hrbáč“ Richard III., aby se sám zmocnil anglického trůnu. Toto tajemství toužila odhalit i nepochybná pisatelka oněch listů a majitelka nalezeného šperku, Katherine Plantagenetová, mladičká nemanželská dcera mocichtivého krále. Ve vyprávění renomované historičky Weirové ožívají historické postavy dvou různých dob – konce 15. a poloviny 16. století – a skrze jejich životní příběhy čtenář sleduje dramatické události závěru válek dvou růží a nástupu Tudorovců na anglický trůn i počátky vlády Alžběty I. o osmdesát let později. Dva příběhy a dvě ženy, jež spojuje jedno smrtelné nebezpečí: stojí příliš blízko trůnu. Láska, intriky a tajemství, to je to, co je oběma příběhům společné. A jména obou hrdinek. Katherine. Tajemstvím, po němž obě pátrají, je záhadné zmizení dvou malých princů v Toweru v roce 1484. Pátrá po něm dcera krále Richarda III. Kate Plantagenetová, jež touží očistit milovaného otce od podzření z jejich vraždy. A pídí se po něm i lady Katherine Greyová, mladší sestra popravené „devítidenní královny“, která z něj odhalí nevíc právě v době, kdy je v Toweru sama uvězněná…

V druhém díle Lutesova historického grafického románu hledají Berlíňané po masakru na prvního máje 1929 odpovědi na otázku, co se vlastně stalo. Blíží se druhá světová válka a napětí mezi komunisty a nacionalisty, Židy a góji roste. Marta Müllerová doprovází svého milence Kurta Severinga, když zpovídá účastníky prvomájové demonstrace, a začíná se orientovat v politických střetech výmarské republiky. Ovšem její vztah ke Kurtovi se hroutí a ona propadá dekadentnímu berlínskému nočnímu životu.