Canopus

Světlo géniů v jednotlivých kapitolách systematicky popisuje jógu a mystiku jako praxi, pomoci které může člověk nejprve změnit své niterné prožívání na radostné a šťastné a později proměnit celou svou bytost v duchovním smyslu. V kapitole Pojem mystika je uvedeno, jaké jsou předpoklady k dosažení duchovního poznání a také to, proč jsou osobní osudy lidí rozdílné. Kapitola Karma vysvětluje z psychologického a fyzikálního hlediska působení zpětného vlivu činů, pocitů, představ a myšlenek na osobní osudy každého člověka. Kapitola Mravní předpoklady mystického vývoje zdůvodňuje nezbytnost morální přípravy pro každou duchovní praxi a její výsledky. Kapitola Soustředění popisuje koncentraci jako psychický nástroj jógy a mystiky. V kapitole Soustředění s kvalitami jsou zmíněny pokyny, jak po absolvování nezbytné přípravy ovlivnit vlastní psychickou přirozenost soustřeďováním, které využívá určité kvality nebo ideje. V kapitole Mystické stavy jsou popsány některé jevy nebo výsledky, ke kterým může dojít na duchovní cestě, a také to, jak se k nim má usilující člověk stavět. V závěrečné kapitole Proč být jogínem autor uvádí důvody, proč praktikovat jógu nebo mystiku jako metodu pro vyřešení všech zásadních otázek a problémů, se kterými se každý dříve nebo později ve svém životě setká.

Románový životopis nejslavnějšího tibetského světce Milaräpy, který žil v letech 1040-1123, komentovaný Květoslavem Minaříkem. W.Y.Evans-Wentz ji v anglickém překladu uveřejnil poprvé v roce 1928, Květoslav Minařík se s Milaräpem seznámil v polovině padesátých let v samizdatovém překladu jednoho ze svých žáků. K. Minařík zařadil Milaräpu do edice svých základních děl Příma Stezka, protože tento podivuhodný životní příběh sceluje nauku jeho ostatních spisů. Jde o druhé vydání Milaräpy s komentáři K. Minaříka. Anglický překlad, který redigoval Evans-Wentz, byl nově přeložen do češtiny. Byly mimo jiné doplněny: předmluva Evans-Wentze k druhému vydání Milaräpy, obrazová příloha, dále rejstřík a také slovníček pojmů K. Minaříka. Z predhovoru: Knihu jsem zařadil do edice Přímé Stezky proto, že doceluje nauku, již čtenářům předkládám v jiných knihách. Proto by ji mohl přijmout každý jako část této nauky, i když se nezdá, že obsahuje přijatelný naukový systém. Jen jedno je jisté: jsou lidé, kteří mohou žít touhu po vysvobození ve svém nitru daleko prudčeji, než se vůbec může jevit na povrchu; pro tyto lidi může životopis Milaräpy mnoho znamenat. Ostatně mystické úsilí nemá člověka přinutit k tomu, aby nad sebou plakal. A tento životopis může usušit slzy těch, kdo pláčí nad svými útrapami, které je potkaly proto, že přijali mravní kázeň podle směrnic jógy. Uvidí, že pojem „největší utrpení“ je opravdu jen pojem, a to jsem měl na mysli, když jsem se rozhodl přijmout tuto knihu do naší edice.

Tajuplný příběh z období konce 18. století se odehrává na pozadí zásadních společenských změn vrcholících Velkou francouzskou revolucí a poskytuje duchovní pohled na individuální i společenský život lidí. Má sloužit jako podnět pro nasměrování čtenáře k duchovním ideálům, ale také jako upozornění, aby lidé hledající v oblastech duchovna nesahali k metodám nebo prostředkům slibujícím rychlý a snadný zisk, síly nebo schopnosti. Takové metody nebo prostředky v sobě totiž vždy skrývají nesmírná rizika a nebezpečí, která mohou nepřipraveného člověka velmi poškodit. Edward Bulwer-Lytton (1803 - 1873) byl anglický spisovatel, básník a dramatik. Byl to právě Bulwer, kdo v jedné ze svých divadelních her poprvé použil úsloví, že pero je mocnější než meč. Román Zanoni, k jehož napsání ho podle jeho vyjádření inspiroval sen, on sám označil za jedno ze svých nejkvalitnějších děl. Touto knihou byli ovlivněni i někteří představitelé literatury a duchovních směrů ve 20. století. Nový překlad Zanoniho poskytuje čtenářům možnost seznámit se s nezkráceným textem tohoto díla.

Kniha obsahuje prakticky celé astrologické dílo Květoslava Minaříka. Její základ tvoří dva obsáhlé spisy. Jsou to Prognostická astrologie, zaměřená především na podrobný popis metodiky primárních direkcí podle různých systémů, a dále Pomocné astronomické tabulky pro astrologické účely, sestávající z doprovodné textové a tabulkové části. Ostatní astrologické práce menšího rozsahu jsou soustředěny v dodatcích. Některá témata, která jsou v knize obsažena, uvádíme níže. Prognostická astrologie: Úvod do problematiky astrologie Základní prvky astrologie; planety, aspekty a domy Zájmové pole prognostické astrologie Problematika direkcí Problematika času v astrologii Úvod k sestavení horoskopu, sféricko-trigonometrické formule Vypočítání horoskopu, sestavení spekula a aspektáře Primární direkce mundánní a zodiakální podle systému Regiomontanova Primární direkce mundánní a zodiakální podle systému Campanova Primární direkce mundánní a zodiakální podle systému Placidova Primární direkce podle systému zeměstředného ekválního Primární direkce konverzní Periodické direkce Planetární periody Sekundární direkce Význam direkcí Planetární konjunkce, zatmění, úplňky a nové Měsíce Tranzity Význam stálic Textová část Pomocných astronomických tabulek: Základní astronomické pojmy důležité v astrologii Popis astrologických tabulek Primární direkce Délkové direkce Popis planetárních tabulek Formule pro stanovení poloh planet Příklad výpočtu heliocentrických a geocentrických souřadnic planet Dodatky: Příklad vypočítání horoskopu uveřejněný v roce 1935 Předpovědi pro Československou republiku na roky 1935, 1936, 1937 a 1938 Tři výklady horoskopů z 30. let 20. století Astrometeorologie Vybraná astrologická hesla z knihy Malý mystický slovník naučný Výtah ze starších verzí textové části Pomocných astronomických tabulek

Tibetské texty shrnuté v dvoudílném Tajemství Tibetu označil Květoslav Minařík za nejhlubší a nejzajímavější spis v evropské mystické a psychologické literatuře. Do komentářů promítl své přímé životní a mystické zkušenosti a na jejich základě vysvětluje tibetský text moderní psychologickou terminologií. Zejména tam, kde se věnuje povaze a funkci vědomí jako nejdůležitějšího faktoru bytí, ukazuje světové psychologii směr další cesty a nové obzory. Zdůrazňuje především vztahy mezi správnou životosprávou z hlediska mravnosti a osobními osudy jedince i celé společnosti. Proto je tato kniha nejvýznamnější příručkou životní metodiky; její pomocí může čtenář nejen odstranit nepoznání, ale vytvořit si též předpoklady ke spokojenosti. SEDM TIBETSKÝCH TEXTŮ 1. Růženec skvostných drahokamů 2. Stezka k nirváně: Jóga velkého symbolu 3. Stezka vědění: Jóga šesti nauk (o psychickém teple; o klamném těle; o stavu snu; o čirém světle; o stavu po smrti; o přenosu vědomí) 4. Stezka přenesení: Jóga přenosu vědomí 5. Stezka mystické oběti: Jóga podrobení nižšího já 6. Stezka pateré moudrosti: Jóga dlouhého HÚM 7. Stezka nadsmyslové moudrosti: Jóga prázdnoty ...Dokud člověk může o svých sklonech, citech atd. rozhodovat, drží v rukou klíče svého vlastního budoucího osudu. Ale je téměř pravidlem, že těchto klíčů užívá nesprávně. Místo aby odmítal podněty vyjadřující se chtěním, přijímá je. ...Mystika není filozofie, ale způsob života. Studovat ji může každý. Zdá se mi, že národy západních kontinentů jsou již dosti karmicky vyspělé, aby mohly uvažovat o karmickém významu psychologických činitelů, které sice samy vzešly z karmických dispozic, ale dál modelují bytost. A tato cesta nekončí, dokud se člověk nezřekne všeho definitivně.

Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti. Zůstává „pokladnicí, kterou nikdy lidský duch nevyčerpá, kyticí předpisů, kterým porozumí jen ten, kdo je vyzkouší v praxi“. W.Y.Evans-Wentz jej v anglickém překladu uveřejnil poprvé v r. 1928, Květoslav Minařík se s Milaräpou seznámil v polovině let padesátých v samizdatovém překladu jednoho ze svých žáků. K. Minařík zařadil Milaräpu do edice svých základních děl Přímá Stezka, protože tento podivuhodný životní příběh doceluje nauku jeho ostatních spisů. Teprve nyní po desetiletích vydáváme překlad Wentzova Milaräpy poprvé veřejně. Je obohacen nejen o komentáře Květoslava Minaříka, ale i o studii Josefa Kolmaše o Wentzovi, Milaräpovskou bibliografii a seznam stovek tibetských výrazů včetně jejich české transkripce a transliterace.

Tajné zasvěcení zahajuje vydavatelskou řadu duchovních spisů drobnějších rozsahem, ale se vzácným a vybroušeným obsahem. Proto dostala název Drahokamy. Autor v tomto spisu čtenáři názorně vysvětluje, kde má hledat kořeny neúspěchu v duchovním úsilí: ve sklonech, jež jako podvědomé hnací síly ovlivňují projevy jeho pudové a emocionální přirozenosti a tím i jeho myšlení a jednání. Ovládnutí sklonů lze dosáhnout jen nekompromisní soustavnou sebevýchovou pomocí analytického sebepozorování, jež je nakonec odhalí z hlubin podvědomí a tím umožní je ovládat. Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.

Beseda bohů je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné "integrální józe". Problém duchovního vývoje se zde řeší především mravním přepodstatněním, založeným na vůlí vyvolaných a záměrně udržovaných pocitech. Teprve na nich pak staví meditační, koncentrační a dechová cvičení.

Slovo Buddhovo sestavené Nyánatilokou Mahátherou (1878 – 1957) je vůbec prvním v evropském jazyce sepsaným systematickým pojednáním Buddhova učení, které užívá vlastní slova Buddhova. Vybrané texty jsou seřazeny tak, aby tvořily jednotný celek, který nabízí spolehlivé vedení celou soustavou buddhismu. Čtenáři je tím ušetřena námaha propracovávat se velmi obsáhlou literaturou pramenů. Buddhův jasný a pronikavý způsob výuky, který je zřetelný v těchto textech, bude dobře sloužit pozornému a uvažujícímu čtenáři jako první uvedení do Buddhova učení. Květoslav Minařík pokládal tento „systematický přehled Buddhova učení“ za nesmírně užitečný a živý základní text pro každého, kdo chce putovat po cestě ke svému zdokonalení jinou cestou než prostřednictvím náboženské víry. Jeho komentáře nejsou jen rozvíjením myšlenek, obsažených v původním buddhistickém textu, ale vyvěrají z jeho vlastních zkušeností.

Druhý díl výběru drobných prací Květoslava Minaříka DRAHOKAMY 2 stejně jako prvý navazuje na jeho nauku, kterou nazval „integrální jóga“, aby ji odlišil od neúplných jógických systémů, s nimiž se v Evropě setkáváme a které často opomíjejí hluboké morální požadavky, takže se mění v bezduchá tělesná cvičení. Jsou zde uvedena především autobiografická sdělení o vlastním jógickém vývoji, po nich následuje několik sdělení, zabývajících se vztahy k různým vědním oborům a filozofickým systémům duchovních nauk, a práce se speciálním zaměřením.

Tibetské texty shrnuté v dvoudílném Tajemství Tibetu označil Květoslav Minařík za nejhlubší a nejzajímavější spis v evropské mystické a psychologické literatuře. Do komentářů promítl své přímé životní a mystické zkušenosti a na jejich základě vysvětluje tibetský text moderní psychologickou terminologií. Zejména tam, kde se věnuje povaze a funkci vědomí jako nejdůležitějšího faktoru bytí, ukazuje světové psychologii směr další cesty a nové obzory. Zdůrazňuje především vztahy mezi správnou životosprávou z hlediska mravnosti a osobními osudy jedince i celé společnosti. Proto je tato kniha nejvýznamnější příručkou životní metodiky; její pomocí může čtenář nejen odstranit nepoznání, ale vytvořit si též předpoklady ke spokojenosti.

Úvodné práce najprv vysvetľujú, aký zmysel vlastne jóga má a aké má miesto v každodennom živote normálneho občana, ako pomáha riešiť životné problémy. Značnú pozornosť venuje spôsobu sústredenia, varuje pred jeho nesprávnym pochopením a v práci, ktorej spoluautorom je doc. MUDr. Antonín Bajer, podáva dôkazy o činnosti mozgu pri rôznych typoch jógického sústreďovania. Niekoľko prác sa ďalej zaoberá rôznymi filozofickými a duchovnými smermi, ktoré sú dnes znovu aktuálne, ako je budhizmus a zenbudhizmus. Nasledujú práce osvetlujúce vzťahy medzi jógou a fyzickým i duševným zdravím, otázku nesmrteľnosti a sexuálny problém. K ľahšej orientácii v menej známych alebo pre autora špecifických výrazoch sú pripojené vysvetlivky. V závere je uvedené niekoľko osobných spomienok popredného českého indológa PhDr. Borisa Merhauta na Květoslava Minaříka.

Rozsah dochovanej korešpondencie je obrovský, preto ani výber z nej nie je možné vtesnať do jedného zväzku. Najčastejšie sa opakujúce témy, týkajúce sa praktickej aplikácie náuky Květoslava Minaříka, sú v tomto zväzku zhrnuté do týchto kapitol: Askeze, Bdělost, Cíle duchovních snah, City, Činnost, Manželství a rodina, Mravnost, Mystická cvičení, Nálada, Odosobnění, Pohlavnost, Pokyny jednotlivcům, Uvědomování si těla a koncentrace na nohy, Vstup na cestu, Životospráva.

Květoslav Minařík pokladal pravdy obsiahnuté v tomto spise za nesmierne užitočné pre rozvoj duchovných kvalít a zároveň blízke modernému spôsobu európskeho myslenia, preto ho doprevádza početnými vysvetľujúcimi komentármi a tým tento malý skvost duchovnej literatúry ešte obohatil.

Podávám tedy čtenáři příručku o józe, ale nechci jej odvracet od úkolu vnitřního vývoje mystickým vysvětlováním. Jsem přesvědčen, že takové vysvětlování nemá smysl, protože mu nepomáhá na cestě mystické proměny. Spíš bych tím podpořil rozvoj a doplňování mysteriozních konstrukcí, které kolo karmy ani nezastavuje, ani neurychluje jeho chod, ani jej nezpomaluje. A tak tedy nepodporuji budovu mystické filozofie, nýbrž praxe. Každý jedinec jí může použít pro své dobro a po osobních zkušenostech i pro dobro druhých.

Na této zemi platí zákon - a platí vlastně v celém vesmíru - že duchovní dokonalost může být jen výsledkem nekompromisního zřeknutí se světa. To je poučka, již musí přijmout každý člověk, který se chce touto cestou dát. Toho, kdo vstoupil na cestu duchovního zdokonalování pomocí soustředění, však mohou mýlit počáteční dílčí úspěchy. Ať začne provádět soustředění podle pokynů mystických nauk člověk jakkoli mravně nečistý, vždycky může získat dílčí úspěchy, které se mu zdají slibovat další postup. Duchovní dokonalost je daleko za těmito dílčími výsledky. Pokud se člověk neovládá, může se snažit, jak chce, aby získal spokojenost, a přece se mu to nepodaří, protože je ovládán mnohými vnějšími momenty. Když však nasadí své přirozenosti uzdu a donutí ji, aby se spokojila s klidem bytosti, která setrvává výhradně sama v sobě, pak se spokojenost dostaví sama sebou.