Blinkr strana 2 z 2

Knížka Zákony fotbalové džungle – Novela 2012 je o fotbale a nachází se na hraně černého humoru a vážného napomenutí, že fotbal je zrcadlem společnosti, jež nevzkvétá a neočišťuje se. Je džunglí, v níž se dobře vede mafii. Poprvé vyšla v roce 1998 ve formě zákoníku se 196 paragrafy ve 12 hlavách a vzbudila nevěřícné reakce. Byla považována za parabolu přemrštěného humoru. Její obsah byl „z gruntu“ zásadně přepracován, forma zákoníku vypilována a zdokonalena ve smyslu právního slovníku i ve prospěch českého humoru. Proto je považována za novou knihu, nikoliv za reedici. I když jakkoliv není ideální spojení slov humor, zákony, korupce, prodávání zápasů, ovlivňování výsledků, sázení, mafie, tak tyto pojmy do sebe zapadají. V roce 2004 se ukázalo, že holá skutečnost v českém fotbale je ještě daleko divočejší, než byla v roce 1998. Po malém přechodném útlumu nepravostí zjišťujeme v roce 2012, že jsme nejenom zpět v roce 2004, kdy vypukla aféra s odposlechy rozhodčích a funkcionářů, ale i hlouběji. Zákony fotbalové džungle fungují globálněji a rafinovaněji s výživnou podporou nadnárodních sázkových gangů na vzdálených serverech díky masivní „internetizaci“ všech struktur, včetně zločineckých. To je podstatná novinka proti roku 1998, kdy byly Zákony napsány poprvé. A nyní jsou také všichni aktéři džungle „voraženější“. Zákonitosti přesto existují. Proto musela vzniknout Novela 2012 jak se sluší a patří na spořádaný zákoník. Autorem Zákonů fotbalové džungle – Novela 2012 je sportovní publicista a spisovatel Pavel Skramlík (autor verze z roku 1998), který od roku 2010 používá pseudonym Felix Boom. Kromě sportovních publikací napsal dva romány – Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon (2010) a Kiosek na pláži (2011). Novela Zákonů fotbalové džungle je nutnou reminiscencí Felixe Booma za Pavlem Skramlíkem, Proto jsou uvedeni jako dva autoři.

Mottem této svérázné kuchařské knížky je výrok, že najde-li muž svobodu ve vlastní kuchyni, tak je svobodný navždy. Úvahy o vztazích mužů a žen v nemladém věku jsou základní myšlenkou publikace. Vznikla tak filozoficko-gastronomická kuchařka s nezbytnými recepty a příměsí drsného mužského šovinismu pro muže, pro něž není nenadálá samota ve zralém věku katastrofou, ale odrazem k další svobodě. Bez žen. Mohou být přizvány, ale jejich přítomnost je vhodná jen v případě, pokud jim bude péče o muže dělat radost a nebude jejich starostí. V duchu této kuchařky je muž ve své domácnosti nezávislý, není bezmocnou bytostí a snadnou kořistí. Nabízí velmi přímočarý princip přístupu k vaření – prvotní je odvaha vařit, druhou platformou je myšlenka, směr, mužský racionální přístup, nikoliv konkrétní recepty. Avšak na ně došlo - jsou uspořádány netradičně – hlavním konceptem jsou jídla do 20 a 30 minut. Odraziště je samozřejmě v kuchyni a zpracování tématu je celkově kontroverzní. Obligátní snímky plných talířů jídla skvěle nahrazují původní vynikající ilustrace předního českého kreslíře Emila Šourka. Kuchařka nabízí řadu receptů na italskou, čínskou, francouzskou a kosmopolitní kuchyni s českým přístupem – i českých originálů. Z ničeho se však nedělá věda.

Nebo také Bloguji, takže žiju aneb Svět očima Kláry Samkové, známé odbornice nejen na rodinné právo, skvělé spisovatelky a především matky, která svými neotřelými, mnohdy až kontroverzními, názory neváhá, s patřičným humorem a nadhledem, komentovat události všedních dní.

„Romská otázka“ je populárně pojatá, avšak na vědeckých základech postavená práce, zabývající se psychologickými příčinami sociálního vyloučení Romů. Svou předmluvou práci podpořili Fedor Gál a prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. Autorka se touto prací dostává do závěrečné polohy ve své snaze o uchopení tématu a porozumění romské problematice vůbec, v České republice zvláště. Ideovou kostru práce tvoří publikace známého amerického profesora psychiatrie Irvina D. Yaloma „Existenciální psychoterapie“, v níž se autor zabývá čtyřmi velkými tématy lidského života – smrtí, svobodou, existenciální izolací a absencí smyslu života. „Romská otázka“ Yalomova odborného a metodologického vedení využívá a v definovaných okruzích je osobitým způsobem vztahuje k životním pocitům české a slovenské romské komunity. Ve svém výkladu ve skloubené podobě autorka využívá širších poznatků práva, filosofie i psychologie i osobní znalosti romské komunity. Zároveň však usiluje o zachování racionálního odstupu, umožňujícího i emocionálně vypjaté osobní zkušenosti intelektuálně analyzovat, uvést do zcela nových logických souvislostí a nastínit východiska pro skutečná řešení soužití romské menšiny a majoritní společnosti. Výklad dochází k závěrům, že řešení problematiky sociálního vyloučení Romů pouze nástroji sociální práce je již od začátku odsouzeno k nezdaru, neboť sociální práce některé symptomatické projevy pouze zneviditelňuje, neodstraňuje však hlubinnou příčinu sociální vyloučenosti. Práce odmítá tvrzení, dle kterého ti členové české společnosti, kteří protestují proti současnému uspořádání a tzv. řešení romské otázky, jsou rasisté. Naopak, je potřeba hledat důvody současného neúspěchu dosavadních programů a kritiku vládních programů není možno zaměňovat pod záminkou falešného humanismu s rasismem. Na druhou stranu je nutno přiznat, že složité problémy nemají jednoduchá řešení a není možné dlouhodobě v demokratické společnosti připustit, aby sliby snadných řešení romské otázky se staly výtahem k politickým postům – a to prostě proto, že ze systémového hlediska tyto sliby nemohou být splněny. Z naznačeného úhlu pohledu nezbývá, než způsoby dosavadního „řešení“ romské otázky vládou České republiky jako celek odmítnout. Předkládaná práce přináší nové paradigma, umožňující vytvořit východisko k hledání jiných strategií pro řešení romské otázky, strategií od oněch dosavadních odlišných. Strategií s reálnou nadějí na skutečný a trvalý úspěch.

Cestopis populární advokátky Kláry Samkové po USA ve stopách Scarlett O´Hara, hlavní hrdinky nejslavnějšího amerického románu Jih proti Severu. Cestopis vyšel knižně v roce 1994, vydavatelství BLINKR ho vydalo v roce 2013 jeho elektronickou podobu. Autorka si během studijního pobytu v USA splnila svůj dávný sen navštívit postupně všechna místa, na nichž se odehrával příběh Scarlett v románu Jih proti Severu, který celosvětově proslavil knižním vydáním a několikerým filmovým zpracováním americkou autorku Margaret Mitchellovou. Půjčila si automobil a sama s mapami a příručkami projížděla všechny památky a města – Atlantu, Macon, Jonesboro, Fayetville, Mariettu, Tara... S humorem a jemným sarkasmem popisuje své putování a příhody, které ji cestou potkaly, vlastně „dovyprávěla“ příběh Scarlett O´Hara pohledem české čtenářky. Všímá si i současnosti míst, v nichž prožívali svůj nesmrtelný příběh Scarlett a Rhett.

Romská otázka“ je populárně pojatá, avšak na vědeckých základech postavená práce, zabývající se psychologickými příčinami sociálního vyloučení Romů.Svou předmluvou práci podpořili Fedor Gál a prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.Autorka se touto prací dostává do závěrečné polohy ve své snaze o uchopení tématu a porozumění romské problematice vůbec, v České republice zvláště. Ideovou kostru práce tvoří publikace známého amerického profesora psychiatrie Irvina D. Yaloma „Existenciální psychoterapie“, v níž se autor zabývá čtyřmi velkými tématy lidského života – smrtí, svobodou, existenciální izolací a absencí smyslu života. „Romská otázka“ Yalomova odborného a metodologického vedení využívá a v definovaných okruzích je osobitým způsobem vztahuje k životním pocitům české a slovenské romské komunity.Ve svém výkladu ve skloubené podobě autorka využívá širších poznatků práva, filosofie i psychologie i osobní znalosti romské komunity. Zároveň však usiluje o zachování racionálního odstupu, umožňujícího i emocionálně vypjaté osobní zkušenosti intelektuálně analyzovat, uvést do zcela nových logických souvislostí a nastínit východiska pro skutečná řešení soužití romské menšiny a majoritní společnosti.Výklad dochází k závěrům, že řešení problematiky sociálního vyloučení Romů pouze nástroji sociální práce je již od začátku odsouzeno k nezdaru, neboť sociální práce některé symptomatické projevy pouze zneviditelňuje, neodstraňuje však hlubinnou příčinu sociální vyloučenosti.Práce odmítá tvrzení, dle kterého ti členové české společnosti, kteří protestují proti současnému uspořádání a tzv. řešení romské otázky, jsou rasisté. Naopak, je potřeba hledat důvody současného neúspěchu dosavadních programů a kritiku vládních programů není možno zaměňovat pod záminkou falešného humanismu s rasismem. Na druhou stranu je nutno přiznat, že složité problémy nemají jednoduchá řešení a není možné dlouhodobě v demokratické společnosti připustit, aby sliby snadných řešení romské otázky se staly výtahem k politickým postům – a to prostě proto, že ze systémového hlediska tyto sliby nemohou být splněny.Z naznačeného úhlu pohledu nezbývá, než způsoby dosavadního „řešení“ romské otázky vládou České republiky jako celek odmítnout. Předkládaná práce přináší nové paradigma, umožňující vytvořit východisko k hledání jiných strategií pro řešení romské otázky, strategií od oněch dosavadních odlišných. Strategií s reálnou nadějí na skutečný a trvalý úspěch.

Knížka Zákony fotbalové džungle – Novela 2012 je o fotbale a nachází se na hraně černého humoru a vážného napomenutí, že fotbal je zrcadlem společnosti, jež nevzkvétá a neočišťuje se. Je džunglí, v níž se dobře vede mafii. Poprvé vyšla v roce 1998 ve formě zákoníku se 196 paragrafy ve 12 hlavách a vzbudila nevěřícné reakce. Byla považována za parabolu přemrštěného humoru. Její obsah byl „z gruntu“ zásadně přepracován, forma zákoníku vypilována a zdokonalena ve smyslu právního slovníku i ve prospěch českého humoru. Proto je považována za novou knihu, nikoliv za reedici. I když jakkoliv není ideální spojení slov humor, zákony, korupce, prodávání zápasů, ovlivňování výsledků, sázení, mafie, tak tyto pojmy do sebe zapadají. V roce 2004 se ukázalo, že holá skutečnost v českém fotbale je ještě daleko divočejší, než byla v roce 1998. Po malém přechodném útlumu nepravostí zjišťujeme v roce 2012, že jsme nejenom zpět v roce 2004, kdy vypukla aféra s odposlechy rozhodčích a funkcionářů, ale i hlouběji. Zákony fotbalové džungle fungují globálněji a rafinovaněji s výživnou podporou nadnárodních sázkových gangů na vzdálených serverech díky masivní „internetizaci“ všech struktur, včetně zločineckých. To je podstatná novinka proti roku 1998, kdy byly Zákony napsány poprvé. A nyní jsou také všichni aktéři džungle „voraženější“. Zákonitosti přesto existují. Proto musela vzniknout Novela 2012 jak se sluší a patří na spořádaný zákoník.Autorem Zákonů fotbalové džungle – Novela 2012 je sportovní publicista a spisovatel Pavel Skramlík (autor verze z roku 1998), který od roku 2010 používá pseudonym Felix Boom. Novela Zákonů fotbalové džungle je nutnou reminiscencí Felixe Booma za Pavlem Skramlíkem, proto jsou uvedeni jako dva autoři.

Kiosek na pláži je společenským románem, příběhem muže, který se odehrává v letech 1948 až 1990. Příběh běží na pozadí československého totalitního režimu v letech 1948 až 1989 a končí v první polovině roku 1990 rozčarováním, že sametová revoluce je podvod. Odehrála jako se předání moci v podivném aranžmá, podle jejíhož kuloárního scénáře vlastně komunisté předali moc znovu sami sobě.Hrdina příběhu David Besser se narodil v Indii v roce 1948 v prostředí tradiční tzv. buržoazní rodiny - jako syn diplomata z právnického prostředí a absolventky dějin umění na pařížské Sorbonně z rodiny štěrko-pískového magnáta. Po tzv. Vítězném únoru v roce 1948 byl otec Davida Bessera odvolán ze své diplomatické mise a zbaven možností na jakékoliv významné společenské uplatnění v oblasti justice či diplomacie, skončil jako betonážník v malém městě v Sudetech, matka musela přijmout podřadné místo úřednice v cukrářské výrobně.David Besser, inteligentní, sečtělý a vzdělaný chlapec, vychovávaný v duchu tradičních hodnot své rodiny bez ohledu na deklasované postavení svých rodičů, nedostal od tehdejšího režimu šanci vystudovat střední školu a mít maturitu. Musel se vyučit řezníkem, což byla jedna z mála šancí, kterou měl. Problémovou součástí jeho kádrových spisů byla také jeho starší sestra Klára, jíž otec dostal díky svým stykům z diplomatických časů do Francie na studium lycea v Lyonu v první polovině 50. let. Stala se později francouzskou občankou a byla manželkou schopného finančníka a manažera. Jeho rodiče umírají příliš předčasně.David Besser se i v totalitním režimu relativně dobře uplatnil jako schopný řezník a nadaný sportovec, ale útisk, že nemohl studovat, byl neustále zdrojem jeho stressu. Během uvolnění v létě roku 1968 před srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy dostal vízum do Francie a po 14 letech se setkal se svou sestrou, která už byla vdaná, toužila po dítěti, ale měla zdravotní problémy. Čekání na vyřešení zdravotních potíží řešila tím, že usilovně pracovala v kiosku rychlého občerstvení v Nice, který jí věnoval její manžel.

„Jak je možný, že tady běhá frajer, co rozdává velký prachy a my přitom z toho nic nemáme? Co ten hajzl vlastně chce?“ ptá se v tomto příběhu jeden politik a má na mysli mladého právníka, ředitele Nadace Lepší svět, který je lídrem neuvěřitelně velkorysé charitativní činnosti se záhadným původem obrovských finančních částek. Nový thriller s prvky fantasy z pera Felixe Booma se odehrává v letech 2012 až 2014 v České republice, v USA a ve Finsku a rozvíjí dramatickou story o nápadu šlechtičny českého původu, disponující obrovským majetkem, která se rozhodla vybudovat na téměř pustých pozemcích mezi ruinami zaniklých vesnic v bývalém vojenském prostoru kus „Lepšího světa“. Její dobročinnou nadaci řídí mladý advokát a počíná si při výkonu nadmíru štědré charity zcela nezávisle, promyšleně, důsledně odolává všem vábivým návrhům a radám zvenčí, na co peníze použít a jak získat další. Pro značnou část veřejnosti je však světcem, což má i své specifické projevy. Pracuje jen se svými lidmi, je střežen vlastní ochrankou, vyhýbá se politikům, od nikoho nic nechce. Jen rozdává podle striktních pravidel, nikdy neprozradí totožnost zakladatelky a sám se stává terčem spekulací médií a politiků, že pere špinavé peníze mafie, obchodníků se zbraněmi a drogami. Pravda je ovšem někde úplně úplně jinde. Tento příběh hodně vypovídá o době, kterou prožíváme. Mladý muž zjišťuje, že cesta nejlepších úmyslů je dlážděna peklem a dostává se do situací v nichž je nutné volit dramatická řešení. V tvorbě Felixe Boom se jedná o třetí román, předtím na sebe upozornil mj. díly Kiosek na pláži a Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon.

Jedná se skutečně o kuchařku, avšak specificky mužskou, která řeší poněkud drsným způsobem jisté kapitoly vztahy mužů a žen. Doplní ji nápadité ilustrace renomovaného kreslíře Emila Šourka. Dává však i návod, jak by si měl čerstvě osamělý muž (rozvedený, rozejitý, "vykopnutý", ovdovělý atd.) zařídit kuchyň, jak nakupovat, jak vařit rychle, racionálně a zdravě, aby neskončil velmi brzy a lacině v lase ženy, která hledá partnera. Přitom sází na to, že muž se o sebe neumí postarat, takže brzy podlehne. "Receptová" část knihy je řešena netypicky - jídla do 20 a 30 minut a ve "volném stylu"... Hlavní myšlenkou knihy je motto: Najde-li muž svobodu v kuchyně, bude svobodný navždy. Publikace není doplněna - jak je v kuchařkách zvykem - fotografiemi jídel. Tyto obrázky říkají vlastně jen to, že talíř je plný... Knihu ilustruje známý kreslíř Emil Šourek, autorův dávný přítel.