Centrala

Nehoda v továrně se stane rozbuškou událostí, které vedou k útokům na přední obchodní lídry země. Vyšetřování se rozbíhá, vše je ale nějak divně pokřivené a hranice mezi pouhou náhodou a konspirací je značně rozmlžená. Pevně dané jsou naopak příčky společenského žebříčku a bezskrupulózní honba za ziskem. Bílé Volvo je ponurý, groteskně absurdní sociální thriller. Je to kniha otevírající dveře naší fantazie, nabízející pastvu pro oči, těkající potravu pro mysl a možná vůbec žádné odpovědi. Bílé Volvo získalo prestižní cenu Urhunden za nejlepší švédský komiks roku 2026.

Odette je něco přes dvacet, má vlastní byt, stálé zaměstnání v místním knihkupectví, roztomilého králíčka a právě prožívá první vzplanutí k jednomu ze svých zákazníků. Jenže ji pronásleduje něco, co vidí jen ona: medúza plující v jejím oku, která jí brání ve výhledu. Z počátku se to zdá být jako nepodstatný problém… dokud se medúza nezačne množit. Medúza je mistrovské dílo grafického vyprávění s úchvatnými a nápaditými ilustracemi Boum. Silný, místy děsivý příběh o tom, jak čelit nepřízni osudu, a najít světlo, jež nás provede temnotou. Komiks získal řadu prestižních ocenění, mimo jiné Eisner Award, Lynd Ward Graphic Novel Prize Honor Book, Doug Wright Nipper Award a Graphic Medicine Award. Medúza byla zařazena na seznam nejlepších knih roku podle Americké knihovnické asociace, Newyorské veřejné knihovny, Comics Beat a dalších.

„Noc nám nepatří. Skrývá svá vlastní tajemství.“ Ve svém díle Nokturna španělská komiksová umělkyně Laura Pérez zkoumá melancholii a magii, jež přicházejí se soumrakem. Mysteriózní vyprávění propojuje záblesky ze života lidí, kteří procházejí nocí. Traumatická srážka při jízdě po špatně osvětlené silnici; pohádka na dobrou noc, která stírá hranice mezi skutečností a fantazií; procházka lesem směřující k podivným symbolům. Pouť nocí nás vede pod větvemi prastarých stromů, snovými krajinami i stinnými zákoutími pokojů. Zároveň tyto příběhy zpochybňují pravdu skrytou za zavřenými víčky a odhalují podstatu strachu a osamělosti i neuchopitelnou auru nočního světa. Nejlepší komiks pro dospělé 2025 podle New York Public Library. Nejlepší grafický román roku 2025 podle Washington Post.

„Chci od života všechno, chci být ženou, ale také mužem, mít mnoho přátel a být sama, hodně pracovat a psát dobré knihy, ale také cestovat a užívat si, být sobecká i nesobecká.“ Simone de Beauvoir Mladá žena, která tato slova napsala, patří k nejvlivnějším myslitelům 20. století. Svými díly, svou filosofií i způsobem života radikálně zpochybnila zažité představy o lásce, partnerství i vztahu mezi pohlavími. Kdo otevře grafický román Julie Bernhard a Julie Korbik, objeví v něm naplněný život: bohatý na poznání, bolest i radost, život ženy, kterou neustále poháněla touha poznat sebe samu i druhé a která bojovala za to, aby mohla být a stávat se sama sebou ve všech svých podobách, bez ohledu na třídu, pohlaví, normy i pravidla.

Princezna hlavně nechtěla nikdy nikomu ublížit. Ona sama má přece také svoje chyby. I ten drak, co ji na tomhle příšerném místě drží, je možná v jádru hodný, možná ho jenom nikdy nikdo neměl rád a princezna by mu tu chybějící lásku mohla vynahradit. A navíc… on to možná vážně dělá pro její dobro, že ji tu drží. Možná by si venku vážně sama neporadila, byla by ztracená. Jenomže co má dělat, když je jí tak teskno a tenhle život je tak nesnesitelný? Autobiografický pohádkový příběh Kamily Restrepo o cestě za uzdravením z toxických vztahů a hledání vlastní spokojené existence.

Ve třetím dílu plném dobrodružství naši hrdinové po střetu s brazilskou lodí, které má tragické následky, konečně dorazí na planetu Delta Pavoniss IV. Hned po vstupu na oběžnou dráhu je zasáhne tajemný paprsek, a přinutí je tak k nouzovému přistání. Podaří se Luďkovi, Momo, Filipě a Akiovi vyváznout z toho bez úhony a vrátit se domů? Poslední část trilogie o Luďku Stachanovském je příběhem o přátelství a obětavosti, plným napětí, akce a emocí, prodchnutým nostalgií i nadějí na lepší budoucnost.

Noční bar a v něm dvě postavy. Na jedné straně barového pultu člověk snažící se svou sebelítost utopit v alkoholu, na straně druhé barman, který už ztratil víru v lidstvo. Kam je zavede jejich rozhovor? A co se skrývá na odvrácené straně Měsíce? Komiks původně vznikl pro inovativní veletrh digitálních komiksů ShortBox Comics Fair 2025, který představuje originální komiksy od umělců z celého světa.

Dva podvodníci rozdělující si mezi sebou kořist. Svobodný muž tajně sledující svou sousedku. Starý pán rozdávající koláče. A uprostřed toho všeho – kočka s červenými pruhy. Když trojice zločinců hledající ukradenou urnu vnikne do domu, ve kterém všechny tyto postavy bydlí, stane se tato budova dějištěm makabrózního baletu. Létají pěsti, výstřely i vyznání lásky. Kniha s humorem vypráví příběh o společnosti ovládané hloupostí, pokřivenou morálkou a násilím, která padá tragikomickou kaskádou nepředvídatelných událostí tváří v tvář nevyhnutelnému konci. Cena Maxe a Moritze 2024 za nejlepší německy psaný komiksový debut. Cena Delémont’BD za nejlepší debut 2024. Literární cena kantonu Bern.

Aby se vyhnul nebezpečí, je muž v lese nucen zabít medvědici. Jejího mláděte je mu však líto, a tak jej vezme domů ke své ženě. Tento akt milosrdenství a lítosti rychle zasáhne do osudu páru, jehož láska je podrobena zkoušce narozením neobvyklého dítěte... Syn medvědího otce, němý grafický román francouzského autora Nicolase Presla, vypráví dojemný příběh o soužití lidí a zvířat. Mimořádně sugestivní a poetický, ale místy také hořký příběh o životě potomka, který není ani člověkem, ani zvířetem, se mění ve fantastickou alegorii, která beze slov hovoří o univerzálních tématech lásky a zklamání, odpuštění a nespravedlnosti, sounáležitosti a odcizení. S přesvědčivým a dovedným vizuálním stylem, který čerpá z umělecké tradice mezi dvěma světovými válkami, autor utkal emocionálně nabité a dramaticky poutavé vyprávění o věčném hledání smyslu a identity.

Velký zlý lišák není ani velký ani zlý a má navíc neuvěřitelnou smůlu. Každý jeho pokus chovat se jako krutá šelma končí nějakou nehodou nebo neúspěchem, takže je pro smích celému okolí – především slepicím. Naštěstí je tu jeho samozvaný mentor vlk. Frustrovaný a hladový lišák, přežívající jen na tuřínové dietě, se nechá přemluvit ke geniálnímu plánu, jak slepice přelstít – ukrást jim vejce, vysedět je a vykrmená kuřátka si dát k obědu. Jenže to, co v teorii zní jednoduše, se v praxi ukáže jako velká komplikace a v komiksu Benjamina Rennera také jako nesmírně vtipné dobrodružství! Velký zlý lišák (Le grand méchant renard), jeden z nejpopulárnějších francouzských komiksů nejen pro dětské publikum, byl vydán v roce 2015. Od svého vzniku získal řadu ocenění – Prix de la BD Fnac, Grand Prix des Lecteurs časopisu Le Journal de Mickey, Prix Jeunesse d’Angoul?me za nejlepší dětskou knihu. Filmová adaptace pod názvem Velký zlý lišák a jiné příběhy (2017) navíc obdržela cenu César – francouzskou obdobu Oscara – za nejlepší animovaný film roku.

Krátké dějiny dlouhé války jsou připomínkou toho, že z historického hlediska válka nikdy není jednoduchým příběhem. Zároveň z lidského osobního hlediska vždy vyvstává jednoduchá otázka: přežiji, nebo ne? Historický kontext rusko-ukrajinské války od středověku do současné Ukrajiny zdůrazňuje dlouhodobý původ konfliktu, jeho politické kořeny a časové souvislosti. Je to i vyprávění o našem životě dnes, protože za každým konfliktem jsou reální lidé s reálnými příběhy, které navždy proměnil válečný chaos...

Třináctiletá Marjorie Glancová si někdy připadá jako duch. Po smrti své matky vede rodinnou prádelnu, stará se o náročné zákazníky, přežívá ve škole a chrání rodinu před nekalými úmysly zákeřného pana Pucráta, který se snaží zničit vše, co pracně drží při životě. Wendell, chlapec, který zemřel příliš brzy – je skutečný duch. Jeho posmrtný život se točí kolem neúčinných terapií, prostěradla – jeho nové podoby těla, a touhy po zakázaném lidském světě. Když se jejich cesty zkříží, Wendell promění prádelnu Glanc ve své půlnoční hřiště, zatímco Marjorie čelí záhadným nehodám a postupně zjišťuje, že není jediná, kdo si připadá ztraceně. Prádelna duchů, první díl trilogie Neviditelní, je citlivý, vizuálně poutavý příběh o dívce a jejím odhodlání bojovat, i když se zdá, že se proti ní spikl celý svět. Vypráví o odvaze, odpuštění a nepravděpodobném přátelství, které se může zrodit i mezi dvěma světy. Dokazuje, že druhá šance existuje – ať už jste naživu, nebo ne. Kritiky i čtenáři oceňovaná trilogie Neviditelní zve do kouzelného světa Prádelny duchů. S jemností a porozuměním tu autorka vypráví o velmi skutečných tématech – o zármutku, depresi, šikaně i o umění pustit to, co nemůžeme změnit. Brenna Thummler vždy tušila, že její život budou provázet duchové. Stejně jako Marjorie vyrůstala v malém městečku v Pensylvánii, kde se hodiny klavíru střídaly se čtením strašidelných příběhů. Na Ringling College of Art and Design objevila svou vášeň pro vyprávění příběhů a současně trvalou nechuť k praní. Dnes opět žije ve svém rodném městě, píše, kreslí a někdy se nemůže ubránit dojmu, že její prostěradla si žijí vlastním životem.

Ve svém částečně autobiografickém grafickém románu Rok nula vypráví Frenk Meeuwsen s humorem o drobných starostech a úvahách nastávajícího otce.. O intimních chvílích s přítelkyní, strhujících událostech v nemocnici až po uklidňující tlachání v hospodě... Okouzlující komiks, ve kterém se všichni (novopečení) rodiče určitě najdou!

Smalandské temno je rozsáhlý grafický román a epický příběh z hloubi Smalandských lesů v jižním Švédsku. Setkáváme se zde s homosexuálním fašistou, jehož hlavním zájmem kromě fašismu je tvorba autobiografických komiksů. Najdeme zde také láskyplná přátelství, zradu, drsnou realitu vězení a existenciální krize. Součástí románu a živnou půdou pro ožehavou ideologickou diskuzi jsou fanziny tvořené a vydávané hlavní postavou, Erikem. Román provází Erika od útlého dětství v dysfunkční rodině, po svízelnou cestu dospívání a čím dál komplikovanější rozpory dospělosti. Erik se ve své fascinaci italským fašismem zmítá mezi nesobeckou empatií k lidem ve svém okolí a sklonem k násilí. Smalandské temno si nedělá nároky na aboslutní pravdy, ale snaží se chápat jedince v jeho kontextu, vidět důvody k lidskému myšlení a jednání. Henrik Bromander ve svém epickém díle posouvá hranice toho, čím může komiks být a vykresluje portrét mladého člověka, kterým by se mohl stát kdokoliv. Smalandské temno je oslavou léčivé síly tvořivosti i znepokojivou diagnózou společnosti, ve které politický vítr vane stále chladněji.

Nacházíme se v roce 2046 v Československu, kde přetrvala ČSSR, která navázala spolupráci v oblasti průzkumu vesmíru s Japonskem. Druhý díl vesmírných dobrodružství posádky lodi Čijoda-2 přináší ještě více napětí, záhad a nebezpečí. Po objevení vraku brazilské lodi, který se vznáší ve vesmíru, se posádka ocitne tváří v tvář temným záhadám a smrtelnému nebezpečí. Nacházejí se na palubě Čijody-2 zrádci? Na světlo začínají vyplouvat tajemství z minulosti a skryté úmysly členů posádky! V atmosféře paranoi a rostoucí nedůvěry musejí Luděk, Filipa, Momo, Akio a IUZ učinit rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na osud mise i jejich životů.

Strašpytel představuje autorovo osobní pátrání po příčinách strachu a fobií vyprávěné poetickým, vizuálně krásným stylem. Kniha se někdy uchyluje ke snovému surrealismu, dokáže to ale udělat čtivě a zábavně. Na jedné straně může Strašpytel evokovat dílo německé mistryně komiksu Anke Feuchtenberger, na straně druhé pak kresba, perspektiva ale i způsob vyprávění připomínají tvorbu Pakita Bolina a kolektivu Le Dernier Cri. Komiks si ale jde svou vlastní cestou a jeho velmi silnou stránkou je lehkost a srozumitelnost s jakou zachycuje generační problém neurózy, úzkosti a strachu prostřednictvím individuální zkušenosti.