Belami strana 2 z 5

Humoristický román v povídkách, věnovala autorka všem ženám, co obdobně jako ona ,,zhltaly kdejakou příručku o výchově dětí, a přitom nadále zůstaly pouhými amatérkami". Monyová ví, o čem píše, sama je matkou tří synů a rodičovství považuje za tu nejtěžší, a přitom nejkrásnější profesi.

„Budu mít dítě.“ Otec se prudce vymrštil od stolu. Odkopnutá židle se s rámusem skácela na zem. „Zopakuj to!!!“ zařval. „Budu mít dítě, ale na otce se mě neptej, táto,“ řekla co možná nejpřívětivěji. „Tak ty máš parchanta, a ještě si budeš diktovat podmínky, ty couro! Jsi stejná jako moje matka! Já bych tě…!“ Rázně máchl zvednutou paží a naznačoval pohlavek, ale Danielu neudeřil. V obličeji zbrunátněl a namáhavě, s hlasitým sípotem oddechoval. Pak zvedl převrhnutou židli, těžce na ni dosedl a chraptivě mumlal: „Nejsi moje dcera, ty už nejsi moje dcera…“

Čerstvá absolventka vysoké školy Soňa se snaží vymanit z důsledků ne příliš šťastného dětství, problematického vztahu s matkou a soužití s otcem-alkoholikem. Zároveň si bolestně, ale cílevědomě buduje nové zázemí ve vztahu s Petrem. Dosáhne Soňa Milostnou strategií vytoužené harmonie?

Čerstvá absolventka vysoké školy Soňa se snaží vymanit z důsledků ne příliš šťastného dětství, problematického vztahu s matkou a soužití s otcem-alkoholikem. Zároveň si bolestně, ale cílevědomě buduje nové zázemí ve vztahu s Petrem. Dosáhne Soňa Milostnou strategií vytoužené harmonie?

Román pro ženy odehrávající se částečně před rokem 1989 a později, převážně v Brně. Hlavní hrdinka Hedvika prochází manželskou krizí, ve vztahu setrvává pouze kvůli dítěti. Ke zvratu dochází po manželově uvěznění. Do Hedvičina života vstupuje záhy jiný muž. Po amnestii se manžel vrací domů a Hedvika váhá mezi ním a novým přítelem.

Říká se, že pravou lásku potkáte jednou za život. Jak si však můžete být jistí, že ta kterou jste našli, je ta pravá? S tímto problémem se potýkají i hlavní postavy Světlana a Lumír. O jejich osudu se dočtete v knize Jednou za život, která je jednou z prvotin autorky Simony Monyové.

Říká se, že pravou lásku potkáte jednou za život. Jak si však můžete být jistí, že ta kterou jste našli, je ta pravá? S tímto problémem se potýkají i hlavní postavy Světlana a Lumír. O jejich osudu se dočtete v knize Jednou za život, která je jednou z prvotin autorky Simony Monyové.

Říká se, že pravou lásku potkáte jednou za život. Jak si však můžete být jistí, že ta kterou jste našli, je ta pravá? S tímto problémem se potýkají i hlavní postavy Světlana a Lumír. O jejich osudu se dočtete v knize Jednou za život, která je jednou z prvotin autorky Simony Monyové.

Říká se, že pravou lásku potkáte jednou za život. Jak si však můžete být jistí, že ta kterou jste našli, je ta pravá? S tímto problémem se potýkají i hlavní postavy Světlana a Lumír. O jejich osudu se dočtete v knize Jednou za život, která je jednou z prvotin autorky Simony Monyové.

Vražda Simony Monyové zasáhla nejvíc její nejbližší, ale stejně tak i její přátele a také čtenáře. Poté, co začala kolovat řada spekulací a účelových informací, chtěli jsme všem, kdo o to budou stát, přiblížit Simonu takovou, jakou podle nás opravdu byla. Kdyby se její život odvíjel podle běžných pravidel, možná by sama jednou jako stará a úspěšná spisovatelka napsala paměti. My jsme mohli dát dohromady jen útržky vzpomínek na chvíle s ní, které by se měly složit do mozaiky zobrazující průběh Simonina života až do posledního dne, kdy ji ubodal její manžel. A i když víme, že měla chyby, zůstane pro nás vždycky báječnou mámou, dcerou i sestrou, věrnou přítelkyní, vtipnou i citlivou autorkou románů, jejichž příběh mnohdy inspirovaly skutečné události, aniž to kdokoli tušil. Kdybychom to věděli, mohly nás právě její knihy možná dříve varovat. Kéž tedy aspoň tato kniha poukáže třeba mezi řádky na to, že láska a důvěra může být někdy nebezpečná a že milovat se má na život. Ne na smrt. Poděkování autorky této knihy Jiřiny Veselé patří všem, kdo na Simonu Monyovou vzpomínali, přestože jejich bolest byla ještě čerstvá. Poděkování rodiny patří autorce, která se snažila nic nezkreslit, a fotografovi Jefu Kratochvilovi za Simoniny snímky.

Vražda Simony Monyové zasáhla nejvíc její nejbližší, ale stejně tak i její přátele a také čtenáře. Poté, co začala kolovat řada spekulací a účelových informací, chtěli jsme všem, kdo o to budou stát, přiblížit Simonu takovou, jakou podle nás opravdu byla. Kdyby se její život odvíjel podle běžných pravidel, možná by sama jednou jako stará a úspěšná spisovatelka napsala paměti. My jsme mohli dát dohromady jen útržky vzpomínek na chvíle s ní, které by se měly složit do mozaiky zobrazující průběh Simonina života až do posledního dne, kdy ji ubodal její manžel. A i když víme, že měla chyby, zůstane pro nás vždycky báječnou mámou, dcerou i sestrou, věrnou přítelkyní, vtipnou i citlivou autorkou románů, jejichž příběh mnohdy inspirovaly skutečné události, aniž to kdokoli tušil. Kdybychom to věděli, mohly nás právě její knihy možná dříve varovat. Kéž tedy aspoň tato kniha poukáže třeba mezi řádky na to, že láska a důvěra může být někdy nebezpečná a že milovat se má na život. Ne na smrt. Poděkování autorky této knihy Jiřiny Veselé patří všem, kdo na Simonu Monyovou vzpomínali, přestože jejich bolest byla ještě čerstvá. Poděkování rodiny patří autorce, která se snažila nic nezkreslit, a fotografovi Jefu Kratochvilovi za Simoniny snímky.

Vražda Simony Monyové zasáhla nejvíc její nejbližší, ale stejně tak i její přátele a také čtenáře. Poté, co začala kolovat řada spekulací a účelových informací, chtěli jsme všem, kdo o to budou stát, přiblížit Simonu takovou, jakou podle nás opravdu byla. Kdyby se její život odvíjel podle běžných pravidel, možná by sama jednou jako stará a úspěšná spisovatelka napsala paměti. My jsme mohli dát dohromady jen útržky vzpomínek na chvíle s ní, které by se měly složit do mozaiky zobrazující průběh Simonina života až do posledního dne, kdy ji ubodal její manžel. A i když víme, že měla chyby, zůstane pro nás vždycky báječnou mámou, dcerou i sestrou, věrnou přítelkyní, vtipnou i citlivou autorkou románů, jejichž příběh mnohdy inspirovaly skutečné události, aniž to kdokoli tušil. Kdybychom to věděli, mohly nás právě její knihy možná dříve varovat. Kéž tedy aspoň tato kniha poukáže třeba mezi řádky na to, že láska a důvěra může být někdy nebezpečná a že milovat se má na život. Ne na smrt. Poděkování autorky této knihy Jiřiny Veselé patří všem, kdo na Simonu Monyovou vzpomínali, přestože jejich bolest byla ještě čerstvá. Poděkování rodiny patří autorce, která se snažila nic nezkreslit, a fotografovi Jefu Kratochvilovi za Simoniny snímky.

Svatební pochod mi vždy připomíná hudbu, která se hraje, když vojáci táhnou do boje, řekl lyrický básník Heinrich Heine a nevědomky tak s předstihem naprosto dokonale vystihl obsah knihy Srdceboly. Je to příběh o manželství, které začíná okázale se vší parádou a končí na bojišti, je to příběh plný vášně, intrik, touhy, žárlivosti, sexu, paniky ze stárnutí, osobní nezralosti, lží a pomstychtivosti. Je to příběh pro všechny z Vás, kteří už vědí, že manželství není souboj. V souboji se totiž dá vy hrát.

Ženy by pro to, aby byly šťastné, udělaly cololiv. Chodily po rukou, nechaly si přifukovat prsa kompresorem, živily se čtyřlístky...ženy by pro štěstí udělaly cokoliv, vyjma jediného: být samy sebou. Citová divočina je příběh čtyř kamarádek, které na konci cesty za štěstím nacházejí svoje skutečné já. Je to příběh žen, které až ve středním věku pochopily, že tím jak vidíme samy sebe, vytváříme předlohou pro to, kým se skutečně můžeme stát.