Centrala

Noční bar a v něm dvě postavy. Na jedné straně barového pultu člověk snažící se svou sebelítost utopit v alkoholu, na straně druhé barman, který už ztratil víru v lidstvo. Kam je zavede jejich rozhovor? A co se skrývá na odvrácené straně Měsíce? Komiks původně vznikl pro inovativní veletrh digitálních komiksů ShortBox Comics Fair 2025, který představuje originální komiksy od umělců z celého světa.

Dva podvodníci rozdělující si mezi sebou kořist. Svobodný muž tajně sledující svou sousedku. Starý pán rozdávající koláče. A uprostřed toho všeho – kočka s červenými pruhy. Když trojice zločinců hledající ukradenou urnu vnikne do domu, ve kterém všechny tyto postavy bydlí, stane se tato budova dějištěm makabrózního baletu. Létají pěsti, výstřely i vyznání lásky. Kniha s humorem vypráví příběh o společnosti ovládané hloupostí, pokřivenou morálkou a násilím, která padá tragikomickou kaskádou nepředvídatelných událostí tváří v tvář nevyhnutelnému konci. Cena Maxe a Moritze 2024 za nejlepší německy psaný komiksový debut. Cena Delémont’BD za nejlepší debut 2024. Literární cena kantonu Bern.

Aby se vyhnul nebezpečí, je muž v lese nucen zabít medvědici. Jejího mláděte je mu však líto, a tak jej vezme domů ke své ženě. Tento akt milosrdenství a lítosti rychle zasáhne do osudu páru, jehož láska je podrobena zkoušce narozením neobvyklého dítěte... Syn medvědího otce, němý grafický román francouzského autora Nicolase Presla, vypráví dojemný příběh o soužití lidí a zvířat. Mimořádně sugestivní a poetický, ale místy také hořký příběh o životě potomka, který není ani člověkem, ani zvířetem, se mění ve fantastickou alegorii, která beze slov hovoří o univerzálních tématech lásky a zklamání, odpuštění a nespravedlnosti, sounáležitosti a odcizení. S přesvědčivým a dovedným vizuálním stylem, který čerpá z umělecké tradice mezi dvěma světovými válkami, autor utkal emocionálně nabité a dramaticky poutavé vyprávění o věčném hledání smyslu a identity.

Velký zlý lišák není ani velký ani zlý a má navíc neuvěřitelnou smůlu. Každý jeho pokus chovat se jako krutá šelma končí nějakou nehodou nebo neúspěchem, takže je pro smích celému okolí – především slepicím. Naštěstí je tu jeho samozvaný mentor vlk. Frustrovaný a hladový lišák, přežívající jen na tuřínové dietě, se nechá přemluvit ke geniálnímu plánu, jak slepice přelstít – ukrást jim vejce, vysedět je a vykrmená kuřátka si dát k obědu. Jenže to, co v teorii zní jednoduše, se v praxi ukáže jako velká komplikace a v komiksu Benjamina Rennera také jako nesmírně vtipné dobrodružství! Velký zlý lišák (Le grand méchant renard), jeden z nejpopulárnějších francouzských komiksů nejen pro dětské publikum, byl vydán v roce 2015. Od svého vzniku získal řadu ocenění – Prix de la BD Fnac, Grand Prix des Lecteurs časopisu Le Journal de Mickey, Prix Jeunesse d’Angoul?me za nejlepší dětskou knihu. Filmová adaptace pod názvem Velký zlý lišák a jiné příběhy (2017) navíc obdržela cenu César – francouzskou obdobu Oscara – za nejlepší animovaný film roku.

Krátké dějiny dlouhé války jsou připomínkou toho, že z historického hlediska válka nikdy není jednoduchým příběhem. Zároveň z lidského osobního hlediska vždy vyvstává jednoduchá otázka: přežiji, nebo ne? Historický kontext rusko-ukrajinské války od středověku do současné Ukrajiny zdůrazňuje dlouhodobý původ konfliktu, jeho politické kořeny a časové souvislosti. Je to i vyprávění o našem životě dnes, protože za každým konfliktem jsou reální lidé s reálnými příběhy, které navždy proměnil válečný chaos...

Třináctiletá Marjorie Glancová si někdy připadá jako duch. Po smrti své matky vede rodinnou prádelnu, stará se o náročné zákazníky, přežívá ve škole a chrání rodinu před nekalými úmysly zákeřného pana Pucráta, který se snaží zničit vše, co pracně drží při životě. Wendell, chlapec, který zemřel příliš brzy – je skutečný duch. Jeho posmrtný život se točí kolem neúčinných terapií, prostěradla – jeho nové podoby těla, a touhy po zakázaném lidském světě. Když se jejich cesty zkříží, Wendell promění prádelnu Glanc ve své půlnoční hřiště, zatímco Marjorie čelí záhadným nehodám a postupně zjišťuje, že není jediná, kdo si připadá ztraceně. Prádelna duchů, první díl trilogie Neviditelní, je citlivý, vizuálně poutavý příběh o dívce a jejím odhodlání bojovat, i když se zdá, že se proti ní spikl celý svět. Vypráví o odvaze, odpuštění a nepravděpodobném přátelství, které se může zrodit i mezi dvěma světy. Dokazuje, že druhá šance existuje – ať už jste naživu, nebo ne. Kritiky i čtenáři oceňovaná trilogie Neviditelní zve do kouzelného světa Prádelny duchů. S jemností a porozuměním tu autorka vypráví o velmi skutečných tématech – o zármutku, depresi, šikaně i o umění pustit to, co nemůžeme změnit. Brenna Thummler vždy tušila, že její život budou provázet duchové. Stejně jako Marjorie vyrůstala v malém městečku v Pensylvánii, kde se hodiny klavíru střídaly se čtením strašidelných příběhů. Na Ringling College of Art and Design objevila svou vášeň pro vyprávění příběhů a současně trvalou nechuť k praní. Dnes opět žije ve svém rodném městě, píše, kreslí a někdy se nemůže ubránit dojmu, že její prostěradla si žijí vlastním životem.

Ve svém částečně autobiografickém grafickém románu Rok nula vypráví Frenk Meeuwsen s humorem o drobných starostech a úvahách nastávajícího otce.. O intimních chvílích s přítelkyní, strhujících událostech v nemocnici až po uklidňující tlachání v hospodě... Okouzlující komiks, ve kterém se všichni (novopečení) rodiče určitě najdou!

Smalandské temno je rozsáhlý grafický román a epický příběh z hloubi Smalandských lesů v jižním Švédsku. Setkáváme se zde s homosexuálním fašistou, jehož hlavním zájmem kromě fašismu je tvorba autobiografických komiksů. Najdeme zde také láskyplná přátelství, zradu, drsnou realitu vězení a existenciální krize. Součástí románu a živnou půdou pro ožehavou ideologickou diskuzi jsou fanziny tvořené a vydávané hlavní postavou, Erikem. Román provází Erika od útlého dětství v dysfunkční rodině, po svízelnou cestu dospívání a čím dál komplikovanější rozpory dospělosti. Erik se ve své fascinaci italským fašismem zmítá mezi nesobeckou empatií k lidem ve svém okolí a sklonem k násilí. Smalandské temno si nedělá nároky na aboslutní pravdy, ale snaží se chápat jedince v jeho kontextu, vidět důvody k lidskému myšlení a jednání. Henrik Bromander ve svém epickém díle posouvá hranice toho, čím může komiks být a vykresluje portrét mladého člověka, kterým by se mohl stát kdokoliv. Smalandské temno je oslavou léčivé síly tvořivosti i znepokojivou diagnózou společnosti, ve které politický vítr vane stále chladněji.

Nacházíme se v roce 2046 v Československu, kde přetrvala ČSSR, která navázala spolupráci v oblasti průzkumu vesmíru s Japonskem. Druhý díl vesmírných dobrodružství posádky lodi Čijoda-2 přináší ještě více napětí, záhad a nebezpečí. Po objevení vraku brazilské lodi, který se vznáší ve vesmíru, se posádka ocitne tváří v tvář temným záhadám a smrtelnému nebezpečí. Nacházejí se na palubě Čijody-2 zrádci? Na světlo začínají vyplouvat tajemství z minulosti a skryté úmysly členů posádky! V atmosféře paranoi a rostoucí nedůvěry musejí Luděk, Filipa, Momo, Akio a IUZ učinit rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na osud mise i jejich životů.

Rok 1919, jih Francie, válka pomalu končí a nastává čas návratů. Vlaky však do země přivážejí stejně tolik vojáků jako tragédií. Rodiny Rateauových a Châtonových čekají na návrat svých mužů, kteří bojovali na frontě. Ve stínu stromů velké zahrady je naděje jedem, který dusí srdce. Pouze Alphonse Rateau, manžel vypravěčky, a Paul, syn sousedů, se vracejí živí. Po odchodu svého otce se malý René rozhodne zmocnit se rodinného domu, aby v něm postavil obrovskou skluzavku, která ho bude protínat shora dolů. Když se dozví o otcově smrti, rozhodne se dům zakrýt bílým prostěradlem. Brzy začnou být obě rodiny svědky podivných událostí. Jednoho dne René se svým vynálezem objeví něco mimořádného. Co když jeho stavba dokáže uklidnit duchy zrozené válkou? Antoine Cossé pomocí fantastických prvků vypráví dojemný příběh dvou propojených rodin, v němž subtilně mísí smutek a traumata války s osvobozující silou života.

Strašpytel představuje autorovo osobní pátrání po příčinách strachu a fobií vyprávěné poetickým, vizuálně krásným stylem. Kniha se někdy uchyluje ke snovému surrealismu, dokáže to ale udělat čtivě a zábavně. Na jedné straně může Strašpytel evokovat dílo německé mistryně komiksu Anke Feuchtenberger, na straně druhé pak kresba, perspektiva ale i způsob vyprávění připomínají tvorbu Pakita Bolina a kolektivu Le Dernier Cri. Komiks si ale jde svou vlastní cestou a jeho velmi silnou stránkou je lehkost a srozumitelnost s jakou zachycuje generační problém neurózy, úzkosti a strachu prostřednictvím individuální zkušenosti.

Ivan Brun je mistrem komiksového vyprávění beze slov. Nekompromisně odhaluje mechanismy moci a často bezvýchodnou realitu postmoderního světa. Nehraje si na skrytá poselství. Ví, že jsme si své situace dokonale vědomi, ale raději o ní nepřemýšlíme. Proto nás jednou rukou chytí za krk a druhou nám dá pěstí přímo do obličeje. Konfrontuje nás se syrovou každodenností a nedává žádná rozhřešení. Každý ať si srovná v hlavě, co vidí, a postaví se k tomu. Nebo také ne.

Všichni, které kdy znal, jsou mrtví již po staletí. Odloučení a samota jej provází zpustlou krajinou, která jako ledové zrcadlo kolosálních rozměrů odráží nedbale tyto emoce zpět. Hluché ozvěny civilizace po kolapsu dále rezonují charakteristickými vzorci chování lidských bytostí, které prostě odmítají konečně vymřít. Většina přežívá v klasickém stylu, ale existují tajuplná místa, kde se k těmto účelům snoubí technologie s temnou magií. Jedním z těchto míst je také město, které ač zmrzačeno apokalypsou stále paroduje normální život. Tam sám osud zavede kroky specialisty na likvidaci krys. Hlodavci jsou ale v tomto městě až ten poslední problém. Deratizátor je metodická „slow-burn“ sci-fi řež v temném post-apokalyptickém kabátě.

Noční můra, která je kousavou kritikou konzumní společnosti a „wellness“ průmyslu, připomíná filmy Davida Lynche a Larse von Triera a hororové mangy Džundžiho Itóa. Kdesi na severu Evropy se nachází pětihvězdičkový lázeňský a konferenční hotel, který se stará o každého, kdo si to může dovolit. Ale na každém kroku, kde by měl vládnout přepych, je něco v nepořádku. Náročný VIP klient beze stopy zmizí. Obchodní seminář je přerušen. Mladý úředník se ztratí při hledání svého pokoje. Masérka, která se ocitla na okraji společnosti, se snaží najít uznání. Dva milenci se snaží uniknout hrůzám všedního dne, v němž je běžně pronásledují děsivá zjevení. Egocentrický manažer pochybuje sám o sobě. Zneužívaní zaměstnanci se smiřují se svým smutným osudem. Zvědaví inspektoři si přicházejí vyřídit účty. Mezitím se šíří záhadné škody způsobené vlhkostí. Uprostřed extravagantní výzdoby v labyrintu uliček letoviska pomalu proudí černá lepkavá tekutina a stéká po stěnách. Horká a vlhká vlhkost je dusivá. Objevují se plísně a s nimi kožní choroby, halucinace, duchové, zlovolní duchové, hybridní bytosti a další živé i mrtvé příšery. Lázně jsou hororovým grafickým románovým debutem, který se vyznačuje groteskním a rozmarným humorem.

Cestovatel a průkopník kinematografie, nebo šílenec, tvrdohlavý experimentátor a vrah? Nejnovější komiks Guye Delislea je příběhem výjimečné osobnosti, kterou byl Eadweard Muybridge! Doba zlaté horečky v Kalifornii znamenala velké peníze, riskantní rozhodnutí a odvážné sny. Tehdy Muybridge přijíždí do Ameriky a brzy se stává jedním z nejslavnějších fotografů své doby. S pomocí nejbohatšího muže Spojených států, Lelanda Stanforda, se mu podaří nevídaný kousek: zachytit na fotografický film průběh cválajícího koně. Tím se stává tím, kdo zastavil čas, a také prvním, kdo zobrazil film, dávno před Edisonem a bratry Lumierovými. Přinášíme vám pohnutý životopis průkopníka kinematografie Eadwearda Muybridge a panorama doby, v níž žil. Guy Delisle, známý svými reportážními kreslenými filmy (mimo jiné Jeruzalémské kroniky, Barmské kroniky a Pchjongjang), se tentokrát vrací do minulosti a nahlíží do okamžiku, kdy byla vynalezena fotografie, otřásla se pozice malířství a začala kinematografie.

Nacházíme se v roce 2046 v Československu, kde přetrvala ČSSR, která se reformovala po vzoru Číny. Po rozpadu SSSR otevřela země svůj trh mnoha japonským firmám, aby získala kapitál. Z této spolupráce povstal společný vesmírný program Československa a Japonska a vytvoření experimentálního motoru schopného zakřivit časoprostor. Na lodi vybavené tímto pokročilým motorem cestuje Luďa Stachanovský. Je nulou bez životních perspektiv, který tráví většinu času hraním na automatech. Zároveň je ale vnukem slavného Luďka, budovatele ČSSR. Luďa cítí tlak na to, aby uskutečnil velký sen svého dědy a dosáhl něčeho významného.